„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Volodymyr Zelenskyj se podle Sky News setká ještě dnes odpoledne s britským premiérem Keirem Starmerem.

 Páteční roztržka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně před kamerami médií působila vykalkulovaně, řekl ČTK politolog Martin Jirušek z Mezinárodního politologického ústavu Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Schůzka podle něj připomínala šikanu.

„Zřejmě měla vyslat vzkaz nejen za hranice, ale hlavně pro domácí (americkou) scénu," poznamenal Jirušek. Scéna, kdy prezident Zelenskyj bez tlumočníka čelí útokům nejen prezidenta Trumpa a viceprezidenta J.D. Vance, ale také posměšným dotazům vybraných novinářů, kteří měli na tiskovou konferenci přístup, podle Jiruška připomínala šikanování skupinou dětí na školním dvoře.

Slovenský premiér Robert Fico dnes v reakci na páteční roztržku amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským řekl, že Ukrajina nebude nikdy tak silná, aby mohla vyjednávat z pozice vojenské síly. Uvedl rovněž, že summit EU příští čtvrtek nemusí být schopen shodnout se na společných závěrech, pokud unie nebude respektovat, že existují i jiné názory než pokračovat ve válce na Ukrajině. Samotný incident v Bílém domě Fico podle místních médií nekomentoval.

„Slovenská republika nepodpoří Ukrajinu ani finančně, ani vojensky, aby pokračovala ve válce. Pokud to udělají jiní, budeme to respektovat," napsal na facebooku Fico s tím, že jen zveřejňuje své dřívější postoje, takže ho „neovlivnil umělecký dojem" ze setkání v Oválné pracovně. 

Letadlo Volodymyra Zelenského podle Sky News přistálo v Londýně, kde se ukrajinský prezident v neděli zúčastní summitu evropských zemí.

Po krachu jednání v Bílém domě Rusové zaútočili na druhé největší ukrajinské město Charkov. Zasáhli nemocnici, pacienty záchranři evakuovali.

Páteční jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě podle bývalého ředitele protokolu prezidentské kanceláře Jindřicha Forejta americká administrativa zinscenovala pro domácí publikum. Prezident Donald Trump a viceprezident J. D. Vance měli rozdělené role a celé setkání navozovalo dojem akce, při které se neodehrálo nic náhodou, řekl dnes Forejt ČTK.

Forejt je přesvědčený, že vyostřené jednání v Oválné pracovně, které skončilo předčasně, bylo připravené pro americkou veřejnost. „Trump chtěl zvýraznit svou silnou nezpochybnitelnou polohu postavení mírotvorce. Chtěl dokázat, že je schopen v jakýchkoliv osobních sporech být klidným, rezolutním lídrem, který si nenechá nic líbit, protože on vede Spojené státy," uvedl Forejt.

 Je velmi důležité, aby Ukrajina byla slyšet, nikdo na ni nezapomněl a aby Ukrajinci věděli, že nejsou sami, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj den po roztržce s americkou hlavou státu Donaldem Trumpem v Bílém domě.

„Je pro nás velmi důležité, aby byla Ukrajina slyšet a aby na ni nikdo nezapomněl, ani během války, ani po ní," napsal Zelenskyj v příspěvku na sociálních sítích, který doprovodil záběry ze setkání s ukrajinskou komunitou ve Washingtonu. „Je důležité, aby lidé na Ukrajině věděli, že nejsou sami, že jejich zájmy jsou zastoupeny ve všech zemích, v každém koutě světa," doplnil.

Ukrajinská poslankyně Jelyzaveta Jasková BBC řekla, že hádka v Bílém domě „byla velkým šokem... zejména pro obyčejné Ukrajince, kteří stále věřili, že nám USA a Západ pomohou". „Chceme ukončit válku, ale zároveň chceme respekt. A také nechceme zapomenout, kdo je agresor," podotkla.

Bývalý velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský je přesvědčený, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nenastala náhodou. Zelenského vlákali do pasti, řekl dnes Žantovský ČTK. Setkání podle něj bylo připravené tak, že nemohlo dopadnout jinak než kolizí. Ukazuje na zásadní nejen diplomatické neporozumění mezi USA na jedné a Ukrajinou a jejími podporovateli na druhé straně.

Páteční setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě skončilo předčasně roztržkou, politici se předtím přeli před televizními kamerami. Trump následně zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír". Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina chce „spravedlivý a trvalý mír". Uvedl rovněž, že je připraven s Ruskem jednat, pokud Spojené státy poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky.

„Působilo to nesmírně depresivně, nemělo se to nikdy stát a domnívám se osobně, že se to nestalo náhodou nebo nedopatřením, že pana prezidenta Zelenského vlákali do pasti. Vše, co jsme viděli, tomu nasvědčovalo," řekl ČTK Žantovský. Jediné, co mohl udělat Zelenskyj jinak, bylo nevyjadřovat se před kamerami a odkázat, že některé otázky budou předmětem debat za zavřenými dveřmi. „Obávám se, že ani to by možná nepomohlo," dodal Žantovský.

Prezident Petr Pavel měl na Pražském hradě vzácnou návštěvu. Se svými příběhy za ním přišly tři ukrajinské děti, které zažily ruské bombardování a následně i únos. Rusové se snažili Kiru, Ivana a Maksyma dostat pryč z Ukrajiny. Všichni tři prošli peklem. Nyní mluví o svých zážitcích a snaží se zajistit návrat domů ke svým vrstevníkům. V Česku se děti setkaly i se zástupci diplomacie. Celý článek čtěte ZDE.

O konci Západu, noži na krku Ukrajiny i vítězství proruského prezidenta Vladimira Putina píší evropské noviny po páteční schůzce prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která skončila bezprecedentní roztržkou před kamerami.

„Západní spojenectví se zdá být na pokraji zhroucení," obává se britský deník The Daily Telegraph, podle něhož schůzka, která měla vést k usmíření mezi Trumpem a Zelenským, skončila ostrou výměnou slov v Oválné pracovně, při níž Američané ukrajinského prezidenta před světovou veřejností ostře kritizovali. „Byla to děsivá scéna, která musela znepokojit každého ve Spojeném království a v Evropě, kdo si dělá starosti o bezpečnost kontinentu," konstatuje list.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v pátek vyjádřil podporu Ukrajině v telefonátu s ukrajinským šéfem diplomacie Andrijem Sybihou. Mír nesmí znamenat, že vyhovíme vydírání, uvedl Lipavský na síti X. Na vyhrocené páteční jednání amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského reagovali vyjádřením podpory Ukrajině i další čeští politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS).

Právě jsem mluvil s ukrajinským ministrem zahraničí @andrii_sybiha a vyjádřil jsem mu naši podporu. Česko stojí za Ukrajinou. Boj proti ruské rozpínavosti je v zájmu Česka i celé Evropy. Mír nesmí znamenat, že vyhovíme vydírání. pic.twitter.com/c1UZHFhJ0Z

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) February 28, 2025

Vývoz ruského zemního plynu přes plynovod TurkStream do Evropy se v únoru vyšplhal na nové rekordní maximum, překročil 55 milionů krychlových metrů denně. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své výpočty, které vycházejí z údajů Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (ENTSOG).

TurkStream vede z Ruska přes Černé moře do Turecka a na Balkán. Po lednovém přerušení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu je TurkStream jediným plynovodem vyvážejícím ruský plyn do Evropy, upozornila agentura Reuters.

Britský premiér Keir Starmer večer hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, jejichž schůzka v Bílém domě skončila fiaskem. Uvedla to premiérova mluvčí. Starmer podle ní zachovává neochvějnou podporu Ukrajině a usiluje o nalezení cesty k trvalému míru, který bude založen na suverenitě a bezpečnosti Ukrajiny. Informoval o tom server BBC.

„Premiér se těší, že v neděli přivítá mezinárodní lídry, včetně prezidenta Zelenského," uvedla mluvčí. Starmer na neděli svolal summit o Ukrajině, kterého se zúčastní představitelé více než deseti evropských zemí, včetně Česka, Německa či Francie.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přecenil své postavení a neusiluje o dosažení míru s Ruskem. Uvedl to americký prezident Donald Trump několik hodin po pátečním setkání se Zelenským v Bílém domě, které skončilo roztržkou. Podle agentury AP rovněž Zelenského varoval, že bez uzavření míru přijde o podporu ze strany Spojených států. „Nebyl to člověk, který by chtěl uzavřít mír,“ prohlásil Trump. „Chce bojovat, bojovat, bojovat,“ dodal.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Ukrajina je připravena na mír s Ruskem, ale potřebuje bezpečnostní záruky. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s televizí Fox News. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že jeho vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem lze napravit. Dodal, že by chtěl, aby Trump při jednáních stál více na straně Ukrajiny.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od sobotního rána.

Italská premiérka Georgia Meloniová navrhla rychlé svolání summitu mezi USA a evropskými státy, který by se zabýval aktuálními tématy, v první řadě Ukrajinou, uvedla agentura Reuters. „Každé rozdělení Západu nás všechny oslabuje a vyhovuje těm, kdo by chtěli vidět úpadek naší civilizace," podotkla.

Takhle byl připravený sál, kde měli Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj podepsat americkým prezidentem avizovanou dohodu o nerostech. Místa zůstala prázdná.

„Armáda stojí za Ukrajinou, za svým lidem, za svým vrchním velitelem. V jednotě je naše síla," napsal velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj na síti Facebook.

Tady jsou další snímky z odjezdu Volodymyra Zelenského a ukrajinské delegace z Bílého domu. 

 Americké akcie dnes navzdory přechodnému poklesu posílily. Pozornost investorů se soustředila na setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským, které skončilo roztržkou. Euro v důsledku toho vůči dolaru sestoupilo na nejnižší úroveň za více než dva týdny, napsala agentura Reuters.

Televize CBS News s odvoláním na nejmenovaného činitele Bílého domu uvádí, že po konfrontaci v Oválné pracovně se ukrajinská delegace odebrala do „oddělené místnosti". Trump se podle informací CNN mezitím radil s Vancem a dalšími členy svého kabinetu, načež se rozhodl schůzku se Zelenským ukončit. Obě televizní stanice uvádí, že šéf americké diplomacie Marco Rubio a Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz poté vyzvali Ukrajince k odchodu.

Trumpovi za jeho dnešní vystoupení v Bílém domě poděkoval maďarský premiér Viktor Orbán. „Silní muži uzavírají mír, slabí muži vedou válku," napsal Orbán na síti X. „Dnes se prezident (Trump) s odvahou postavil za mír, i když to mnozí nemohli strávit," dodal.

Takhle spěšně opoustěl Volodymyr Zelenskyj Bílý dům.

Volodymyr Zelenskyj zrušil projev v Hudsonově Institutu, píše americké zpravodajství CNN. Organizace potvrdila, že ukrajinský prezident zrušil svůj projev, který byl naplánován na dnešní odpoledne. Tento krok následuje po schůzce s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.

Trump se po hádce se Zelenským radil se členy kabinetu, ti pak ukrajinskou delegaci vyzvali, aby odjela, uvádí s odkazem na své zdroje CNN a CBS.

Zelenského po náročné schůzce na sociálních sítích podpořili mnozí ukrajinští představitelé. „Prezident má pravdu. Mír bez záruk není možný. Příměří bez záruk je cestou k ruské okupaci celé Evropy,“ napsal ukrajinský premiér Denys Šmyhal na síti X.

Plnou podporu Zelenskému vyjádřil i předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk, který na síti X dodal, že nikdo nemá právo zapomenout, že Rusko je agresorem a Ukrajina je obětí.

Prezident Zelenskyj měl odvahu a sílu postavit se za to, co je správné, napsal na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který Americe projevil vděčnost za její podporu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj musí zásadně změnit svůj přístup, nebo odstoupit, řekl vlivný republikánský senátor Lindsey Graham po roztržce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Zelenským v Bílém domě. Podle Grahama by se měl lídr Ukrajiny při první příležitosti omluvit a říct, že „to podělal“. Senátor to řekl v rozhovoru s televizí Fox News.

Stojíme při Ukrajině víc než kdy jindy. Je čas, aby Evropa zvýšila své úsilí, uvedl prezident Pavel v reakci na vyhrocené jednání Trumpa se Zelenským.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dostal v Bílém domě tvrdou lekci, uvedl Medveděv. Dodal, že je potřeba zastavit vojenskou podporu Ukrajiny.

Stojíme za Ukrajinou a na straně svobodného světa, uvedl na sociálních sítích premiér Fiala v reakci na dnešní vyhrocenou schůzku Trumpa se Zelenským.

Francouzský prezident Emmanuel Macronc uspořádal minulý týden setkání evropských lídrů v Paříži, schůzku Macron svolal v reakci na kontakty Spojených států a Ruska, které vyvolaly obavy, že Washington a Moskva hodlají o příměří na Ukrajině čelící ruské invazi jednat bez Evropanů. Tuto neděli na ni naváže britský premiér Keir Starmer v Londýně. Na summit o Ukrajině pozval více než deset evropských lídrů, včetně představitelů Česka, Německa, Francie či Itálie.

Španělský premiér Pedro Sánchez na síti X po vyhrocené schůzce Volodymyra Zelenského s Donaldem Trumpem Ukrajině vzkázal, že Španělsko při ní stojí.

„Děkuji, Ameriko, děkuji za vaši podporu, děkuji za tuto návštěvu. Děkuju prezidentu Trumpovi, Kongresu a americkému lidu. Ukrajina potřebuje spravedlivý a trvalý mír a na tom přesně pracujeme,“ napsal po schůzce v Bílém domě Zelenskyj na platformě X.

Ke schůzce Zelenského a Trumpa se začínají vyjadřovat také čeští politici. Takto se nechová prezident USA, ale gauner, reagoval Bartošek na Trumpovo vyjádření o Zelenském. Podle Ženíška nelze být na straně Ukrajiny i Ruska. Zelenskyj není připraven si podmínky míru nechat diktovat od dua Trump - Putin, které spojuje snaha si z Ukrajiny něco urvat, uvedl Rakušan.

Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) ukázal Trump v přímém přenosu, že pro své ego klidně obětuje Ukrajinu a z hrdiny udělá viníka. „Dva nejvyšší představitelé USA právě křičeli na prezidenta národa, který nesmírně trpí, že se má přestat bránit. Evropa musí začít okamžitě jednat - tvrdě, ve prospěch Ukrajiny, tedy i nás, a bez emocí,“ uvedla.

Podporu Ukrajině dali dnes večer najevo francouzský prezident Emmanuel Macron a předseda polské vlády Donald Tusk. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři.

Macron na konci své návštěvy Portugalska podle agentury zdůraznil, že agresorem na Ukrajině je Rusko a Ukrajinci jsou napadeným národem. Je podle něj třeba respekt vůči těm, kdo bojují od začátku války, kterou před třemi lety Rusko rozpoutalo z rozkazu prezidenta Vladimira Putina. „Myslím, že jsme udělali dobře, když jsme před třemi lety pomohli Ukrajině a sankcionovali Rusko, a že v tom máme pokračovat,“ řekl Macron novinářům v portugalském Portu.

Polský premiér Donald Tusk na síti X po vyhrocené schůzce Zelenského s Trumpem Ukrajincům a jejich prezidentovi vzkázal, že nejsou sami. „Milý Volodymyre, milí ukrajinští přátelé, nejste v tom sami,“ reagoval na sociální síti X Tusk.

Pražský dopravní podnik propustí řidiče tramvaje, který podle záběrů ve vozidle slovně i fyzicky napadl starší ukrajinský pár s malým dítětem a vyhodil je z vozu. Uvedl to dnes na síti X. „Se zmíněným řidičem ukončíme pracovní poměr,“ oznámil odpoledne dopravní podnik. 

Zelenskyj opustil Bílý dům dříve, než bylo plánováno, píše Reuters. Podle AP Trump schůzku předčasně ukončil po vzájemné roztržce v Oválné pracovně. Podle CNN byla zrušena také plánovaná společná tisková konference.

Více čtěte zde

Podívejte se na aktuální snímky ze setkání Volodymyra Zelenského s Donaldem Trumpem v Bílém domě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do Bílého domu za americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který svými výroky v poslední době vyvolal u spojenců Kyjeva obavy ohledně plánů Washingtonu na ukončení ruské války na Ukrajině. Trump před páteční schůzkou avizoval podpis dohody o ekonomické spolupráci USA a Ukrajiny, která by se podle vyjádření amerického ministra financí měla týkat vzácných nerostných surovin, ropy, plynu a zařízení veřejné infrastruktury.

Více čtěte zde

Matka ruského vojáka bojujícího ve válce proti Ukrajině dostala u soudu ve městě Kurčatov na západě Ruska pokutu 30.000 rublů (asi 8130 Kč) za kritické vyjádření o válce v internetové diskusní skupině. Devětatřicetiletá žena se podle soudu dopustila „diskreditace“ ozbrojených sil, za což v Rusku může hrozit i vězení.

Novým ruským velvyslancem ve Spojených státech bude diplomat Alexandr Darčijev. Oficiální nótu informující o udělení agrément, tedy souhlasu s působením, předali američtí diplomaté svým ruským kolegům ve čtvrtek na schůzce v Istanbulu. Oznámilo to dnes podle agentur ruské ministerstvo zahraničí, kde byl Darčijev dosud ředitelem odboru Severní Ameriky.

Udělení agrément je pokládáno za „zelenou“, aby Moskva oficiálně jmenovala Darčijeva velvyslancem. „Jeho odjezd do Washingtonu se očekává v nejbližší době,“ uvedlo ministerstvo na své internetové stránce.

Rusko nemá svého velvyslance v USA od doby, kdy Anatolij Antonov loni v říjnu ukončil své působení ve Washingtonu.

Moskva vidí v rozhovorech s Washingtonem příležitost obnovit svou špionážní síť ve Spojených státech, píše web stanice CNN s odvoláním na současné i někdejší americké činitele. USA a Rusko se dohodly na jednání o oživení svých velvyslanectví a konzulátů v obou zemích. Moskva podle amerických činitelů chce pod diplomatickým krytím na své zastupitelské úřady ve Washingtonu, New Yorku nebo Houstonu znovu dosadit zpravodajské agenty.

Mocnosti se o jednání o velvyslanectvích domluvily po telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem a po následném setkání delegací obou zemí v Rijádu, při kterém se mimo jiné hovořilo i o možnostech ukončení války na Ukrajině.

Ve čtvrtek se ruská a americká delegace sešly v Turecku, aby prodiskutovaly detaily týkající se zastupitelských úřadů, jako je počet zaměstnanců, víza, diplomatické bankovnictví a další provozní záležitosti. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že šlo o konstruktivní rozhovory, na které „v nejbližší době“ naváže další schůzka.

Bývalý příslušník americké námořní pěchoty Ethan Hertweck (†21) přišel o život při obraně Ukrajiny před ruskými nájezdníky. Lidé mu vzdali hold na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdanu), dorazili i jeho rodiče.

Prezidenti a premiéři na mimořádném summitu Evropské unie, který se uskuteční příští čtvrtek, vyzvou ke zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, k další podpoře ukrajinského obranného průmyslu a k poskytnutí výcviku ukrajinským vojákům. Podle předběžných závěrů speciální Evropské rady, které má ČTK k dispozici, účastníci schůzky rovněž zdůrazní, že jednání o Ukrajině nemohou probíhat bez Ukrajiny a že do jednání, která by ovlivnila evropskou bezpečnost, se musí zapojit i Evropa.

„Ruská útočná válka proti Ukrajině má širší důsledky pro evropskou a mezinárodní bezpečnost. Evropská unie a její členské státy od počátku zdůrazňovaly potřebu ukončit tuto válku prostřednictvím komplexního, spravedlivého a trvalého míru založeného na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém bude dnes diskutovat takzvaný Coreper, velvyslanci členských států EU v Bruselu. Text tedy ještě může doznat změn.

„Pokud jde o Ukrajinu, objevil se nový impuls, který by měl vést ke komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru. Je proto důležité, abychom si vyměnili názory na to, jak Ukrajinu dále podporovat, a rovněž na principy, které by měly být do budoucna respektovány,“ napsal šéf unijních summitů António Costa ve zvacím dopise unijním vůdcům.

Rusko překazilo pokus o atentát na pravoslavného kněze Tichona, který je krymským metropolitou blízkým prezidentu Vladimiru Putinovi. Uvedla to dnes ruská tajná služba FSB, podle níž za zmařenou akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka.

Tichon má dlouhá léta blízké vztahy s Putinem a média o něm píší jako o prezidentově zpovědníkovi. Předloni byl jmenován metropolitou na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko protiprávně anektovalo v roce 2014.

FSB podle Reuters tvrdí, že zadržela jednoho Ukrajince a jednoho Rusa, kteří od poloviny loňského roku osnovali plán na Tichonovu likvidaci. Chtěli jej zavraždit v Moskvě a měli připraveno podomácku vyrobené výbušné zařízení, uvedla rozvědka. K plánu se podle ní přiznali. Kyjev se k obvinění nevyjádřil, informovala agentura Reuters. Podobná prohlášení stran probíhajícího válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit.

Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 208 dronů, z nichž 107 se podařilo sestřelit a dalších 97 nedoletělo do cíle, zřejmě pod vlivem rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Ruské útoky na ukrajinskou energetiku si vynutily havarijní vypínání elektřiny v pěti regionech, oznámila společnost Ukrenerho podle agentury Unian. 

Noční nálety ruských dronů způsobily požáry v Záporoží a Mykolajivu, dvou oblastních centrech na jihovýchodě, resp. jihu Ukrajiny. V Záporoží dron zasáhl výškovou budovu, zranění utrpěla dvaaosmdesátiletá žena, napsal server BBC News s odvoláním na záchranáře. V Mykolajivu podle úřadů trosky dronu poškodily sklad a zapálily automobil.

Britský premiér Keir Starmer uspořádá v neděli summit o Ukrajině, kam pozval více než deset evropských lídrů, včetně představitelů Německa, Francie či Itálie a České republiky. Zúčastnit se mají i zástupci Polska, Nizozemska či Španělska.

Starmer má v neděli dopoledne v plánu telefonát s představiteli pobaltských států a pak schůzku v Downing Street s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Summit s představiteli evropských zemí se uskuteční odpoledne. Účastnit se ho mají také politici z Dánska a Turecka a zástupci NATO či EU.

Dá se očekávat, že je britský premiér bude informovat i o svém čtvrtečním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Za Trumpem v týdnu přicestoval také francouzský prezident Emmanuel Macron.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Bílém domě sejde s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který svými výroky v poslední době vyvolal u spojenců Kyjeva obavy ohledně plánů Washingtonu na ukončení ruské války na Ukrajině. Trump před páteční schůzkou avizoval podpis dohody o ekonomické spolupráci USA a Ukrajiny, která by se podle vyjádření amerického ministra financí měla týkat vzácných nerostných surovin, ropy, plynu a zařízení veřejné infrastruktury.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Obrazem: Těžba titanu na Ukrajině

Trump dnes řekl, že jednat o mírových silách na Ukrajině považuje za předčasné. „Myslím, že jsme s dohodou velmi dobře pokročili, ale zatím jsme neuzavřeli dohodu,“ citovala jej agentura Reuters. „Proto nechci mluvit o udržování míru, když jsme neuzavřeli dohodu, abychom posunuli věci kupředu,“ pokračoval americký prezident.

Britský premiér Starmer mu v krátkém úvodním proslovu poděkoval za to, že „změnil debatu“ o ukončení tři roky trvající ruské války, dodal však, že jakékoli příměří musí být trvalé. Trump pak vyjádřil přesvědčení, že ruský prezident Vladimir Putin by případnou mírovou dohodu neporušil. „Znám ho už dlouho a nevěřím, že by nedodržel svoje slovo,“ řekl šéf Bílého domu, který se v minulosti opakovaně o Putinovi vyjadřoval obdivně.

Na otázku, zda považuje Zelenského za diktátora, Trump reagoval, že nevěří, že by něco takového pronesl. Zelenského označil za diktátora minulý týden.

Spojené státy v pátek uzavřou s Ukrajinou velmi důležitou dohodu, řekl americký prezident Donald Trump, který po Kyjevu požaduje podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Také naznačil, že zatím nechce mluvit o tom, kdo by dohlížel na případný mír na Ukrajině. Vyjádření přišla při setkání Trumpa s britským premiérem Keirem Starmerem, informují světové agentury.

„Prezident (Ukrajiny Volodymyr) Zelenskyj za mnou přijede v pátek ráno. A podepíšeme opravdu velmi důležitou dohodu pro obě strany, protože nás to skutečně dostane do té země,“ řekl Trump, zřejmě s odkazem na potenciální aktivity amerických podniků na Ukrajině. Dodal, že dohodu lze považovat za „pojistku“ pro Kyjev.

Severní Korea vyslala na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině další vojáky, kteří jsou rozmístěni v Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Píše o tom agentura AFP s odvoláním na představitele jihokorejských tajných služeb. Jejich počet zřejmě přesahuje 1000, uvedla agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejské armádní zdroje.

„Po zhruba měsíční přestávce se severokorejské jednotky od prvního únorového týdne vrátily do frontové Kurské oblasti,“ uvedla jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS) v tiskové zprávě. NIS na začátku února sdělila, že severokorejští vojáci, kteří bojovali po boku ruské armády v Kurské oblasti, se zřejmě od poloviny ledna nezapojovali do bojů. Podle Kyjeva se z oblasti stáhli poté, co ve svých řadách utrpěli těžké ztráty.

Do Bílého domu přijel britský premiér Starmer, který bude podle britských médií apelovat na Trumpa ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na dnešní schůzce s irským premiérem Micheálem Martinem pokračoval v rozhovorech o způsobu ukončení ruské války a bezpečnostních zárukách pro svou zemi. V Irsku se zastavil den před plánovaným setkáním se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, který se výrazně odklání od dřívější americké podpory napadené země. Martin Zelenskému slíbil, že bude prosazovat zrychlené přijímání Ukrajiny do Evropské unie, píší irská média.

„Probrali jsme kroky směrem k ukončení války s garantovaným mírem pro Ukrajinu a celou Evropu,“ uvedl Zelenskyj na sociální síti X po setkání na letišti Shannon na západě Irska. S Martinem také hovořil o „důležitosti jednoty mezi Ukrajinou, Evropou a Spojenými státy“.

Ropa zdražuje o dvě procenta poté, co americký prezident Donald Trump zrušil licenci americké ropné společnosti Chevron na těžbu ve Venezuele. Ještě větším ziskům brání náznaky možného uzavření mírové dohody na Ukrajině, která by mohla znamenat příliv ruské ropy, a také neočekávaný nárůst zásob benzinu a ropných destilátů ve Spojených státech.

Odnětím svobody na osm měsíců dnes soud potrestal dvojici mužů, kteří v pondělí vhodili výbušninu do areálu ruského konzulátu v jihofrancouzském Marseille. Oba Francouzi, kteří jsou vědeckými pracovníky, si trest odpykají doma s elektronickým monitorovacím náramkem na kotníku, informuje agentura Reuters.

Dva Francouzi zadržení v úterý se k pondělnímu útoku na ruský konzulát přiznali. Oba pracují v Národním centru vědeckého výzkumu (CNRS), uvádí s odvoláním na tamní prokuraturu Reuters. Policie je obvinila z poškozování cizí věci a z nedovolené výroby výbušnin, dodal v tiskové zprávě prokurátor Nicolas Bessone. Motivem obou mužů byla podle jejich vyjádření ruská agrese vůči Ukrajině. Prokurátor požadoval původně roční trest.

Ruské jednotky znovu dobyly vesnici Nikolskij v Kurské oblasti, asi 42 kilometrů severně od města Sudža, uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Ukrajina zahájila překvapivý přeshraniční vpád do Kurské oblasti v srpnu 2024. Po šesti měsících bojů v regionu získaly ruské jednotky zpět kontrolu nad přibližně 64 % území v regionu, uvedl dříve v únoru vysoký důstojník ruského generálního štábu Sergej Rudskij.

Ruská vojska uvízla u Pokrovska v Doněcké oblasti, řekl rádiu Svobodná Evropa Viktor Trehubov, mluvčí ukrajinského útvaru Khortytsa. Vrchní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskij dříve tvrdil, že jen v lednu bylo v okolí Pokrovska zabito 7 000 ruských vojáků. Ukrajinské síly během uplynulého dne v sektoru odrazily 33 ruských útoků, uvedl generální štáb ve své poslední aktualizaci.

První kontakty s americkou administrativou Donalda Trumpa vzbuzují určité naděje, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na zasedání ruské tajné služby FSB podle serveru Kyiv Independent. Podle něj také Putin prohlásil, že obnova rusko-amerických vztahů se nelíbí některým západním zemím, které se tento dialog snaží podkopat a „chtějí nestabilitu ve světě“.

„Musíme využít všechny prostředky diplomacie i tajných služeb, abychom takovým pokusům zabránili,“ řekl Putin. Trumpovu administrativu také ocenil za „pragmatismus“ a „realistický pohled na věc“. Putin to řekl dnes, kdy Rusko a Spojené státy na nižší úrovni jednaly v Istanbulu o řešení bilaterálních problémů stran diplomatických misí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal s irským premiérem Micheálem Martinem. Podívejte se na nové snímky.

Premiér Petr Fiala (ODS) s prezidentem Petrem Pavlem se shodují na potřebném zvýšení výdajů na obranu. Po dnešní pravidelné schůzce na Pražském hradě to na síti X uvedl Fiala. Politici se podle něj zabývali domácími politickými tématy, ale také aktuální mezinárodní situací a bezpečnostními výzvami.

„Shodujeme se na potřebném navýšení výdajů na obranu. Jsem přesvědčen, že naším cílem musí být minimálně tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) během několika dalších let,“ uvedl Fiala. V úterý premiér řekl, že realistické je zvyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně, dosažení tří procent HDP je záležitostí několika let. „Považuji to za nutnou investici do naší bezpečnosti, ale i příležitost k posílení růstu české ekonomiky,“ doplnil dnes.

Při útoku ruského dronu na Kyjevskou oblast přišla o život Tetjana Kulyková, která pracovala jako šéfredaktorka hlavní redakce multimédií tiskové agentury Ukrinform. Ta její smrt oznámila s připomenutím profesní dráhy novinářky, která dříve působila jako televizní a rozhlasová moderátorka.

Dialog Moskvy s Washingtonem se může posunout vpřed, pokud bude na obou stranách vůle naslouchat, nikdo ale nečeká rychlá a snadná řešení. Novinářům to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle agentury AFP vyloučil, že by Rusko jednalo o ukrajinských územích, která za války anektovalo. Peskov dnes také podle agentury Reuters řekl, že jednou z možných oblastí spolupráce Moskvy s Washingtonem by mohla být v budoucnu těžba nerostů v Arktidě. Rusko a Spojené státy dnes na nižší úrovni jednají v Istanbulu o řešení bilaterálních problémů stran diplomatických misí.

Minulý týden Moskva a Washington zahájily v Rijádu rozhovory o ukončení války na Ukrajině, jichž se účastnili ministři zahraničí USA a Ruska Marco Rubio a Sergej Lavrov. Čelili za to kritice, že na jednání nepozvali Ukrajinu. Toto první rusko-americké oficiální setkání od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 Rubio označil za první krok na dlouhé a složité cestě a zdůraznil, že s mírovým řešením musejí souhlasit všichni účastníci konfliktu. Jmenoval při tom Ukrajinu, Rusko i Evropu.

Tři roky po přelomové řeči německého kancléře Olafa Scholze, který reagoval na ruskou invazi na Ukrajinu, Německo znovu debatuje o výdajích na obranu. V projevu v parlamentu Scholz 27. února 2022 hovořil o dějinném obratu, slíbil Ukrajině pomoc a avizoval vytvoření zvláštního fondu na investice do armády. Prostředky z něj by měly být podle plánu vyčerpané do roku 2027. Po nedělních parlamentních volbách se proto debatuje o způsobu, jak dál zajistit dostatek peněz na obranu. Hovoří se o novém fondu i o změně ústavy. Problém by mohlo přitom představovat nové rozložení sil ve Spolkovém sněmu.

Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci na dnešek 166 dronů, z nichž se 90 podařilo sestřelit a dalších 72 nedoletělo do cíle, zřejmě vlivem prostředků radioelektronického boje, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Drony podle jeho tvrzení útočily především na Kyjevskou a Černihivskou oblast. V okolí Kyjeva vypukl rozsáhlý požár na průmyslovém objektu, uvedly tamní úřady.

Evropská unie a její členské státy by měly být připraveny na evropský příspěvek k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu. Ve zvacím dopise na mimořádný summit EU to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Schůzka, která se bude zabývat bezpečností Ukrajiny i Evropy, se uskuteční ve čtvrtek 6. března a Česko na ní bude zastupovat premiér Petr Fiala. Costa na jednání do Bruselu pozval i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Americký prezident Donald Trump dnes ve Washingtonu přijme britského premiéra Keira Starmera. Očekává se, že budou jednat především o válce na Ukrajině. Schůzka bude podle britského tisku představovat největší zkoušku Starmerových diplomatických a vyjednávacích schopností - britský premiér se snaží udržet dobré vztahy s Trumpem a zároveň objasnit britské a evropské meze ve vztahu k Ukrajině a Rusku.

Prezident Petr Pavel dnes po více než týdnu opět přijme na Pražském hradě premiéra Petra Fialu (ODS). Ministerský předseda ve středu avizoval, že chce s hlavou státu jednat zejména o mezinárodní a bezpečnostní situaci. Ocenil v této souvislosti soulad v náhledu ústavních činitelů na zahraniční politiku. Hrad předpokládaná témata jednání nezveřejnil.

Oba politici se sešli minulý týden v úterý, kdy podle Hradu jednali o vývoji války na Ukrajině, platech ústavních činitelů, bezpečnosti a armádě.

Děkujeme, že sledujete online zpravodajství Blesku k válce na ukrajině. Prozatím se s vámi loučíme a popřejeme dobrou noc. Další příval zpráv vám přineseme zase od zítřejšího rána. 

Trump rázně: Ukrajině má zajistit bezpečnostní záruky Evropa, ne USA! A přiletí Zelenskyj

Spojené státy v rámci dohody o ukončení války s Ruskem neposkytnou Ukrajině bezpečnostní záruky, to musí učinit Evropa, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump při první schůzi své vlády. Zároveň oznámil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek navštíví Bílý dům, aby podepsal dohodu o vzácných nerostech s USA, která bude obě země na dlouhou dobu úzce spojovat.

Ruský prezident Vladimír Putin přiznává, že souhlasil s tím, že bude mít na starosti Ukrajinu a bude mít na to „své vlastní lidi“. Prezident poskytl rozhovor s kremelským novinářem Pavlem Zarubinem, ve kterém se podělil o své plány pro Ukrajinu. Putin přiznal, že se chystá: „přivést k moci lidi, kteří se budou těšit důvěře lidu Ukrajiny“. A také Putin nepřímo potvrdil, že je to součástí dohod s Trumpem.

Dohoda se Spojenými státy je partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina potřebuje vědět, zda může spoléhat na USA, uvedl. Dříve ukrajinský premiér Denys Šmyhal řekl, že dohoda bude podepsána poté, co se prezidenti obou zemí dohodnou na bezpečnostních zárukách.

Zelenskyj novinářům řekl, že úspěch dohody s USA o nerostném bohatství bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a že jde o součást širších dohod s USA, které by Ukrajině měly poskytnout bezpečnostní záruky zajištění trvalého a spravedlivého míru, napsala agentura Reuters.

Trump dnes oznámil, že Zelenskyj v pátek navštíví Bílý dům, aby podepsal dohodu o vzácných nerostech s USA, která bude obě země na dlouhou dobu úzce spojovat. Kyjev se domáhá bezpečnostních záruk, které by Rusko odradily od další agrese v případě ukončení války.

Dohodu, jejíž návrh zveřejnil server Ukrajinska pravda či agentura Reuters, dnes schválila ukrajinská vláda, uvedl premiér Šmyhal. Ten zdůraznil, že nerostné bohatství bude nadále patřit Ukrajině a nebude převedeno na USA ani nikoho jiného. Zohledňuje podle něj také povinnosti Ukrajiny vyplývající z procesu integrace do Evropské unie.

Doly v Kirovohradě, kde se těží titan. 

Ukrajinský prezident Zelenskyj v pátek navštíví Bílý dům, aby podepsal dohodu o vzácných nerostech s USA, oznámil dnes americký prezident Donald Trump.

Bezpečnostní záruky musí Ukrajině poskytnout Evropa, ne Spojené státy, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump při první schůzi své vlády.

Ukrajinská armáda uvedla, že její drony v noci na dnešek zasáhly rafinérii v Tuapse na jihu Ruska. V areálu zaznamenala na 40 výbuchů.

Ruské ministerstvo obrany dříve během dne sdělilo, že v noci na dnešek protivzdušná obrana zničila 128 dronů, z toho 83 nad Krasnodarským krajem a 30 nad anektovaným Krymem. Zpravodajský kanál Astra rovněž informoval o napadení obchodního přístavu v Tuapse.

Policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) prověřuje nebo vyšetřuje zhruba tři desítky případů porušování protiruských sankcí. Serveru Odkryto.cz to v rozhovoru řekl ředitel útvaru Jiří Mazánek. Část případů se podle něj týká i doby před začátkem ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se během své návštěvy Washingtonu nesetká se svým americkým protějškem Markem Rubiem, oznámil dnes její tiskový mluvčí Anouar El Anouni. 

„Setká se s americkými senátory a kongresmany, se kterými bude diskutovat o ruské válce proti Ukrajině a o transatlantických vztazích,“ uvedl. „S šéfem americké diplomacie se nesejde kvůli problémům s plánováním. Naposledy se sešli během Mnichovské bezpečnostní konference,“ dodal mluvčí.

Ruský soud v Minusinsku na Sibiři odsoudil v nepřítomnosti na 5,5 roku vězení dva někdejší ruské žoldnéře za „veřejné šíření úmyslně lživých informací“ o ruských ozbrojených silách, informoval dnes na svém webu list Kommersant. Příčinou se stal rozhovor, ve kterém Maxim Zelenov a Alexej Čerňavskij ještě v září 2023 hovořili o zabíjení civilistů na Ukrajině, napsal server Meduza.

Dnešní dopolední videokonferenci prezidentů a premiérů zemí Evropské unie s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem označil český premiér Petr Fiala (ODS) za velmi užitečný rozhovor před mimořádným summitem EU, který se koná příští čtvrtek. Novinářům po zasedání kabinetu řekl, že Unie musí na mimořádném summitu přijmout rozhodnutí týkající se evropské bezpečnosti.

Představitelé unijních států si dnes vyslechli Macronovu zprávu o jeho pondělním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Také podle předsedy Evropské rady Antónia Costy byly tyto informace velmi užitečné pro přípravu mimořádného summitu. Ten by měl přijmout rozhodnutí o evropské podpoře Ukrajiny a posílení evropské obrany.

Jeden nepodmíněný trest 5,5 roku vězení a pět podmíněných trestů dnes uložil Krajský soud v Brně skupině obžalovaných z útoku na dvojici Ukrajinců. Útok se odehrál v roce 2023 v centru města po ukončení pietního pochodu za mladého Roma, jenž zemřel po potyčce s Ukrajincem. Skupina účastníků pochodu, převážně opilých mladých mužů, si pak ve městě podle obžaloby vyhlédla dvojici jiných Ukrajinců a napadla je.

Dohoda se Spojenými státy je partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina potřebuje vědět, zda může spoléhat na USA, uvedl. Zelenskyj podle Reuters novinářům řekl, že úspěch dohody s USA o nerostném bohatství bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a že jde o součást širších dohod s USA, které by Ukrajině měly poskytnout bezpečnostní záruky zajištění trvalého a spravedlivého míru.

Nejméně pět mrtvých a osm raněných si vyžádalo ruské bombardování města Kosťantynivka na východě Ukrajiny. Úřady vyzvaly obyvatele k evakuaci z města.

Ukrajinská vláda dnes posoudí text dohody se Spojenými státy, která počítá se zřízením investičního fondu na obnovu země. Dohoda bude podepsána poté, co se prezidenti obou zemí Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj dohodnou na bezpečnostních zárukách, řekl premiér Denys Šmyhal podle médií.

Trump dříve oznámil, že Zelenskyj by měl v pátek přicestovat do Washingtonu, aby společně podepsali dohodu, která by USA zajistila podíl na nerostném bohatství Ukrajiny.

Desítky delegátů dnes při projevu ruského zástupce před Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) opustily v Ženevě jednací sál, aby tak vyjádřily podporu Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters, která připomíná, že se tak stalo jen dva dny po třetím výročí ruského útoku na Ukrajinu.

V Kyjevě lidé protestovali před americkou ambasádou proti Donaldu Trumpovi. Podívejte se na aktuální snímky.

Prezidenti a premiéři zemí EU si dnes přes videokonferenci vyslechli zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o jeho pondělním setkání se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy byly tyto informace velmi užitečné pro přípravu mimořádného summitu EU, který se uskuteční příští čtvrtek 6. března.

„Pokračujeme v úzké evropské koordinaci, dnes prezident Emmanuel Macron informoval lídry EU o svém setkání s Donaldem Trumpem začátkem tohoto týdne ve Washingtonu,“ napsal na sociální síti X Costa.

Dodal, že mimořádný summit na počátku března přijme rozhodnutí o evropské podpoře Ukrajiny a o posílení evropské obrany.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes podle agentur znovu odmítl myšlenku vyslání evropských vojáků jako mírových sil na Ukrajinu. Za ochotou Francie a Británie k tomuto kroku je podle Lavrova podvod, který má na Ukrajinu jen dostat další západní zbraně. Podle ruského ministra zahraničí jde ve skutečnosti o další rozdmýchávání konfliktu a odmítání snah o ukončení války.

Starosta druhého největšího ukrajinského města Charkova Ihor Terechov informoval o dvou zraněných ve výškové budově, do které narazil ruský dron.

Dva v úterý zadržení Francouzi se přiznali k pondělnímu útoku na ruský konzulát v Marseille na jihu Francie. Oba pracují v Národním centru vědeckého výzkumu (CNRS), uvedla s odvoláním na tamní prokuraturu agentura Reuters.

Státní zastupitelství už v úterý sdělilo, že jde o „významné osoby“. Podle místního deníku La Provence dotyčné v pondělí večer spatřila policie na demonstraci na podporu Ukrajiny.

Ruský Gazprom musí uhradit energetické společnosti ČEZ více než miliardu korun za krácení objednaných dodávek plynu během roku 2022. Rozhodl o tom rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory (ICC), který tak vyhověl žalobě ČEZ. ČTK o tom dnes informoval mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž. V případě, že ruská státní firma nezaplatí, chce ČEZ nárok vymáhat exekučně.

ČEZ zahájil arbitrážní řízení proti Gazpromu v Ženevě předloni kvůli krácení dohodnutých dodávek plynu. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

V Kyjevské oblasti při náletu ruských dronů zahynul jeden člověk, další dva utrpěli zranění, informoval šéf správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. Tělo oběti našli hasiči při hašení požáru rodinného domu. Šéf oblastní správy informoval o zraněných a o poškození nejméně pěti rodinných domů a dvou obytných budov. Také zveřejnil záběry zachycující noční práci hasičů.

Rusko přes noc zničilo 130 dronů, většinou nad Krasnodarským krajem na jihu země, tvrdí Moskva. Terčem byl podle sociálních sítí přístav v Tuapse.

Ruský dronový útok na Kyjevskou oblast v noci na dnešek zabil jednu osobu a další nejméně čtyři zranil, uvedl šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.

Ruský dronový útok na Kyjevskou oblast v noci na dnešek zranil 19letou ženu a způsobil požár rezidenční budovy, uvedl dnes podle agentury Reuters šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.

„Byla hospitalizována s poraněním hlavy,“ napsal Kalašnyk na telegramu. Zároveň zveřejnil záběry zachycující, jak hasiči v noci bojují s požárem rezidenční budovy.

Agentura Reuters uvedla, že se jí okolnosti požáru nepodařilo nezávisle ověřit, ale že jí jeden svědek sdělil, že v okolí Kyjeva slyšel výbuchy, které patrně souvisely s ukrajinskou protivzdušnou obranou.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Americký prezident Donald Trump chce zhruba za dva týdny začít prodávat „Trumpovy zlaté karty“, které by za cenu pěti milionů dolarů (téměř 120 milionů korun) umožnily svému majiteli trvalý pobyt ve Spojených státech. Podle tiskových agentur to dnes řekl médiím v Bílém domě. Majitelé karet by v zemi vytvářeli pracovní místa a platili daně, prohlásil prezident. Do nového imigračního programu by se podle Trumpa mohli zapojit i ruští oligarchové.

„Bohatí lidé přijedou do této země, když si koupí tuto kartu. Budou bohatí, budou úspěšní a utratí spoustu peněz, zaplatí hodně na daních a zaměstnají mnoho lidí,“ řekl podle AFP Trump.

Podotkl rovněž, že by do USA mohli díky zlatým kartám přicházet i ruští oligarchové. „Znám některé ruské oligarchy, co jsou dobří lidé,“ prohlásil. USA stejně jako Evropa kvůli ruské invazi na Ukrajinu řadě oligarchů napojených na režim prezidenta Vladimira Putina zakázaly vstup do země.