„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Při výbuchu ruské rakety v Oděse na jihu Ukrajiny utrpělo zranění osm lidí, uvedla dnes média s odvoláním na místní úřady. Terčem ruských bomb se stalo druhé největší ukrajinské město, Charkov na východě země, kde zranění utrpěla jedna žena, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov na sociální síti Telegram.

„Nepřítel podnikl raketový útok na Oděsu. Podle předběžných informací bylo zraněno osm lidí. Poškozeny jsou obytné domy a civilní infrastruktura. Na místě pracují záchranné složky,“ uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper podle agentury Interfax-Ukrajina.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva, při níž mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za podporu, jakou aliance poskytuje Ukrajině. Stoltenberg řekl novinářům, že ještě není pozdě, aby Ukrajina zvítězila.

Ministerstvo zahraničí Tádžikistánu si dnes předvolalo ruského velvyslance, aby mu předalo protestní nótu kvůli nespravedlivému zacházení s občany středoasijské země na území Ruska a kvůli „běžnému porušování práv a svod“ Tádžiků v Rusku. Protest označila agentura Reuters za vzácnou roztržku mezi postsovětskými spojenci.

Podle Zelenského začaly v malém množství na Ukrajinu proudit životně důležité americké zbraně, ale dodávky musí být rychlejší, protože postupující ruské jednotky se snaží využít nedostatku zbraní a munice na ukrajinské straně. „Včasná podpora pro naši armádu. Dnes v této věci ještě nevidím nic pozitivního. Dodávky jsou, pomalu začaly, ale proces je třeba urychlit,“ řekl Zelenskyj. Opět zdůraznil, že na rychlosti západní vojenské pomoci závisí stabilizace situace na frontě ve chvíli, kdy Rusové připravují další ofenzívu. Za nejnaléhavější označil dodávky dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů a protileteckých zbraní, jako je systém Patriot.

Rusko ohlásilo dobytí vesnice Semenivka, která se nachází nedaleko města Avdijivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany také sdělilo, že jeho jednotky obsadily výhodnější pozice na některých místech frontové linie. 

Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj ale o víkendu řekl, že operační i strategická situace ukrajinských vojsk na frontě se zhoršuje. Připustil také, že Rusku se místy daří postupovat.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly obsadily výhodnější pozice a zasadily údery ukrajinským ozbrojeným silám na několika místech frontové linie – v Doněcké, Charkovské a Luhanské oblasti. Na dalších místech podle sdělení rezortu odrazily útoky ukrajinských jednotek.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva, při níž mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za podporu, jakou aliance poskytuje Ukrajině bránící se už třetím rokem ruské ozbrojené agresi.

Zelenskyj na tiskové konferenci se šéfem NATO zdůraznil, že situace na bojišti závisí na rychlosti dodávek munice. Podle něj začaly v malém množství na Ukrajinu proudit životně důležité americké zbraně, avšak tento proces musí být rychlejší, protože postupující ruské jednotky se nedostatku zbraní a munice na ukrajinské straně snaží využít. „Včasná podpora pro naši armádu. Dnes v této věci ještě nevidím nic pozitivního. Dodávky jsou, pomalu začaly, ale proces je třeba urychlit,“ řekl Zelenskyj.

Stoltenberg, který je na návštěvě Ukrajiny potřetí po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, připustil, že Rusko mělo nad Ukrajinou v posledních měsících převahu co do dostupnosti zbraní. Ujistil však, že další pomoc je „na cestě“.

Starostu Vlachovic, pod které spadají Vrbětice, Zdeňka Hověžáka (STAN) odložení případu výbuchu muničního skladu nepřekvapilo. „S ohledem na to, co probíhá na Východě, se dalo očekávat, že se případ odloží, protože to, aby v dnešní době Rusko nějak podalo ruku k součinnosti, aby se vyšetřování prokázalo, se nedalo předpokládat,“ řekl ČTK Hověžák. Případ nebere jako ukončený, protože viníci nebyli potrestáni.

„Rusko u nás spáchalo teroristický útok, při kterém zemřeli dva nevinní lidé. Proto tolik dbáme na bezpečnost naší země a budeme v tom pokračovat,“ komentovala závěry policie o výbuchu ve Vrběticích předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Připomenula současně postoje exprezidenta Miloše Zemana k vyšetřování kauzy. Výroky bývalého prezidenta o „více vyšetřovacích verzích“ byly od začátku jen vodou na mlýn kremelské propagandě, uvedla.

Polští zemědělci ukončili blokádu hraničních přechodů s Ukrajinou, oznámil mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. Rolníci tímto způsobem v uplynulých měsících protestovali proti dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny i proti klimatické politice Evropské unie.

Demčenko informoval, že zemědělci uvolnili provoz na přechodu Hrebenne-Rava Ruska, který byl jediný, který ještě dnes ráno pro cesty nákladních aut blokovali. Přes tento přechod ale nebudou smět jezdit kamiony převážející obilí. Blokáda v Hrebenném skončila poté, co tamní úřady rolníkům neprodloužily povolení k protestu na hranici, píše portál Cenyrolnicze.pl. Jeho organizátoři se proti rozhodnutí mohou odvolat u soudu.

Mluvčí polské hraniční stráže Andrzej Juźwiak podle agentury Reuters uvedl, že provoz na všech hraničních přechodech s Ukrajinou je „bez omezení“.

Komunikační platforma Telegram na čas zablokovala chatboty ukrajinské vojenské rozvědky HUR, tajné služby SBU a ministerstva pro digitální transformaci. Podle serveru The Kyiv Independent zmínění chatovací roboti slouží mimo jiné ke komunikaci s lidmi na Ruskem okupovaných ukrajinských územích či ke shromažďování informací o okupační armádě. Mluvčí Telegramu podle agentury Reuters uvedl, že chatboti byli dočasně deaktivováni kvůli tomu, co nazval „falešně pozitivní“ nález, podrobnosti ale neposkytl.

Telegram je nejoblíbenější aplikací pro zasílání zpráv na Ukrajině a hraje klíčovou roli při udržování komunikačních kanálů s lidmi žijícími na územích okupovaných Ruskem, napsal The Kyiv Independent. Podle Reuters platformu využívají hojně na Ukrajině i v Rusku jako zdroj informací a objevují se na ní nefiltrované informace o ruské válce proti Ukrajině.

Chatbot Telegramu je automatizovaná funkce, která umožňuje uživatelům aplikace odesílat nebo žádat o informace. Chatbot ukrajinské vojenské rozvědky HUR podle The Kyiv Independent mimo jiné umožňuje lidem sdílet informace o ruských vojenských pozicích, vybavení, protivzdušné obraně nebo pohybu vojsk. Chatboti SBU a ministerstva pro digitální transformaci slouží k podobným účelům, dodal web.

„Výsledek vyšetřování není překvapivý, ale jasně potvrzuje to, co jsme všichni tušili. Za útoky ve Vrběticích stála ruská rozvědka, a Rusko tedy provedlo teroristický útok na našem území,“ uvedl premiér Petr Fiala. „Putinův režim dlouhodobě vede proti České republice hybridní válku a ti, kteří se s ním snaží přátelit nebo chtějí, abychom mu začali ustupovat, ohrožují bezpečnost naší země. Výsledky vyšetřování zároveň ukazují, že naše zahraniční politika je správná a hájí zájmy českých občanů.“

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde provádělo Rusko vojenské operace. Protože se podezřelí pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, nemohli kriminalisté zahájit jejich trestní stíhání. Na webu policie to uvedl ředitel NCOZ Jiří Mazánek.

Policie v souvislosti s výbuchem pátrala po mužích, kteří jsou podezřelí také z otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury z roku 2018. Média tyto muže identifikovala jako agenty vojenské tajné služby GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Údajně se objednali na prohlídku muničního areálu. V té době se ve skladu patrně nacházely zbraně obchodníka, který dodával munici na Ukrajinu. Kromě smrti dvou lidí způsobily výbuchy podle policie škodu přesahující miliardu korun.

Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat, informuje list Financial Times (FT).

Sedm evropských bank s největšími aktivy v Rusku vydělalo v loňském roce v Rusku dohromady přes tři miliardy eur (zhruba 75,5 miliardy Kč). Jde o Raiffeisen Bank International (RBI), UniCredit, ING, Commerzbank, Deutsche Bank, Intensa Sanpaolo a OTP. Jejich zisky se tak více než ztrojnásobily proti roku 2021. Zčásti je vytvářela finanční aktiva, která banky nemohou z Ruska stáhnout.

V důsledku nárůstu ziskovosti tak tyto banky loni podle analýzy FT zaplatily v Rusku na daních 800 milionů eur, zatímco v roce 2021 to bylo pouze 200 milionů eur. Téměř polovina z loňských daní připadá na rakouskou společnost Raiffeisen Bank International, která má v Rusku ze západních bank největší zastoupení.

Dva Ukrajinci, kteří zemřeli v sobotu po útoku nožem v nákupním centru v Bavorsku, byli členy ukrajinské armády. V Německu si léčili zranění, jež utrpěli v boji. Podle portálu Ukrajinska pravda to uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Podezřelý z vraždy je 57letý Rus, policie ho zadržela ve městě Murnau am Staffelsee. Bavorská policie zatím nemá důkazy o tom, že by čin souvisel s ruskou invazí na Ukrajinu.

Ukrajinska pravda v neděli večer napsala, že pracovníci ukrajinského konzulátu zjišťují, u jakých jednotek muži sloužili a že navážou kontakt s jejich příbuznými.

Muži ve věku 23 a 36 let žili v okrese Garmisch-Partenkirchen, ve kterém leží i město Murnau. V sobotu byli s bodnými ranami nalezeni v areálu tamního nákupního centra. Jeden z nich zranění podlehl na místě, druhý krátce nato v nemocnici. Muže podezřelého z dvojnásobné vraždy policie ještě ten den večer zadržela u něj doma. Podle dosavadních zjištění se s oběťmi znal.

Končí čtyřdenní návštěva ukrajinských expertů na umělou inteligenci v Praze a okolí. V jejím rámci se třináctičlenná skupina ukrajinských odborníků z firem i univerzit setkala se svými českými protějšky a absolvovala také program AI Fóra Česko & Ukrajina, které se konalo ve středu 24. dubna na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Organizátorem celé mise bylo sdružení CzechInno, ze svých fondů ji podpořily Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

„Intenzivní spolupráci s ukrajinskými partnery na poli podpory pronikání digitálních inovací do praxe ve firmách i veřejném sektoru jsme zahájili bezprostředně po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022,“ komentuje historii vzájemné spolupráce výkonná ředitelka sdružení CzechInno Tereza Šamanová. „Překvapila nás nejen technologická vyspělost ukrajinských firem, které mohou svými novinkami vyvinutými i za podmínek, které na Ukrajině aktuálně panují, směle konkurovat svým zahraničním protějškům, ale zejména houževnatost a konzistentní přístup našich ukrajinských partnerů ke vzájemné spolupráci.“

„Já proti tomu nebojuji, ať si každý občan Slovenské republiky dělá se svými penězi, co chce, je to jeho rozhodnutí,“ komentoval premiér Robert Fico sbírku na nákup zbraní pro Ukrajinu. „Samozřejmě je to symbolické, tři miliony eur (75 milionů Kč) do války na Ukrajině... Víte, co říkají Češi? ‚Prd do Stromovky‘, promiňte ten výraz,“ prohlásil před několika dny v rozhovoru pro Joj. Od té doby Slováci vybrali další milion.

„Je to o 4 miliony eur víc, než poslala na nákup zbraní pro Ukrajinu jeho vláda,“ kontruje iniciativa Dárek pro Putina a nabízí tričko proti Ficovi.

Turecko jedná s americkým energetickým gigantem ExxonMobil o mnohamiliardové dohodě o nákupu zkapalněného zemního plynu ve snaze omezit svou závislost na ruské energii, uvedl list Financial Times. Turecko je sice v NATO a prodává zbraně Ukrajině, Ankara však nadále dokázala s Moskvou jednat.

„Rusové zasáhli od začátku války ukrajinské elektrárny už sto osmdesátkrát. Spálená země, to by Rusákovi šlo,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).

Podle ruského nezávislého média Mediazone bylo od začátku války na Ukrajině zabito přes 51 600 ruských vojáků. Server to zjistil společně s BBC Russia, podařilo se jim ověřit jména těchto zabitých. Ztráty budou ale podstatně vyšší.

Dobré ráno, německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes zahájí dvoudenní návštěvu Česka, na Pražském hradě ho přijme prezident Petr Pavel. Hovořit by měli o energetice či situaci na Ukrajině. 

Americká Sněmovna reprezentantů a po něm senát nedávno schválily balíček pomoci pro Ukrajinu, na který se dlouho čekalo. Zpoždění kritizovalo mnoho státníků, včetně Volodymyra Zelenského, Jense Stoltenberga či Joea Bidena. O co všechno Ukrajina během těchto kritických měsíců, kdy čekala na americkou pomoc, přišla? O území, energetickou infrastrukturu i lidské životy. Celý článek čtěte ZDE.

Jevhenija Vološčuková a Oleksij Pergamenščuk v Kyjevě malují drony pro ukrajinské vojáky. Vyzdobili jich už desítky, namalovali je v tradičním ukrajinském stylu zvaném Petrykivka a poslali je armádě.

Ukrajina a Spojené státy vedou jednání o dvoustranné bezpečnostní dohodě, řekl dnes ve svém pravidelném večerním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Cílem podle něj je, aby šlo o „nejsilnější“ z dohod, které Kyjev v posledních měsících uzavřel se svými spojenci. Informovala o tom dnes agentura DPA.

„Již pracujeme na konkrétním textu,“ řekl Zelenskyj. „Pracujeme také na vymezení konkrétní výše podpory pro letošní rok a pro příštích deset let,“ dodal s tím, že jde o vojenskou, finanční a politickou podporu a rovněž podporu společné výroby zbraní.

Zelenskyj neupřesnil, kdy by mohla být dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem podepsána. Řekl však, že má být „příkladná“ a bude „odrážet sílu amerického vedení“.

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj upozornil, že ukrajinská armáda pozoruje hromadění a přeskupování ruských vojsk u Charkova, druhého největšího města Ukrajiny vzdáleného jen asi 30 kilometrů od ruské hranice. Charkov se v posledních měsících stává častým terčem vzdušných útoků a podle Ukrajiny se Rusové toto město s 1,3 milionu lidí snaží učinit neobyvatelným.

„V nejvíce ohrožených oblastech byla naše vojska posílena dělostřelectvem a tankovými jednotkami,“ uvedl Syrskyj.

Nový pozemní útok z Ruska naopak podle armádního velitele nyní nehrozí v Sumské a Černihivské oblasti na severu Ukrajiny.

Ruské soudy o víkendu uvalily vazbu na dva novináře, kteří podle nich spolupracovali s týmem opozičního politika Alexeje Navalného při výrobě videí publikovaných na YouTube a odhalujících korupci ve špičkách ruské politiky. Oba novináři, kteří také spolupracovali se západními tiskovými agenturami, jsou obvinění z účasti v extremistické organizaci. Jak Konstantin Gabov, tak Sergej Karelin obvinění odmítli, ve vazbě ale zůstanou přinejmenším dva měsíce a v případě odsouzení jim hrozí až pět let ve vězení, uvedla AP.

Už dříve úřady zakázaly Navalného Fond boje pro korupci jako extremistickou organizaci, což znamená, že postih hrozí i spolupracovníkům. Většina z nich odešla do exilu, ostatní byli uvězněni, připomněla agentura AFP.

Případy Gabova a Karelina spojila se stupňováním tlaku ruských úřadů na nezávislá a zahraniční média. Po rozpoutání války proti Ukrajině se režim snaží rozdrtit jakýkoliv odpor a umlčet veškerý nesouhlas. Karelin spolupracoval s AP, která nad jeho zadržením vyjádřila „hluboké znepokojení“. Gabov jako nezávislý producent příležitostně spolupracoval s agenturou Reuters.

„Situace na frontě se vyostřila,“ uvedl velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj. „Situace se dynamicky měnila - v některých oblastech měl nepřítel taktické úspěchy a v některých oblastech se nám podařilo zlepšit taktické postavení našich jednotek,“ napsal na Telegramu.

Podle Syrského je pro ukrajinská vojska nejsložitější situace západně od Avdijivky a Marjinky, kde se ruské síly snaží prodrat ve směru na Pokrovske a Kurachove.

„Jednotky Ozbrojených sil Ukrajiny se přesunuly na nové linie západně od Berdyči, Semenivky a Novomychajlivky (...) Celkově nepřítel dosáhl v těchto oblastech určitých taktických úspěchů, ale nepodařilo se mu získat operační převahu,“ uvedl velitel ukrajinské armády s tím, že ukrajinská vojska se ústupem snaží udržet svou bojeschopnost.

Těla dvou utonulých mužů našla v řece Tise sobotu večer hlídka ukrajinských pohraničníků. Vzhledem k vysokým peřejím a silnému proudu se těla podařilo vytáhnout z vody až dnes ráno. Úřady se nyní snaží zjistit totožnost utonulých.

Tisa tvoří částečně hranici Ukrajiny s Rumunskem, Maďarskem a Slovenskem. Přes řeku se podle médií snaží dostat muži obávající se povolání do války proti Rusku. Po invazi ruských vojsk ukrajinské úřady zakázaly mužům od 18 do 60 let cestovat do zahraničí.

Od vypuknutí války jen na úseku, který střeží pohraniční jednotka z Mukačeva, našli těla už 24 mužů, kteří se pokoušeli řeku překročit, uvedl ukrajinský list. Ačkoliv momentálně stav vody v řece klesl, pokoušet se ji přeplavat je mimořádně nebezpečné, a to zejména v noci, kdy plavec může narazit do ostrých kamenů či zbytků stromů, nemluvě o prudkém proudu a nízké teplotě vody, varují pohraničníci.

Ruská vojska dobyla další vesnici v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, Novobachmutivku, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská strana se zatím k ruskému tvrzení nevyjádřila, uvedl server BBC News na svém ruskojazyčném webu.

Novobachmjutivka leží severozápadně od města Avdijivka, odkud ruské invazní síly vytlačily ukrajinské obránce po měsících bojů letos v únoru.

„Polovina německých tanků, které zaútočily na Polsko v roce 1939, byla ve skutečnosti česká. Tedy - jestli Putin získá Ukrajinu, bude silnější. A tehdy budeme mít větší problém,“ varoval Sikorski před možným ruským ovládnutím ukrajinských průmyslových a vojenských kapacit. „Je lepší zastavit Putina na Ukrajině, 500 či 700 kilometrů na východ odtud,“ odpověděl na otázku, zda by mělo smysl poslat na Ukrajinu pozemní vojska.

„Ruský teror je možný jen proto, že máme méně zbraní a rozhodnutí na ochranu života, než má Rusko prostředků na jeho ničení,“ tweetuje prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Každý ví, jak účinné jsou Patriot, IRIS-T, NASAMS, Hawk a další moderní systémy protivzdušné obrany. Potřebujeme je tady na Ukrajině: v Charkově, Dnipru, Oděse, Mykolajivu, Chersonu, Donbasu a dalších městech, která trpí ruskými útoky. Každý vůdce, každý stát, každý velvyslanec, který nám nyní pomáhá s protivzdušnou obranou, je nejen ochráncem života, ale také tím, kdo snižuje pokušení Ruska vést válku. Čím méně toho Kreml dosáhne terorem, tím více bude mít zájem usilovat o mír. Musíme k tomu Rusko společně donutit,“ apeluje prezident.

Tři členy známé ruské metalové skupiny Korrozja Metalla zadržela policie, která v sobotu večer vtrhla na koncert kapely ve městě Nižnij Novgorod. Hudebníky obvinila z „propagace nacistických symbolů“.

Příslušníci zásahové jednotky vtrhli do klubu přímo při koncertu a donutili diváky lehnout si na podlahu. Některé z nich zbili, napsal server Meduza s odvoláním na záběry ze sociálních sítí. Kromě hudebníků byly zatčeny také čtyři desítky návštěvníků klubu Nenávist.

Tři členové kapely ve věku 57, 42 a 19 let čelí obvinění z „propagace či veřejného předvádění nacistických symbolů“, což je přestupek obvykle trestaný pokutou či krátkodobým uvězněním. Policie uvedla, že zabavila knihy a trička se zakázanou symbolikou. Ředitelka skupiny Marija Runovová státní agentuře TASS řekla, že se jednalo o „staroslovanské symboly“.

Ministerstvo zahraničních věcí Tádžikistánu vydalo naléhavé doporučení svým občanům, aby se dočasně zdrželi cest do Ruska, pokud cesta není naprosto nezbytná. Tádžikové čelí v Rusku nepříjemnostem zejména od březnového útoku v koncertní síni na okraji Moskvy, který si podle úřadů vyžádal nejméně 144 mrtvých a stovky zraněných. Většina z následně zadržených jsou Tádžikové, včetně předpokládaných pachatelů. K útoku se opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, ruské úřady se incident snaží spojovat s Ukrajinou, kde Rusko už déle než dva roky vede agresivní válku.

Občanům Tádžikistánu v posledních týdnech ruské úřady masově odmítaly vstup do Ruska, upozornilo již dříve ministerstvo. V pátek ruskému velvyslanci v Dušanbe vyjádřilo své znepokojení nad případy bezdůvodného odmítnutí vstupu do Ruska.

Za poslední den ztratil protivník 1096 lidí, 11 tanků, 20 obrněných vozidel, 22 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Ruské ostřelování téměř dvou desítek obcí v Chersonské oblasti a také samotného Chersonu si vyžádalo tři zraněné, uvedl na Telegramu šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Ruská armáda zasáhla obytné čtvrti, konkrétně poškodila dvě výškové budovy, osm soukromých domů, vysokoškolské zařízení a objekt kritické energetické infrastruktury.

Ruský dronový útok v noci na dnešek těžce poškodil hotel v jihoukrajinském městě Mykolajivu, oznámil na sociální síti šéf správy stejnojmenné oblasti Vitalij Kim. Rekreační objekt začal hořet, zprávy o zraněných či obětech nyní nejsou. Podle ruských médií okupační síly v Mykolajivu zasáhly loděnici a hotel, kde byli ubytováni "britští žoldnéři".

Společnost MTS, která je největším mobilním operátorem v Rusku, zahraničním investorům nabízí, že od nich koupí své akcie, ovšem se slevou kolem 69 procent. Oznámila to v tiskové zprávě. Zahraniční akcionáři by tak měli šanci dostat se alespoň ke zlomku svých peněz, které mají v Rusku už asi dva roky blokovány kvůli západním sankcím.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.

Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE

Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.

Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.

Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.

Dnešní vzdušný útok ruských sil na ukrajinskou energetiku cílil na plynárenská zařízení, která jsou důležitá pro dodávky do EU, uvedl ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.

OBRAZEM: Odklízení škod po ruském ostřelování budovy psychiatrické léčebny v Charkově. 

Ruským silám se podařilo proniknout dál do části Očeretyne, frontové vesnice v Doněcké oblasti. Uvádí to The Kyiv Independent s odkazem na mluvčího skupiny Khortytsia.

Nazar Voloshyn také dodal, že okupované části jsou pod ukrajinskou palbou. 

„Podnikají se všechny kroky k vytlačení nepřítele,“ řekl Voloshyn.

OBRAZEM: Život v Borodyance se stal kvůli válce obtížnějším, městečko poblíž Kyjeva se ale začíná zase dávat dohromady. 

„Austrálie připravuje nový balíček pomoci ve výši 100 milionů dolarů pro Ukrajinu. Polovina prostředků bude použita na systémy protiraketové obrany. Více než 30 milionů dolarů na bezpilotní letouny v rámci koalice proti dronům,“ avizuje a děkuje ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Americké tajné služby dospěly k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně přímo nenařídil zabít předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Uvedl to dnes americký deník The Wall Street Journal. 

Deník s odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s případem píše, že americké tajné služby se kloní k názoru, že Putin zřejmě nenařídil Navalného zabít. Podle něj na tom panuje široká shoda uvnitř zpravodajské komunity, včetně americké Ústřední zpravodajské služby (CIA).

Washington však podle deníku nezbavuje hlavu ruského státu celkové odpovědnosti za Navalného smrt vzhledem k tomu, že opozičník byl léta terčem útoků ruských úřadů a byl uvězněn na základě obvinění, která Západ označil za politicky motivovaná. V roce 2020 byl navíc otráven nervově paralytickou látkou. Kreml popírá, že by se na otravě z roku 2020 podílel stát.

Basmanský soud v Moskvě uvalil vazbu na dvanáctého obviněného v případu teroristického útoku v Crocus City Hall - občana Tádžikistánu Džumachona Kurbonova, informuje zpravodaj agentury TASS.

Kurbonov bude ve vazbě do 22. května. Projednání žádosti vyšetřování proběhlo v neveřejném režimu. Podle oznámených materiálů Kurbonov žil a pracoval v Rusku nelegálně, bydlel v jedné z ubytoven v Moskvě. Rozhodnutí soudu zatím nenabylo právní moci a lze se proti němu odvolat k odvolací instanci.

Rusko bude hledat cesty, jak překonat případné sankce, které by Evropská unie mohla uvalit na jeho aktivity v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG). Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který takové sankce označuje za nezákonné. Varoval zároveň, že takové sankce by měly negativní dopady na evropský průmysl.

Očekává se, že Evropská komise (EK) v rámci dalšího balíku sankcí vůči Rusku poprvé navrhne restrikce zaměřené na ruský LNG. Podle čtvrtečních informací zdrojů agentury Reuters z EU by balík neměl obsahovat zákaz dovozu ruského LNG do Evropy. Jeho součástí by ale měly být sankce vůči třem ruským projektům na produkci LNG, které ještě nezahájily provoz, a zákaz překládky ruského LNG z jednoho plavidla na jiné v EU, sdělily zdroje.

„Pokračují snahy o vytlačení Ruska z energetických trhů,“ uvedl dnes Peskov. „Je to samozřejmě výhodné především pro Spojené státy,“ dodal. „Pro konečné spotřebitele, zejména evropský průmysl, to bude znamenat dražší plyn,“ dodal.

OBRAZEM: Hasiči likvidují požár v Ivano-Frankivské oblasti, který vzplál po ruském bombardování.

Ruské ropné společnosti v dubnu meziročně snížily produkci pohonných hmot v důsledku ukrajinských útoků na ruské rafinerie. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ruský list Kommersant. Dodávky na ruský trh to ale neovlivnilo, v dubnu se podle listu dokonce zvýšily.

Produkce vysokooktanového benzinu se v období od 1. do 23. dubna meziročně snížila o 0,8 procenta na 2,57 milionu tun. Od začátku roku vykazuje pokles o 0,6 procenta na 13,08 milionu tun. Produkce nafty se pak za stejné období meziročně snížila o 2,8 procenta na 5,06 milionu. Od začátku roku vykazuje pokles o 1,5 procenta na 25,96 milionu tun.

„Aktuálně neexistují žádné předpoklady pro jednání, protože všichni dobře znají stanovisko Ukrajiny neakceptovat jakékoliv rozhovory. Proto speciální vojenská operace pokračuje,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Připomněl, že Rusové a Ukrajinci při jednáních v Istanbulu už před dvěma lety dohodli mírovou smlouvu. Dokument byl podle něj fakticky parafován, ale Kyjev odmítl smlouvu dotáhnout do konce kvůli „přímému nátlaku Londýna“.

Mluvčí Kremlu dal před dvěma týdny najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko za této války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. I tehdy mluvčí ruského prezidenta před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou.

Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské střely zasáhly dva objekty kritické energetické infrastruktury, ve kterých vypukl požár, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální úřady. Útok si podle nich nevyžádal mrtvé ani zraněné, ani nepoškodil bytový fond. Odpojení od sítě zatím není nutné, ale oblastní správa žádá občany, aby v době mezi 19:00 a 22:00 (18:00 až 21:00 SELČ) nezapínali přístroje s velkým odběrem elektřiny.

Ruské rakety mířily na energetické objekty i v Dněpropetrovské a Ivano-Frankivské oblasti, uvedl s odkazem na ministra energetiky Hermana Haluščenka server RBK-Ukrajina. „Je poškozeno zařízení. Na jednom z objektů byl zraněn náčelník směny,“ řekl ministr.

Rusové útočili na čtyři tepelné elektrárny společnosti DTEK, které vážně poškodili, dodal server s odvoláním na prohlášení společnosti. Energetici pracují na odstranění škod. Od začátku války to byl podle tvrzení Ukrajinců už 170. útok na elektrárny DTEK. Terčem se stala i plynárenská zařízení, nikdo ale nebyl zraněn, útok ani nenarušil poskytování služeb odběratelům. Škody se odstraňují, uvedla plynárenská společnost Naftohaz.

Soud v Chabarovsku na ruském Dálném východě poslal novináře ruské verze časopisu Forbes Sergeje Mingazova do domácího vězení. V pátek byl zadržen kvůli podezření z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Důvodem je podle novinářova právníka sdílení zpráv, podle kterých ruští vojáci vraždili v ukrajinském městě Buča civilisty. Rusové opakovaně tvrdí, že za masakr v Buči z roku 2022 nejsou odpovědní.

Mingazov byl po zatčení umístěn do vazební věznice v Chabarovsku. Při domovní prohlídce mu vyšetřovatelé zabavili počítač a telefon, stejně jako vybavení jeho manželky a dětí. Forbes uvedl, že se mu novináře nepodařilo kontaktovat.

Za poslední den ztratil protivník 1124 lidí, 6 tanků, 14 obrněných vozidel, 24 dronů, 35 cisteren a jiných logistických vozidel a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nad Krasnodarským krajem 66 ukrajinských dronů a další dva zničila nad anektovaným Krymem. Podle agentury Interfax to uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na energetickou infrastrukturu ve třech oblastech Ukrajiny. Jeden pracovník byl zraněn, oznámil ministr energetiky.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Ruská armáda sestřelila v noci na dnešek na různých místech Krasnodarského kraje více než deset dronů ukrajinských ozbrojených sil. Žádná zranění ani závažné škody nebyly zaznamenány, napsal gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondraťjev na sociální síti Telegram. Drony podle něj mířily na ropné rafinérie a různá zařízení infrastruktury.

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k Ukrajině odmlčí, pokračuje zase ráno. Dobrou noc.

Pravděpodobnost zhroucení ukrajinských obranných pozic klesá, sdělil podle estonské stanice ERR šéf estonské vojenské rozvědky Ants Kiviselg. Rusko se podle něj snaží využít zbývajícího času a podnikat intenzivní útoky, než na Ukrajinu dorazí další západní vojenská technika a munice.

„Rusko se snaží využít poslední příležitosti, než na Ukrajinu plně dorazí západní vojenská pomoc a bude nasazena,“ uvedl Kiviselg. Přestože ruské síly nezpomalily tempo svých útoků, jejich úspěchy jsou podle jeho názoru malé.

Ruské síly podle něj stejně jako v poslední době nadále vyvíjejí tlak především na město Časiv Jar, na oblasti západně od Doněcku, a také na obce, jimiž prochází železnice mezi Avdijivkou a Pokrovskem. Lokálního úspěchu podle něj ruská vojska dosáhla v Očeretyne u Avdijivky.

Šéf Brovarského rajonu v Kyjevské oblasti Volodymyr Majboženko na předchodu pro chodce čtyři přejel. Nadýchal 2,3 promile, ukazuje kanál Nexta. Ve funkci ihned končí.

Britské úřady vznesly obvinění proti dvěma mužům z centrální Anglie podezřelých z vazeb na ruské rozvědky, policie je spolu se třemi dalšími podezřelými zadržela v souvislosti s březnovým požárem skladu na východě Londýna. Dvacetiletý Dylan Earl čelí obvinění z „napomáhání zahraniční zpravodajské službě“ a dvaadvacetiletý Jake Reeves z „přijímání hmotného daru od zahraniční zpravodajské služby“, muži podle obžaloby plánovali útoky na podniky napojené na Ukrajinu, píší britská média. 

Podezřelý Earl stanul před soudem už před několika dny, prokurátoři však o případu informovali až dnes. Soud jej poslal do vyšetřovací vazby společně s dalšími čtyřmi podezřelými, kteří podle agentury AFP čelí méně závažným obviněním. Všichni kromě jednoho podle stanice BBC čelí obvinění ze žhářství.

Britská diplomacie si podle agentury Reuters dnes kvůli případu předvolala ruského velvyslance Andreje Kelina.

Belgie se bude snažit dodat stíhačky F-16 na Ukrajinu už letos, řekla podle VRT belgická ministryně obrany. Původně to Brusel plánoval až příští rok.

Spojené státy nakoupí pro Ukrajinu rakety do protivzdušných baterií a další vojenské vybavení v hodnotě šesti miliard dolarů (přes 140 miliard Kč), oznámil dnes americký ministr obrany Lloyd Austin. Některá americká média mluví o dosud největším balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu, která se už přes dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Na dodání materiálu si ale budou muset Ukrajinci počkat, neboť proces jeho pořizování je teprve na počátku.

Ohlášená investice se týká raket do systémů protivzdušné obrany Patriot a NASAMS, dalších druhů munice, dronů i systémů na jejich zneškodňování. Austin plán potvrdil po virtuálním jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu, která sdružuje země dodávající Kyjevu vojenskou podporu.

Pentagon v tiskové zprávě dodává, že vláda nakoupí také vybavení pro integraci západních systémů protivzdušné obrany do ukrajinské výbavy. Jako další položky „historického balíku“ jmenuje dělostřeleckou munici, „taktická vozidla“, lehké zbraně i součástky pro výrobu dronů na Ukrajině.

Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského prezidenta Vladimira Putina, a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.

„Pro mě je Evropská unie více než jen spolek zemí, je to náš společný domov,“ zdůraznila von der Leyenová v rozhovoru se skupinou novinářů ze států, které do EU před 20 lety vstoupily. V roce 2004 se unie rozšířila o Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu.

Vzhledem k dění v některých nových členských státech, například pokud jde o problémy s dodržováním pravidel právního státu v Maďarsku či svobody médií na Slovensku, se někdy objevuje tvrzení, že tyto země ještě nebyly na vstup do EU zralé a připravené. S tím dnes ale Ursula von der Leyenová nechtěla souhlasit.

Kyjevská městská správa oznámila naléhavou evakuaci dvou nemocnic v hlavním městě. Ukrajinská média naznačují, že evakuace je způsobena výhrůžkami ze strany šéfa běloruské KGB Ivana Tertela, píše kanál Nexta.

Na zasedání „Všeběloruského lidového shromáždění“ Tertel prohlásil, že jeho služba bude čelit „teroristům“ z Ukrajiny. „Všichni tito lidé a jejich plány jsou nám známi. V boji proti terorismu jednáme podle zákonů válečného stavu. Mezi teroristy jsou mrtví a zranění, budou potrestáni, přestože si za své doupě vybrali kyjevské nemocnice v Bohatyrské ulici 30-32, kde se vlastně schovávali za zády nemocných dětí,“ řekl šéf KGB.

Na moskevském letišti Ostafjevo se v noci na dnešek podařilo zničit víceúčelový ruský vrtulník Ka-32, oznámila ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Zveřejnila také videozáznam, který podle ní operaci zachycuje. K zodpovědnosti za operaci se přímo nepřihlásila, ukrajinské zapojení ale naznačila heslem „Sláva Ukrajině!“ na konci oznámení. Podobná prohlášení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Vrtulník podle rozvědky používala ruská armáda během svého tažení na Ukrajině při podpůrných operacích. Vrtulníky Ka-32 se využívají k přepravě osob či nákladu, k pátracím a záchranným operacím při humanitárních katastrofách nebo i k hašení požárů.

Letiště Ostafjevo podle ukrajinské rozvědky patří ruskému ministerstvu obrany, které ho využívá společně se společností Gazpromavia patřící pod plynárenský podnik Gazprom. Podle dostupných informací slouží letiště pro civilní i vojenské lety.

Rusko se připravuje na novou ofenzivu a útoky na ukrajinskou železniční síť se snaží paralyzovat vojenské dodávky včetně západní pomoci. Agentuře AFP to dnes řekl nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský představitel den poté, co Rusko zasáhlo železniční infrastrukturu ve třech ukrajinských regionech. Útoky v Doněcké a Charkovské oblasti dnes potvrdilo ruské ministerstvo obrany.

„Jsou to klasická opatření před ofenzivou,“ uvedl pod podmínkou anonymity vysoce postavený zdroj ukrajinských bezpečnostních složek. Cílem je podle něj znemožnit Kyjevu dodávat na frontu vojenské vybavení, které Ukrajině mimo jiné poskytují západní spojenci.

Ukrajina potřebuje od svých spojenců další prostředky protivzdušné obrany, zdůraznil dnes na virtuálním jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury AP řekl, že Ukrajina potřebuje k ochraně svých měst alespoň sedm amerických komplexů Patriot a příslušné střely.

„To je to, co nyní může a mělo by zachraňovat životy,“ prohlásil prezident země, která se už déle než dva roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Podle agentury Reuters také uvedl, že jen v letošním roce Rusko zaútočilo na Ukrajinu už 9000 leteckými naváděnými pumami. „Musíme mít možnost sestřelovat bojové letouny, aby se nepřibližovaly k našim pozicím a hranicím,“ sdělil.

Je naivní se domnívat, že pokud by Rusko zvítězilo na Ukrajině, jeho tanky se na našich hranicích zastaví. Český ministr zahraničí Jan Lipavský to řekl v projevu na univerzitě Ludovika v Budapešti, kde dopoledne jednal se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem.

„Dnes ty stejné tanky, které sledovali naši otcové a dědečkové v ulicích Budapešti a Prahy, zabíjí lidi na Ukrajině,“ uvedl šéf české diplomacie. „Scenérie se mění, ruská imperiální krutost pokračuje,“ doplnil. Cílem Ruska je podle něj zničit Ukrajinu a přizpůsobit ji vlastnímu brutálnímu stylu myšlení. „Je to o rozvrácení naší části Evropy,“ konstatoval Lipavský.

Ruské úřady zadržely novináře ruskojazyčné verze časopisu Forbes kvůli podezření z šíření falešných zpráv o ruské armádě, informoval web tohoto magazínu. Důvodem je podle novinářova právníka sdílení zprávy o vraždění civilistů v ukrajinském městě Buča na platformě Telegram.

Pro Rusko by bylo obtížnější pokračovat v invazi na Ukrajinu bez podpory Číny. Podle agentury AFP to dnes prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken po jednání s nejvýše postavenými čínskými představiteli, včetně prezidenta Si Ťin-pchinga. Předtím Blinken dlouze jednal s čínským ministrem zahraničí Wang Iem. Blinken uvedl, že jim své obavy ohledně podpory ruské válečné mašinerie sdělil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti dnešního výročí havárie Černobylské jaderné elektrárny varoval před rizikem jaderného incidentu v důsledku ruské okupace Ukrajiny. V příspěvku na sociální síti X znovu upozornil zejména na situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny, kterou Rusko obsadilo na začátku své rozsáhlé invaze v únoru 2022.

Největší hrozbou pro bezpečnost je ruský imperialismus, je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ruské agresi ubránila. Po jednání s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem v Budapešti to řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Szijjártó zopakoval postoj Maďarska, které napadené zemi nedodává zbraně.

Ukrajinský soud dnes poslal do vyšetřovací vazby ministra zemědělství Mykolu Solského, podezřelý je z nezákonného nákupu státních pozemků. Soudce stanovil kauci ve výši 75,7 milionu hřiven (asi 44,8 milionu korun), píše agentura Ukrinform. Solskyj obvinění odmítá. Týkají se událostí z let 2017 až 2021, tedy z doby před jeho nástupem do funkce.

Ukrajina dočasně stáhla z boje americké tanky Abrams M1A1, které se ukázaly být zranitelné při nasazení dronů, napsala agentura AP s odvoláním na představitele americké armády.

V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se přiznali, že ve dvou vesnicích, zavraždili tři lidi, včetně starostky obce Abrykosivka, napsal dnes na svém webu ruský list Kommersant. Jeden z předpokládaných pachatelů je recidivista ze Sibiře, který byl v Rusku dříve odsouzen i za vraždu. Nyní mu hrozí doživotí, dodal deník.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Ruský vojenský soud odsoudil žákyni desáté třídy, sedmnáctiletou Ljubov Lizunovovou ke 3,5 roku vězení. Devatenáctiletý Alexandr Sněžkov dostal šest let. Oba byli odsouzeni za nápis „Smrt režimu“, který namalovali na periferii sibiřského města Čita, uvedl na svém ruskojazyčném webu server BBC News s odvoláním na ochránce lidských práv, kteří proces sledovali.

Prokurátor požadoval pro Sněžkova sedm let a pro Lizunovovou pět let v trestanecké kolonii za to, že kromě zmíněného nápisu také informovali na sociálních sítích o „přímých protiválečných akcích“, zejména o podpalování vojenských správ.

Vážení čtenáři, pro dnešek s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Deset lidí dnes zahynulo a další dvě desítky utrpěly zranění při vzdušných úderech nebo ostřelováních ze strany Ruska i Ukrajiny. Napsala to agentura AFP. O civilních obětech během dne podle ní informovaly ukrajinské úřady, činitelé dosazení Moskvou na okupovaných územích i zástupce ruského regionu.

Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.

V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.

Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj, podezřelý z machinací se státními pozemky, předal ukrajinskému parlamentu rezignační dopis. Podle serveru RBK-Ukrajina to oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk.

Přes různé pohledy na ruskou hrozbu je důležité o tom s partnery upřímně mluvit. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) to řekl novinářům před dnešním odletem do Budapešti, kde se mimo jiné v pátek setká se svým protějškem Péterem Szijjártóem.

„Budeme se bavit o česko-maďarských vztazích, ale také bezpečnosti, ruské agresi proti Ukrajině a celkově o situaci v Evropě,“ řekl Lipavský. „Pohledy na ruskou hrozbu se liší, přesto si myslím, že je potřeba se státy, jako je Maďarsko, velmi pečlivě a upřímně o ruské hrozbě hovořit,“ poznamenal. Celá Evropa podle něj čelí ruské hybridní válce.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění dvou lotyšských diplomatů. Jde podle něj o reciproční krok za dřívější vykázání dvou pracovníků ruské ambasády z pobaltské země. Ruská státní agentura TASS dříve v souvislosti s dnešním předvoláním lotyšské chargé d'affaires na ministerstvo uvedla, že Riga na konci března prohlásila za persona non grata jednoho ruského diplomata.

Litva hodlá pomáhat ukrajinským úřadům s navracením ukrajinských mužů v branném věku, oznámil dnes podle serveru Delfi litevský ministr obrany Laurynas Kasčiúnas. Ve středu s podobným prohlášením přišlo Polsko.

„Nikdo je samozřejmě nebude svolávat a odvážet na Ukrajinu, to se nestane. Ale (tyto osoby je možné) omezit z hlediska sociálních dávek, pracovního povolení, dokladů. To jsou varianty, které slyším z polské strany,“ sdělil Kasčiúnas. Dodal, že zhodnotit, kolik Ukrajinců v branném věku pobývá v Litvě, je zatím těžké.

Evropský parlament (EP) vyzval lídry Evropské unie a členské státy, aby důrazně čelili pokusům o ruské vměšování. Takovéto ruské snahy musí mít následky, stojí v dnes schválené rezoluci. Dokument výslovně zmiňuje server Voice of Europe, který česká vláda koncem března zařadila na sankční seznam, protože ho podle českých zpravodajců provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby.

Europoslanci v rezoluci vyjádřili zděšení nad věrohodnými obviněními, že někteří jejich kolegové byli placeni za šíření ruské propagandy a podíleli se na činnosti Voice of Europe v době, kdy Rusko vede agresivní válku proti Ukrajině.

Náčelník běloruské tajné služby KGB dnes prohlásil, že Bělorusko zmařilo útok dronů vypuštěných z Litvy na běloruské hlavní město Minsk a okolí. Pobaltská země, která je členem Severoatlantické aliance, tvrzení Minsku popřela a označila ho za nesmysl. Informovala o tom dnes agentura Reuters a také AP, která upozornila, že běloruská KGB pro svá tvrzení neposkytla důkazy ani nesdělila detaily.

„Výbor státní bezpečnosti (KGB) ve spolupráci s kolegy z dalších bezpečnostních složek v poslední době provedl řadu akutních bezpečnostních opatření, která umožnila zabránit úderům bojových dronů z území Litvy na objekty v Minsku a jeho předměstích,“ prohlásil šéf KGB Ivan Tertel na dnešním zasedání Všeběloruského lidového shromáždění. To je orgán, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády. Tertel dále podle AP tvrdil, že „radikálové“ v Litvě a Polsku produkují drony k útoku na Bělorusko.

Ruští vojáci podle Lukašenka sice v poslední době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. Ukrajina v poslední době hlásí nedostatek munice a panují obavy o její výdrž při očekávané ruské ofenzivě. 

Lukašenko dnes také uvedl, že existuje vysoké riziko vojenských incidentů podél hranic s Ukrajinou, a ujistil Polsko, že by nemělo ze strany jeho země očekávat agresivní akce. Bělorusko přesto přesunulo několik praporů připravených k boji od ruských hranic na západ země.

Tisíce ukrajinských civilistů se od začátku ruské invaze staly obětí svévolného zadržování ze strany Ruska a většina z nich je nadále v zajetí, a to v rozporu s mezinárodním právem, stojí ve zprávě Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která bude dnes představena ve Vídni. Informuje o tom agentura APA.

Řada zadržovaných podle trojice autorek, mezi nimiž je i Češka Veronika Bílková, čelila mučení nebo jiným formám krutého zacházení, někteří byli drženi v těžkých podmínkách a izolováni od okolního světa. Většina dotčených civilistů nebyla ani informována o tom, proč byla vlastně zadržena, ani neměla možnost poukázat na nezákonnost svého postavení.

Moskevský soud uložil pokutu 50.000 rublů (asi 12.750 korun) televizní moderátorce a herečce Anastasiji Ivlejevové, která loni zorganizovala provokativní večírek s tématem nahoty. Pokuta ovšem podle agentury AP souvisí s příspěvky na instagramu, ve kterých Ivlejevová první dny ruské invaze na Ukrajinu vyzývala k míru.

Ivlejevová se proslavila v Rusku, které se stále víc obrací ke konzervativním hodnotám, a zároveň se stala stala terčem veřejného rozhořčení, když loni v prosinci uspořádala večírek a hosty vyzvala, aby přišli „téměř nazí“. Za své chování, vnímané úřady jako skandální, se pak účastníci akce omlouvali, někteří byli zadrženi či dostali pokutu.

Dnešní slyšení se ovšem netýkalo skandálního večírku, nýbrž porušení zákona zakazujícího diskreditaci ruské armády, který Rusko zavedlo krátce po svém vpádu na Ukrajinu. Dva příspěvky vyzývající k míru a vyjednávání Ivlejevová umístila na sociální síť Instagram několik dní před zavedením zákona, podotýká AP. Jeden z příspěvků zobrazoval nápis „Ne válce“ na černém pozadí, na druhém byl znak holubice. Herečka v něm vyzývala úřady, aby „dosáhly takových kompromisů, které by zastavily zabíjení lidí“.

Představitel Ruskem ustanovené správy v okupované ukrajinské Záporožské oblasti Jevhen Balyckyj (rusky Jevgenij Balickij) dnes uvedl, že dva lidé zahynuli při útoku ukrajinského dronu. Bezpilotní letoun podle něj zasáhl civilní vozidlo, ve kterém zemřeli muž a žena, rodiče čtyř dětí.

Dodávky amerických balistických střel dlouhého doletu ATACMS Ukrajině nijak nezmění výsledek konfliktu, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tím na středeční prohlášení amerických představitelů, podle kterých Ukrajina minulý týden k bombardování vojenského letiště na Ruskem anektovaném Krymu použila tyto americké střely.

„Spojené státy jsou do tohoto konfliktu přímo zapojeny. Zásadně to nezmění výsledek speciální vojenské operace, svého cíle dosáhneme, ale samotné Ukrajině to způsobí další problémy,“ uvedl podle agentury TASS Peskov.

„Musíme si být vědomi faktu, že dnes je naše Evropa smrtelná. Může zemřít a záleží to jen na tom, co si vybereme. A toto rozhodnutí musíme učinit nyní,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něho musí vstříc hrozbám Ruska, Číny i na Blízkém východě zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii. 

Evropský parlament pravděpodobně odsoudí Svobodou stranu Rakouska (FPÖ) za její blízkost k Rusku prezidenta Vladimira Putina, píše s odvoláním na návrh usnesení agentura APA. Europarlament má o právně nezávazné rezoluci týkající se ruských pokusů o ovlivňování voleb do EP hlasovat dnes, materiál velmi pravděpodobně podpoří evropští lidovci, sociální demokraté, liberálové i zelení.

Rezoluce má vyjádřit znepokojení Evropského parlamentu nad novými obviněními z ruského vlivu a pokusy Moskvy o ovlivňování některých kandidátů a vměšování se do nadcházejících voleb.

FPÖ čelila kritice za přílišnou náklonnost k Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi v minulosti už vícekrát. V prosinci roku 2016 podepsali představitelé strany Svobodných smlouvu „o přátelství“ se stranou Jednotné Rusko. V dnešním návrhu usnesení Parlament EU mimo jiné „vyjadřuje své znepokojení nad rakouským špionážním případem, v němž je bývalý rakouský zpravodajský důstojník Egisto Ott, který je údajně úzce spojen s politikem FPÖ Hansem-Jörgem Jeneweinem, obviněn ze špionáže pro Rusko a nezákonného získávání osobních údajů z policejních databází, včetně předávání údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských úředníků ruské tajné službě“.

Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, míní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. 

Ruští vojáci podle Lukašenka sice v posledních době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. „Je to patová situace,“ dodal v projevu před Všeběloruským lidovým shromážděním - orgánu připomínajícím parlament, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády.

„Pokud nezačneme vyjednávat teď, Ukrajina postupně přijde o svůj stát a může přestat existovat. Ukrajina potřebuje mír,“ uvedl Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska mimo jiné z běloruského území 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.

Rusko ve středu v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci proti závodům ve zbrojení ve vesmíru, kterou předložily Spojené státy a Japonsko. Návrh podpořilo 13 z 15 členů rady, Čína se zdržela.

Rezoluce vyzývala všechny státy, „aby aktivně přispěly k mírovému využití vesmíru a k předcházení závodů ve zbrojení ve vesmíru“. Návrh rezoluce dále zdůrazňoval, že je nutné dodržovat kosmickou dohodu, kterou ratifikovalo více než sto zemí, a nedopravovat na oběžnou dráhu kolem Země „žádné objekty s atomovými zbraněmi nebo jinými typy zbraní hromadného ničení“ a „nerozmisťovat takové zbraně ve vesmíru“. Detonace atomové bomby nebo jiné zbraně hromadného ničení by měla dramatický dopad na aktivity ve vesmíru a na planetu Zemi. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová varovala, že takový výbuch by mohl zničit tisíce satelitů poskytujících životně důležité služby pro komunikaci, vědu, meteorologii, zemědělství nebo národní bezpečnost.

Za poslední den ztratil protivník 1040 lidí, 13 tanků, 14 obrněných vozidel a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Moskevský soud dnes uvalil vazbu na třetího muže v rámci kauzy braní úplatků na ruském ministerstvu obrany. Policie zadržela podnikatele Alexandra Fomina, který je obviněn z podplácení náměstka ministra obrany Timura Ivanova, napsala agentura TASS. O Ivanovově zatčení informovala ruská média v úterý večer, ve vazbě je i jeho známý Sergej Borodin.

Fomin, který byl s Ivanovem v důvěrném vztahu, je jeden ze zakladatelů společnosti Olimpsitistroj, který se zabývá výstavbou bytových a nebytových budov a je dodavatelem ruského ministerstva obrany. Podle vyšetřování je moskevský podnikatel podezřelý, že Ivanovovi, Borodinovi a dalším poskytoval zdarma služby související s rekonstrukcí nemovitostí, práce a zboží.

Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že jeho země je připravena pomoci Ukrajině při návratu mužů v branném věku do vlasti. Jak by chtěla Varšava v tomto ohledu konkrétně pomoci, neupřesnil. „Myslím, že mnoho Poláků je pobouřeno, když vidí mladé ukrajinské muže v hotelích a kavárnách, a když poslouchají, jak velké úsilí musíme vynaložit, abychom pomohli Ukrajině,“ řekl Kosiniak-Kamysz.

Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ani na cestách nevynechává své ranní hlášení o radiační situaci na Ukrajině. „Zůstává normální,“ tweetuje z kyperské Larnaky a přidává svou fotku u památníčku ukrajinských obětí.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na ukrajinskou Čerkaskou oblast, kde poškodilo klíčovou infrastrukturu. Zranění utrpělo šest osob. S odvoláním na tamní úřady o tom informovala agentura Reuters.

„Ráno nepřítel zaútočil na naši Čerkaskou oblast. Proti vzdušnému cíli byla nasazena komplexní protivzdušná obrana,“ uvedl v prohlášení šéf čerkaské oblastní vojenské správy. Útok si podle předběžných informací nevyžádal žádné oběti na životech, lékařskou pomoc zatím vyhledalo šest osob.

Rusko podle odhadů německého ministra obrany Borise Pistoriuse už vyrábí více zbraní a munice než potřebuje pro invazi na Ukrajinu. Řekl to ve středu v televizi ARD.

Podle německého ministra se dá vysledovat, že v Rusku se stoupajícími výdaji na zbrojení a zavedením válečné ekonomiky „velká část nebo část toho, co se nově vyrobí, rozhodně nemíří na frontu, ale končí ve skladech“. Pistorius zároveň varoval před dalšími vojenskými ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina, píše agentura DPA. „Teď je možné být naivní a říct, že to dělá jen z opatrnosti. Jako skeptik bych ale řekl, že to dělá, protože má nebo by mohl mít něco v plánu,“ uvedl Pistorius.