„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Moderní bojiště už pozměnily drony ve vzduchu a na moři. Nyní se zdá, že Rusko i Kyjev jsou na pokraji nasazení velkého množství pozemních dronů na ukrajinské půdě. Nedávné záběry zachycují, do jaké míry bezpilotní prostředky mění moderní bojiště, napsalo na svém webu Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války. Společnost Excalibur Army přijímá rezavějící tanky ze sovětského období, často ještě pokryté bahnem a trávou, a renovuje je pro nasazení v boji, napsala agentura Bloomberg.

„Zase Ukrajina a s ní i Evropa čekala na záchranu z USA. Dostali jsme čas. Ale už se musíme probudit a budovat evropský obranný průmysl, druhý pilíř NATO. Nejde naši bezpečnost donekonečna stavět na pomoci USA. Jsme dost bohatí i dospělí, abychom se o sebe už začali starat,“ napsal ke schválenému balíčku v USA místopředseda STAN Jan Farský.

Sevastopolským zálivem, který se nachází u Ruskem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym, otřásly dnes výbuchy. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ruské úřady podle agentury TASS uvedly, že ruské síly dnes brzy ráno v přístavu Sevastopol na Krymu odrazily raketový útok proti jedné ze svých lodí.

Reports of a ship attacked in the port of Sevastopol using an anti-ship missile. It is not clear what was hit. So far the only evidence is this video where the man does not describe it as a warship directly. Official authorities claim the "small fire was put down quickly". pic.twitter.com/36jxN6xlRi

— WarTranslated (Dmitri) (@wartranslated) April 21, 2024

Institut pro studium války současně o schválené pomoci Ukrajině uvádí, že ruské jednotky za posledních šest měsíců dosáhly na ukrajinském bojišti pouze taktických úspěchů a není pravděpodobné, že by se jim podařilo prolomit frontovou linii.

Rusové přesto mohou zaznamenat operačně významné zisky, přičemž lze předpokládat, že upřednostní oblasti, kde se ukrajinská obrana zdá být relativně křehká, například západně od Avdijivky, nebo oblasti, kde jsou ruské jednotky v dosahu operačně významných cílů, jako je město Časiv Jar.

„Hrozba operačně významného ruského postupu v nadcházejících týdnech přetrvává, i když ukrajinské velení může nyní cítit větší volnost podstoupit krátkodobá rizika s ubývajícími zásobami, aby takovému postupu zabránilo, když ví, že brzy dorazí další materiál,“ podotýká ISW.

„Dobrá zpráva je, že vojenskou pomoc UA kongres USA nakonec schválil. Kdyby se tak nestalo, byl by to druhý Mnichov. Špatné je, že mu to trvalo tak dlouho. Tahle strašná zpoždění ze strany Západu jsou osudové chyby, za které se draze platí a ještě zaplatí,“ míní senátor Marek Hilšer. 

Americký Institut pro studium války po schválení dalších peněž pro Ukrajinu uvedl, že Rusko pravděpodobně využije doby, než pomoc dorazí, a může zintenzivnit sílu a četnost svých útoků. „Situace na frontě se pravděpodobně bude během této doby nadále zhoršovat, zvláště pokud ruské síly zesílí své útoky, aby využily časového okna, než dorazí nová americká pomoc,“ uvádí zpráva.

Stejně jako na realizaci amerického podpůrného balíku čeká Ukrajina na první dodávky munice, která bude nakoupena coby výsledek české muniční iniciativy. První kusy dělostřelecké munice by mohly na Ukrajinu dorazit během června.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Po celou noc přicházeli reakce na schválení obřího finačního balíku na pomoc Ukrajině americkou Sněmovnou reprezentantů. Krom radosti a gratulací spojenců Ukrajiny, přicházejí také další reakce z Ruska.

Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové přijatá opatření jen „prohloubí krize napříč světem". „Vojenská pomoc kyjevskému režimu je přímým financováním teroristické činnosti," dodala. Peníze pro Tchaj-wan jsou podle ní zasahováním do vnitřních záležitostí Číny a finance pro Izrael jsou „přímou cestou k eskalaci a bezprecedentnímu zvýšení napětí v regionu".

To je pro dnešek vše z našeho zpravodajství z války na Ukrajině. Čerstvé informace přineseme v neděli ráno, dobrou noc.

Ministr zahraničí USA Antony Blinken bude příští týden na třídenní návštěvě Číny jednat o Blízkém východě či agresi Ruska na Ukrajině, oznámil jeho úřad.

Za velice dobrou zprávu označila schválení pomoci předsedkyně české Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Pro americké zákonodárce i běžné Američany bylo velmi důležité také to, že v pomoci Ukrajině a dalším zemím nejsou sami, že i Evropa navyšuje svou pomoc. Česká republika v tomto hrála nemalou roli. Například svou iniciativou na nákup munice pro Ukrajinu,“ uvedla Pekarová Adamová. 

„Jasná podpora svobody a demokracie přišla dnes z USA a je naprosto zásadní nejen pro Ukrajinu, ale pro celý svobodný a demokratický svět. Americká Sněmovna reprezentantů schválila dlouho očekávaný balík vojenské pomoci pro Ukrajinu a Izrael,“ reagoval dnes šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a uvedl, že ke schválení přispělo i jednání jeho stranického předsedy Petra Fialy. 

Jasná podpora svobody a demokracie přišla dnes z 🇺🇸 a je naprosto zásadní nejen pro Ukrajinu, ale pro celý svobodný a demokratický svět.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila dlouho očekávaný balík vojenské pomoci pro Ukrajinu a Izrael. 👏👍

Poskytnutí pomoci ve výši 61…

— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) April 20, 2024

Mezi dalšími prvními reakcemi z evropského kontinentu byla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která poznamenala, že „USA a Evropa stojí společně na straně svobody“. „Překonali jsme velkou překážku, která stála v cestě americké pomoci Ukrajině,“ napsala ministryně. Její britský kolega David Cameron poznamenal, že „pokud někdy (ruský prezident Vladimir) Putin pochyboval o odhodlání Západu podporovat Ukrajinu, (dnešek) ukazuje, že naše jednotná vůle není ničím zastíněná“.

„Vítám hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kterým byl přijatý - dlouho opožděný - klíčový balík 60miliardové pomoci Ukrajině. Jde o jasnou zprávu Kremlu: ‚Ti, kteří věří ve svobodu a Chartu Spojených národů, budou podporovat Ukrajinu a její lid',“ napsal na síti X předseda Evropské rady Charles Michel.

I welcome the vote of the US House of Representatives approving the - long overdue - crucial USD 60 billion aid package for Ukraine.

This sends a clear message to the Kremlin: Those who believe in freedom and UN charter will continue to support Ukraine and its people.

— Charles Michel (@CharlesMichel) April 20, 2024

Rozhodnutí Sněmovny reprezentantů uvítal také šéf české diplomacie. Podle Jana Lipavského (Piráti) přišlo v nejvyšší čas. „Ruskou agresi proti Ukrajině, svobodě a demokracii zastavíme jen společně. I Evropa ale musí dělat víc,“ napsal Lipavský. Dodal, že váhání a nerozhodnost v účinné podpoře Ukrajiny motivuje Kreml k další agresivitě a stojí lidské životy.

Rozhodnutí Sněmovny reprezentantů 🇺🇸 přichází v nejvyšší čas. Ruskou agresi proti Ukrajině, svobodě a demokracii zastavíme jen společně. I Evropa ale musí dělat víc. Naše váhání a nerozhodnost v účinné podpoře Ukrajiny motivuje Kreml k další agresivitě a stojí lidské životy.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) April 20, 2024

Kreml krátce nato vydal prohlášení, v němž uvedl, že schválení návrhu zákona o vojenské pomoci Ukrajině jen způsobí smrt ještě více Ukrajinců, podle něj vinou „kyjevského režimu“. Informovala o tom agentura AFP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po schválení finanční pomoci pro Ukrajinu uvedl, že je vděčný Sněmovně reprezentantů USA, oběma americkým politickým stranám a osobně předsedovi sněmovny za rozhodnutí, jež podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Zelenskyj to uvedl na síti X. Kreml krátce nato vydal prohlášení, v němž uvedl, že schválení návrhu zákona o vojenské pomoci Ukrajině jen způsobí smrt ještě více Ukrajinců, podle něj vinou „kyjevského režimu“. Informovala o tom agentura AFP. Ukrajina se už přes dva roky brání ruské agresi na svém území.

Sněmovna reprezentantů USA dnes pro Ukrajinu schválila pomoc ve výši 60,8 miliard dolarů, tedy 1,44 bilionů korun.

Podlé útoky na záchranáře: Rusko si počká, až přijedou na místo útoku, a udeří znovu

Ruská armáda ve snaze podlomit morálku bránících se Ukrajinců nasazuje další zákeřnou taktiku, kterou si vypilovalo ve válce v Sýrii. Nejenže bombarduje civilní cíle ve městech – často si po takovém útoku počká, až na místo dorazí záchranáři, a pošle na ně další raketu, popisuje ukrajinský list The Kyiv Independent.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj uvedl podle TV Nexta, že má jednu z variant zapojení jednotek do obrany Ukrajiny. Podle prezidenta mohou vojska partnerských zemí pomoci Ukrajině sestřelit nepřátelské rakety, jako tomu bylo při útoku na Izrael.

Na třítýdenní cestě po válkou zasažené Ukrajině vzniká divadelní inscenace Žal. Malý tým brněnského Divadla Feste dokumentárními metodami zpracovává řadu témat souvisejících s pohybem uprchlíků mezi Ukrajinou a Českem, ale také třeba s úzkostmi a problémy teenagerů, včetně těch ukrajinských, kteří našli útočiště v ČR. Premiéra bude 30. dubna v Brně. Divadelníci nyní poznávají tíživou realitu života v zemi, která se přes dva roky brání ruské invazi. V divadle i hotelu se musejí uchylovat do krytu, doprovázejí je vojáci, řekl ČTK režisér Jiří Honzírek.

Zástupci brněnského Divadla Feste zavítali nejprve do města Rivne, pak do Žytomyru, nyní jsou v Černihivu, poté se chystají do Kyjeva a Ivano-Frankivsku. Zejména v Černihivu je podle nich blízkost války nepřehlédnutelná.

„Pracujeme teď ve velkém divadle, podobném třeba Mahenovu divadlu v Brně. Loni sem dopadla bomba. Divadlo tak má velkou díru ve střeše, přesto funguje, hraje se tady, ale je to prostě válečné,“ popsal Honzírek.

Při ukrajinských dronových útocích a ostřelování zahynuli v západoruské Belgorodské oblasti tři lidé, včetně těhotné ženy. Podle ruskojazyčné služby stanice BBC to dnes uvedl gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov. Ukrajina oznámila, že při ruských útocích na obytné domy ve městě Vovčansk na severovýchodě země přišli o život dva lidé a dva utrpěli zranění.

Zdroj z ukrajinské rozvědky agentuře Reuters řekl, že Ukrajina v noci na dnešek provedla rozsáhlý dronový útok na ruské cíle, přičemž terčem byla energetická zařízení podporující vojenskou průmyslovou výrobu. Zasaženy byly podle něj nejméně tři elektrické rozvodny a sklad paliva.

„Ruská zpravodajská hrozba v Evropě je realitou. Plná podpora pevné reakci Německa. Musíme vyvinout nové nástroje k řešení ruské špionážní hrozby. V pondělí na FAC zopakuji své návrhy na omezení ruských špionů pohybujících se přes Schengen. Dalo by se toho dosáhnout rychle,“ reaguje český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na podezření německého zahraničního úřadu, že ruský prezident Vladimír Putin verbuje agenty na německé půdě. 

Americká Sněmovna reprezentantů začala projednávat sérii zákonů, které zahrnují pomoc Ukrajině. Český prezident Petr Pavel ve čtvrtečním rozhovoru pro zahraniční CNN uvedl, že by byl rád, kdyby na pomoc Kongres kývl. 

V obci Poroz v Belgorodské oblasti začal v důsledku dnešního dronového útoku hořet dům, v němž přišli o život dva civilisté, muž a žena. „Po shození výbušných zařízení zcela vyhořel soukromý obytný dům a stodola a další dům byl vážně poškozen,“ napsal na Telegramu gubernátor Vjačeslav Gladkov.

Později Gladkov oznámil další úmrtí a tři zraněné ve vesnici Novaja Tavolžanka, které podle něj způsobilo ukrajinské ostřelování. „Těhotná žena, která šla po ulici, utrpěla vážné zranění. Byla převezena do nemocnice, kde zemřela,“ uvedl Gladkov

Zdroj z ukrajinské rozvědky agentuře Reuters řekl, že Ukrajina v noci na dnešek provedla rozsáhlý dronový útok na ruské cíle, přičemž terčem byla energetická zařízení podporující vojenskou průmyslovou výrobu. Zasaženy byly podle něj nejméně tři elektrické rozvodny a sklad paliva.

Rusko dnes zaútočilo na město Vovčansk v ukrajinské Charkovské oblasti. Zabilo dva muže, další dvě osoby jsou zraněné. Informovala o tom regionální prokuratura.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohlédl za svou návštěvou Dněpropetrovské oblasti. „Dnipro se stalo dalším městem, kde byla představena ekonomická platforma Made in Ukraine. Zvláštní pozornost věnujeme Dněpropetrovské oblasti. Tento region zajišťuje významnou část ekonomické síly Ukrajiny a je naší povinností jej posilovat. Čím více pracovních míst a výrobních zařízení na Ukrajině bude, tím dříve se budeme moci bránit ruskému zlu a obnovit normální život,“ napsal na síti X.

Dnipro became another city where the Made in Ukraine economic platform was presented. We are paying special attention to the Dnipropetrovsk region. This region provides a significant part of Ukraine's economic power, and it is our duty to strengthen it. The more jobs and… pic.twitter.com/bkuztJrBns

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 20, 2024

Vojáci v Kyjevě vzpomínají na padlé kolegy.

Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska by se měl v letošním roce zvýšit stejným tempem jako loni, kdy vzrostl o 3,6 procenta. Předpověděl to podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov.

„Veřejný dluh zůstává na udržitelně nízké úrovni kolem 15 procent HDP, rozpočtový deficit činí zhruba jedno procento HDP a očekává se, že tempo hospodářského růstu bude na stejné úrovni jako v roce 2023, což je 3,6 procenta,“ uvedl Siluanov.

Rusko se kvůli útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany Evropské unie, Spojených států i dalších západních zemí. Ruská ekonomika je ale zatím vůči sankcím překvapivě odolná, protože ji podporují rozsáhlé vojenské výdaje.

Ruské ministerstvo obrany podle ruskojazyčné služby stanice BBC oznámilo, že protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek nad ruským územím 50 dronů, největší počet, 26, jich byl právě nad Belgorodskou oblastí. V některých oblastech byla poničena energetická zařízení.

Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Dmytro Kuleby a bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis obdržel od české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) vyznamenání. Informoval o tom na síti X. 

Děkuji paní ministryni @jana_cernochova za vyznamenání. Beru to jako ocenění toho, co Ukrajina a především její vojáci za cenu obrovských obětí dělají pro vítězství nad naším společným nepřítelem a zajištění bezpečnosti Evropy, včetně České republiky. pic.twitter.com/1Yi2RUbXdp

— Yevhen Perebyinis (@YPerebyinis) April 20, 2024

Na jihovýchodní Ukrajině zahynul v pátek válečný reportér ruského listu Izvestija Semjon Jeremin. List o tom informoval na telegramu. Podle něj zemřel 42letý novinář na následky zranění, která utrpěl při útoku ukrajinského dronu. Ukrajina se podle agentury Reuters ke zprávě nevyjádřila.

Americká Sněmovna reprezentantů by dnes po měsících odkladů měla hlasovat o balíku pomoci Ukrajině, Izraeli a indickotichomořskému regionu, včetně Tchaj-wanu. O každém z nich se bude rozhodovat odděleně. Celkově jde o pomoc v hodnotě přibližně 95 miliard dolarů (asi 2,25 bilionu Kč).

O krok blíž ke schválení dlouho očekávané pomoci Ruskem napadené Ukrajině se Sněmovna posunula v pátek schválením programu schůze v poměru 316 ku 94 hlasům. To podle médií naznačuje, že návrhy mají dostatečnou podporu mezi republikány i demokraty pro schválení, a to navzdory disentním hlasům části republikánských zákonodárců.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Hlásíme se zpět s online reportáží o válečném dění na Ukrajině. 

Ukrajina v posledních týdnech zintenzivnila své útoky na Rusko a zaměřila se zejména na energetickou infrastrukturu. Při ukrajinském dronovém útoku v západoruské Bělgorodské oblasti zemřeli dva lidé. Informoval o tom dnes podle agentury AFP gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov. Uvedl, že v důsledku útoku došlo k požáru obytného domu a zemřeli dva civilisté, a to muž a žena. 

Vážení čtenáři, se zpravodajstvím z války na Ukrajině dnes končíme. Přihlásíme se opět v sobotu ráno, dobrou noc.

Ruské rakety v přístavu Pivdennyj v Oděse zasáhly dva terminály specializované na zemědělskou produkci, z nichž jeden patří známé singapurské firmě Delta Wilmar. Ta na Ukrajině podniká od roku 2004, od té doby zde investovala více než 300 milionů dolarů a vytvořila okolo tisícovky pracovních míst.

Česko vydá na Ukrajinu Timura Treťjakova odsouzeného na 22 let vězení za nájemnou vraždu řidiče Sazky a za pokus o vraždu arménského podnikatele. Televizi Nova to potvrdil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Nova uvedla, že Treťjakov by se mohl na Ukrajině zapojit do bojů při obraně proti ruské agresi. Kdy muž z Česka odjede, záleží podle televize na tom, kdy pro něj Ukrajina pošle eskortu.

Treťjakov se podle pravomocného rozsudku vydal v listopadu 2007 vraždit na pražské Vinohrady. Dostal zakázku, aby tam zlikvidoval podnikatele, který jezdil v luxusním voze bentley. Shodou okolností tehdy na daném místě zastavil s jiným autem téže značky řidič ředitele společnosti Sazka. Treťjakov šoféra zastřelil. O dva týdny dříve navíc Treťjakov napadl na Václavském náměstí arménského podnikatele, kterého devětkrát bodl nožem. Napadenému cizinci zachránila život včasná operace.

Američan Russell Bentley, který bojoval na ruské straně proti Ukrajině, zahynul v Doněcku, oznámila šéfredaktorka ruské prokremelské televize RT Margarita Simonjanová na sociální síti. Neupřesnila, jak Američan zahynul. Doněck ovládají Rusové již deset let. O Američanově smrti informovali podle ruských médií také jeho někdejší spolubojovníci z Donbasu na východě Ukrajiny, podle kterých byl Američan zabit. Média se zmiňují i o verzi Američanovy manželky, podle které si neznámí ozbrojenci v uniformách jejího muže spletli se špionem.

„Russell Bentley, zvaný Texas, skutečný Američan, skutečně z Texasu, zahynul v Doněcku. Bojoval tam za naše,“ napsala Simonjanová na telegramu a připomněla, že Bentley spolupracoval také s ruským propagandistickým portálem Sputnik.

Julija Navalná, vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném, dnes dostala Cenu za svobodu médií. Převzala ji v Bavorsku na Summitu Ludwiga Erharda, vrcholném setkání německých politiků a zástupců hospodářství, které je pojmenované po bývalém německém spolkovém kancléři a ekonomovi. Navalná zdůraznila v děkovné řeči svůj úmysl nadále vytrvat v boji proti represím, kterými svírá režim prezidenta Vladimira Putina ruskou společnost i svobodu slova a médií, píše agentura DPA.

Cena byla udělena posmrtně i jejímu muži. Ruský opoziční předák Navalnyj zemřel před dvěma měsíci v ruském vězení. „Můj manžel byl úžasný v tom, že dokázal ze všech médií udělat média svobodná,“ řekla 48letá žena. Normální evropské budoucnosti a blahobytu stojí podle ní v Rusku v cestě jen prezident Putin. „Ale to nemusí trvat věčně, budeme přesvědčovat stále víc a víc lidí, že by Rusko mělo nastoupit evropskou cestu,“ řekla Navalná. V současnosti je podle ní v zemi mnoho lidí umlčováno, ale i malé změny mohou napomoct tomu, že jejich hlas začne být zase slyšet.

Ruské střely, které dnes zasáhly Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, poškodily přístavní infrastrukturu. „Ví se o jednom zraněném. Muž zraněný střepinami byl hospitalizován,“ uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper na telegramu a vyzval obyvatelstvo, aby reagovalo na vyhlášení leteckého poplachu a odebralo se do krytů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upřesnil, že ruské střely poškodily v přístavu Pivdennyj u Oděsy přístavní zařízení patřící Ukrajině a Singapuru.

Americká Sněmovna reprezentantů dnes učinila zásadní procedurální krok, kterým se po měsících posunula o krok blíže ke schválení dlouho očekávané pomoci pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan ve výši 95 miliard dolarů (asi 2,25 bilionu Kč). List The New York Times (NYT) v této souvislosti poznamenává, že ke schválení programu schůze pomohli demokratičtí zákonodárci, díky nimž hlasování prošlo navzdory disentním hlasům některých republikánů. Hlasování o pomoci se očekává o víkendu.

Program schůze republikánského předsedy sněmovny Mikea Johnsona dnes prošel v poměru 316 ku 94 hlasům, což uvolňuje cestu k tomu, aby se o jednotlivých částech zahraniční pomoci hlasovalo odděleně v sobotu. Dnešní přijetí programu podle NYT naznačuje, že legislativa bude mít podporu, jelikož program prošel s významnou podporou demokratů i většinou republikánů, navzdory nesouhlasů pravicového křídla Republikánské strany.

„Existuje mnoho dezinformací o tom, co a proč tady děláme,“ řekl Johnson v pořadu The Mark Levin Show. „Ukrajinci nyní zoufale potřebují smrtící pomoc. ... Nemůžeme dovolit, aby Vladimir Putin vpadl do další země a zabral ji,“ řekl s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu. „Jedná se o velmi vážné záležitosti s globálními důsledky,“ dodal.

Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině. Po dnešní diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO-Ukrajina to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

„Kromě Patriotů jsou tu další zbraně, které mohou alianční země poskytnout, včetně SAMP-T. A mnoho dalších, kteří nemají k dispozici tyto systémy, slíbilo poskytnout finanční podporu na jejich nákup pro Ukrajinu,“ řekl Stoltenberg novinářům po jednání, které se konalo prostřednictvím videokonference.

OBRAZEM: Dopady ruského útoku na ukrajinské město Dnipro, který měl přinejmenším dvě oběti na životě.

Litva a Polsko specifikovaly, kterak dopadly lidi podezřelé z brutálního útoku na Leonida Volkova, spolupracovníka ruského opozičníka Alexeje Navalného. Polská policie uvedla, že dvojici polských občanů zadržela na základě evropského zatykače a že případem se zabývá prokuratura ve varšavské čtvrti Praga.

Polský premiér Donald Tusk následně na sociální síti X oznámil, že zadržen byl i běloruský občan, který polským vykonavatelům nařídil atentát na Volkova spáchat. „Spojeni jsou s prostředím ultras mezi fotbalovými fanoušky,“ dodal.

„Od hybridního útoku Běloruska z listopadu 2021 proti Litvě, Lotyšsku a Polsku všichni víme, jak Putin a jeho spojenci využívají migranty k testování naší obrany a snaží se nás destabilizovat,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během návštěvy Finska. „Teď se Putin soustředí na Finsko,“ dodala.

Helsinky koncem loňského roku uzavřely 1340 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem v reakci na zvyšující se počet migrantů přicházejících z třetích zemí do Finska přes ruské území. Helsinky již dříve obvinily Rusko, že k hranici přepravuje žadatele o azyl z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí, kteří nemají platné doklady, s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva to popřela. Na začátku dubna Finsko uzávěru pozemních přechodů prodloužilo na neurčito a na seznam přidalo několik přístavních hraničních přechodů.

Mezi osmi zabitými ruským bombardováním v Dněpropetrovské oblasti je osmileté a čtrnáctileté dítě. Úřady původně informovaly, že zemřel i šestiletý chlapec, šéf vojenské správy regionu Serhij Lysak ale později uvedl, že ač byl v těžkém stavu, lékařům se ho podařilo zachránit.

Dnipro vyhlásilo den smutku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky bojující na frontě Doněcké oblasti, kde Rusové pomalu postupují. „Musíme si vždy vážit lidí, kteří dělají vše pro to, aby Ukrajina žila a vzdorovala okupantům,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.

V Doněcké oblasti ukrajinská armáda svádí boje už od roku 2014, před začátkem plnohodnotné ruské invaze z předloňského února tam válčila proti separatistům podporovaným Moskvou. Ukrajina v této části fronty posiluje budování obranných linií, ukrajinští činitelé varují, že ruské jednotky by tam později během jara nebo v létě mohly podniknout ofenzivu.

„Oscar přijel na Ukrajinu,“ tweetuje deník Ukrajinská pravda a přidává fotografii. Je na ní režisér a reportér Mstyslav Černov, aktuální držitel řady ocenění včetně zlaté sošky od americké Akademie filmových věd za reportážní dokument 20 dní v Mariupolu o ruském dobývání azovské metropole.

Plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) u německého ostrova Rujána v Baltském moři přejde brzy do pravidelného provozu. Počítá s tím společnost Deutsche ReGas, která už teď také provozuje jako čistě soukromý projekt plovoucí terminál v Lubminu. O baltský terminál se zajímá Česká republika, která je s regionem plynovody propojena.

V přístavu Mukran je od března ve zkušebním provozu na objednávku státu plovoucí jednotka pro opětovné zplynování zkapalněného plynu – tanker Energos Power. Společnost ReGas na počátku dubna získala potřebná provozní povolení, do 15. května chce zahájit řádný provoz a do léta pak dosáhnout plného výkonu terminálu.

„Energetický terminál Deutsche Ostsee se stane základním pilířem energetického zásobování Německa,“ uvedl šéf ReGasu Ingo Wagner. Německo je velmi závislé na zemním plynu, jeho objemné dodávky z Ruska však kvůli invazi na Ukrajinu zastavilo.

Město Hradec Králové připravuje pomoc partnerskému městu Černihiv na Ukrajině, kde po středečním ruském raketovém útoku zemřelo 18 lidí a 78 lidí bylo zraněno. Hradecká radnice již kontaktovala zástupce černihivského úřadu s nabídkou pomoci. 

Hradec Králové uzavřel partnerství s Černihivem v roce 2010, ovšem města spolupracovala již před rokem 1989. Před válkou v Černihivu žilo asi 280 000 obyvatel. V roce 2022 město čelilo mohutnému ruskému ostřelování a bombardování. V březnu 2022 zřídil Hradec Králové transparentní účet na pomoc Černihivu. Tuto středu útok zasáhl 16 výškových obytných budov, nemocnici nebo školu.

„Našemu partnerskému městu jsme připraveni pomoci, jak jen to bude možné. Pokoušíme se zjistit, jaký druh pomoci je v místě nyní potřeba,“ uvedla primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová.

Ukrajinský generální štáb odvolal Nataliju Humeňukovou z funkce mluvčí jižního velitelství armády – po výzvě armádnímu vedení od více než 150 ukrajinských a zahraničních novinářů. Generální štáb uvedl, že k dnešnímu dni se rozhodl ukončit přidělení plukovnice Humeňukové k jižnímu uskupení ukrajinské armády. Nyní se hledá vhodný odborník, který ji nahradí.

Novináři, kteří se připojili k výzvě za odvolání Humeňukové, uvedli, že brání v informování o ruských válečných zločinech nebo o ukrajinských vojácích bránících tuto část Ukrajiny. Nejvýrazněji se to podle nich projevilo při loňské destrukci Kachovské přehrady, kdy mluvčí nedostatečně objasňovala, co se stalo, což vedlo k tomu, že „světová média hledala informace o zničení hráze v nepřátelských zdrojích“.

Humeňuková, která tiskové oddělení jižního velitelství ukrajinské armády vedla od jara 2022, kritiku odmítla.

„Litevský prezident Gitanas Nauseda na tiskové konferenci oznámil, že ve spolupráci polských a litevských orgánů činných v trestním řízení byly v Polsku zadrženy dvě osoby, které se podílely na útoku na mou osobu 12. března,“ tweetuje Leonid Volkov z Navalného týmu. S kolegy odešli z Ruska do Litvy, před měsícem tam byl Volkov surově napaden. 

„Zatím neznám žádné další podrobnosti, ale mohu říci, že jsem viděl, jak energicky a vytrvale litevská policie v uplynulém měsíci na tomto případu pracovala, a jsem velmi potěšen, že tato práce byla efektivní.“

Ve Stavropolském kraji na jihozápadě Ruska se zřítil ruský strategický bombardér Tu-22M3, který se vracel na základnu po splnění bojového úkolu, informovalo dnes podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany. Ke zničení letounu se hlásí ukrajinské letectvo, akci podle svého velitele Mykoly Oleščuka podniklo ve spolupráci s vojenskou rozvědkou HUR.

„Jednotky letectva ve spolupráci s vojenskou rozvědkou poprvé zničily strategický bombardér dlouhého doletu Tu-22M3, používaný jako nosič střel Ch-22, které ruští teroristé používají k útokům na ukrajinská města,“ uvedl Oleščuk.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že piloti bombardéru se katapultovali. „Tři členy posádky evakuoval pátrací a záchranný tým. Po jednom pilotovi se pátrá,“ upřesnil resort obrany. Gubernátor Stavropolského kraje Vladimir Vladimirov později dodal, že jeden z evakuovaných zemřel. Na palubě nadzvukového letounu podle Moskvy nebyla munice. Stroj spadl v opuštěné oblasti a na zemi nevznikly žádné škody, sdělilo ministerstvo obrany s tím, že letadlo se zřejmě zřítilo kvůli „technické závadě“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil fotografie následků ruského úderu a znovu apeloval na to, aby svět pomohl Ukrajině protivzdušnou obranu.

Rescue operations are underway in Dnipro following a Russian strike. Several floors of a typical residential building were destroyed, and the railway station sustained damage.

Kryvyi Rih and Synelnykove in the Dnipropetrovsk region were also targeted. All injured people are… pic.twitter.com/t0zX4TwJhY

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 19, 2024

Rusko v noci na dnešek zaútočilo raketami na Dněpropetrovskou oblast na východě Ukrajiny. Zranění utrpělo přes 20 lidí, jedno dítě v nemocnici na následky poranění zemřelo. Informoval o tom na telegramu šéf vojenské správy druhého největšího ukrajinského regionu Serhij Lysak.

V Dnipru je hlášených 15 lidí se středně těžkým zraněním, v Kryvém Rihu byli zranění tři lidé a stejný počet v Synelnykove. V tomto městě ležícím na jihovýchod od Dnipra poranění utrpěly dvě děti, jedno z nich zemřelo.

Tady jsou záběry zřícení ruského bombardéru a také fotografie jeho trosek. Na sociálních sítích se šíří informace, že si letoun Rusové sestřelili sami. 

During tonight’s Missile Attack against Ukraine, a Tu-22M3 “Backfire” Strategic Bomber with the Russian Aerospace Forces reportedly Crashed in the Stavropol Krai Region of Southwestern Russia following a Technical Malfunction; Russian Sources are claiming that both of the Pilots… pic.twitter.com/vCkz6GoDmY

— OSINTdefender (@sentdefender) April 19, 2024

Ve Stavropolském kraji na jihozápadě Ruska se zřítil ruský strategický bombardér Tu-22M3, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Piloti se katapultovali.

Do vzduchu ráno znovu vzlétly polské stíhačky, informuje letectvo. K hranicím se přiblížily ruské střely. V poslední době jde o několikátý odobný incident.

❗️Uwaga, w przestrzeni powietrznej rozpoczeły operowanie dyżurne statki powietrzne, co może wiązać się z występowaniem podwyższonego poziomu hałasu, zwłaszcza w południowo-wschodnim obszarze kraju.

Dzisiejszej nocy obserwowana jest intensywna aktywność lotnictwa dalekiego… pic.twitter.com/F9FTgoOhbj

— Dowództwo Operacyjne (@DowOperSZ) April 19, 2024

Přežití Ukrajiny v současné válce proti Rusku je důležité jak pro Evropu, tak pro Spojené státy, uvedl dnes bývalý americký prezident a republikánský kandidát do listopadových prezidentských voleb Donald Trump. V příspěvku na exprezidentově sociální síti Truth Social je podle agentury Reuters znatelný určitý posun v jeho dosavadním postoji, a to za situace, kdy má o víkendu americká Sněmovna reprezentantů hlasovat o miliardovém balíčku pomoci Ukrajině.

„Proč Evropa nemůže narovnat nebo dorovnat peníze poskytnuté USA, aby pomohla zoufalé zemi v nouzi?“ napsal Trump. „Jak se všichni shodují, ukrajinské přežití a síla by měly být pro Evropu mnohem důležitější než pro nás, ale je to důležité i pro nás! Pohni sebou, Evropo,“ uvedl exprezident.

Český prezident vyzývá USA, aby schválily zákon o pomoci Ukrajině

Prezident Petr Pavel byl hostem zahraniční televize CNN, kde komentoval českou iniciativu nákupu munice pro Ukrajinu. Vyslovil přání, aby americký Kongres schválil zákon o pomoci tohoto státu, který se potýká s ruskou agresí. Podle české hlavy státu Evropa přebírá sice více odpovědnosti, ale USA je stále největším podporovatelem. Pavel také prozradil, že se identifikovalo na milion kusů munice v zahraničí, neprozradil ale, od koho se bude munice kupovat. I kvůli bezpečnosti daného státu vůči Rusku. 

Úspěch slovenské iniciativy na nákup munice ocenila i česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS). 

„Na ObranaTweetuje jsme samozřejmě připravení poskytnout iniciativě konzultace ohledně výběru a nákupu vhodné munice, jako je to v případě naší spolupráce s DarPutinovi. Moc děkujeme! Jsme rádi, že jste v tom s námi a pomáháte Ukrajině se bránit,“ uvedla na sociální síti X. 

Život ve městě Orikhiv na Ukrajině.

Za necelé dva dny od spuštění veřejné sbírky na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu vybrali její organizátoři na Slovensku více než 1,6 milionu eur (40,4 milionu korun). Původní cíl kampaně byl vysbírat milion eur. Vyplývá to z webu iniciativy Munice pro Ukrajinu.

Sbírka, kterou podpořily též různé osobnosti, pokračuje. „Svou podporou jste dokázali, že Slovensko není zbabělé, právě naopak je odvážné a ochotné pomáhat,“ vzkázali organizátoři všem, kteří na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu přispěli.

Ukrajinský voják z 65. oddílu odkrývá kulomet na tanku při přípravě na další operaci k obraně jejich pozic na frontě v Záporoží na Ukrajině.

Německá policie ve středu v Bavorsku zatkla dva muže s německým a ruským občanstvím, kteří podle vyšetřovatelů chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže a jeden z nich také ze členství v teroristické organizaci. O případu dnes informovalo německé nejvyšší státní zastupitelství, podle něhož oběma mužům hrozí trest odnětí svobody ve výši až deseti let. Německé ministerstvo zahraničí si kvůli případu předvolalo ruského velvyslance. Ruská ambasáda v Berlíně označila případ za zjevnou provokaci s cílem rozdmýchat protiruské nálady.

Unijní lídři si podle premiéra Petra Fialy (ODS) uvědomují, že vliv Ruska v EU je prokazatelný a že je potřeba mít se na pozoru. Řekl to po summitu v Bruselu.

Polská policie ve středu zadržela muže, který je podezřelý, že se ruské vojenské rozvědce GRU snažil pomoci s případným atentátem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Dnes o tom na svých internetových stránkách informovala polská prokuratura. Hrozí mu až osm let vězení.

Podle vyšetřovatelů Pawel K. dal najevo, že je ochotný spolupracovat s GRU, a navazoval kontakty s ruskými občany, kteří jsou „bezprostředně zapojení do války na Ukrajině“. Polská prokuratura uvedla, že mezi jeho úkoly patřilo sbírat informace o zabezpečení vojenského letiště Rzeszów-Jasionka na jihovýchodě Polska a předávat je GRU. To prý mělo Rusům pomoci při plánování možného atentátu na ukrajinského prezidenta Zelenského.

Na sedm let poslal ruský soud do vězení někdejšího generálního ředitele a hlavního konstruktéra Podniku pro výzkum a vývoj hypersonických systémů (NIPGS) Alexandra Kuranova, kterého uznal vinným z vlastizrady. Nyní šestasedmdesátiletý vědec čelil obvinění, že předal cizinci informace obsahující státní tajemství o vývoji hypersonických technologií.

Ruská tajná služba FSB zadržela Kuranova v roce 2021, kdy stál v čele petrohradského NIPGS, kde se podle Reuters podílel na vývoji nové verze hypersonického letounu Ajax ze sovětských dob.

Soud případ projednával za zavřenými dveřmi, což je v Rusku obvyklá praxe, pokud jde o obžalobu z vlastizrady nebo špionáže. Z dnešních informací není jasné, zda je rozsudek pravomocný, ani stanovisko samotného Kuranova. Soud mu kromě sedmiletého vězení v trestanecké kolonii s přísným režimem uložil také pokutu ve výši 100.000 rublů (přes 25.000 korun).

Přes 150 ukrajinských a zahraničních novinářů působících v této zemi se obrátilo na vedení armády, aby odvolalo mluvčí svého jižního velitelství Nataliju Humeňukovou. Podle nich brání v informování o ruských válečných zločinech páchaných na jihu Ukrajiny nebo o ukrajinských vojácích bránících tuto část Ukrajiny a obyvatelích těchto regionů.

Novináři se obrátili na ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova, vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského a náčelníka generálního štábu Anatolije Barhylevyče. Stěžují si, že „nejoblíbenějším výrazem oddělení komunikace jižního velitelství armády je ‚je zakázáno‘“. Podle internetového portálu Ukrajinska pravda novináři upozorňují na to, že na jihu Ukrajiny jim armáda brání v práci. Nejkřiklavěji se to podle nich projevilo při loňské destrukci Kachovské přehrady, kdy mluvčí nedostatečně objasňovala, co se stalo, což vedlo k tomu, že „světová média hledala informace o zničení hráze v nepřátelských zdrojích“. Uvedli také, že když Humeňuková není schopná vysvětlit jižnímu velení ukrajinské armády, že lidé by měli vídat nejen její obličej, ale i samotné vojáky, „nemůže dále vést odbor komunikace“.

Ukrajinské zbrojovky tento měsíc poprvé vyrobí deset ukrajinských samohybných houfnic Bohdana a v následujících měsících toto množství ještě vzroste, uvedl dnes na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle dostupných informací se montují na podvozky české automobilky Tatra.

„Podíl vlastní výroby neustále roste. Stát uzavírá s našimi podniky seriózní, dlouhodobé kontrakty, které poskytují předvídatelnost, možnost nabírat zaměstnance a získávat investice. Již tento měsíc náš průmysl poprvé vyrobí deset bohdan a v květnu a později jich bude ještě více,“ uvedl šéf státu. Agentura Unian připomněla, že loni v prosinci byly ukrajinské zbrojovky podle prezidentova tehdejšího vyjádření poprvé schopny vyrobit šest těchto samohybných houfnic za měsíc.

Ruské ministerstvo obrany ohlásilo likvidaci dvacítky ukrajinských raket, dvou desítek bezpilotních letounů a pěti menších balonů nad několika západoruskými oblastmi. Ruské zprávy uvádějí, že ukrajinské balony jsou vybaveny modulem GPS, nesou výbušniny a údajně jsou hůře odhalitelné. Modul GPS pravděpodobně slouží ke koordinaci vypouštění výbušnin, pokud se balon vznáší nad určitou oblastí s cílem vyvolat na zemi paniku a odpoutat pozornost ruské protivzdušné obrany.

Dva balony ruská protivzdušná obrana zničila nad Belgorodskou oblastí a tři nad Voroněžskou oblastí, napsala agentura TASS. O dva dny dříve informovala o likvidaci menších balonů nad Kurskou oblastí. Ruské ministerstvo obrany v obou případech uvedlo, že se tímto způsobem pokusila na ruské území zaútočit ukrajinská armáda.

Ve středu gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz informoval o likvidaci tří ukrajinských meteorologických balonů ruskou protivzdušnou obranou a nález jiného balonu vyvolal ten samý den poplach v Kalužské oblasti, kde evakuovali část obyvatel jednoho z okresů. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Německé ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance kvůli případu zatčení dvou Rusů podezřelých ze špionáže a přípravy sabotáže na území spolkové republiky.

„Víme, že ruský mocenský aparát se zaměřuje i na naši zemi,“ poznamenal německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann, podle něhož musí Berlín na tuto hrozbu reagovat rázně.

Ruské velvyslanectví v Německu uvedlo, že zatím nebylo o zatčení svých občanů podezřelých ze špionáže informováno.

Evropská unie zřizuje dočasnou pracovní skupinu pro boj proti zahraničnímu vměšování do unijních voleb. Plán na summitu v Bruselu v noci na dnešek představil premiér předsednické Belgie Alexander De Croo. Krátce před summitem český premiér Petr Fiala a De Croo informovali lídry členských zemí i unijních institucí o závěrech vyšetřování ruských pokusů vměšovat se do chodu Evropského parlamentu a do voleb.

„Chceme velmi často vyhodnocovat zaznamenané dezinformační kampaně, sdílet tyto informace se členskými státy a spolupracovat s národními justičními orgány na přijetí opatření,“ uvedl De Croo citovaný agenturou Reuters. Slíbil také, že spolupráci bude koordinovat Belgie jako předsednická země a začne fungovat okamžitě, aby byla efektivní v době červnových voleb do Evropského parlamentu.

Za necelé dva dny od spuštění veřejné sbírky na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu vybrali její organizátoři na Slovensku více než milion eur (25,2 milionu korun), což byl původní cíl kampaně. Oznámila to slovenská občanská iniciativa Mír pro Ukrajinu, která se na organizaci sbírky podílí.

Sbírka, kterou podpořily též různé osobnosti, pokračuje dál. Ke druhé hodiny přes 21.000 dárců věnovalo dohromady 1,39 milionu eur (přes 35 milionů Kč).

Akci pod názvem „Když ne vláda, posíláme my“ její organizátoři zahájili v úterý. Zdůvodnili tím, že kabinet slovenského premiéra Roberta Fica se do českého programu zapojit nehodlá.

„Obyčejní Ukrajinci chápou, že ne všichni Rusové jsou proti nim. Ale pokud jde o ukrajinskou vládu, myslím, že by bylo správné, kdyby tyto lidi měla na paměti. Tohle zjevně není ruská válka. Tohle je válka Putina,“ uvedla Julija Navalná, vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném. „Samozřejmě existuje velmi agresivní, proválečná menšina. Vyčnívá, ale je malá. Putin dělá vše možné, aby ji povzbudil. Ukazuje na ně a říká: 'Podívejte, všichni jsou takoví!' Ale to není pravda. Většina lidí z různých důvodů chce, aby válka skončila,“ prohlásila v rozhovoru s magazínem Time, který ji zařadil do stovky letošních osobností s největším vlivem. V Rusku žijí protiváleční Rusové, někteří dávají odpor najevo, ale lze těžko čekat, že všichni vyjdou protestovat. Ne všichni jsou hrdinové, dodala.

Sněmovní bezpečnostní výbor ocenil po dnešním neveřejném jednání s ředitelem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou, jak kontrarozvědka ochraňuje národněbezpečnostní zájmy ČR. S poslanci Koudelka hovořil o operaci proti ruským vlivovým skupinám. BIS v březnu oznámila, že se jí podařilo „odhalit a zmapovat“ aktivity vlivové sítě financované z Ruska působící v zemích EU, potažmo v Evropském parlamentu. Předseda výboru Pavel Žáček (ODS) po jednání výboru ČTK řekl, že nyní na operaci navazují další země, podle otevřených zdrojů Polsko, Belgie, Francie, Nizozemsko a Německo. 

„Ruské kanály Telegramu informují o útoku dronu na chemický závod Kamjanskij v ruské Rostovské oblasti, kde se vyrábí tuhé palivo pro protiletadlové rakety. Fotografie ukazují požár v budově. Podle místních ruských úřadů jsou jedinou škodou rozbitá okna,“ tweetuje Anton Heraščenko.

„Před dnešní rozpravou v parlamentu ČR o migraci v EU je třeba jasně říci, že pravidla dohodnutá v Paktu o migraci a azylu nevyžadují povinné relokace, a to ani v případě krize. Co je požadováno, je povinná solidarita - finanční nebo operační,“ napsala eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. „Země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků,“ dodala komisařka na X.

„Nikdo netvrdí, že pakt zastaví migrační toky. Je to základna pro to, abychom situaci v budoucnu mohli zvládat,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) před mimořádnou schůzí Sněmovny k evropské dohodě o zvládání přistěhovalectví. „Nynější stav migrace v Unii je neuspokojivý, vyžaduje racionální řešení, nikoli iracionální strašení.“

Zopakoval, že vyjednaná výjimka pro ČR se bude odvíjet od počtu Ukrajinců uprchlých před konfliktem jejich země s Ruskem. „Přeju si, aby výjimka netrvala věčně, přeju si konec války, aby se Ukrajinci mohli vrátit,“ uvedl s tím, že poté pro Česko začnou platit stejné podmínky jako pro ostatní evropské země, což považuje za zcela správné.

V Černihivu na severu Ukrajiny skončily záchranné práce po středečním ruském raketovém útoku, sdělil dnes ráno šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus. Bilance mrtvých se podle něj zvýšila na 18, zraněných je 78 lidí. Ve středu ukrajinské úřady hovořily o 17 mrtvých a nejméně 60 zraněných.

Útok, který podle Čause Rusové provedli pomocí tří balistických raket Iskander, podle dřívějších zpráv zasáhl 16 výškových obytných budov, nemocnici nebo školu. Bývalý ukrajinský poslanec Ihor Mosijčuk tvrdí, že v Černihivu byl zasažen také hotel, kde byli ubytovaní vojáci.

Záchranáři pátrali po lidech uvězněných pod troskami jedné zcela zničené budovy. Vyprostit se jim podle dnešního oznámení podařilo tři přeživší.

Policie pátrá pod čtrnáctileté ukrajinské dívce Polině Makaretsové, která v úterý odešla z bydliště ve Stříbře na Tachovsku a dosud se ji nepodařilo nalézt. Dívka je 165 cm vysoká, štíhlá, má středně dlouhé světle hnědé vlasy s ofinou a modré oči. Informace, které by pomohly s jejím vypátráním, mohou lidé volat na linku 158. Policie pátrání zařadila do režimu Dítě v ohrožení.

„Prověřili jsme řadu možných míst, kde by se mohla pohybovat či pobývat. Provedli jsme také celou řadu našich interních prověrek a realizovali i pátrací akce. Bohužel do současné doby se nám dívku nepodařilo nalézt, a proto bylo dnes rozhodnuto o pátrání po ní jako o dítěti v ohrožení,“ uvedla na webu policejní mluvčí Iva Vršecká.

Dívka z domova odešla v úterý odpoledne a dosud o sobě nedala žádnou zprávu. Na sobě měla černou zimní bundu, šedé tričko, šedé kalhoty se širokými nohavicemi a laclem, který nosí volně u kolen. Na nohou měla bíločerné tenisky. Nemá žádné zdravotní problémy, ani neužívá léky.

Německá policie zatkla dva Rusy, kteří chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže.

„Rozpočtová pomoc od Spojených států je důležitější než kdy jindy, protože je neoddělitelně spjata s úspěchem Ukrajiny na bojišti a se schopností vlády poskytovat svým občanům základní služby,“ uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová. Washington a jeho spojenci podle ní poskytli Ukrajině od ruské invaze v únoru 2022 významnou podporu, přičemž byly zavedeny rozsáhlé kontroly a ochranná opatření, aby se zajistilo, že se peníze dostanou ke správným lidem a budou použity vhodným způsobem.

Yellenová ocenila americký Senát za to, že schválil dodatečné financování Ukrajiny. Dodala, že nečinnost republikánů ve Sněmovně reprezentantů USA, kteří návrh odmítají předložit k hlasování, „je ale neomluvitelná a poškozuje naši národní bezpečnost“.

Yellenová se tak vyjádřila po setkání s ukrajinským premiérem Denisem Šmyhalem při konferenci o Ukrajině, která se konala na okraj zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

Tady jsou následky ruského útoku na Černihiv, při kterém včera zemřelo nejméně 17 lidí.

Summit EU se shodl, že Ukrajině je třeba urychlené poskytnout protivzdušnou obranu. Rovněž je podle představitelů unijních zemí důležité urychlit a zintenzivnit poskytování vojenské pomoci Kyjevu, včetně dodávek dělostřelecké munice a raket. Vyplývá to ze závěrů jednání, na kterých se šéfové států a vlád shodli. Česko na mimořádném dvoudenním zasedání Evropské rady, které dnes večer začalo v Bruselu, zastupuje premiér Petr Fiala.

Unijní lídři v závěrech z jednání, které se týkají Kyjeva, zopakovali „svou neochvějnou podporu Ukrajině a jejímu lidu a důrazně odsoudili pokračující letecké a raketové útoky Ruska na ukrajinské civilisty a civilní i kritickou infrastrukturu“.

V souvislosti s útoky na energetická zařízení členské státy EU uvedly, že posílí dodávky humanitární pomoci do země, která již více než dva roky čelí ruské agresi, včetně vybavení jako jsou generátory či transformátory.

Vážení čtenáři, dnešní zpravodajství z války na Ukrajině končí, znovu se přihlásíme ve čtvrtek ráno. Dobrou noc.

Ukrajinští činitelé v průběhu dopoledne postupně informovali o rostoucím počtu obětí i zraněných po ruském útoku v Černihivu. Předchozí informace hovořily o 16 zabitých a šesti desítkách zraněných. Lomako později napsal, že péči lékařů vyhledalo 78 lidí, přičemž 40 z nich muselo být hospitalizováno. Úřady zároveň uvedly, že čtvrtek bude v Černihivu dnem smutku.

Ukrajina potřebuje protivzdušnou obranu, ukrajinské nebe si zaslouží být stejně bezpečné, jako tomu bylo nedávno v Izraeli. Účastníkům summitu Evropské unie to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se s nimi spojil prostřednictvím videokonference.

„Dnešní ráno začalo na Ukrajině dalším ruským teroristickým útokem. Zasáhli město Černihiv. Řízené střely byly namířeny proti civilním budovám. Poškozeno bylo mnoho domů a nemocnice, zcela zničen byl hotel. Lidé zůstali pod troskami. Celkem bylo zraněno více než 60 lidí, včetně dětí. Bohužel 17 lidí bylo zabito... a to se děje každý den,“ zahájil svou řeč před šéfy států a vlád Zelenskyj.

„Jsem vděčný kanadské vládě a premiérovi Justinu Trudeauovi za jejich podporu. V reakci na body uvedené v ukrajinsko-kanadské dvoustranné bezpečnostní dohodě zahájila Kanada nový pětiletý program vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 1,6 miliardy kanadských dolarů,“ uvedl na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

I am grateful to the Canadian government and Prime Minister @JustinTrudeau for their support. Following our agreements outlined in the Ukrainian-Canadian bilateral security agreement, Canada launched a new five-year military aid program for Ukraine worth 1.6 billion Canadian…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 17, 2024

Odklízení škod po ruském útoku v Černihivu.

Za ochranu ukrajinského vzdušného prostoru dnes před ambasádami Spojených států, Německa a Francie v Praze protestovalo asi 50 lidí. Akci svolaly iniciativy Občanský rozcestník, Kaputin! a Hlas Ukrajiny v návaznosti na izraelskou obranu proti dronům, při které židovskému státu pomáhaly právě USA a Francie. Protestující uctili i oběti dnešního útoku na severoukrajinské město Černihiv, při kterém Rusko zabilo nejméně 16 lidí. Protestní akce skončila po 19:00 u francouzského velvyslanectví.

Na internetu se v posledních 45 dnech zvýšila aktivita účtů spojených s Ruskem, které se před nadcházejícími prezidentskými volbami ve Spojených státech snaží mezi americkým publikem šířit štvavý obsah. Oznámila to dnes americká technologická společnost Microsoft. Tématem on-line kampaní je podle ní zejména americká pomoc Ukrajině, která se s podporou spojenců od února 2022 brání ruské invazi.

Premiéři Česka (Petr Fiala) a Belgie (Alexander De Croo) zaslali předsedkyni EP i hlavám států EU dopis s výsledky vyšetřování ruského vměšování do voleb, řekla novinářům šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.

Jedním z témat dnešního summitu Evropské unie v Bruselu budou ruské pokusy ovlivnit evropské volby prostřednictvím dezinformací. Novinářům to před začátkem jednání potvrdil belgický premiér Alexander De Croo. K zahájení vyšetřování proruských špionážních sítí v evropských zemích podle dřívějšího prohlášení premiéra Petra Fialy přispělo nedávné odhalení české Bezpečností informační služby ohledně zpravodajské platformy Voice of Europe.

Česko je připraveno být zprostředkovatelskou zemí v německé iniciativě na posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Po dnešním jednání s nizozemskou ministryní obrany Kajsou Ollongrenovou to na tiskové konferenci řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). ČR bude podle ní očekávat, jaká forma spolupráce se od ní bude čekat.

Maximální hodnota zakázky českých firem na Ukrajinu, kterou pojistí státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), se na jednoho ukrajinského zákazníka zvýší ze současných tří milionů eur (asi 75,8 milionu Kč) na pět milionů eur (zhruba 126,3 milionu korun). Návrh ministerstev průmyslu a obchodu (MPO) a financí dnes schválila vláda. EGAP také nově nebude požadovat doložení předchozího obchodního vztahu mezi exportérem a ukrajinským zákazníkem. ČTK o tom dnes MPO informovalo v tiskové zprávě.

České ministerstvo zahraničí daruje nepotřebná auta Národní gardě a Státní službě Ukrajiny, schválila dnes vláda. Dar je reakcí na žádost obou složek o materiální pomoc ve formě osobních vozidel. Celkem jde o pět vozidel, řekl novinářům po jednání vlády ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jedno vozidlo s balistickou ochranou BMW 760, které sloužilo české ambasádě v Kyjevě, by mělo české ministerstvo darovat Službě státní ochrany Ukrajiny.

Ruská redakce BBC s nezávislým webem Mediazona a spolupracujícími dobrovolníky napočítali už 50 tisíc mrtvých ruských vojáků, převážně zabitých v bojích na Ukrajině. Ztráty jsou zajisté daleko větší, zde jde o ověření každého jednoho jména - například od rodin, z médií, oficiálních zdrojů či na hřbitovech. V druhém roce ruské invaze to bylo přinejmenším 27 300 mrtvých, víc než v prvním.

„Termín 'mlýnek na maso' se používá k popisu způsobu, jakým Moskva nepolevuje a posílá kupředu vlny vojáků, aby se pokusila vyčerpat ukrajinské síly a odhalit jejich pozice ruskému dělostřelectvu,“ komentuje BBC ruskou taktiku vedoucí k velkým ztrátám.

Německo vyzvalo Evropskou unii a členské státy Severoatlantické aliance, aby co nejrychleji posílily ukrajinskou protivzdušnou obranu. Ministr obrany Boris Pistorius a jeho vládní kolegyně z resortu zahraničí Annalena Baerbocková oslovili s požadavkem vedle EU a NATO také třetí země a chtějí, aby se o iniciativě jednalo tento týden i při schůzce ministrů zahraničí skupiny zemí G7.

Cílem německé iniciativy je podle mluvčího ministerstva obrany „aktivizovat a motivovat velký počet zemí, aby v krátké době něco dodaly“. Důvodem je zvýšené ohrožení Ukrajiny, která už více než dva roky čelí ruské agresi a v poslední době také nedostatku munice a dalších zbraní.

„Rusko stále častěji používá průmyslově vyráběné klouzavé pumy, které lze odpalovat z velké vzdálenosti od ukrajinských hranic,“ poznamenal dále mluvčí, podle něhož už „poměrně velký počet“ zemí dal najevo, že má zájem se k iniciativě připojit.