„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Západ by měl povolit Ukrajině vyslat střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu (EP) v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů. 

Českých europoslanců se hlasování zúčastnilo 15 z 20 (Česko má sice 21 europoslanců, ale Martin Hlaváček z hnutí ANO se mandátu vzdal a nový europoslanec zatím na jeho místo nenastoupil, protože procedury EP trvají delší dobu). Rezoluci podpořilo osm z nich - Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (ODS) z konzervativní frakce ECR, Jan Farský (STAN), Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09) a Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP) a pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Čtyři čeští europoslanci byli proti - Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN), Ondřej Dostál a Kateřina Konečná z koalice Stačilo!, kteří jsou nezařazenými poslanci, a Filip Turek z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu). Jeho kolegyně Nikola Bartůšek rovněž z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu) a také Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO (frakce Patrioti pro Evropu) se hlasování zdržely. Hlasování se neúčastnil Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL (frakce EPP) a z ANO (Patrioti pro Evropu) Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Klára Dostálová.

Ruská armáda loni obdržela zhruba 140 000 dronů ruské výroby a letos Rusko plánuje jejich výrobu téměř zdesetinásobit; armádě jich tak dodá bezmála 1,4 milionu. Oznámil to dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin.

„Dohromady bylo v roce 2023 ozbrojeným silám dodáno asi 140 000 bezpilotních prostředků různých typů. V tomto roce je plánováno výrazné zvýšení produkce dronů, abych byl přesný téměř desetinásobné,“ uvedl Putin na zasedání vojensko-průmyslové komise.

Šéf ruské Státní dumy, což je dolní parlamentní komora, dnes v reakci na krok EP varoval, že ukrajinské útoky západními zbraněmi na Rusko by vedly ke „globální válce za použití jaderných zbraní“. Šéf Dumy Volodin je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Západ by měl povolit Ukrajině mířit střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby jí umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů. Evropští zákonodárci rovněž chtějí, aby se země Evropské unie i spojenci zavázali k pravidelné dlouhodobé vojenské podpoře Kyjeva.

Evropští poslanci usnesením podpořili požadavek ukrajinského vedení, které v posledních měsících naléhá na západní partnery v čele se Spojenými státy, aby zrušili omezení spojené s přeshraničními útoky. Rezoluce konstatuje, že dokud nebude moci Ukrajina zasahovat místa, z nichž na ni útočí Rusko, nemůže dostatečně bránit životy svých obyvatel či kritickou infrastrukturu.

Systematické ruské vzdušné údery na ukrajinskou energetickou síť jsou pravděpodobně porušením mezinárodního humanitárního práva, uvedl dnes monitorovací orgán OSN. Ukrajina mezitím v noci čelila dalšímu ruskému útoku proti energetické infrastruktuře na severovýchodě země. Informovala o tom agentura Reuters. Země, která se přes dva a půl roku brání ozbrojené ruské agresi, se připravuje na zřejmě nejtvrdší zimu od jejího zahájení. EU chce svými dodávkami v zimě pokrýt nejméně čtvrtinu energetických potřeb Ukrajiny, uvedla dnes Evropská komise.

EU plánuje navýšit energetickou pomoc Ukrajině a pokrýt více než 25 procent potřeb země, uvedla šéfka EK. Oznámila, že v pátek pojede na Ukrajinu.

Energetická společnost Moravské naftové doly (MND) dokončila na západě Ukrajiny větrnou elektrárnu Oriv ve Lvovské oblasti. Společnost projekt s výkonem až 59 megawattů MND a ukrajinské firmy Eco-optima vyšel na 61,5 milionu eur (přes 1,54 miliardy Kč). V tiskové zprávě o tom informovala skupina MND, podle níž jde o největší českou investici na Ukrajině od začátku války.

Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že přes noc zlikvidovalo všech 42 dronů Šáhed, které Rusové nad bránící se zem vyslali. Zničena byla také jedna raketa Ch-59. Na Charkov Rusové podle ukrajinských vzdušných sil v noci vypustili také tři řízené střely S-300/S-400 ze sousední Belgorodské oblasti. Podobné informace stran konfliktu není možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruské síly oznámily, že se jim v ruské Kurské oblasti, jejíž část v srpnu v překvapivé operaci obsadily ukrajinské jednotky, podařilo "získat kontrolu" nad dvěma obcemi. Napsala to ráno agentura Reuters s odvoláním na ruský TASS, podle kterého ruský velitel, generálmajor Apty Alaudinov, zmínil vsi Nikolajevo-Darjino a Darjino, ležící u ukrajinských hranic na západní straně oblasti, kterou drží ukrajinské síly.

Ukrajinská obrana v noci zasahovala také v okolí Kyjeva, uvedla nad ránem na Telegramu tamní vojenská správa. V příspěvku obyvatele ukrajinské metropole vojáci vyzvali, aby nefotografovali a nefilmovali práci obránců města. "Nezapomínejte na pravidla bezpečnosti, zůstaňte v krytech až do konce vzdušného poplachu," uvedli.

Čtyřiasedmdesátiletá žena zemřela a dvě další, obě ve věku 67 let, byly v noci na dnešek zraněny v důsledku čtyř ruských útoků naváděnými bombami KAB na místa v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Na sociálních sítích to uvedl šéf tamní oblastní správy Ivan Fedorov. Stejný typ zbraně použily ruské síly také k několika útokům na Charkov. Tam sice bylo poškozeno několik domů, ale nikdo neutrpěl zranění, uvedl starosta města Ihor Terechov podle webu listu Ukrajinska pravda.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Návštěvu České republiky dnes zahájí jihokorejský prezident Jun Sok-jol. Večer ho čeká jednání s českým protějškem Petrem Pavlem na Pražském hradě, hovořit budou o geopolitických i hospodářských otázkách. Závěry okomentují na tiskové konferenci před 20:00.

Pavel se bude se svým protějškem kromě ekonomické spolupráce bavit také o společné podpoře Ukrajiny a o rekonstrukci Ruskem napadené země, o Číně nebo Severní Koreji a o dopadech její spolupráce s Ruskem na Ukrajinu i na bezpečnost v regionu. Oba prezidenti se za poslední rok setkají potřetí, loni spolu hovořili na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku a letos při summitu Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Velký sklad s řízenými střelami, naváděnými bombami a dělostřeleckou municí dnes podle Kyjeva úspěšně zasáhly ukrajinské drony ve městě hluboko v ruském týlu. Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes ocenil „velmi důležitý výsledek“ dosažený o uplynulé noci na území Ruska, aniž by však zásah muničního skladu přímo zmínil. „Rád bych poděkoval našim vojákům, kteří zajišťují naši ukrajinskou schopnost zasáhnout nepřítele na dálku,“ uvedl. „Právě takové věci oslabují nepřítele. Děkuji všem zúčastněným. Taková přesnost inspiruje,“ prohlásil Zelenskyj a poděkoval SBU, HUR a silám speciálních operací.

Londýn si předvolal ruského velvyslance Andreje Kelina v reakci na to, že Rusko minulý týden zrušilo akreditace šesti pracovníkům politického oddělení britského velvyslanectví v Moskvě. Britské ministerstvo zahraničí dnes krok Moskvy označilo za „bezprecedentní a nepodloženou veřejnou agresivní kampaň“, informovala agentura Reuters.

Rusko minulý týden zrušilo akreditace pracovníků britského velvyslanectví v Moskvě, neboť tajná služba FSB u nich údajně zjistila „známky zpravodajské a podvratné práce“. Londýn obvinění označil za „podlé a zcela nepodložené“.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes schválil návrh dohody o strategickém partnerství s Íránem, dohodu pokládá za vhodné podepsat na nejvyšší úrovni. Současně svým výnosem o další dva roky prodloužil zákaz dovozu potravin ze Západu, který zavedl v roce 2014 v reakci na západní sankce uvalené na Rusko po anexi ukrajinského poloostrova Krym a vyvolání povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny.

Putinův výnos prodlužuje ruské embargo od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026, uvedly tiskové agentury.

Slovensko má za to, že členství Ukrajiny v NATO by vytvářelo další konflikty, řekl dnes novinářům slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár po schůzce se svým ukrajinským kolegou Andrijem Sybihou. Ten naopak míní, že vstup jeho země do Severoatlantické aliance je zárukou míru.

Podle Blanára nemá nynější konflikt na Ukrajině vojenské řešení a Bratislava je pro hledání mírového řešení v co nejbližší době. Vlády Slovenska a Ukrajiny chystají na říjen další společnou schůzku.

Velký sklad s řízenými střelami, naváděnými bombami a dělostřeleckou municí dnes podle Kyjeva úspěšně zasáhly ukrajinské drony ve městě hluboko v ruském týlu. Média informovala o rozsáhlém požáru ve městě Toropec v ruské Tverské oblasti a videozáběry z místa ukázaly silné exploze, které zaznamenaly i seismologické stanice. Ruské úřady část města na určitou dobu evakuovaly. Nejméně 13 raněných muselo být hospitalizováno, uvedlo odpoledne ruské ministerstvo zdravotnictví.

Evropská komise (EK) se obrátila na Maďarsko se žádostí o podrobné vysvětlení jeho nového vízového programu, který nabízí pracovní povolení lidem z Ruska a Běloruska. V debatě s poslanci Evropského parlamentu (EP) to dnes uvedla komisařka Stella Kyriakidisová, podle níž Brusel dosavadní vysvětlení neuspokojila. Řada europoslanců dnes uvolnění vízových restrikcí kritizovala jako potenciální bezpečnostní hrozbu pro EU. Maďarští vládní poslanci je hájili jako běžný krok, jenž neporušuje žádná pravidla.

Během ruského útoku na Dněpropetrovskou oblast zemřel jeden člověk a další čtyři jsou zranění.

Ruská protiofenzíva proti ukrajinským jednotkám v Kurské oblasti na západě Ruska byla zastavena, řekl dnes agentuře AFP mluvčí regionálního velitelství ukrajinských sil. Ukrajinské síly podnikly překvapivý útok do Kurské oblasti na počátku srpna, ruské síly proti nim zhruba před týdnem zahájily protiofenzívu, která však dosud podle médií přinesla jen dílčí výsledky. Útok ukrajinských sil v Kurské oblasti, představující první vpád cizích vojsk na ruské území od druhé světové války, se stal políčkem do tváře ruského vůdce Vladimira Putina, poznamenala AFP.

„Rusové se snažili útočit po křídlech, ale byli zastaveni. Situace je stabilizovaná a dnes je vše pod kontrolou,“ řekl mluvčí Oleksij Dmytraškivskyj. Mluvčí podle AFP také uvedl, že v oblasti kontrolované ukrajinskou armádou se nalézá několik tisíc civilistů, z nichž nejméně 23 bylo zabito při ruském bombardování.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu třemi řízenými střelami a více než padesátkou dronů, oznámilo ráno na facebooku ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila 46 bezpilotních letounů. Rusové podruhé během dvou dní zaútočili na energetickou infrastrukturu Sumské oblasti, upozornila stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Regionální úřady informovaly o útoku na město Sumy.

O útoku na muniční sklad psal už dříve například telegramový kanál Astra s odvoláním na svědectví místních obyvatel, který rovněž zveřejnil noční záběry, na kterých jsou vidět a slyšet vzdálené exploze a požáry. Podle zprávy státní tiskové agentury RIA Novosti z roku 2018 budovalo Rusko v Toropci místo pro skladování raket, munice a výbušnin, napsal Reuters.

Gubernátor regionu Igor Rudeňa podle serveru Meduza uvedl, že oblast v noci napadly ukrajinské drony a v důsledku pádu jejich trosek vypukl požár. Městská správa mezitím nařídila částečnou evakuaci obyvatel Toropce do sousedního města, napsala BBC. Správa Zapadodvinského okresu Tverské oblasti později podle Reuters ohlásila výpadky v dodávkách elektřiny. Důvod neuvedla. Místní školy přešly na online výuku. Tento region sousedí s okresem, kde leží Toropec. Zprávy se zatím nezmiňují o případných obětech nebo zraněných.

Ukrajinský dronový útok zničil v ruské Tverské oblasti sklad se střelami Iskander, Točka-U a řízenými bombami, řekl médiím zdroj z tajné služby SBU.

Ruské úřady oznámily částečnou evakuaci třináctitisícového města Toropec v Tverské oblasti. Média informují o útoku ukrajinských dronů, které podle některých nepotvrzených zpráv zasáhly muniční sklad, a o silných explozích. Ruské úřady zásah muničního skladu nepotvrdily, regionální činitelé informují pouze o útoku ukrajinských bezpilotních letounů. Toropec leží několik set kilometrů severozápadně od Moskvy, nedaleko hranic s Běloruskem.

Nad ukrajinským územím pracovala podle BBC protivzdušná obrana, a to zejména nad centrální Kyjevskou, Poltavskou a Kirovohradskou oblastí. Svědek Reuters slyšel v ukrajinské metropoli výbuchy. Zatím není jasné, jaké následky si noční ruský útok vyžádal.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek podle agentury TASS nad nejméně pěti oblastmi sestřelila 54 ukrajinských dronů. Obec Toropec v Tverské oblasti evakuovala část obyvatel po požáru, který podle tamních úřadů způsobil útok ukrajinského dronu, píše agentura Reuters. 

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Severní Korea dnes vypálila nejméně dvě střely ze svého východní pobřeží, uvedly Jižní Korea a Japonsko. Jihokorejská agentura Jonhap informuje o několika balistických raketách krátkého doletu, které KLDR vyslala. Podle japonské pobřežní stráže a armády dopadly dvě rakety do moře, napsala agentura AP.

Severní Korea za poslední dva roky výrazně navýšila počet raketových testů a prohloubila vojenskou spolupráci s Ruskem, které od roku 2022 vede vojenskou agresi vůči Ukrajině. Jižní Korea se Spojenými státy reagovaly rozšířením vlastních vojenských cvičení, které Pchjongjang považuje za nácvik invaze.

Na diplomacii Vladimir Putin neslyší, žádné země se nebojí, prohlásil jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. A Putinovy řeči o možném mírovém jednání jsou jen divadlo pro třetí země. Celý článek čtěte ZDE.

Ve městě Novoekonomichne v Doněcké oblasti Rusové zničili i kostel.

„Ruský jaderný polygon na souostroví Nová země je připraven kdykoliv znovu začít s jadernými testy, pokud k tomu z Moskvy přijde rozkaz.“ Podle agentury Reuters to řekl velitel tohoto prostoru.

Moskva nepodnikla test jaderných zbraní od roku 1990. Někteří západní a ruští analytici ale upozorňují, že ruský prezident Vladimir Putin by takový test mohl nařídit s cílem odstrašit Západ v případě, pokud umožní používat Ukrajině své dalekonosné zbraně k útokům v ruském týlu. Někdejší Sovětský svaz na polygonu na Nové zemi v Severním ledovém oceánu podnikl více než 200 jaderných testů a v roce 1961 tam armáda odpálila vůbec nejsilnější jadernou bombu.

Místo bedlivě sledují západní špionážní satelity vzhledem k tomu, že loni v létě satelitní snímky z otevřených zdrojů ukázaly, že na základně se staví. Její velitel Andrej Sinicyn poskytl rozhovor oficiálnímu vládnímu listu Rossijskaja Gazeta, což agentura Reuters označuje za neobvyklou věc. Základna je „připravená na obnovení plnohodnotných testovacích aktivit. Personál je připravený. Pokud přijde rozkaz, můžeme se zkouškami kdykoliv začít,“ řekl.

Ruská nezávislá novinářka Maria Ponomarenková vyhlásila hladovku na protest proti podmínkám svého věznění. Ruské úřady jí loni udělily trest odnětí svobody ve výši šesti let za to, že veřejně odsoudila ruskou agresi na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters. Novinářka na jaře 2022 vystoupila na podporu Ukrajiny, když dala najevo nesouhlas s bombardováním divadla v Mariupolu. Loni v únoru ji soud v západosibiřském Barnaulu poslal do vězení na šest let.

Většina nezávislých ruských médií působí v zahraničí. Ponomarenková pracovala pro RusNews, jeden z mála nezávislých internetových deníků, který vychází pouze v ruštině a cílí zejména na ruské čtenáře. Nyní čtyři jeho novináři, včetně Ponomarenkové, sedí za mřížemi.

Minulý týden ve čtvrtek dopisovatel listu Sobesednik, jedněch z posledních nezávislých tištěných novin, uvedl, že pozastavuje vydávání. Stalo se tak několik dní poté, co ho ruské úřady přidaly na seznam „zahraničních agentů“. Sobesednik se dostal do sporu s úřady už dříve v letošním roce, když věnoval celou dvojstranu úmrtí opozičního politika a odpůrce Kremlu Alexeje Navalného. RusNews informoval, že Ponomarenková aktuálně čelí novému obvinění z napadení dozorce ve věznici. Podle bývalé moskevské radní Julije Galjaminové zaměstnanci věznice zfalšovali úřední dokumenty v její neprospěch a na základě nich poté přesunuli Ponomarenkovou na samotku. V pondělí proto během soudního slyšení ohlásila, že drží protestní hladovku.

Britská veřejnoprávní stanice BBC na svém ruskojazyčném webu uvedla, že její projekt zaměřený na ověřování faktů nazvaný BBC Verify označil záběry ukrajinského vojáka probodnutého mečem za čerstvé a skutečné. Pořízené jsou podle projektu nedávno v obci Novohrodivka v Doněcké oblasti. Její dobytí ruské ministerstvo obrany oznámilo 8. září.

Podle serveru Ukrajinska pravda provedla Ukrajina úspěšný úder na muniční sklady ruských okupantů v obsazeném Mariupolu na jihu Doněcké oblasti. „Poznamenáváme, že druhý den za sebou jednotky námořních sil provedly raketový úder na důležité nepřátelské muniční sklady u Mariupolu, které byly objeveny rozvědkou,“ uvedl server. „Podle potvrzených zpráv úder zničil jak infrastrukturu skladů, tak tuny munice, kterou útočníci hromadili pro použití na území Ukrajiny,“ sdělilo prý serveru tiskové oddělení námořnictva. 

Rusové provedli nálety na civilní infrastrukturu Hluchova v Sumské oblasti, dva muži byli zraněni. Informovala o tom prokuratura Sumské oblasti. „Podle vyšetřování 17. září 2024 kolem 10:00 hodin s použitím metod vedení války zakázaných mezinárodním právem svrhli okupanti podle předběžných údajů tři řízené letecké bomby na civilní infrastrukturu Hluchova v Šostkovském okrese. V důsledku nepřátelského útoku byli zraněni otec a syn ve věku 64 a 34 let,“ stojí v prohlášení.

„Kromě toho bylo poškozeno nejméně 20 domácností,“ napsala agentura Ukrinform. Jako válečný zločin začala podle ní případ vyšetřovat prokuratura i tajná služba SBU. 

Zřejmě ruské drony narušily vzdušný prostor na západě Ukrajiny. „Vyhlašujeme letecký poplach ve Lvovské a Ivano-Frankivské oblasti kvůli možným vojenským operacím proti neidentifikovanému vzdušnému cíli,“ informovalo ukrajinské letectvo. 

Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec se obrátil na OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) kvůli fotografii na sociálních sítích, na níž je podle něj vidět, jak Rusové mečem pravděpodobně zabili neozbrojeného ukrajinského válečného zajatce. Veřejný ochránce lidských práv označil takové jednání za válečný zločin a porušení Ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci. Moskva se k případu zatím nevyjádřila.

Podle listu Ukrajinska pravda se fotografie objevila na sociálních sítích ráno a je na ní vidět muž v ukrajinské vojenské uniformě probodnutý mečem s nápisem „za Kursk“. Na ruce vojáka je vidět šedá lepicí páska, což znamená, že měl před popravou pravděpodobně svázané ruce, píše ukrajinský server. Zkrvavené tělo podle něj leží na silnici a vzadu je vidět dům a poškozená technika, ale není jasné, kde se místo nachází.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu upozornila, že pravost záběrů nemohla nezávisle ověřit.

„Míru barbarství a krvelačnosti nelze pochopit,“ uvedl Lubinec, podle něhož je cílem podobných „demonstrativních poprav“ demoralizovat ukrajinskou společnost. Ombudsman se obrátil na mezinárodní organizace s požadavkem, aby zaznamenaly další ruské porušení lidských práv. 

Německou opoziční konzervativní unii CDU/CSU povede do parlamentních voleb v příštím roce kritik předchozího vedení Angely Merkelové, zastánce pomoci Ukrajině a předseda CDU Friedrich Merz. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes oznámil předseda sesterské bavorské CSU Markus Söder, který byl považován za Merzova největšího rivala. CDU/CSU by volby podle současných průzkumů s více než 30 procenty hlasů vyhrála, Merz by se tak mohl stát příštím německým kancléřem. Volby do Spolkového sněmu se v Německu uskuteční příští září.

Počet Ukrajinců a Rusů zabitých nebo zraněných ve dva a půl roku trvající válce dosáhl odhadem jednoho milionu, napsal dnes list The Wall Street Journal (WSJ). Vysoké ztráty na obou stranách způsobují problémy na bojišti, ale vyvolávají také demografické obavy. Obě země se podle deníku už před konfliktem potýkaly s úbytkem populace a další ztráta obyvatel na ně bude mít z dlouhodobého hlediska devastující vliv. V odhadech WSJ přitom není zahrnut počet civilních obětí.

Celkové počty obětí ruské války na Ukrajině lze jen odhadovat. Rusko ani Ukrajina oficiální statistiky svých vojenských ztrát neuvádějí a někdy zveřejňují počty, kterým se všeobecně nedůvěřuje. WSJ nyní píše, že v bojích padlo přibližně 80.000 ukrajinských vojáků a dalších 400.000 jich bylo zraněno. Odkazuje se přitom na informace lidí obeznámených se situací a utajovaný ukrajinský odhad ztrát z dřívějška letošního roku.

Odhady západních zpravodajských služeb ohledně ruských obětí se liší, některé uvádějí počet zabitých až kolem 200.000 a zraněných přibližně 400.000, píše americký deník.

Ruská armáda podnikla v noci na dnešek dronový útok na energetická zařízení v ukrajinské Sumské oblasti, která se nachází u hranic s Ruskem. Na platformě Telegram to ráno uvedla regionální správa, podle níž musely být na záložní energetické systémy připojeny některé objekty kritické infrastruktury, jako jsou nemocnice nebo vodovodní systémy. Ukrajinské letectvo oznámilo, že v noci sestřelilo 34 z 51 ruských dronů, píše Ukrajinska pravda. Moskva hlásí likvidaci 16 ukrajinských dronů nad ruským územím.

„Škody jsou v Konotopském, Ochtyrském a Sumském okrese,“ uvedla sumská oblastní správa k následkům ruského vzdušného útoku. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci podle ní v tomto regionu sestřelila 16 ruských útočných dronů typu Šáhed. Sumská oblast se nachází na severu Ukrajiny a sousedí s ruskou Kurskou oblastí, kam na začátku srpna pronikla ukrajinská armáda a obsadila část ruského území. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Majitel Facebooku americká společnost Meta Platforms zakázala ruským státním médiím vysílání na své platformě. Tvrdí, že tyto stanice používaly klamavou taktiku k provádění tajných vlivových operací na internetu. S odkazem na sdělení Mety o tom informuje agentura Reuters. Očekává se, že zákaz vstoupí v platnost v několika příštích dnech.

„Po pečlivém zvážení jsme rozšířili naše pokračující vymáhání práva proti ruským státním médiím. Rossija segodňa (ruská mediální skupina působící na Západě pod zkratkou RT) a další spřízněné subjekty mají nyní celosvětově zakázán přístup k našim aplikacím kvůli zahraničnímu vměšování,“ uvedla Meta v písemném prohlášení. Pod Metu spadají kromě Facebooku také aplikace Instagram, WhatsApp a Threads.

Ztráty obrněné techniky, která by měla ruské pěchotě otevřít cestu do ukrajinských měst a vesnic, přesáhly 10.000 kusů. Při tomto tempu ztrát by Rusko přibližně za rok mohlo přijít o schopnost zásobovat bojující armádu nezbytným množstvím techniky, upozornil server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady.

Od začátku války Rusko přišlo o 10.037 kusů obrněné techniky, spočítal specializovaný nizozemský web Oryx, který který na základě fotografií a záběrů z otevřených zdrojů vede statistiky zničených zbraní na ukrajinském bojišti. Uvedený údaj zahrnuje 3376 tanků, včetně 159 nejmodernějších T-90 různých verzí, 5000 bojových vozidel pěchoty a výsadkářů a obrněných transportérů a více než 1500 dalších obrněných vozidel.

Dobré ráno, vážení čtenáři,
mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) oznámila, že po 32 letech musela ukončit svou činnost v Rusku. Stalo se tak poté, co jí ruské ministerstvo spravedlnosti v létě zrušilo registraci, bez které pobočky zahraničních nevládních organizací nesmějí v Rusku působit, uvedl list Kommersant. Lékaři bez hranic se v poslední době starali o ukrajinské uprchlíky na západě Ruska, kde také pomáhali obyvatelům ostřelovaného pohraničí, dodal server Meduza.

Lékaři bez hranic působili v Rusku od roku 1992 a za tu dobu v zemi uskutečnili desítky programů, sahající od pomoci bezdomovcům či nakaženým virem HIV až po po spolupráci s úřady a akademiky při zavádění pokročilých metod léčby tuberkulózy. Působili v různých regionech, včetně Moskvy, Petrohradu či Čečenska.

Lidská práva jsou v Rusku pošlapávána čím dál víc, upozornila ve své dnes zveřejněné zprávě zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová. Například odsouzených politických vězňů je v zemi nyní 1372, stojí v dokumentu, podle něhož jsou stále ostřeji pronásledováni především kritici ruské války proti Ukrajině.

„Nyní je tu strukturální, státem podporovaný systém pošlapávání lidských práv,“ konstatovala Bulharka, kterou Rada OSN pro lidská práva do funkce zvláštní zpravodajky jmenovala loni. Systém je podle její zprávy zaměřený na potlačování občanské společnosti a politické opozice. Obránci lidských práv, novináři a kritici války jsou obžalováváni pod průhlednými záminkami a odsuzováni k dlouhým trestům vězení, upozorňuje zpráva.

Ve vazbě tito lidé údajně mučení, uvádí zpráva. Političtí vězni jsou drženi na samotkách, jiní jsou nuceně posíláni do psychiatrických klinik.

Gubernátor ruské Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes nařídil evakuaci obyvatel vesnic, které leží v 15kilometrové zóně přiléhající k hranicím s Ukrajinou. Výzvu obyvatelům zveřejnil na telegramu. Ze strany ruských úřadů se jedná o reakci na ukrajinský vpád do této západoruské oblasti, píše agentura AFP.

Úřady evakuují Rylskyj a Chomutovskyj okres „v zájmu zajištění bezpečnosti“, uvedl Smirnov a obyvatele vyzval, aby k této situaci přistupovali s pochopením a řídili se doporučeními úřadů. Na evakuaci dohlížely bezpečnostní složky a místní samosprávy.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes výnosem navýšil tabulkový počet ruských vojáků o asi 180.000 na celkových 1,5 milionu. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách Kremlu. Je to potřetí od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, co Moskva rozšířila řady armády, připomněl ruskojazyčný server BBC.

Předchozím výnosem z loňského prosince Putin stanovil počet příslušníků ozbrojených sil na 2,2 milionu lidí, včetně 1,3 milionu vojáků. Dnes zveřejněný dekret, který vstoupí v platnost letos 1. prosince, hovoří celkem o 2,38 milionu lidí včetně 1,5 milionu aktivních vojáků.

Kyjev požádal OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže MVČK, aby se zapojily do humanitárních snah v ruské Kurské oblasti, jejíž část ovládají ukrajinské jednotky. Moskva vyjádření označila za provokativní. Podle mluvčího Kremlu Rusko očekává, že ani jedna organizace ukrajinskou výzvu nevyslyší. OSN ani MVČK zatím veřejně nereagovaly.

„Od prvního dne kurské operace ukrajinské obranné síly prokazují, že plně dodržují mezinárodní humanitární právo,“ napsal na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Ukrajinská armáda podle něj ctí lidské životy. „Zajistila humanitární pomoc a bezpečný průchod civilistům,“ uvedl šéf diplomacie. Dodal, že resortu nařídil, aby oficiálně pozval OSN a MVČK k zapojení se do toho, co nazval humanitárními snahami v Kurské oblasti.

Podezřelý, kterého v neděli zadržela americká policie při vyšetřování možného pokusu o vraždu exprezidenta Donalda Trumpa, vyjadřoval na internetu podporu Ukrajině a tuto zemi po napadení Ruskem v roce 2022 navštívil.

Podle televize CNN či deníku The New York Times úřady zadržely 58letého Ryana Routha, který se živí jako podnikatel ve stavebnictví. V poslední době měl bydliště na Havaji, původem je ze Severní Karolíny.

Po předloňské ruské invazi na Ukrajinu na sociální síti X uvedl, že je ochoten do země odcestovat a také „bojovat a zemřít“ v řadách jejích obránců. List NYT s ním v roce 2023 udělal rozhovor pro článek o Američanech, kteří nabízeli podporu Ukrajincům. Routh, který neměl žádné vojenské zkušenosti, tehdy uvedl, že Ukrajinu navštívil a že se snaží pro její obranu naverbovat afghánské vojáky, kteří uprchli před radikálním islamistickým hnutím Tálibán.

Na jaře 2022 Ukrajinu navštívil a v Kyjevě mluvil s agenturou AFP a dalšími médii na manifestaci. Mluvčí ukrajinského útvaru pro zahraniční dobrovolníky dnes médiím potvrdil, že Routh jednotku několikrát kontaktoval, ovšem dodal, že Ukrajinci muže odmítli. „Nabízel nám velké počty rekrutů z různých zemí, ale bylo jasné, že jeho nabídky nejsou realistické. Ani jsme neodpovídali,“ uvedla armáda.

Na sociálních sítích mezitím Routh uváděl, že by chtěl „srovnat Kreml se zemí“ nebo vyslat raketu na sídlo ruského prezidenta Vladimira Putina u Černého moře. V knížce o válce na Ukrajině, kterou si sám vydal, zase označil Trumpa za idiota a šaška.

O útocích informoval také gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. „Ranní ostřelování Belgorodu. Podle předběžných údajů bylo zraněno osm civilistů,“ uvedl na telegramu gubernátor, který dále informoval o požáru rodinného domu a více než 15 automobilů. Dělostřeleckým a dronovým útokům podle něj za uplynulý den čelilo hned několik míst regionu.

Hlavním směrem nočního ruského útoku byl podle ukrajinského letectva Kyjev. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 53 útočících strojů v Kyjevské, Vinnycké, Poltavské, Sumské, Záporožské, Kirovohradské, Mykolajivské, Dněpropetrovské a Čerkaské oblasti, napsalo velení vzdušných sil na facebooku.

Zbylé tři drony se podle něj „ztratily“ a zřejmě si nevyžádaly žádné oběti nebo škody. Server Ukrajinska pravda sdělení letectva vyložil tak, že trojice dronů zmizela z radarů.

Lidé v ruském městě Belgorod ležícím nedaleko hranic s Ukrajinou dnes ráno informovali o požárech, které vypukly v důsledku útoku ukrajinské armády, uvedl ruský telegramový kanál Baza. Zveřejnil například záběry hořících aut nebo video z okamžiku, kdy na sídlišti dopadla střela.

Ruská armáda v noci na dnešek podnikla dronový útok na Kyjev, informuje vedení vojenské správy ukrajinského hlavního města. Protivzdušná obrana zničila skoro dvě desítky bezpilotních letounů. Agentura Reuters píše, že šlo o osmý dronový útok na Kyjev od začátku září. Naopak ruské zdroje hlásí nové ukrajinské útoky na ruském území.

„Ruské útočné drony mířily na Kyjev z různých směrů a v různých uskupeních,“ informoval ráno Serhij Popko, šéf kyjevské vojenské správy. Dodal, že podle předběžných informací nevznikly žádné škody a nikomu se nic nestalo.

Česko zatím nevyužije ukrajinskou pomoc nabízenou v souvislosti se záplavami. „V současné době naše složky Integrovaného záchranného systému v úzké spolupráci s armádou situaci zvládají. Zatím nevznikla žádná potřeba zahraniční pomoci. Na všechno odpovídáme, říkáme, že se kdyžtak včas ozveme. Ale v současné době to není potřeba,“ řekl večer Rakušan.

Z trosek po útoku Rusů v Charkově záchranáři vyprostili tělo zabité ženy, dalších 42 lidí utrpělo zranění, oznámil večer starosta Ihor Terechov.

Tělo ženy záchranáři vyprostili v devátém podlaží, úřední identifikace je ale v současnosti nemožná, protože tělo je téměř spálené, uvedla prokuratura, která počítá s testem DNA. Předpokládá, že jde o ženu ve věku 94 let, která byla po výbuchu bomby hlášena jako nezvěstná.

Zelenskyj si dnes večer také postěžoval, že ukrajinské jednotky mají vysoké ztráty a Rusko dosahuje územních zisků na východě Ukrajiny, protože západní zbraně přicházejí příliš pomalu. Situace na východě je „velmi těžká“, uvedl a dodal, že polovina ukrajinských brigád tam nebyla dostatečně vybavena, a to vedlo k vysokým ztrátám.

„Ztratíte lidi, protože nejsou v obrněných vozidlech, protože nemají děla a nemají náboje do děl,“ řekl podle agentury Reuters. „Potřebujeme 14 brigád, abychom byli připraveni. Ale až dosud jsme z těchto balíčků (západní pomoci) nevybavili ani čtyři,“ řekl.

Ukrajina stále čeká na souhlas Spojených států s údery dalekonosnými zbraněmi na cíle v hloubi Ruska. Potřebná povolení Kyjev zatím nedostal, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s moderátorem americké televize CNN Fareedem Zakariou.

Ukrajina potřebuje dalekonosné zbraně, aby mohla napadnout ruské základny a vojenská letiště. Při čekání na souhlas spojenců ale Rusko podle Zelenského stáhlo své letouny na vzdálenější letiště.

„Teď Rusko začalo stahovat své letouny ze 100, 150, 300 kilometrů na 500 (kilometrů). A tak potřebujeme další povolení,“ řekl ukrajinský prezident v rozhovoru, z něhož cituje server stanice BBC. „Ne, dosud nikoliv,“ odpověděl na otázku, zda Ukrajina dostala souhlas k útokům dalekonosnými zbraněmi na cíle v Rusku. Sami Ukrajinci by podle Zelenského měli „svobodně rozhodovat, jak použijí tu či jinou věc“.

Ruská tajná služba FSB vyšetřuje prodavače z prodejny automobilových součástek na Kamčatce. Ten totiž do vzoru formuláře pro zákazníky vepsal jméno Zamir Zakijev. Problém je v tom, že smyšlené jméno lze číst Za mír, za Kyjev, a tak FSB zahájila vyšetřování, informují ruská média.

Na formulář upozornila jedna z klientek prodejny náhradních dílů Avtomir, která si vše natočila na video, a to zveřejnila na internetu. Následující den si majitele prodejny předvolala FSB k výslechu a prodejnu navštívili policisté. Při vyšetřování se ukázalo, že formulář jako vzor vyplnil jeden z prodavačů. Tvrdil, že jen žertoval a že formulář mezitím zničil. „To není žádný vtip, ale provokace!“ rozhořčil se jeden z ruských komentátorů.

FSB nyní zjišťuje, zda se podezřelý nedopustil diskreditace ruské armády a zda finančně nepřispěl na podporu ukrajinské armády. „Byl jsem naprosto šokován, když jsem to uviděl. Zjistil jsem, co je to za člověka. Neuměl jsem si představit, že by takový člověk mohl mezi námi pracovat. Chci se omluvit jménem celého kolektivu i jménem svým,“ prohlásil majitel obchodu.

Ukrajina nabídla České republice personální i materiální pomoc svých záchranných složek při odstraňování následků ničivých povodní. ČTK to dnes sdělil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Nabídku bude tlumočit na pondělním mimořádném jednání vlády.

„Pan ministr Sybiha mě informoval o tom, že s pomocí Česku souhlasil prezident Zelenskyj,“ uvedl Lipavský. Sybiha se stal šéfem ukrajinské diplomacie na začátku září, nahradil Dmytra Kulebu.

Podle starosty Charkova Ihora Terechova počet zraněných civilistů po ruském útoku stoupl na 33. Rusové zasáhli desáté podlaží bytovky. Hasiči bojují s ohněm, který zachvátil čtyři podlaží, konkrétně od devátého do dvanáctého. Ukrajinská média zveřejnila záběry z místa.

Ruská vojska dnes odpoledne zasáhla vícepodlažní dům v Charkově na východě Ukrajiny, na místě je 25 zraněných, včetně tří dětí, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ve výškové budově v důsledku zásahu vypukl požár, napsal na telegramu.

Ukrajinská armáda uvedla, že Rusko odpálilo dvě balistické střely Iskander-M a jednu řízenou střelu Ch-59, která směřovala do Oděské oblasti na jihu země. Řízenou střelu obrana zničila, iskandery ale podle agentury AP zasáhly Oděsu. Podle šéfa oblastní správy Oleha Kipera při útoku zahynuli muž a žena, další člověk byl zraněn.

Pět bývalých britských ministrů obrany a expremiér Boris Johnson vyzvali šéfa britského kabinetu Keira Starmera, aby umožnil Ukrajině použít britské rakety Storm Shadow k útokům na ruské území. Premiér k tomu podle nich má dát svolení i bez podpory Spojených států. 

Británie svým otálením dělá ústupky Kremlu, uvedl exministr obrany Ben Wallace, zatímco podle jeho kolegy Gavina Williamsona jde ze strany Londýna o „zanedbání povinností“. „Neexistuje žádný myslitelný důvod pro další odklady,“ uvedl Johnson.

Spojené státy připravují rozsáhlý balíček pomoci Ukrajině, který by měl být oznámen do konce září, uvedl poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan.

Sullivan uvedl, že se každý den schází se svým týmem, aby projednal, jaké nástroje a strategie by měly být použity ke stabilizaci frontové linie a zabránění Rusku v jakémkoli průlomu, který by vedl ke strategickým výhodám.

Kreml pracuje na tom, aby systematicky vštěpoval dětem a dospívajícím „vlastenecké“ hodnoty kampaněmi vedenými ve stylu sovětské propagandy. Snaží se připravit další generaci na život utvářený konfliktem s Ukrajinou a Západem, píše server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady.

„Potřebujeme válečníky, střelce, členy úderných jednotek, kteří, až je k tomu vyzve prezident, poběží do armádních odvodových center, a ne na Verchnij Lars,“ uvedl nejmenovaný ruský vládní úředník v narážce na přechod na rusko-gruzínských hranicích. Přes tento přechod utíkaly desítky tisíc Rusů ze země poté, co Vladimir Putin na podzim 2022 vyhlásil „částečnou“ mobilizaci do války proti Ukrajině. „Nemáme se za co stydět,“ dodal úředník, který kvůli osobní bezpečnosti hovořil, podobně jako další, pod podmínkou anonymity.

Rusové během uplynulého týdne použili proti Ukrajině asi 30 raket různých typů, více než 800 řízených leteckých bomb a téměř 300 útočných dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Ukrajina potřebuje silnou podporu svých partnerů při obraně našeho života proti ruskému teroru, jako je protivzdušná obrana, zbraňový potenciál dlouhého doletu a podpora našich vojáků. Vše, co nám pomůže donutit Rusko ukončit tuto válku,“ uvedl Zelenskyj.

Nejmenovaní západní představitelé obeznámení s bezpečnostní situací uvedli, že Kreml v posledních měsících zintenzivnil spolupráci s Íránem v souvislosti s jeho ambicemi získat jaderné zbraně.

O tomto vývoji jednali představitelé USA a Velké Británie tento týden ve Washingtonu, když se premiér Keir Starmer setkal v Bílém domě s prezidentem Joe Bidenem. Označili tento vývoj za znepokojivý a zdůraznili eskalaci vojenských vazeb mezi Ruskem a Íránem.

Pět bývalých britských ministrů obrany a expremiér Boris Johnson vyzvali současného šéfa britského kabinetu Keira Starmera, aby umožnil Ukrajině použít britské rakety Storm Shadow k útokům na ruské území. Napsal to list The Sunday Times. Starmer k tomu podle nich má dát svolení i bez podpory Spojených států. V administrativě amerického prezidenta Joea Bidena podle listu panují ohledně rozhodnutí rozkoly.

Británie svým otálením dělá ústupky Kremlu, uvedl exministr obrany Ben Wallace, zatímco podle jeho kolegy Gavina Williamsona jde ze strany Londýna o „zanedbání povinností“. „Neexistuje žádný myslitelný důvod pro další odklady,“ uvedl Johnson.

Kreml pracuje na tom, aby systematicky vštěpoval dětem a dospívajícím „vlastenecké“ hodnoty kampaněmi vedenými ve stylu sovětské propagandy. Snaží se připravit další generaci na život utvářený konfliktem s Ukrajinou a Západem, píše server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady.

„Potřebujeme válečníky, střelce, členy úderných jednotek, kteří, až je k tomu vyzve prezident, poběží do armádních odvodových center, a ne na Verchnij Lars,“ uvedl nejmenovaný ruský vládní úředník v narážce na přechod na rusko-gruzínských hranicích. Přes tento přechod utíkaly desítky tisíc Rusů ze země poté, co Vladimir Putin na podzim 2022 vyhlásil „částečnou“ mobilizaci do války proti Ukrajině.

Ukrajinská produkce obranného materiálu se zdvojnásobila a do konce roku se to ztrojnásobí, uvedl Oleksandr Kamyšin, jenž před pár dny přešel z postu ministra strategického průmyslu do role prezidentova poradce k témuž.

Důležitým cílem pro Ukrajinu je již dlouho zahájení vlastní výroby dělostřelecké munice ráže 155 mm. Jde o velmi pokročilý proces a něco, co Ukrajina ještě nikdy nevyprodukovala. „Nemohu říci mnoho, ale zahájili jsme vlastní výrobu 155mm dělostřeleckých granátů,“ řekl v rozhovoru pro norský deník Nettavisen.

Ráži standardu NATO v ukrajinských službách používají mj. houfnice M777, Krab, Zuzana či Bohdana.

Ukrajinské jednotky protivzdušné obrany přes noc zničily deset ze 14 dronů, které nad její území vyslalo Rusko. Na komunikační platformě Telegram to dnes ráno oznámilo ukrajinské letectvo. Informace o případných škodách ale nesdělilo.

Armáda uvedla, že Rusko odpálilo i dvě balistické střely Iskander-M a jednu řízenou střelu Ch-59, která směřovala do Oděské oblasti na jihu země. Řízenou střelu obrana zničila, ale co se stalo se střelami Iskander, letectvo neuvedlo.

Ukrajinské jednotky v Kurské oblasti na západě Ruska, kde operují od počátku srpna, dobyly obce Vitrjano, Durovka a část obce Žuravli, zatímco ruské síly se při protiútoku v regionu zmocnily obce Snagosť i s okolními osadami a postoupily k Ljubimovce. Uvedli to analytici portálu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. Snagosť ještě donedávna ovládali Ukrajinci, připomněl list Ukrajinska pravda.

Ruské síly útočící v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny dobyly Halycynivku a postoupily u Piščaného, Hryhorivky, Hostreho, Heorhijivky, jakož pronikly hlouběji do obcí Synkivka, Ňju-Jork a Ukrajinsk, uvedl DeepState.

Ukrajinské jednotky dokázaly prorazit ruskou obranu a na dalším místě proniknout do Kurské oblasti, a to hloubky několika kilometrů, upozornil server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady. Ruské ministerstvo obrany o den dříve tvrdilo, že ruská obrana odrazila tři ukrajinské útoky na ruské hranice. The Moscow Times se odvolávají na několik ukrajinských zdrojů, včetně zpráv od jednotky bezpilotních letounů, které průnik podporovaly.

Dosluhující generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prozradil podrobnosti o tom, jak Rusko lhalo při posledních schůzkách před invazí na Ukrajinu v roce 2022. 

Tehdy, jak připomněl, Rusko požadovalo, aby byly všechny jednotky NATO staženy z východního území Aliance. „To pro nás bylo naprosto nepřijatelné, ale já věřím v dialog. Proto jsme si s nimi znovu sedli,“ uvedl.

Stoltenberg poznamenal, že Rusko tvrdilo, že žádné vojenské plány neexistují a že zemi údajně ohrožuje Ukrajina. „Předložili mapy, které měly pravděpodobně prokázat, že Rusko je obklíčeno NATO. Avšak i tyto mapy byly nesprávné. Například Dánsko nebylo vůbec označeno jako území NATO. Bylo to neuvěřitelné,“ řekl Stoltenberg.

Britská rozvědka ukázala snímky zničených mostů v Kurské oblasti. Ukrajinské jednotky zničily několik mostů a pontonových přechodů přes řeku Seim v Kurské oblasti.

Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce, obě strany propustily 103 lidí. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Interfax. Podle prohlášení Moskvy se domů vrátili ruští vojáci zajatí v západoruské Kurské oblasti, kam ukrajinská armáda překvapivě vpadla letos na začátku srpna. Kyjev zatím výměnu nekomentoval. Výměnu zprostředkovaly podle ministerstva obrany Spojené arabské emiráty.

„14. září se po vyjednávání z území kontrolovaného kyjevským režimem vrátilo 103 ruských vojáků zajatých v Kurské oblasti. Výměnou jsme předali 103 válečných zajatců ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany v prohlášení. Všichni ruští zajatci jsou podle Moskvy momentálně v Bělorusku. Čeká je přesun do Ruska, kde se o ně postarají lékaři.

Ukrajina a Rusko si zajatce vyměnily i v pátek, kdy se domů z obou táborů vrátilo 49 lidí včetně civilistů. Server RBK-Ukrajina k tomu podotkl, že se jednalo o 56. výměnu od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.

V noci z 13. na 14. září vletěl do Běloruska ruský letoun Šahed a běloruské letectvo povolalo stíhačky, uvádí nezávislé běloruské vojenské monitorovací médium Belaruski Hajun. Dron letěl západním směrem, pak se stočil na jihovýchod a vrátil se na území Ukrajiny. Podle zprávy Belaruski Hajun letěl do oblasti Slavutyče.

„Nyní poskytujeme vojenské vybavení do války - tehdy jsme mohli poskytnout vojenské vybavení, abychom válce zabránili,“ řekl v rozhovoru s německým týdeníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Poukázal na neochotu NATO poskytnout zbraně, o které Kyjev požádal před invazí, kvůli obavám z eskalace napětí s Ruskem.

Stoltenberg rovněž uvedl, že válku na Ukrajině se podaří ukončit jedině u jednacího stolu. „K ukončení této války bude muset v určité fázi opět nastat dialog s Ruskem. Musí však být založen na ukrajinské síle,“ řekl.

Dva lidi byli zabiti a dalších devět zraněno při pátečním ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Ruské síly v pátek ostřelovaly dohromady 84krát dělostřeleckými granáty 15 příhraničních lokalit v Sumské oblasti. Zabily dva lidí poblíž města Jampil a dalších devět zranily, oznámila na platformě Telegram oblastní správa. 

Dobré ráno. S vzrůstajícími počty výzev a požadavků je zřejmé, že v budoucnu nebude stačit vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Při zahájení zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Na armádních výdajích ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO v roce 2014. Česko je letos vydá poprvé. Končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v červenci prohlásil, že tuto hranici překoná nejméně 23 zemí. Aliance má 32 členů.

Řehka v projevu dále řekl, že spojenci musí poskytnout Ukrajině veškerou potřebnou pomoc, ať už se to týká výcviku, nebo dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu, Rusko podle něj není aktivní jen na tradičním bojišti, ale využívá také hybridní taktiku, kybernetické útoky a dezinformační kampaně ve snaze rozsévat strach a podkopat jednotu společností.

Ukrajinská vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok. Počítá s příjmy ve výši 2 bilionů hřiven (přes bilion korun) a výdaji 3,6 bilionu hřiven, oznámil dnes na platformě Telegram ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Návrh rozpočtu, který je v zemi čelící ozbrojené agresi sousedního Ruska silně zaměřen na výdaje na obranu, bude předložen ke schválení parlamentu.

Rozpočet počítá s obrannými výdaji ve výši 2,22 bilionu hřiven. Šmyhal řekl, že přípravy návrhu rozpočtu, který je třetí od začátku ruské invaze, byly dokončeny „navzdory všem výzvám a nejistotě“.

„Priorita tohoto rozpočtu je velmi jasná - obrana a bezpečnost země,“ napsal premiér. „Opět budeme veškeré domácí zdroje směřovat k těmto cílům,“ dodal Šmyhal. Podle šéfa vlády bude „více peněz na ukrajinské zbraně, výzbroj, drony“.

Více než 400 miliard hřiven má být vyčleněno na sociální zabezpečení, z něhož jsou financovány důchody a podpory a dohromady 211 miliard hřiven půjde na zdravotnictví. Místní úřady kromě toho mají dostat peníze na podporu a výhodné půjčky pro podnikatele.

Polsko se zpozdilo se slíbenou platbou pro českou muniční iniciativu pro Ukrajinu, důvodem je vyšetřování někdejšího šéfa státních hmotných rezerv Michala Kuczmierowského. Dnes to v Kyjevě na tiskové konferenci s ukrajinským ministrem zahraničí Andrihem Sybihou prohlásil jeho polský kolega Radoslaw Sikorski. Slíbil zároveň, že po vyřešení případu Varšava peníze převede. Polská média už dříve informovala o tom, že Polsko jako jediné peníze neposlalo, ačkoli se k účasti na českém plánu zavázalo.

„Platby se trochu zpozdily,“ řekl Sikorski, který problém spojil s kauzou Kuczmierowského. O někdejšího šéfa polských hmotných rezerv se vyšetřovatelé zajímají kvůli možné účasti na organizované kriminalitě.

Podle médií se podílel i na pochybném výběrovém řízení na elektrické generátory pro Ukrajinu, které se do Ruskem napadené země nikdy nedostaly. „Myslím, že případ vyřešíme a platby odejdou,“ poznamenal Sikorski.

Ruská státní televize RT je klíčovou součástí válečné mašinerie Moskvy a snahy Ruska podkopávat demokratické spojence Ukrajiny, uvedlo dnes americké ministerstvo zahraničí. Mediální společnost nařklo, že úzce spolupracuje s ruskou armádou a organizuje výběr peněz na vybavení pro ruské vojáky na Ukrajině. Washington v této souvislosti oznámil nové sankce, informují světové zpravodajské agentury.

Krok přichází poté, co Spojené státy v posledních měsících vystupňovaly postup proti působení RT, kterou považují za nástroj ruské snahy ovlivnit listopadové prezidentské volby. Americké úřady zahájily vyšetřování Američanů, kteří v minulosti spolupracovali s ruskými státními televizemi. Také minulý týden vznesly obvinění proti dvěma zaměstnancům RT s tím, že poskytli miliony dolarů na propagování proruského obsahu skrze vlivné pravicové komentátory v USA.

RT (dříve známá jako Russia Today) byla v minulosti terčem amerických sankcí za šíření propagandy Kremlu. Dnešní tvrzení americké vlády ale naznačují, že role mediální organizace dalece přesahuje vlivové operace, napsala agentura AP. Americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že televize vybírá peníze na pušky či ochranné vesty pro Rusy na Ukrajině. Také uvedl, že není jen mediální skupinou, ale má i novou kybernetickou jednotku s vazbami na ruské tajné služby.

NATO „povede přímou válku s Ruskem“, umožní-li Západ Ukrajině útočit svými dalekonosnými zbraněmi na ruské území. Podle agentury Reuters to dnes na jednání Rady bezpečnosti OSN prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja.

Podle něj by spojenci Kyjeva neměli zapomínat, že Rusko je jadernou mocností, a měli by „myslet na následky“. Varování přišlo v době, kdy Kyjev stupňuje tlak na partnery v čele se Spojenými státy, aby uvolnili omezení ohledně používání dalekonosných západních zbraní proti cílům na ruském území.

Ruská vojska dobyla vesnici Dolynivka v Doněcké oblasti, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Dolynivku uvedlo ve výčtu celkem osmi obcí dobytých ruskými jednotkami na východě Ukrajiny v tomto týdnu.

Ve výcvikovém středisku v Rumunsku tento týden čtyři ukrajinští vojenští piloti zahájili teoretickou část výcviku pro létání na západních stíhacích letounech F-16. Praktická část výcviku by měla začít ke konci roku, sdělil dnes agentuře AFP mluvčí rumunského ministerstva obrany Constantin Spinu.

Rumunsko má strategickou polohu díky své geografické blízkosti k Ukrajině a k Černému moři. Podle mluvčího má země ambici stát se středobodem mezinárodního výcviku pro letouny F-16. V listopadu 2023 otevřelo na letecké základně Fetesti, zhruba 130 kilometrů východně od Bukurešti, mezinárodní výcvikové středisko pro budoucí piloty F-16. Rumunsko má v tuto chvíli k dispozici 26 strojů F-16, devět jich dodalo Norsko a většinu Portugalsko. Od otevření střediska tam dokončilo výcvik sedm rumunských pilotů, píše AFP.

Do vlasti se vrátilo z ruského zajetí 49 Ukrajinců a Ukrajinek, vojáků i civilistů, oznámil dnes na internetu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec podle médií uvedl, že zdravotní stav osvobozených krajanů je velmi vážný, mnozí v ruském zajetí zhubli o desítky kilogramů. Ruské úřady se dosud nevyjádřily, ruská média předpokládají, že do Ruska se vrátilo z ukrajinského zajetí 49 ruských vojáků. Většinu z nich podle ukrajinských médií tvoří Rusové, povolaní k povinné službě v ruské armádě a zajatí ukrajinskými silami v Kurské oblasti.

„Doma je 49 Ukrajinců a Ukrajinek. Jde o vojáky ozbrojených sil a Národní gardy, policisty, pohraničníky i naše civilisty,“ napsal Zelenskyj. Domů se podle prezidenta podařilo dostat další část zajatých obránců oceláren Azovstal v Mariupolu, vojenského zdravotníka Viktora Ivčuka, vyznamenaného titulem Hrdina Ukrajiny, či Leniji Umerovovou, kterou Rusové podle prezidenta zajali jako rukojmí, když se přijela postarat o nemocného otce. „Musíme přivést domů všechny naše vojáky a civilisty,“ zdůraznil.

Devět evropských zemí protestuje proti plánovanému obnovení misí Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Rusku. Podle nich by obnovení dialogu se zemí, která napadla jinou zemi, poškodilo pověst fondu. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Česká republika mezi těmito devíti zeměmi nefiguruje. Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 zastavil MMF každoroční konzultace s Ruskem, které provádí se všemi svými členy. Začátkem září však ruský výkonný ředitel MMF Alexej Možin uvedl, že fond znovu zahájí konzultace s Ruskem 16. září, nejprve v on-line formátu, a že 1. října by delegace MMF měla přijet na jednání s ruskými představiteli do Moskvy.

„Rádi bychom vyjádřili silnou nespokojenost s takovými plány MMF,“ uvádí se dopise zaslaném ministry financí devíti evropských zemí šéfce MMF Kristalině Georgievové. Dopis, do něhož nahlédla agentura Reuters, podepsali zástupci Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska, Švédska, Islandu, Dánska, Norska a Polska. Georgieová se účastní setkání ministrů financí a centrálních bankéřů EU v Budapešti. Představitelé EU uvedli, že se jí tam budou ptát na plány MMF.

„Jaká doporučení chce MMF dát Rusku na konci konzultace? Jak lépe řídit válečnou ekonomiku?“ uvedl jeden z vysokých představitelů eurozóny.

„Při úderech ruské armády na Kosťantynivku září dnes ráno zahynuli dva lidé,“ uvedla mluvčí doněcké oblastní prokuratury Anastasia Medveděvová.„Při ostřelování Bilytske byl zabit 47letý muž a další dva lidé byli zraněni. V Kosťantynivce byla v kuchyni svého bytu v důsledku ruského ostřelování zabita 43letá žena,“ napsal server Suspilne Donbas. 

Podle ruských zdrojů zasáhla Ukrajinská armáda fungující lom u okupované Volnovachy v Doněcké oblasti. Zahynout měli tři lidé, všichni původem z Ruska. „Podle očitých svědků byli smrtelně zraněni dva zaměstnanci rostovské a krasnodarské pobočky společnosti Nerda. Zemřel také jeden z manažerů firmy, která se zabývá přepravou drceného kamene. Přijel z Krasnodaru, aby se podíval, jak práce probíhají, a dostal se pod palbu,“ napsal web Rostov Novosti. 

Nové sankce EU na Írán, které dnes oznámil vysoký představitel pro bezpečnostní a zahraniční politiku Josep Borell podle něj zasáhnou „jedince i subjekty zapojené do íránských programů balistických raket a dronů“. Unie za dosavadní íránskou vojenskou podporu Ruska potrestala už mnoho činitelů nebo organizací. Na sankčním seznamu je mimo jiné íránský ministr obrany Mohammad Rezá Aštíání, velitel Islámských revolučních gard či Íránská organizace leteckého průmyslu.

Sankce spočívají ve zmrazení majetku v EU a v zákazu vstupu na území unie. Současný balíček sankcí bude namířen proti dodávkám balistických raket, které oznámily minulý týden Spojené státy. Írán je popírá. „Tento transfer je přímým ohrožením bezpečnosti v Evropě a představuje podstatnou materiální eskalaci,“ uvedl Borrell v dnešním prohlášení. Připomněl v něm, že Teherán dosud Moskvě dodával drony a munici. 

Na Běloruských hranicích došlo k další výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Informoval o tom prezident Volodymyr Zelenskyj. Na svobodu se dostalo i několik obránci mariupolského Azovstalu. „49 Ukrajinců je doma. Jsou to vojáci Ozbrojených sil Ukrajiny, Národní gardy, Národní policie, Státní pohraniční služby a také naši civilisté. Zejména Lenia Umerová, dívka, kterou Rusové vzali jako rukojmí, když se přišla postarat o svého nemocného otce,“ oznámil Zelenskyj.  

Poděkoval celému týmu, který na výměnách pracuje, stejně jako jednotkám, které zajímají ruské vojáky, které lze posléze použít při výměně. „Všichni naši vojáci, kteří zajali ruského okupanta, všechny naše služby, které neutralizují ruské diverzanty a kolaboranty, přibližují osvobození našeho lidu. Musíme přivést domů všechny naše lidi, vojáky i civilisty,“ napsal na sociální síti Telegram. 

Podle britského ministerstva zahraničí je vyhoštění části diplomatů z ambasády v Moskvě odplatou Kremlu za jeho vlastní opatření přijatá kvůli ochraně bezpečí Britů. „Ruské úřady minulý měsíc odebraly diplomatickou akreditaci šesti britským diplomatům v Rusku po opatřeních přijatých vládou Spojeného království v reakci na ruským státem řízené aktivity v Evropě a ve Spojeném království,“ uvedlo ministerstvo.

Jeho prohlášení je považováno za narážku na květnové vyhoštění ruského vojenského přidělence kvůli podezření, že je ve skutečnosti důstojníkem ruské rozvědky. „Neomlouváme se za ochranu národních zájmů,“ zdůraznila britská diplomacie podle agentury AP. 

„EU zareaguje na íránskou dodávku balistických raket Rusku novými sankcemi,“ uvedl vysoký představitel pro bezpečnostní a zahraniční politiku unie Josep Borrell. Francie si předvolala íránského chargé d´affaires. Islámská republika dodání balistický raket popírá. Rusku prý prodává pouze drony a munici. 

Od začátku plnohodnotné rusko-ukrajinské války v únoru 2022 zničili Ukrajinci již 17000 ruských obrněných vozidel. Informovalo o tom ukrajinské ministerstvo obrany. „BVP-1, jedno z nejběžnějších ruských obrněných vozidel, je dlouhé 6,7 metru. Pokud tedy seřadíme všechna zničená vozidla, je to téměř 114 km,“ napsalo na sociálních sítích. 

Dva lidé zemřeli při ruském úderu na město Jampil v Sumské oblasti Ukrajiny. „Nepřátelský útok zabil šedesátiletého muže, který projížděl vesnicí autem. Lékařskou pomoc vyhledali také tři lidé, včetně dítěte. Byly poškozeny soukromé domácnosti a lékárna,“ uvedla oblastní prokuratura. Záhy dodala, že v nemocnici zemřel 54letý muž, který byl v Jampilu zraněn. Zraněnému dítěti jsou čtyři roky.

Ukrajinské drony se podle ruských médií už třetí den po sobě objevily i za polárním kruhem, a to v Murmanské oblasti Ruska. Gubernátor Andrej Čibis uvedl, že „vzdušný prostor nad oblastí byl dočasně uzavřen.“ „Finský generální štáb včera popřel informaci, že bezpilotní letouny útočící na Murmanskou oblast byly vypuštěny z území této země,“ napsal server Rusnews.

Server The Times přinesl průběžné informace z washingtonského jednání představitelů Velké Británie a Spojených států s odvoláním na své americké zdroje. Ministr zahraničí Anthony Blinken prý tlačí na účastníky jednání aby Kyjevu povolili používat rakety dlouhého doletu k úderu hluboko do Ruska, prezident Joe Biden se však údajně zatím zdráhá. 

Ruské jednotky zaútočily dronem na vesnici Kindijka v Chersonské oblasti a zranily 55letého muže, který se nacházel na svém dvoře. Informovala o tom na Facebooku tisková služba Chersonské oblastní vojenské správy. „Kolem 10:00 byl v Kindijce zraněn místní obyvatel v důsledku útoku ruského dronu,“ uvádí se v prohlášení. „Oběť utrpěla zranění způsobené výbušninou a střepinové zranění dolní končetiny. Muž byl hospitalizován,“ informovala agentura Ukrinform. 

Ruský exministr obrany a tajemník tamní rady bezpečnosti dorazil na návštěvu Severní Koree. Přijal ho i tamní diktátor Kim Čong-un. „Během Šojguovy návštěvy Pchjongjangu došlo k věcné výměně názorů na celou řadu otázek dvoustranné i mezinárodní agendy,“ sdělila novinářům rada. 

Agentura AP v souvislosti s vyhoštěním diplomatů z Ruska citovala britského premiéra Keira Starmera, který je nyní na návštěvě Washingtonu a který řekl, že Británie „nehledá žádný konflikt s Ruskem“.

„Rusko nelegálně napadlo Ukrajinu. Rusko by mohlo tento konflikt okamžitě ukončit,“ řekl Starmer, který má s prezidentem Joem Bidenem jednat mimo jiné o ukrajinské žádosti povolit nasazení Západem dodaných zbraní proti cílům v hloubi Ruska. „Ukrajina má právo se bránit a my samozřejmě naprosto plně podporujeme právo Ukrajiny na sebeobranu. Jak víte, poskytujeme kapacity pro výcvik. Ale neusilujeme o žádný konflikt s Ruskem, to ani v nejmenším není naším záměrem,“ řekl britský premiér novinářům.