„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.

Vladimir Putin dnes telefonicky hovořil s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem, uvedl Kreml. Rusko a Írán mají blízké vztahy a Putin také prohloubil vazby s Čínou, Indií a Severní Koreou, protože západní země se ve válce postavily na stranu Ukrajiny. Očekává se, že se Putin a Pezeškján setkají příští týden, kdy Čína v Tchien-ťinu pořádá summit Šanghajské organizace pro spolupráci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zvláštní zástupce amerického prezidenta generál Keith Kellogg se setkali v Kyjevě, kam Kellogg přijel den předtím na dvoudenní návštěvu, uvádí ruskojazyčný server BBC.

Zelenskyj na svém telegramovém kanálu napsal, že na schůzce se projednávala opatření, která by mohla „ovlivnit Rusy, donutit je k vedení skutečných jednání a ukončení války“.

„Sankce, cla – vše musí zůstat na programu. Jsme připraveni jednat na úrovni lídrů. Toto je formát, který je potřeba k řešení klíčových otázek. Nyní potřebujeme stejnou připravenost v Moskvě,“ napsal.

Kromě toho se podle Zelenského diskutovalo o dodávkách zbraní a dronů, nákupu americké techniky s využitím finančních prostředků partnerů a možnosti návratu dětí odvezených z okupovaných území Ruskem.

Zástupce gubernátora Kurské oblasti Vladimir Bazarov byl zadržen v případu, který se týká zpronevěry státních peněz určených na obranu sousední Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou.

O Bazarovově zadržení informoval na síti Telegram jeho nadřízený, gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn.

OBRAZEM: Na těchto fotografiích poskytnutých tiskovou službou 65. mechanizované brigády Ukrajiny cvičí rekruti vojenské dovednosti na cvičišti v slunečnicovém poli v oblasti Záporoží.

Prezident USA Donald Trump uvedl, že v minulých dnech telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o jaderném odzbrojení, píše Reuters.

Válka na Ukrajině se ukázala jako „velký osobnostní konflikt“, prohlásil podle BBC americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci.

O něco později, když Trump odpovídal na otázku novináře, proč se ruský prezident Vladimir Putin nechce setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, odpověděl: „Protože ho [Putin] [Zelenského] nemá rád.“

Trump také uvedl, že zatím nejednal o konkrétních bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale Spojené státy jsou připraveny Kyjev podpořit.

Trump navíc prohlásil, že USA „již neutrácejí peníze za Ukrajinu“ a veškeré rozhovory o nákupu zbraní pro Kyjev se vedou prostřednictvím NATO.

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Keith Kellogg dnes v Kyjevě prohlásil, že příslušní představitelé tvrdě pracují na ukončení více než tříleté války Ruska proti Ukrajině.

Doufají podle něj, že v blízké budoucnosti budou vypracovány bezpečnostní záruky, které by rozptýlily obavy Ukrajiny z další ruské agrese. Uvedla to agentura AP a dodala, že nedostatek pokroku živí pochybnosti ohledně mírového urovnání v dohledné době.

Americký režisér Woody Allen se 24. srpna zúčastnil Moskevského mezinárodního filmového týdne, kde vystoupil prostřednictvím videohovoru na akci Legendy světové kinematografie.

Přiznal svou lásku k ruské kinematografii a vřelé city k Moskvě a Petrohradu.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí odsoudilo účast devětaosmdesátileté legendy „starého Hollywoodu“ na akci a označilo ji za ostudu. Podrobnosti zde.

Norsko plánuje v roce 2026 vyčlenit Ukrajině 8,45 miliardy dolarů (skoro 200 miliard korun) na pomoc, oznámil premiér Jonas Gahr Støre během návštěvy Kyjeva 25. srpna podle listu The Kyiv Independent.

Tento krok podtrhuje rostoucí roli Norska v podpoře obrany Ukrajiny, jelikož západní partneři se blíží k finalizaci bezpečnostních záruk uprostřed snahy o uspořádání schůzky na vysoké úrovni mezi Kyjevem a Moskvou.

Pokud jde o bezpečnostní záruky, Støre uvedl, že nejdůležitější zárukou bude poskytnout Ukrajině silné obranné kapacity.

„Pokud jde o ústupky Ruska, nejsem si jich vědom. Nemyslím si, že ruská prohlášení, že jsou ochotni neokupovat další části ukrajinského území, představují ústupky. Nemyslím si, že ústupkem jsou ruské návrhy, abychom se stáhli z území, které Rusko neovládá,“ řekl Volodymyr Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina. Termín setkání s ruskou stranou podle prezidenta závisí výlučně na Moskvě a Washingtonu.

Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki dnes vetoval novelu zákona, který mimo jiné prodlužoval výplatu přídavků na děti válečných uprchlíků ze sousední Ukrajiny. Také od 1. října nebude Varšava moci nadále platit Ukrajině předplatné satelitního připojení k internetu od firmy Starlink, uvedl mluvčí ministerstva digitalizace. Síť Starlink miliardáře Elona Muska rozsáhle využívá ukrajinská armáda, která čtvrtým rokem brání zemi před ruskou agresí.

„Návrh zákona, který prezident Nawrocki vetoval, prodlužoval období pomoci, tedy financování z Fondu pomoci Ukrajině, do konce března příštího roku. Proto v současné době neexistuje od 1. října žádný právní základ pro financování (Starlinku),“ řekl mluvčí úřadu Marek Gieorgica podle agentury Reuters.

Zákon dříve schválil parlament, kde mají většinu poslanci proevropské vládní koalice, proti hlasovalo národněkonzervativní Právo a spravedlnost a krajně pravicová Konfederace. Nawrocki dnes ujistil, že Polsko zůstává otevřené poskytování pomoci ukrajinským občanům a že Rusko je tím, kdo válku vyvolal, a Ukrajina obětí. Zákon ohledně podpory Ukrajinců je ale podle něho potřeba změnit. 

V poměru k velikosti země a síle ekonomiky je Česko dlouhodobě v čele vojenské i civilní podpory Ukrajiny, podotkl premiér Petr Fiala na schůzi s velvyslanci. Zmínil integraci ukrajinských uprchlíků, školení ukrajinských profesionálů či českou muniční iniciativu a přípravu na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. „Naší ambicí je, aby se tady dalekosáhle uplatnily české firmy a mohly se v budoucnu podílet na obnově energetiky, dopravy, zdravotnictví, IT a také samozřejmě obranných kapacit,“ řekl. Bezpečnostním zájmem ČR je podle něj Ukrajinu dále podporovat a udělat všechno pro to, aby se žádný ruský voják nikdy nepřiblížil ke slovenským hranicím. „Toto je imperativ, který musí platit i v následujících letech. Toto je imperativ, který by měl platit bez ohledu na naši politickou situaci,“ dodal.

ČR je zodpovědným členem Severoatlantické aliance (NATO) a nese odpovědnost za stabilitu kontinentu, uvedl také Fiala v projevu. „Spolu s našimi partnery se nám daří posunovat Evropu k větší konkurenceschopnosti, k energetické bezpečnosti a k tomu, aby mohla nadále žít v míru,“ řekl.

Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) a Národní policie rozbily v Záporoží rozsáhlý systém vyhýbání se mobilizaci. Pachatelé za 5500 dolarů (115 tis. Kč) prodávali brancům fiktivní lékařská potvrzení o údajné invaliditě příbuzných, aby získali odklad od odvodu.

Obchod zorganizovala  právnička spolu se svým manželem, bratrem a jeho manželkou, kteří rovněž vykonávali advokacii. Během prohlídky bylo u podezřelých a jejich kompliců nalezeno 4,7 milionu hřiven v přepočtu. Mezi nalezenou hotovostí bylo 641 tisíc ruských rublů, hlásí SBU. K ​​realizaci schématu si najali známé lékaře, kteří za peníze neoprávněně přidělovali skupiny postižení příbuzným klientů.

Šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov dnes ráno oznámil, že terčem ruského útoku se mimo jiné stalo okolí obce Kušuhum jižně od Záporoží. K útoku ruská armáda podle něj použila zřejmě řízené letecké bomby KAB. Poškozené je elektrické vedení a plynové potrubí. Informace o zraněných se upřesňují, dodal.

Největší ukrajinský zemědělský svaz dnes vyzval vládu, aby zrušila zákaz dovozu dusíkatých hnojiv do námořních přístavů zavedený v souvislosti s ruskou invazí. Zemědělci podle agentury Reuters varují, že jejich nedostatek by se mohl negativně podepsat na výnosech klíčových obilnin.

Ukrajina hned na začátku ruské invaze z bezpečnostních důvodů zakázala dovoz dusíkatých hnojiv přes námořní přístavy, protože některé z těchto látek jsou výbušné a přístavní infrastruktura bývá terčem ruských útoků. Tato hnojiva je možné na Ukrajinu dovážet přes říční přístavy i po zemi, podle zemědělského svazu UAC se ale v době zvýšené poptávky prohlubuje jejich nedostatek.

„Hlavním faktorem je zákaz dovozu přes námořní přístavy dusičnanu amonného, který je opravdu výbušnou látkou, ale i dalších dusíkatých hnojiv, která nijak výbušná nejsou,“ uvedl UAC v prohlášení. Dodal, že pokud problém nebude urychleně vyřešen, mohly by příští rok na Ukrajině výnosy klíčových plodin pro domácí i mezinárodní trh klesnout o 30 procent.

„Na zastoupení Evropské komise v Praze jsem přivítala občankáře, kteří u nás dnes pořádají přednášky pro učitele o vlivu ruských hybridních hrozeb. Shodli jsme se, že odolnost společnosti začíná u vzdělávání,“ tweetuje česká velvyslankyně při EU Monika Landmanová.

Je potřeba si uvědomit, že Evropa zůstává v ohrožení a jednat podle toho, uvedl premiér Petr Fiala na schůzi velvyslanců. „Ruské ambice nekončí na hranicích Doněcké a Luhanské oblasti na východní Ukrajině. A i kdyby se teď podařilo dosáhnout nějaké podoby příměří, což si nepochybně všichni přejeme, tak Rusko, pokud neuděláme správné kroky, bude do několika let připraveno na další expanzi,“ uvedl. Ukrajina proto potřebuje bezpečnostní záruky, přičemž klíčovou a neopominutelnou hlavní bezpečnostní zárukou je podle něj síla ukrajinské armády.

Zástupce gubernátora Kurské oblasti Vladimir Bazarov byl zadržen za zpronevěru státních peněz určených na obranu Bělgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. O Bazarovově zadržení informoval na síti Telegram jeho nadřízený a gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn.

Nynější obvinění z korupce se podle Chinštejna pojí s Bazarovovým dřívějším působením v Bělgorodské oblasti, kde zastával stejnou funkci, jakou v současnosti vykonává v Kurské oblasti. Ruské úřady ho předběžně vyšetřují ze zpronevěry jedné miliardy rublů (259,7 milionu Kč) určené na výstavbu ochranných zařízení, píše ruská státní tisková agentura TASS.

V červnu odvolal prezident Vladimir Putin tehdejšího ministra dopravy Romana Starovojta, který předtím působil jako gubernátor Kurské oblasti, také pro podezření ze zpronevěry peněz určených na obranné účely. Starovojt byl následně nalezen mrtvý ve svém automobilu v Odincovu u Moskvy. Podle vyšetřovatelů šlo zřejmě o sebevraždu.

Za poslední den ztratil protivník 870 lidí, 1 tank, 8 obrněných vozidel, 291 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Šéf městské vojenské správy v Sumách Serhij Kryvošejenko informoval, že jen v tomto městě ruské drony zasáhly deset míst. Záchranáři vyjeli k požárům obytných domů. Ráno na město podle Kryvošejenka zaútočily další dva drony, jeden z nich zasáhl obytný panelový dům, kde tlaková vlna vyrazila okna. Dva lidé jsou v nemocnici. Jinde se cílem útoku stala čerpací stanice, nikomu se nic nestalo.

Rovněž dnes ráno ruský bezpilotní letoun zaútočil na osobní auto, kterým jeli tři lidé v konotopském okrese na západě Sumské oblasti. Jeho řidič přišel o život, dva další lidé utrpěli zranění, uvedla podle serveru Ukrajinska pravda regionální prokuratura.

Ministr zahraničí Jan Lipavský vyjádřil podporu členství Ukrajiny v Evropské unii a začlenění země do euro-atlantických struktur, jakmile budou splněna kritéria a situace to umožní. „Plánem na zničení Ukrajiny ruské ambice v Evropě začínají, ale nekončí. Bez ohledu na to, kdy a za jakých okolností bude dosaženo míru na Ukrajině, putinismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost,“ dodal ministr.

Do české muniční iniciativy pro Ukrajinu je kromě ČR nyní zapojeno dalších 15 zemí, řekl ministr zahraničí ČR Jan Lipavský při zahájení porady českých velvyslanců a velvyslankyň.

Lipavský zopakoval, že loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice a letos už přes milion. Cílem je v tomto roce dodat 1,8 milionu nábojů. „Zásluhou naší muniční iniciativy se podařilo pětkrát snížit (ruskou) dělostřeleckou převahu na bojišti a přispět k udržení ukrajinských frontových linií,“ uvedl ministr. Považuje to za strategický majstrštyk. „Případné zastavení iniciativy by bylo skutečným dárkem pro Putina. Ti, kdo o tom mluví, hazardují s bezpečností Evropy,“ dodal.

Rusko podniklo rozsáhlý dronový útok na severoukrajinská města Sumy a Romny, informovaly úřady v Sumské oblasti ležící u hranic s Ruskem. Šéf sumské oblastní vojenské správy Oleh Hryhorov na telegramu napsal, že ruské útoky si podle dostupných informací nevyžádaly žádné oběti na životě, informace o zraněných se upřesňují. Na zasažených místech začalo hořet a hasiči se snaží plameny uhasit. Šéf městské vojenské správy v Sumách Serhij Kryvošejenko informoval, že jen v tomto městě drony zasáhly deset míst. Hoří obytné domy.

Dobré ráno, vážení čtenáři,
ukrajinská armáda osvobodila tři vesnice v Doněcké oblasti, uvedl podle serveru Ukrajinska pravda hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Konkrétně jmenoval obce Mychajlivka, Zelenyj Haj a Volodymyrivka. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR pak podle stejného webu oznámila dobytí vesnice Novomychajlivka ve stejné oblasti. Ruské ministerstvo obrany naopak podle ruské státní tiskové agentury TASS ohlásilo dobytí vesnice Filija v Dněpropetrovské oblasti.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un vzdal emotivní hold vojákům, kteří zahynuli při boji za Rusko ve válce proti Ukrajině, a v ojedinělém přiznání vojenských ztrát uvedl, že „mu to láme srdce“. KLDR poslala do Ruska tisíce často velmi nezkušených vojáků, nasazeni byli převážně v Kurské oblasti. Celý článek čtěte ZDE. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer vyjádřil vděčnost českému prezidentovi Petru Pavlovi za jeho blahopřání k dnešnímu ukrajinskému Dni nezávislosti a za podporu Ukrajiny. Vyjádřil se tak na síti X, kde sdílel dopis od českého protějšku. Česká hlava státu v něm píše, že dnešek je připomínkou odvahy a odhodlání Ukrajinců hájit svou svobodu, suverenitu a evropskou budoucnost. Zelenskyj zveřejnil na sociální síti řadu podobných blahopřání od světových představitelů, kterým děkoval.

"Ukrajina si vysoce váží strategického partnerství a silného přátelství s Českou republikou," uvedl Zelenskyj v reakci na blahopřání z Pražského hradu.

"Je mi ctí, že naše země, vlády a občané jsou si nyní tak blízké, což bylo letos stvrzeno i naším společným prohlášením o strategickém partnerství mezi Ukrajinou a Českou republikou," napsal Pavel v dopise. Dodal, že Česko stojí pevně po boku Ukrajiny v jejím spravedlivém boji za nezávislost, územní celistvost a demokratické hodnoty.

I am sincerely grateful for your @PrezidentPavel warm congratulations on Ukraine’s Independence Day and for your steadfast support of our country and people. Ukraine deeply values the strategic partnership and strong friendship with the Czech Republic.

Together we will continue… pic.twitter.com/5bMnBNEQAo

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 24, 2025

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle webu Ukrajinska pravda na tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym v Kyjevě řekl, že ukrajinská armáda má „velmi pozitivní výsledky“ na Donbase, který tvoří Doněcká a Luhanská oblast. „Dobrá překvapení pro Rusy, myslím, že hlavní velitel později řekne detaily,“ řekl prezident.

V rámci výměny válečných zajatců se dnes na Ukrajinu vrátil i novinář Dmytro Chyljuk, který byl unesen z Kyjevské oblasti v březnu 2022, tedy jen krátce po začátku ruské invaze. Na sociálních sítích to uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj, který v příspěvku poděkoval těm, kteří se na výměnách zajatců podílejí.

Today, our people are coming home. Warriors of the Armed Forces, the National Guard, the State Border Guard Service, and civilians. Most of them had been in captivity since 2022.

We are bringing home journalist Dmytro Khyliuk, who was abducted in the Kyiv region in March 2022.… pic.twitter.com/HMhmJwGMtR

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 24, 2025

Ukrajinská armáda osvobodila tři vesnice v Doněcké oblasti, uvedl dnes podle serveru Ukrajinska pravda hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Konkrétně jmenoval obce Mychajlivka, Zelenyj Haj a Volodymyrivka.

Ruské ministerstvo obrany jeho vyjádření nekomentovalo, naopak podle ruské státní tiskové agentury TASS oznámilo dobytí vesnice Filija v Dněpropetrovské oblasti. 

OBRAZEM: Volodymyr Zelenskyj a kanadský premiér Mark Carney při příležitosti dnešní slavnostní ceremonie ke Dni nezávislosti na Sofijském náměstí v Kyjevě.

Pentagon už měsíce blokuje Ukrajincům použití amerických střel dlouhého doletu proti cílům na ruském území.

Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na dotaz novinářů řekl, že jeho země nyní používá k útokům na Rusko pouze zbraně domácí výroby.

Úroveň radiace v okolí elektrárny Kursk v Rusku, v níž vypukl v noci na dnešek po útoku ukrajinského dronu požár, je podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii v normě.

Rusko souhlasilo s tím, že bude po válce respektovat územní celistvost Ukrajiny, učinilo ústupky. Dnes to řekl americký viceprezident J.D. Vance.

Zelenskyj potvrdil výměnu vězňů s Ruskem.

„Dnes se naši lidé vracejí domů. Vojáci ozbrojených sil, Národní gardy, Státní pohraniční služby a civilisté. Většina z nich byla držena v zajetí od roku 2022,“ napsal ukrajinský prezident.

Také se podle něj v rámci nejnovější výměny vězňů s Ruskem vrátil na Ukrajinu novinář Dmitrij Chiljuk.

Kanadský premiér Mark Carney, který navštívil Kyjev v den Dne nezávislosti Ukrajiny, na společné tiskové konferenci s Volodymyrem Zelenským uvedl, že nevylučuje přítomnost kanadských vojsk na Ukrajině v rámci budoucích bezpečnostních záruk.

Dodal, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které spojenci Ukrajiny v současné době vytvářejí společně s Kyjevem, „nejsou ruskou volbou“.

„NATO právem považuje investice členských států na Ukrajině za obranné investice, klíčové investice do naší kolektivní obrany jako členů NATO. Protože pokud ruská agrese zůstane bez odpovědi, tím se nezastaví,“ cituje kanadského premiéra BBC.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na otázku ohledně USA, která jim odvolala povolení k útoku hluboko v Rusku západními zbraněmi, uvedl, že Ukrajina v poslední době používá k útoku na Rusko vlastní zbraně a s Washingtonem se v této věci neradila, uvedl server BBC.

Den předtím americký deník Wall Street Journal s odvoláním na anonymní zdroje informoval, že za nové administrativy zavedlo americké ministerstvo obrany postup na vysoké úrovni pro schvalování použití zbraní dlouhého doletu dodávaných Ukrajině proti cílům hluboko na ruském území.

Moskva a Kyjev provedly výměnu „146 za 146“. Zpráva ruského vojenského ministerstva podle ruskojazyčného serveru BBC uvedla, že „do Ruska bylo vráceno 146 ruských vojáků – výměnou bylo převezeno 146 vojáků ukrajinských ozbrojených sil“. Ministerstvo obrany dále upřesnilo, že se do Ruska vrátilo 8 obyvatel Kurské oblasti.

Ukrajina se k této zprávě zatím nevyjádřila.

Ukrajinské letectvo na Telegramu uvedlo, že Rusko zaútočilo desítkami dronů na Ukrajinu. Ruské útoky na ukrajinská města si podle zdrojů vyžádaly minimálně tři mrtvé.

Zvláštní vyslanec prezidenta USA Kit Kellogg se zúčastnil oslav Dne nezávislosti Ukrajiny v neděli v Kyjevě, informuje AFP.

Ukrajinská média uvádějí, že Volodymyr Zelenskyj udělil Kitovi Kelloggovi řád „Za zásluhy“ I. stupně.

Úřadující guvernér regionu podle Reuters uvedl, že požár v ruské rafinérii Novošachtinsk po útoku ukrajinského dronu hoří již čtvrtý den vkuse.

Požár byl v Novošachtinsku hlášen ve čtvrtek. Rafinérie prodává palivo hlavně na export a má roční kapacitu 5 milionů tun ropy, což odpovídá přibližně 100 000 barelů denně.

OBRAZEM: Kanadský premiér Mark Carney se v Kyjevě účastní slavnostního položení věnců k pamětní zdi ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho manželky Oleny Zelenské.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v dopise Volodymyru Zelenskému podporuje Ukrajinu během Dne nezávislosti. Zelenskyj mu vyjadřuje vděk v příspěvku na síti X. 

„Hluboce si vážím vašeho pevného vedení a neochvějné solidarity francouzského lidu,“ píše.

"Budujeme Ukrajinu dost silnou a mocnou na to, aby mohla žít v bezpečí a míru," prezident Volodymyr Zelenskyj se na síti X vyjadřuje k ukrajinskému Dnu nezávislosti.

V dalších příspěvcích děkuje za vyjádření podpory ze strany dalších evropských lídrů, jako je britský premiér Keir Starmer, švédský premiér Ulf Kristersson nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Ukrajinský dron způsobil obrovský požár v terminálu Usť-Luga společnosti Novatek, uvádí agentura Reuters.

Ukrajina v neděli zahájila útok dronem na Rusko, což vyvolalo prudký pokles výkonu reaktoru v jedné z největších ruských jaderných elektráren a rozpoutalo obrovský požár v hlavním exportním terminálu paliva v Usť-Luze, uvedli ruští představitelé.

Ruské ministerstvo obrany také uvedlo, že 24. srpna, v den, kdy Ukrajina oslavuje vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991, bylo zachyceno nejméně 95 ukrajinských dronů ve více než tuctu ruských regionů.

Ukrajinské útoky na jadernou elektrárnu Kursk představují hrozbu pro jadernou bezpečnost, prohlásil v úřadující guvernér regionu Alexandr Chinštejn.

„Jsou hrozbou pro jadernou bezpečnost a porušením všech mezinárodních úmluv,“ napsal Chinštejn v aplikaci Telegram.

Útok dronu na jadernou elektrárnu Kursk poškodil pomocný transformátor a vedl k 50% snížení provozní kapacity třetího bloku elektrárny, uvedla její tisková služba.

Norská vláda v neděli oznámila, že Ukrajině dodá systémy protivzdušné obrany v hodnotě přibližně 7 miliard norských korun (okolo 15 miliard Kč), uvádí agentura Reuters.

„Společně s Německem nyní zajišťujeme, aby Ukrajina dostala výkonné systémy protivzdušné obrany,“ uvedl v prohlášení norský premiér Jonas Gahr Støre. „Německo a Norsko velmi úzce spolupracují na podpoře Ukrajiny v jejím boji za obranu země a ochranu civilního obyvatelstva před ruskými leteckými útoky.“

Kanadský premiér Mark Carney dorazil do Kyjeva.

„V ukrajinský Den nezávislosti, a v tomto kritickém ukamžiku její národní historie, Kanada stupňuje svou podporu a úsilí o spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu,“ napsal na X.

Pentagon už měsíce blokuje použití amerických střel dlouhého doletu Ukrajinci na území Ruska. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Předchozí americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS proti cílům na ruském území v loňském roce.

Od letošního jara však ukrajinská armáda podle WSJ tyto střely na ruské území odpalovat nemohla. 

TASS večer uvedl, že letecká společnost Aeroflot byla nucena provést změny v letovém řádu kvůli dočasným omezením v odletech a příletech na letištích v Moskvě, Petrohradu a v centrální části Ruska. K podobnému kroku přistoupily společnosti Rossija a Poběda.

V areálu jaderné elektrárny Kursk ve středním Rusku vypukl dnes po útoku ukrajinského dronu požár, který se rychle podařilo uhasit. Oheň podle tiskové služby elektrárny, kterou cituje agentura Reuters, poškodil pomocný transformátor a vedl ke snížení provozní kapacity jednoho z bloků.

"Bojový bezpilotní letoun patřící ozbrojeným silám Ukrajiny byl sestřelen protivzdušnou obranou v blízkosti jaderné elektrárny Kursk," uvedla tisková služba v prohlášení na komunikační aplikaci Telegram. "Při nárazu dron explodoval, což vedlo k poškození pomocného transformátoru."

Tisková služba sdělila, že nedošlo k žádným zraněním, ale v důsledku exploze byla kapacita bloku tři elektrárny snížena na 50 procent.

Několik letišť v Rusku v sobotu z bezpečnostních důvodů omezilo provoz, napsala večer agentura Reuters s odvoláním na ruský letecký úřad Rosaviacija. Agentura v této souvislosti upozornila na hlášení ruského ministerstva obrany o sestřelení desítek ukrajinských dronů nad řadou regionů v zemi. Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a součástí bojů jsou vzdušné útoky obou stran.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obcí Seredně a Kleban-Byk v ukrajinské Doněcké oblasti. Obsazení obce Kleban-Byk by znamenalo další postup Rusů směrem ke Kosťantynivce, klíčovému městu na cestě ke Kramatorsku, kde se nachází významná ukrajinská logistická základna, napsala agentura AFP.

Evropa musí převzít větší odpovědnost, investovat do obrany a jednat společně, zdůraznil šéf české diplomacie Jan Lipavský na Evropském fóru Alpbach v Rakousku. Na okraj akce konané v Tyrolsku se Lipavský setkal s šéfkou rumunské diplomacie Danou Silvií Toiuovou, s níž také zahájil jeden z panelů fóra. Ministr při té příležitosti na síti X zdůraznil, že Rusko nesmí uspět ve své agresi proti Ukrajině.

Lipavský na panelu Evropa ve světě podle českého ministerstva zahraničí připomněl, že bezpečnost není samozřejmost. Evropa podle něj musí převzít větší odpovědnost, investovat do obrany a jednat společně. „Jen tak dokážeme čelit ruské agresi a ochránit naši budoucnost,“ zdůraznila česká diplomacie.

„Shodli jsme se na nutnosti dál posilovat spolupráci v EU a NATO. Společně musíme zajistit, aby Evropa byla bezpečná a Rusko neuspělo ve své agresi proti Ukrajině,“ uvedl Lipavský na platformě X po setkání s rumunskou kolegyní.

Ukrajinské úřady podle ruskojazyčného webu stanice BBC informovaly o zabitém civilistovi při ruském útoku dronu na autobus v Dněpropetrovské oblasti, přičemž další lidé utrpěli zranění.

„Čína signalizovala ochotu zapojit se do mírových sil na Ukrajině,“ sdělili diplomaté Evropské unie německému týdeníku Welt am Sonntag s odvoláním na čínské vládní zdroje. Zdůraznili však, že vláda v Pekingu by byla ochotna tak učinit pouze „pokud by mírové síly byly nasazeny na základě mandátu Organizace spojených národů (OSN)“.

V Bruselu se plán z Pekingu setkal se smíšenými reakcemi, dodává Welt.

„Čína signalizovala ochotu zapojit se do mírových sil na Ukrajině,“ sdělili diplomaté Evropské unie německému týdeníku Welt am Sonntag s odvoláním na čínské vládní zdroje. Zdůraznili však, že vláda v Pekingu by byla ochotna tak učinit pouze „pokud by mírové síly byly nasazeny na základě mandátu Organizace spojených národů (OSN)“.

V Bruselu se plán z Pekingu setkal se smíšenými reakcemi, dodává Welt.

Radnice města Krasnyj Sulin v Rostovské oblasti Ruska vypnula vodovod - aby se mohla odstranit „havarijní situace v jednom z podniků“ v sousedním městě Novošachtinsk. Tam už tři dny hoří ropná rafinerie po úderu ukrajinských dronů a hasiči prý potřebují napouštět požární nádrže. Pětatřiceti tisícům obyvatel mají pitnou vodu vozit cisterny, píše Rádio Svoboda.

Lidé tam teď nemají nejen čím se mýt, ale ani co dýchat, stěžují si na telegramovém kanále starosty - který přitom podle kanálu Astra tvrdí, že ovzduší je v normě.

Dnes Ukrajinci slaví Den státní vlajky. Prezident Volodymyr Zelenskyj se zúčastnil ceremonií s premiérkou Julijí Svyrydenkovou a dalšími předními politiky a vojáky v Kyjevě.

„Den, kdy prožíváme jednu z nejsilnějších emocí: Ten pocit, když jste doma nebo když poznáte své vlastní lidi a to, co pochází z vaší vlasti. A ať jste kdekoli na světě, ať cestujete do jakékoli země, když uvidíte ukrajinskou vlajku, uvědomíte si, že lidé vedle vás jsou pro vás možná cizí, ale jejich srdce jsou vám nepochybně blízká,“ vylíčil prezident na sociální síti X. „Právě tato vlajka ztělesňuje pocit osvobození pro ty, které přivážíme zpět z ruského zajetí. Když uvidí ukrajinské barvy, pochopí: zlo skončilo. Tato vlajka je cílem a snem mnoha našich lidí v dočasně okupovaných územích Ukrajiny. A oni tuto vlajku chrání, udržují ji v bezpečí, protože vědí: naši zemi okupantům nepředáme.“

„Těžká ztráta pro ukrajinské letectvo. Včera v noci, po dokončení bojové mise, havaroval stíhací letoun MiG-29 při přiblížení k přistání. Pilot, major Serhij Bondar, narozený v roce 1979, zahynul,“ tweetuje kanál Něchta (Nexta). „Ukrajinské letectvo oznámilo, že příčiny a okolnosti havárie jsou stále vyšetřovány.“

„V rámci iniciativy ukrajinského prezidenta Bring Kids Back se podařilo vrátit další čtyři naše občany – tři děti a jednoho mladého muže, které okupanti nelegálně odvezli z dětského domova v Oleškách nejprve na dočasně okupované území a poté do Ruské federace,“ hlásí šéf kanceláře Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. „Děti dlouho žily odděleně od svých rodin a nemohly odejít kvůli nebezpečí okupace. Dnes jsou všechny zpět doma, v bezpečí, na území svobodné Ukrajiny,“ tweetoval s poděkováním Kataru za zprostředkování.

Dobré ráno. Za poslední den ztratil protivník 840 lidí, 5 tanků, 4 obrněná vozidla, 148 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Vladimir Putin dnes prohlásil, že vidí světlo na konci tunelu ve vztazích Ruska s USA a doufá, že první kroky jsou základem jejich úplného obnovení. Uvedl to při návštěvě ruského jaderného výzkumného centra, když odpovídal na otázky novinářů, informuje agentura Reuters. „Jsem přesvědčen, že vůdčí schopnosti současného prezidenta Trumpa jsou dobrou zárukou, že se vztahy obnoví,“ uvedl ruský lídr, podle kterého zůstávají USA a Rusko po summitu na Aljašce v kontaktu.

„S příchodem prezidenta Trumpa se podle mě konečně objevilo světlo na konci tunelu. A nyní jsme měli velmi dobré, smysluplné a upřímné setkání na Aljašce,“ řekl Putin. „Další kroky nyní závisí na vedení Spojených států,“ dodal podle agentury Reuters.

Donald Trump dnes prohlásil, že do dvou týdnů by mělo být jasné, zda došlo k pokroku ve snahách ukončit válku na Ukrajině; přitom se zmínil o možnosti uvalit další sankce proti Rusku. Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že „není spokojen“ s žádným aspektem dosavadních mírových snah.

Americký prezident se před týdnem na Aljašce setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale zatím se mu nepodařilo domluvit trojstranné jednání za účasti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. „Je tam obrovská nenávist,“ poznamenal Trump. „Ale uvidíme, co se stane. Myslím, že za dva týdny budeme vědět, jakým směrem se vydám,“ dodal. Trump podle Reuters řekl, že se rozhoduje mezi tím, že uvalí na Rusko „masivní sankce“, nebo tím, že nepodnikne nic a řekne „je to váš boj“.

Územní ústupky Ukrajiny, které požaduje Rusko, jsou past ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla ve vysílání BBC šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mluvila také o důležitosti důvěryhodných a rozsáhlých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu i dalších sankcích.

Kallasová uvedla, že od summitu Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se odehrál minulý týden na Aljašce, získal ruský prezident vše, co si mohl přát. „Putin se jen směje a nepřestává zabíjet. Zapomínáme, že Rusko zatím nikdy v ničem neustoupilo,“ řekla. Putinovy požadavky na to, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, označila Kallasová za past a varovala západní státy před tlakem na Kyjev.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) připomněl také, že skrze českou muniční iniciativu Ukrajina letos dostala už milion kusů velkorážové munice, cílem pro letošek je 1,8 milionu kusů. „Česko je největší dodavatel munice ráže 155 milimetrů na Ukrajinu. Naše role je, dovolím si použít to slovo, nenahraditelná,“ podotkl šéf diplomacie.

„Je to muniční iniciativa, která pomohla Ukrajině udržet se na nohou a odrážet ruské útoky. Rusko 'zvětšilo' své kontrolované území jen o necelých 6000 kilometrů čtverečních, tedy o necelé jedno procento Ukrajiny. Přes milionové oběti, které tam padly, Rusko nezískalo žádný strategický zisk,“ míní Lipavský. V Česku se podle něj také vycvičilo 10.000 ukrajinských vojáků a v červenci vláda schválila program, který zajistí výcvik budoucích ukrajinských pilotů letounů F-16.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) vyzdvihl důležitost koalice ochotných, která sdružuje země pomáhající Ukrajině. Řeší podle něj správně nejen vojenskou pomoc, ale i sankce či omezení cen ropy.  „Je unikátní tím, že přesahuje rámec Evropské unie i Severoatlantické aliance (NATO),“ uvedl. Kromě vedoucí role Spojeného království, Německa či Francie hovořil i o zapojení Kanady, Turecka, Austrálie, Nového Zélandu či Japonska.

Estonsko je připraveno zapojit se do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu vojenskou jednotkou o síle až jedné roty, uvedl estonský premiér Kristen Michal.

„Dnes je generální tajemník NATO Mark Rutte na návštěvě Ukrajiny. Během našeho setkání jsme diskutovali především o tom, jaké další společné kroky mohou Ukrajině a celé Evropě zajistit větší bezpečnost a přiblížit skutečný konec války,“ uvedl prezident Volodymr Zelenskyj na síti X. „Nejdůležitější jsou v tomto ohledu naše diplomacie, bezpečnostní záruky a zbraně pro naše vojáky,“ doplnil. 

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl stanici NBC News, že se neplánuje schůzka mezi prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Kremlu je podle něj připraven se setkat s ukrajinským vůdcem, až bude připravena agenda summitu, což prý nyní není.

Ruský útok na město Kupjansk v Charkovské oblasti si vyžádal jednu oběť na životě. Další tři osoby utrpěly šok. „Zahynula 66letá žena, těžký šok utrpěl 54letý muž a ženy ve věku 53, 57 a 65 let,“ uvedl server Suspilne. 

Návratové centrum pro Ukrajince v Česku nevznikne, v Praze zůstane dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům. Projekt se neuskuteční kvůli tomu, že na Ukrajině po restrukturalizaci vlády zaniklo ministerstvo národní jednoty. Není tak jasné, kdo projekt převezme. Dnes to uvedl Český rozhlas. Centrum mělo poskytovat Ukrajincům podporu při dobrovolných návratech do země.

NATO a Spojené státy se budou podílet na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, uvedl v Kyjevě šéf NATO Mark Rutte.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Kyjevě. „Rusko dělá vše pro to, aby zabránilo mému setkání s Putinem,“ řekl. 

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí dalších tří ukrajinských obcí – konkrétně vesnic Rusyn Jar, Volodymyrivka a Katerynivka v Doněcké oblasti. Agentura Reuters uvedla, že tuto informaci nemohla nezávisle ověřit, Kyjev se zatím nevyjádřil. Ruské síly se postupně přibližují ke klíčové ukrajinské obranné linii.

Ruské síly se pomalu, ale setrvale prosazují v bojích o každý metr v převážně zdevastovaných částech východní Ukrajiny, kde zůstává jen málo obyvatel nebo neporušených budov, napsala agentura AFP. O den dříve Moskva oznámila dobytí obce Oleksandro-Šultyne a ve středu hlásila, že se ruské síly zmocnily vesnic Pankivka a Suchecke ve stejném regionu a také Novoheorhijivky v Dněpropetrovské oblasti.

Učitelka Martina Bednářová se odvolala proti rozsudku, který jí uložil podmíněný trest a tříletý zákaz učení za popírání ruských zločinů na Ukrajině. Upozornila na to dnes Česká televize (ČT). Kauzou se tak bude potřetí zabývat pražský městský soud. Bednářová kandiduje do Sněmovny za hnutí Stačilo!, je trojkou pražské kandidátky. Z justiční databáze vyplývá, že odvolání podala 20. srpna. Trestní spis se tedy stále ještě nachází u obvodního soudu a není zřejmé, zda odvolací senát stihne kauzu projednat před říjnovými volbami.

„Odvolání podala obžalovaná, směřuje do všech výroků rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. května 2025, kterým byla obžalovaná za přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců podmíněně s odkladem na zkušební dobu v trvání 20 měsíců,“ sdělil ČT mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 6 Ivo Brand.

Nepravomocný rozsudek Bednářové vedle podmínky a zákazu činnosti uložil také povinné absolvování kurzu na posílení mediální gramotnosti. Soudkyně v květnu zdůraznila, že žena nečelí stíhání za své názory, ale za to, že k jejich šíření zneužila postavení učitelky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk příští středu společně navštíví Moldavsko. V den, kdy tato bývalá sovětská republika oslaví 34. výročí své nezávislosti, chtějí návštěvou vyjádřit podporu bezpečnosti a suverenity země.

Moldavsko sousedí s Ukrajinou, která se brání ruské agresi, a s Rumunskem, které je členem Evropské unie i NATO. Zemi, která má zhruba 2,5 milionu obyvatel, čekají 28. září parlamentní volby. Vládnoucí většina v nich bude chtít pojistit proevropské směřování země. Podle posledního průzkumu z poloviny července má k jasnému vítězství v parlamentních volbách nakročeno proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maiy Sanduové.

Moldavsko patří k nejchudším státům v Evropě. Současná prozápadní vláda opakovaně obviňuje Moskvu z vměšování do vnitřních záležitostí ve snaze udržet bývalou sovětskou zemi ve své sféře vlivu a zmařit její snahu o vstup do Evropské unie do roku 2030. Moskva obvinění odmítá. Mezinárodně uznávané hranice Moldavska přitom zahrnují i proruský separatistický region Podněstří.

Ukrajinští obránci se chlubí nově nasazenými raketami Flamingo (Plameňák), jež donesou 1150kilogramovou hlavici až na 3000 kilometrů. Výrobce, tajná továrna Fire Point, zpřístupnil videozáběry z akce.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak plánuje reformovat strukturu úřadu angažováním vojáků nebo veteránů s bojovými zkušenostmi, kteří by měli tvořit podstatný počet zaměstnanců. 

„Řeč je o pracovnících na všech úrovních. Ve všech odděleních... Protože právě tito lidé jsou měřítkem cti, morálky a oddanosti Ukrajině. Nehledají výmluvy, hledají řešení, jak dosáhnout výsledku,“ napsal Jermak na platformě Telegram. Jako příklad uvedl svého zástupce plukovníka Pavla Palisu, který dříve velel 93. samostatné mechanizované brigádě.

„Ve válce byl odpovědný za životy svých podřízených a úspěšnost bojových operací. Nyní v úřadu prokazuje stejnou rychlost, čestnost a zásadovost,“ pokračoval Jermak, který dále napsal, že podobná „kultura by se měla v budoucnu rozšířit na celou státní správu“. Vyzval i další sféry ukrajinské společnosti jako podniky nebo kulturní zařízení, aby přijímaly veterány. Poznamenal, že ne všichni jsou původně profesionální vojáci a mnoho z nich se přidalo k armádě dobrovolně, přičemž někteří pracovali v úspěšných společnostech.

Šéfka tajných služeb Spojených států Tulsi Gabbardová zakázala sdílet informace o jednáních o ukončení války na Ukrajině s partnery v alianci zpravodajských služeb Five Eyes (FVEY), která kromě USA zahrnuje Británii, Kanadu, Austrálii a Nový Zéland. 

Směrnice klasifikuje všechny analýzy a informace související s jednáním o míru mezi Ruskem a Ukrajinou jako „bez šíření do zahraničí“; tyto informace nesmějí být sdíleny s žádnou jinou zemí ani cizími státními příslušníky, uvedly zdroje CBS News. 

Návratové centrum pro pomoc Ukrajincům s dobrovolným návratem do vlasti v Česku nevznikne, v Praze zůstane dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům. Projekt se neuskuteční kvůli restrukturalizaci vlády Ukrajiny, kdy zaniklo ministerstvo národní jednoty. „Není jasné, kdo si tento projekt po zrušení ministerstva převezme. Proto jsme se rozhodli ponechat v Praze dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům, které funguje už dva roky pod vedením mezinárodní organizace ICMPD,“ řekla Českému rozhlasu ředitelka Odboru mezinárodní spolupráce ministerstva vnitra Kateřina Flaigová.  

Pro návratové centrum je klíčové, aby vznikla zrcadlová instituce i na Ukrajině. „Tam by měla být nastavena struktura, která bude lidi přijímat zpátky. Zatím je to ale na ukrajinské straně nevyřešené,“ uvedla.

Do Maďarska i na Slovensko neteče ropa ropovodem Družba, výpadek po ukrajinských útocích na ropovod potrvá nejméně pět dnů. Ministři zahraničí Slovenska a Maďarska to uvedli ve společném dopise Evropské komisi (EK). Stěžují si v něm na útoky ukrajinských sil na uvedený ropovod.  

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 55 dronů, z nichž 46 zneškodnila obrana, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 67 ukrajinských dronů během noci a ráno.

Ukrajinské drony znovu zaútočily na ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě Ruska, uvedla dnes média s odvoláním na velitele ukrajinských sil bezpilotních systémů Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou Maďar. Drony podle něj zasáhly přečerpávají stanici Uneča. Brovdi zveřejnil záběry požáru, který podle něj nálet způsobil. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes ráno na facebooku informoval, že dodávky ropy do Maďarska ropovodem Družba jsou opět pozastavené.

Trumpovy čistky v CIA: Bezpečnostní prověrku ztratila hlavní expertka CIA na Rusko a Eurasii. Donaldu Trumpovi se nelíbilo, že coby hlavní analytička Ruska během voleb v roce 2016 pomohla vypracovat zprávu podrobně popisující vměšování Moskvy v jeho prospěch. Oficiálním důvodem čistky, která cílí na další skoro čtyři desítky příslušníků CIA, zní „zrada své přísahy ústavě“, informoval týdeník Economist.

Ukrajinské drony znovu zaútočily na ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě Ruska, uvedla dnes média s odvoláním na velitele ukrajinských sil bezpilotních systémů Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou Maďar. Drony podle něj zasáhly přečerpávací stanici Uneča. Brovdi zveřejnil záběry požáru způsobeného podle něj náletem.

Ruské úřady se k tomu zatím nevyjádřily. Ale gubernátor Alexandr Bogomaz ještě ve čtvrtek pozdě večer informoval o sestřelení dvou ukrajinských dronů, aniž by způsobily škody, poznamenal server BBC News.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Server listu The Wall Street Journal (WSJ) dnes napsal, že Ukrajinec, který je podezřelý z podílu na odpálení plynovodů Nord Stream v roce 2022, byl v minulosti členem ukrajinské tajné služby SBU i armády, a to včetně elitního týmu, který v prvních měsících války s Ruskem bránil Kyjev a podílel se na protivzdušné obraně.

Podle WSJ vedl Serhij K. tým dvou vojáků a čtyř civilních potápěčů, které tajně naverbovala zvláštní ukrajinská vojenská jednotka, aby plynovody poškodili. K přepravě výbušniny k plynovodům podle prokuratury skupina sabotérů využila jachtu, která vyplula ze severoněmeckého přístavu Rostock. Pronajala si ji díky zfalšovaným dokumentům a pomocí prostředníků od německé firmy.

Nizozemsko pošle do Polska dva systémy vzdušné obrany Patriot a přibližně 300 vojáků, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze. Podle Polské televize (TVP) mají chránit logistické centrum velitelství NATO pro bezpečnostní asistenci a výcvik Ukrajiny (NSATU) na letecké základně Jasionka u města Rzeszów na jihovýchodě Polska.

„Vzhledem k pokračujícímu konfliktu na Ukrajině a roli Polska v zajišťování vojenské pomoci pro Ukrajinu Nizozemsko slíbilo podporu obrany našeho vzdušného prostoru,“ oznámil dnes rozhodnutí západního spojence z NATO Kosiniak-Kamysz. Polsko ho podle něj přivítalo.

Několik stovek lidí dorazilo dnes v podvečer před ruskou ambasádu v Praze Bubenči, aby si společně připomněli výročí invaze sovětských vojsk do Československa v roce 1968, ale také aby vyjádřili podporu Ukrajině v boji s ruskými agresory. Akci Jdi domů, Ivane! uspořádaly společně neziskové organizace v čele s Člověkem v tísni. Na demonstraci dohlížela policie s antikonfliktním týmem, zasahovat nemusela.

Mnoho účastníků akce drželo české a ukrajinské vlajky či transparenty podporující Ukrajinu. Na největším transparentu byl zobrazen ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump při polibku typickém pro sovětské vůdce. 

Do Knihovny Jiřího Mahena v Brně přibylo na 300 nových ukrajinských publikací různých žánrů, spolu se stávajícími asi 200 tituly tvoří Ukrajinskou poličku. Knihovna ji slavnostně otevřela dnes, kdy si lidé připomínají 57. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Kromě symboliky jde i o vyjádření solidarity vůči Ruskem napadené zemi, uvedli představitelé knihovny. Podle ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče je dnešní den mementem, že svoboda nikdy není samozřejmostí. Stejně jako Češi tehdy, i Ukrajinci dnes věří, že pravda a svoboda zvítězí, řekl velvyslanec.

„Tento den připomíná okupaci Československa v roce 1968, událost, kterou dnes bohužel sdílí i Ukrajina. Věříme, že knihy dokážou dát lidem v těžké situaci kousek domova i naděje,“ uvedl mluvčí knihovny Petr Pospíšil. Dodal, že police s ukrajinskou literaturou se v současnosti nacházejí ve více než 60 státech, v České republice je ta brněnská druhá po Praze.

Bělorusko zvažuje cesty, jak efektivně zvýšit výrobu raket a jak vybavit své raketové systémy jadernými hlavicemi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf běloruské bezpečnostní rady. Bělorusko je blízkým spojencem Ruska a ve středu dalo najevo, že usiluje o posílení vojenské spolupráce s Íránem.

„Dynamika vojenských hrozeb a podstatný nárůst vojenských výdajů našich západních sousedů nás nutí stále věnovat bedlivou pozornost otázce obranných schopností Běloruska, Ruska a naší unie,“ citoval Reuters dnešní vyjádření běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Minsk musí modernizovat výrobu raket, řekl Lukašenko po jednání s dalšími běloruskými činiteli.

Američtí vojenští velitelé spolu s partnery z několika evropských států připravili možnosti vojenské pomoci Ukrajině, které se chystají představit poradcům pro národní bezpečnost ve svých zemích. S odkazem na nejmenovaného amerického činitele to dnes napsala agentura Reuters. Agentura již dříve uvedla, že se američtí a evropští vojenští stratégové začali zabývat otázkou poválečných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Děje se tak v návaznosti na slib prezidenta Donalda Trumpa o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody s Ruskem.

České Budějovice 21. srpna (ČTK) - Otázka případné účasti Česka v mírových jednotkách na Ukrajině je předčasná. Mír na Ukrajině zatím není a není jasné ani to, jak by eventuální mezinárodní mírová mise vypadala. Novinářům to dnes na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zásadní bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je podle něj znovuvybudování silné ukrajinské armády, která by odstrašila Rusko.

„Nemáme zatím žádný mír na Ukrajině. Nemáme dokonce ani zformulovánu cestu k němu, tu hledáme. A neznáme tedy podobu toho, jakým způsobem by třeba byla konstruována případná mezinárodní mise,“ řekl dnes Fiala.

Prezident petr Pavel by v současné době považoval přerušení pomoci Ukrajině za nesmyslné. „Logicky budeme Ukrajinu podporovat nejen při mírových jednáních, ale až bude dosaženo nějaké dohody a budou tam nějaká technická opatření, jak zajistit mír, tak bychom se na nich měli podílet. Forma garancí se teprve teď upřesňuje,“ uvedl na akci v botanické zahradě v Troji.

„Armáda ČR identifikovala už před nějakou dobou možné příspěvky, takže určité moduly, kterými bychom mohli přispět, už identifikovány jsou. […] Je to nejenom přítomnost na zemi, ale i možnost ochrany vzdušného prostoru. Je to ale třeba i technická pomoc při ochraně hranice,“ vysvětlil.

„Robot Zmij-500 plnil dvě mise najednou: Doručoval zásoby a zachraňoval těžce zraněné vojáky. Po překonání 34 km rozbitých silnic pod hrozbou nepřátelských dronů byl voják bezpečně evakuován,“ tweetuje charita Volodymyra Zelenského United24. 13. brigáda Národní gardy Ukrajiny „Chartija“ ukazuje video.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 574 drony a 40 různými střelami, protivzdušná obrana zničila 546 dronů a 31 střel, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo. Rusové podle ukrajinského letectva vyslali na Ukrajinu drony, ale také nadzvukové a balistické rakety i střely s plochou dráhou letu. Většinu z nich obrana podle letectva zlikvidovala. Vzdušné síly ale zároveň bez podrobností uvedly, že evidují zásahy ruskými střelami a drony na jedenácti místech. Podle agentury Unian velký počet vzdušných zbraní mířil na západní část Ukrajiny.

Agentura AFP útok označuje za nejrozsáhlejší od poloviny července, agentura AP za jeden z největších letos. Jeden člověk zemřel a řada dalších utrpěla zranění, vyplývá z informací úřadů. 

Litva zřídila do 1. října bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem v reakci na to, že litevský vzdušný prostor narušují cizí drony z tohoto směru. S odvoláním na dnešní vyjádření mluvčího litevského ministerstva obrany o tom informuje agentura Reuters.

„Toto opatření bylo přijato s ohledem na bezpečnostní situaci a hrozby pro společnost, včetně rizik pro civilní letectví v důsledku narušování vzdušného prostoru bezpilotními letadly,“ uvedl mluvčí.

Bezletová zóna dá litevským ozbrojeným silám více času reagovat na narušení vzdušného prostoru, uvedl mluvčí. Přesnou polohu ani velikost zakázané oblasti podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem nesdělil.

Některé ruské regiony a části Ukrajiny, které Rusko okupuje, hlásí nedostatek benzinu. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami přicházejí v době sezonního nárůstu poptávky a zvýšených ukrajinských útoků na ruské rafinerie, uvedla agentura Reuters. Rusko už koncem července zakázalo vývoz benzinu do zahraničí ve snaze zabránit jeho nedostatku na domácím trhu. Poptávka po pohonných hmotách je v této době zvýšená kvůli letnímu cestování a sklizni obilí.

Někteří obchodníci varují, že samotné embargo na vývoz benzinu problémy s nedostatkem pohonných hmot nevyřeší. Upozorňují, že situaci kromě vysoké sezonní poptávky komplikují rovněž logistické problémy, nízké domácí zásoby a opravy v ruských rafineriích. Cílem ukrajinských útoků se tento měsíc staly například rafinerie v ruských městech Volgograd, Novokujbjaševsk, Rjazaň a Syzraň.