„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Bílá sobota u ukrajinských křesťanů římskokatolického vyznání. Mši v kyjevské katedrále sv. Mikuláše odsloužil Pavlo Vyškovskyj s kolegy. Převážně se však Velikonoce na Ukrajině slaví podle pravoslavných zvyklostí později, letos o prvním květnovém týdnu.

Dobrý den, vážení čtenáři. Při ruských útocích v posledních dvou týdnech bylo poškozeno nebo zničeno pět z šesti elektráren největší ukrajinské soukromé energetické společnosti DTEK. Opravy mohou trvat až 18 měsíců. Uvedl to podle agentury Reuters v ukrajinské státní televizi šéf firmy DTEK Dmytro Sacharuk.

Firma DTEK pokrývá asi čtvrtinu potřeb země. Při ruských útocích utrpěla podle Sacharuka jen na zařízení ztráty 300 milionů USD (sedm miliard Kč). „Zjistili jsme, že 80 procent dostupné výrobní kapacity nyní nefunguje."

Vážení čtenáři,

pro dnešek končíme online zpravodajství o konfliktu na Ukrajině. Budeme v něm pokračovat zase zítra. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.

„Naši energetici, opraváři a stavební dělníci pracovali neúnavně po celý týden. Jsou to lidé, kteří pracují na odstraňování následků ruských úderů a také na ochraně energetických zařízení v různých regionech,“ ocenil ve večerním poselství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je jich mnoho a doslova zachraňují normální život naší země.“

Ruský prezident Vladimir Putin se ani po týdnu od útoku na komplex Crocus City Hall u Moskvy, při kterém zahynulo 144 lidí, nezúčastnil žádné pietní akce na veřejnosti. Putin ani nenavštívil zraněné v nemocnici či pozůstalé, píše dnes agentura AFP. 

Putin sice po atentátu několikrát vystoupil v médiích, Kreml ale na konci týdne potvrdil, že ruský prezident zatím nemá v plánu se setkat se zraněnými či příbuznými lidí, kteří při teroristickém útoku 22. března zahynuli. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova to však neznamená, že by tragédie Putina nezasáhla. „I když nevidíte slzy na jeho tváři, tak to neznamená, že netrpí,“ uvedl Peskov.

Putin ani nenavštívil místo atentátu, v jehož blízkosti vzniklo improvizované pietní místo, kam lidé přináší svíčky, květiny či jiné předměty. Tam se dnes konalo i pietní shromáždění diplomatů ze zhruba 130 zahraničních misí, kteří si na místě připomněli oběti a drželi minutu ticha.

V řadě německých měst se dnes konaly tradiční velikonoční mírové pochody a demonstrace. Účastníci vyzývali mimo jiné k diplomatickému řešení ruské války na Ukrajině a konfliktu Izraele s palestinským hnutím Hamás a žádali zastavení dodávek zbraní. Informuje o tom agentura DPA.

Podle předběžných údajů organizátorů vyrazilo po celém Německu do ulic demonstrovat za mír a ukončení zbrojení přes 10 000 lidí. Největší účast byla v Berlíně, kde demonstrovalo kolem 3 500 lidí. Objevily se zde mimo jiné transparenty s nápisy „Přátelství s Ruskem - Ať žije Palestina“ či „Genocida v Gaze“. K vidění byly také ruské a palestinské vlajky, píše DPA.

Demonstrace podle agentury doprovázela prohlášení předních německých politiků o další vojenské podpoře Ukrajiny. „Všichni toužíme po mírumilovnějším světě,“ uvedl v dnes zveřejněném videoposelství spolkový kancléř Olaf Scholz. „Proto podporujeme Ukrajinu v jejím boji za spravedlivý mír, a to tak dlouho, jak bude zapotřebí. Děláme to i pro sebe, pro svou bezpečnost,“ dodal.

„Hraničáři ‚Ocelové hranice' vyvěsili nad osadami Šabelne, Piščane a Dehtjarne modrožlutou vlajku,“ sdílí video ministerstvo vnitra Ukrajiny. „Hraničáři kontrolují oblast a připomínají nepříteli, že toto je naše země a on zde nemá co dělat!“

Oběti teroristického útoku u Moskvy, při kterém minulý týden zemřelo přes 140 lidí, dnes uctili diplomaté ze zhruba 130 zahraničních misí. Píší to ruské agentury s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Diplomaté u místa útoku položili květiny a drželi minutu ticha. Ceremoniálu se zúčastnili i představitelé států, které Rusko označilo za nikoli přátelské. Mezi takovými zeměmi je i Česká republika.

Podle agentur a fotografií z ceremoniálu byli na místě velvyslanci a diplomaté Vatikánu, Izraele, Spojených států, Sýrie, Evropské unie, Británie, Turecka a dalších zemí. "Jsme hluboce vděční představitelům diplomatického sboru za solidaritu s ruským národem v těchto obtížných časech," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Podle poslední bilance zveřejněné ruskými úřady při útoku na komplex Crocus City Hall u Moskvy z minulého pátku zemřelo 144 lidí a dalších 551 lidí bylo zraněno. Identifikovat se podařilo 134 mrtvých. Bilance obětí by však mohla ještě vzrůst.

Ukrajinským obráncům se podařilo ovládnout íránsko-ruský dron Šáhid pomocí prostředků elektromagnetického boje a přistát s ním, uvádí kanál Nexta.

Na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii, už přispěla řada států, přesto peníze stále chybí. Prohlásil to podle estonské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice ERR estonský ministr obrany Hanno Pevkur.  Kromě toho je podle Pevkura třeba navrhovanou munici zkontrolovat, takže část z ní se na frontu může dostat až koncem roku.

Podle posledních informací bude k dispozici téměř dvakrát více nábojů, než se původně plánovalo, tedy kolem 1,5 milionu kusů granátů, uvádí ERR.

„Stádo ovcí v noci nelegálně překročilo ukrajinskou hranici poblíž kontrolního stanoviště Korczowa-Krakowiec. Zvířata vyvolala poplach u polské pohraniční stráže,“ tweetuje kanál Nexta TV. „Radar zachytil postavy blížící se k hraniční čáře a poté zvířata překročila hranici a začala se pást. Podle pohraničníků se jedná o stádo 'recidivistů', protože totéž se stalo před dvěma týdny.“

„Obří hřibovitý mrak nad malým ukrajinským městem! Rusko ve středu poprvé použilo svou dosud nejtěžší hororovou zbraň,“ píše německý Bild.

Rusko poprvé proti Ukrajině použilo těžkou termobarickou (též vakuovou, objemově detonující, palivo-vzduchovou aj.) bombu ODAB-1500, konstatuje expert Bildu na základě video analýzy z útoku na Sumskou oblast. 

Prezident Volodymyr Zelenskyj pokračuje v rošádách na vysokých politických postech. Mj. vyměnil dva zástupce šéfa své kanceláře, končí jeho první asistent a dlouholetý kolega a obchodní partner z televizních dob Serhij Šefir. Dalším dekretem propouští prezidentskou poradkyni pro práva obránců Ukrajiny Aljonu Verbyckou a vedle toho několik dalších poradců.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu vyrazil na inspekci zbrojovky v Altajské republice. „Kontrolovat zavádění státního obranného plánu v podnicích vojenskoprůmyslového komplexu,“ ohlásilo ministerstvo vnitra.

Končící tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov se stane velvyslancem v Moldavsku. Ve svém pravidelném večerním projevu to v pátek oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj, který Danilova odvolal z čela úřadu před několika dny a jmenoval do něj dosavadního šéfa rozvědky (SZR) Oleksandra Lytvynenka.

„Moldavsko je pro nás nesmírně důležitý stát - z pohledu bezpečnostních výzev v regionu i naší bilaterální spolupráce,“ sdělil ukrajinský prezident.

Moskevský soud poslal na dva měsíce do vazby novinářku zpravodajského portálu SOTAvision Antoninu Favorskou, kterou vyšetřovatelé viní z účasti v extremistické organizaci. Konkrétně prý podle nich zveřejnila příspěvky na platformách Fondu boje proti korupci (FBK) zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného. Favorská obvinění odmítla. Informovaly o tom weby Meduza a The Moscow Times, podle nichž Favorská natočila poslední známé video, na kterém je Navalnyj ještě živý.

Žurnalistka a fotografka Favorská (vlastním jménem Kravcovová) pokrývala soudy s Navalným v trestaneckých koloniích a natočila s ním poslední video na slyšení 15. února, kterého se účastnil prostřednictvím videospojení, píše Meduza. Poté, co ruské úřady převezly hlasitého kritika Kremlu do trestanecké kolonie na Sibiři známé jako Poljarnyj volk, napsala reportáž z obce Charp, kde se věznice nachází.

Favorskou bezpečnostní složky zadržely nejprve 17. března několik hodin poté, co položila květiny u Navalného hrobu. Soud ji pak poslal na deset dní za mříže na základě článku o neuposlechnutí policie, píše Meduza. Když 27. března z vězeňského zařízení odcházela, zadrželi ji znovu. Vyšetřovací výbor proti ní o den později vznesl obvinění související s účastí v extremistické organizaci, jak před několika lety ruský soud označil fondy a štáby spojené s Navalným.

Za poslední den ztratil protivník 730 lidí, 29 tanků, 20 obrněných vozidel, 45 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Příjmy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho rodiny v loňském roce činily 12,4 milionu hřiven (7,4 milionu Kč). Více než polovina jsou příjmy z prodeje státních dluhopisů, rodina vydělala i na pronájmech svých bytů, vyplývá z údajů zveřejněných na stránkách prezidenta. Příjmy rodiny se po předloňském propadu vrátily na předválečnou úroveň, píše agentura Ukrinform.

„Příjmy rodiny Volodymyra Zelenského v roce 2023 tvořily především platy, bankovní úroky a příjmy z pronájmu nemovitostí. Celkem tato částka činila 4,967.036 hřiven,“ (téměř tři miliony korun), uvedl Zelenskyj ve svém prohlášení o majetku, příjmech, výdajích a finančních závazcích. „Ke zvýšení příjmů oproti předchozímu roku došlo v důsledku obnovení plateb nájemného.“

Ruské síly dnes v noci opět útočily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu na jihu a jihovýchodě země. Akce trvala přes tři hodiny, uvedly dnes ráno ukrajinské úřady na platformě Telegram. Ukrajinské letectvo zničilo devět z 12 dronů Šáhed 136/131 v Dněpropetrovské, Oděské, Chersonské a Poltavské oblasti.

Na Doněckou oblast na jihovýchodě Ukrajiny dnes v noci letěly čtyři protiletadlové řízené střely S-300/S-400 a bezpilotní letouny, které vzlétly z okupovaného Krymu. V Dněpropetrovské oblasti podle armády úlomky sestřeleného dronu dopadly na obilné silo, kde způsobily požár. Ten se však rychle podařilo uhasit a celkové škody jsou minimální. Nebyly hlášeny ani žádné oběti na životech.

Pokud Ukrajina neobdrží slíbenou americkou vojenskou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou ukrajinské síly muset začít po malých krůčcích ustupovat. Kyjev ovšem hledá cesty, jak takovému scénáři zabránit. V dnes publikovaném rozhovoru s americkým listem The Washington Post (WP) to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Pokud nebudeme mít americkou podporu, bude to znamenat, že nemáme protivzdušnou obranu, žádné rakety Patriot, rušičky pro elektronický boj, dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů,“ řekl WP. „Znamenalo by to, že se budeme vracet, ustupovat, krok za krokem, po malých krůčcích,“ pokračoval. „Snažíme se najít nějaký způsob, jak neustupovat,“ dodal.

Zmijivská tepelná elektrárna, jedna z největších v ukrajinské Charkovské oblasti, je po ruském útoku z 22. března zcela zničená. V areálu se demolují zbytky budov, odklízí sutiny a k většině zařízení není přístup. Po návštěvě elektrárny to uvedl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko a přislíbil pomoc.

„Všechny jednotky byly zničeny, pomocné zařízení bylo poškozeno. Míra poškození se liší, od úplného zničení po závažné poškození. Nyní podnik pokračuje v odklízení sutin a k většině zařízení není přístup. Proto zatím není možné přesněji posoudit rozsah škod, odhadnout částku potřebnou k opravě ani časový plán,“ uvedla energetická společnost Centerenerho.

Vážení čtenáři,

končíme online zpravodajství o konfliktu na Ukrajině. Budeme v něm pokračovat zase zítra. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.

Ukrajina v rámci programu Světové banky (SB) obdržela úvěr v objemu 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun), uvedl dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Půjčku Kyjev bránící se ruské invazi podle něj využije na rozpočtové, sociální a humanitární výdaje.

Nový balík pomoci od Světové banky financovala Británie a Japonsko – Londýn poskytl 516 milionů dolarů (12 miliard Kč) a Tokio 984 milionů dolarů (23 miliard Kč), napsal na sociální síti X Šmyhal.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck vyzval odpůrce myšlenky převézt německé rakety Taurus na Ukrajinu, aby se zamysleli nad tím, zda Putin nečinně sedí, zatímco svět nadává, uvedla agentura UNIAN.

V rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) vládní představitel řekl, že by se vládnoucí koalice měla přestat dohadovat o pomoci Ukrajině, protože každý, kdo ohrožuje světovou bezpečnost, je jiný Putin.

„Neměli bychom se navzájem podezírat z ohrožení míru. Ten, kdo ohrožuje svět, je Putin... Ti, kteří zemřeli v této válce, jsou ti, kdo zemřeli rukou Putina. Nikdo by z této situace neměl mít prospěch a my bychom neměli obviňovat jeden druhého z této touhy,“ řekl Habeck.

Putinovým cílem podle ministra není jen okupace Ukrajiny jako přírůstku k „imperialistické Velkoruské říši“. Vládce Ruské federace také usiluje o destabilizaci liberální demokracie ve světě. „Pokud nebude Putin zastaven, sám se nezastaví,“ domnívá se Habeck.

Francie a Německo by měly začít jednat s Ruskem ohledně konfliktu na Ukrajině. V rozhovoru, který dnes zveřejnila agentura DPA, to řekl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Bývalý sociálnědemokratický politik, který se netají svým přátelstvím s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nabídl pro jednání své dobré vztahy s Kremlem.

Ruská tajná služba FSB zadržela tři osoby, které plánovaly bombový útok ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Podle prohlášení FSB, o kterém informovala agentura TASS, pochází trojice z blíže neurčené středoasijské země.

Novinář na reportážní cestě ve městě na Urale. Podnikový bezpečnostní manažer cestující do Moskvy na svatbu. Žena s dvojím občanstvím vracející se do svého domovského města v Tatarstánu na návštěvu rodiny. Všichni občané Spojených států. A všichni jsou v Rusku za mřížemi na základě různě závažných obvinění. Zatímco vztahy mezi Moskvou a Washingtonem klesají na úroveň studené války, je zatýkání Američanů v Rusku stále běžnější, napsala dnes agentura AP.

Přes koridor z ukrajinských přístavů se za posledních sedm měsíců vyvezlo větší množství zemědělských produktů, než v době, kdy transport přes Černé moře garantovaly dohody s Ruskem. Uvedl to dnes ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov. Po nové trase se od loňského září podařilo přepravit 33,8 milionu tun zemědělských komodit, zatímco černomořské dohody s Ruskem umožnily přepravu 33 milionů tun zemědělských komodit, tvrdí Kubrakov.

Mezi zasaženými cíli byly dnes na Ukrajině vodní elektrárny na řece Dněpr v Kanivu a na řece Dněstr na hranici Černivické a Vinnycké oblasti nedaleko Moldavska, uvedl dnes odpoledne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „(Rusko) chce zopakovat ekologickou katastrofu v Chersonské oblasti. Nyní je však ohrožena nejen Ukrajina, ale i Moldavsko,“ uvedl prezident s odkazem na prolomení Kachovské přehrady, kterou loni podle Kyjeva ruské síly vyhodily do povětří.

Dnes odpoledne do vícepodlažního bytového domu v Belgorodu narazil ukrajinský dron, uvedl Gladkov. „V důsledku výbuchu bohužel zemřel jeden člověk. Dva lidé byli zraněni,“ napsal gubernátor na síti Telegram. Příspěvek doplnil fotografiemi domu s několika vysklenými a poškozenými okny.

Ruská generální prokuratura požádala ministerstvo spravedlnosti, aby zařadilo zpěvačku Allu Pugačovovou na seznam zahraničních agentů. Informuje o tom agentura RIA Novosti. Odvolává se přitom na dokument, který zveřejnil ruský proválečný aktivista Vitalij Borodin.

Evropa se přesunula do předválečné éry, to se nestalo od roku 1945, řekl polský premiér Donald Tusk. „Nejvíc alarmující je, že je možný doslova jakýkoli scénář. Takovou situaci jsme nezažili od roku 1945. Vím, zní to drtivě, zvláště pro lidi z mladší generace, ale musíme si morálně zvyknout na novou dobu. Jsme v předválečné době. Nepřeháním. Každým dnem je to víc a víc evidentní,“ uvedl pro španělský deník El País.

Vyzval také Evropany, aby více utráceli na obranu. Zejména připomněl nutnost vyčlenit na obranu alespoň 2 % HDP podle základního principu NATO.

Spolkový poslanec za německou politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) Petr Bystroň právně napadne tvrzení českého Deníku N, že přijímal výhody od ruské vlivové organizace. Bystroň, který je českého původu, dnes ČTK řekl, že nynější kauza je pomstou vlády premiéra Petra Fialy za jeho projev na předloňské protivládní demonstraci v Praze. Deník N společně s německým týdeníkem Der Spiegel ve čtvrtek napsaly, že Bystroň byl podle Bezpečnostní informační služby (BIS) jedním z politiků, kteří od proruské organizace dostávali peníze.

Ministr vnitra Ihor Klymenko sdělil, že Rusko v noci na dnešek a ráno útočilo na deset ukrajinských oblastí, přičemž zasáhlo i civilní objekty a soukromé domy. Lékařskou pomoc vyhledalo šest lidí včetně dítěte, dodal Klymenko. Šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak podle agentury AP informoval o jednom zabitém a dalším zraněném člověku při jiném dnešním ruském útoku.

Ukrajinská armáda bude muset pro obranu před ruskou invazí mobilizovat méně vojáků, než se původně očekávalo. Dnes to v rozhovoru s agenturou Ukrinform řekl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Prezident Volodymyr Zelenskyj loni v prosinci řekl, že vedení armády navrhuje zmobilizovat dalších 450.000 až 500.000 Ukrajinců v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na tisícikilometrové frontové linii.

Tádžické bezpečnostní složky tento týden zadržely devět lidí, kteří podle nich mají vazby na podezřelé z teroristického útoku v koncertní síni u Moskvy a na Islámský stát-Chorásán, tedy afghánskou odnož tohoto teroristického uskupení. S odvoláním na bezpečnostní zdroj v této středoasijské zemi to dnes uvedla agentura Reuters.

Vyšetřování, které vedou české zpravodajské služby kvůli ruské propagandistické síti, jež měla platit unijní politiky, je velmi znepokojivé. Řekl to nizozemský premiér Mark Rutte s tím, že případem se zabývají i nizozemské zpravodajské služby. České úřady uvedly, že byly peníze poskytnuty politikům v Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii, Maďarsku a Polsku výměnou za šíření ruské propagandy, informoval nizozemský list NL Times.

Podle sdělení ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala ruský úder poškodil energetickou infrastrukturu v šesti regionech: Dněpropetrovské, Vinnycké, Ivano-Frankivské, Lvovské, Čerkaské a Černivické oblasti. Někde jsou odstávky v dodávkách energií, uvedl Šmyhal a dodal, že Ukrajina potřebuje více systémů protivzdušné obrany. Stanice BBC dříve informovala o přerušení v dodávkách elektřiny v Dněpropetrovské a Charkovské oblasti.

Rumunské úřady ve čtvrtek večer na farmě nedaleko Dunaje a hranice s Ukrajinou podle všeho našly trosky dronu. Podle agentury Reuters to uvedlo ministerstvo obrany v Bukurešti.

„Úlomky, které zřejmě pocházely z dronu, byly nalezeny 28. března večer v zemědělské oblasti na ostrově Insula Mare a Brailei,“ uvedl rumunský resort obrany v prohlášení. Dodal, že rumunské bezpečnostní složky případ vyšetřují.

Ruské invazní síly od začátku svých ofenzivních operací loni v říjnu obsadily odhadem 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území, napsal ve své analýze bojů americký Institut pro studium války (ISW). To je přibližně jako rozloha Prahy, která se rozkládá na zhruba 496 kilometrech čtverečních. Analytici institutu zároveň upozorňují, že ukrajinské armádě se teď sice daří bránit Rusům v dosažení významných taktických úspěchů podél frontové linie, ale pokračující zpoždění v americké vojenské pomoci pravděpodobně zvýší hrozbu ruského operačního úspěchu v budoucnu.

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, která hlásí poškození energetické infrastruktury v různých částech země. Odstávky v dodávkách elektřiny hlásí Dněpropetrovská a Charkovská oblast, píše na svém ruskojazyčném webu stanice BBC. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk na platformě Telegram oznámil, že ukrajinská protivzdušná obrana zničila 84 z celkových 99 střel a dronů, kterými Rusko zaútočilo. V Polsku vzlétla kvůli ruskému útoku na sousední Ukrajinu preventivně polská i spojenecká vojenská letadla.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že si telefonoval s předsedou americké Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem, a naznačil, že ho požádal o to, aby nechal hlasovat o další americké vojenské pomoci Ukrajině. Ta se už přes dva roky brání ruské invazi a v poslední době se objevují zprávy, že jí dochází munice. Důležitou vojenskou pomoc od Spojených států však blokuje republikánské vedení sněmovny.

Dobré ráno!

V oblíbené počítačové hře Fortnite je nově možné navštívit kyjevské náměstí Nezávislosti, zvané Majdan. Na speciálně vytvořené mapě se nebojuje, ale setrváním na ní hráči přispívají na obnovu nemocnice u Mykolajivu na jihu Ukrajiny, kterou zničily ruské útoky ve více než dva roky trvající válce. S nápadem přišla ukrajinská vládní dárcovská platforma United24 a herní pobočka francouzské reklamní agentury Havas Play. O projektu informovala agentura AFP a ukrajinská verze serveru Komersant.

Fortnite patří k nejoblíbenějším internetovým počítačovým hrám, měsíčně ji hraje asi 221 milionů uživatelů. K mapě číslo #1992-2531-2170 s vyobrazením Majdanu se za prvních 24 hodin připojilo přes 3000 hráčů.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra. Přejeme vám dobrou noc.

Hlavní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj oznámil, že telefonicky hovořil se šéfem amerického sboru náčelníků štábů Charlesem Brownem o tom, co potřebuje ukrajinská armáda pro následující měsíce. Jmenoval posílení ochrany před ruskými vzdušnými údery, generálové podle něj projednali také budování opevnění.

Hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny se v loňském roce zvýšil o 5,3 procenta poté, co se předloni v důsledku ruské invaze propadl téměř o třetinu. Oznámil to dnes ukrajinský statistický úřad. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková již v lednu uvedla, že ukrajinská ekonomika loni vzrostla o pět procent.

K útoku na koncertní sál u Moskvy, který si vyžádal přes 140 mrtvých, se dnes znovu přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Píše to agentura Reuters s odkazem na prohlášení mluvčího skupiny na sociálních sítích. Ruští vyšetřovatelé dnes uvedli, že mají důkazy o finančních vazbách útočníků na Ukrajinu, která však jakýkoliv podíl na útoku odmítla.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že si telefonoval s předsedou americké Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a naznačil, že ho požádal o to, aby nechal hlasovat o další americké vojenské pomoci Ukrajině. Ta se už přes dva roky brání ruské invazi a v poslední době se objevují zprávy, že jí dochází munice. Důležitou vojenskou pomoc od Spojených států však blokuje republikánské vedení sněmovny.

„Informoval jsem předsedu Johnsona o situaci na bojišti, konkrétně o dramatickém nárůstu ruského vzdušného teroru,“ napsal na sociální síti X ukrajinský prezident. „Jen minulý týden bylo vypuštěno na ukrajinská města a komunity 190 střel, 140 dronů Šáhed a 700 řízených leteckých bomb. Největší ukrajinská vodní elektrárna je mimo provoz. V této situaci je zásadní, aby americká pomoc Ukrajině rychle prošla v Kongresu,“ doplnil.

Od Petrohradu na západě Ruska až po Magadan na Dálném východě ruská policie zatýká lidi za to, že komentovali teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Upozornil na to dnes zpravodajský server Meduza, který působí z lotyšského exilu. Za „schvalování terorismu“ jim v případě uvěznění hrozí roky za mřížemi. Mezi nejméně šesti.

Do moře u Sevastopolu na anektovaném Krymu se zřítilo ruské vojenské letadlo. Pilot se katapultoval a z moře jej vyzdvihli záchranáři, uvedla dnes ruská státní agentura RIA Novosti s odvoláním na místního gubernátora. Do moře spadla ruská stíhačka Su-35, uvedla rozhlasová stanice Radio Svoboda na svém ruskojazyčném webu a dodala, že incident natočili očití svědci. Letoun při pádu do moře hořel.

Za útok v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy je odpovědný výhradně Islámský stát, prohlásil dnes bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Dnešní tvrzení ruského vyšetřovacího výboru o odpovědnosti Ukrajiny má Washington za „nesmysl“. Spojené státy opakovaně ruské bezpečnostní služby varovaly před teroristickou hrozbou a koncerty uváděly jako možné cíle, cituje Kirbyho agentura Reuters.

Deník Corriere della Sera s odkazem na své zdroje v Praze tvrdí, že ČR podepsala smlouvy na dodávky munice Ukrajině. Začít prý mají v dubnu.

Ruský vyšetřovací výbor dnes uvedl, že získal důkazy o vazbě mezi pachateli nedávného teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy a Ukrajinou. Podle vyjádření výboru útočníkům poskytli hotovost a finance v kryptoměně ukrajinští nacionalisté, napsala ruská agentura RIA Novost.

Moskva, která vede na Ukrajině od února 2022 rozsáhlou vojenskou kampaň, už dříve naznačovala, že útočníci byli napojeni na Ukrajinu. K útoku, který si vyžádal nejméně 143 mrtvých, se nicméně opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, Kyjev jakékoliv vazby důrazně popřel.

Rusko dnes v Radě bezpečnosti vetovalo rezoluci, jež měla na další rok prodloužit fungování panelu expertů, kteří dohlížejí na dodržování sankcí OSN proti Severní Koreji. Moskva tak prakticky znemožnila další monitorování dlouhodobých sankcí, které OSN uvalila na KLDR už v roce 2006 kvůli jejím programům jaderných zbraní a balistických střel.

Západ v čele se Spojenými státy tvrdí, že Severní Korea předává Rusku zbraně, které Moskva používá při své agresi na Ukrajině. Moskva i Pchjongjang to popírají. V loňském roce se nicméně obě země zavázaly, že prohloubí vzájemné vojenské vztahy.

Čína se hlasování zdržela, zbývajících 13 členů rady hlasovalo pro rezoluci. Ruský vyslanec v OSN Vasilij Něbenzja před hlasováním Radě bezpečnosti řekl, že západní země se snaží Severní Koreu „zardousit“ a že ve snaze omezit její jaderný program se sankce ukázaly jako „irelevantní“ a „odtržené od reality“.

„Novým šéfem ukrajinské zahraniční rozvědky jsem jmenoval generála Oleha Ivaščenka,“ hlásí prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Je to profesionál, který dokonale rozumí zpravodajské činnosti a současným cílům našeho státu. V době války existují naprosto neveřejné záležitosti, které musí služba zajistit rychle a efektivně. Ukrajina musí zvítězit všude tam, kde se Putinův systém pokouší získat výhodu,“ tweetuje.

Jeho předchůdce Oleksandra Lytvynenka přesunul do čela bezpečnostní rady Ukrajiny.

Kyjev na dnešním mimořádném zasedání Rady NATO-Ukrajina požádal o další dodávky pro protivzdušnou obranu v souvislosti s ruskými útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Moskva zintenzivnila v posledních týdnech údery na ukrajinské území.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov spojence NATO vyzval, aby „poskytli další obrannou munici a systémy protivzdušné obrany, aby ochránili Ukrajince a ukrajinská města“, uvedla na sociální síti X ukrajinská mise při NATO. Dnešní zasedání Rady NATO-Ukrajina se podle ní konalo na žádost Kyjeva na úrovni velvyslanců.

Ukrajinské Centrum pro boj s dezinformacemi odmítlo zprávy o ruských přípravách na novou ofenzívu proti Charkovu s tím, že Moskva v současné době „nemá na takovou operaci prostředky“.

Toto prohlášení přišlo dva dny poté, co ruská nezávislá média Meduza citovala anonymní zdroje blízké Kremlu, podle nichž ruský prezident Vladimir Putin zvažuje pokus o dobytí Charkova a následné „postupné ukončení“ války. Zdroje uvedly, že nemají informace o tom, zda takové rozhodnutí již padlo.

„Všechny jejich příběhy o připravenosti obklíčit město jsou určeny domácímu i zahraničnímu publiku a jsou součástí kampaně ‚propagandy strachu‘,“ uvedl poručík Andrij Kovalenko, vedoucí centra.

Zdraví ruského ochránce lidských práv Olega Orlova, který je ve vězení za kritiku ruského vedení kvůli invazi na Ukrajinu, se zhoršuje, uvedla nevládní organizace Memorial, k jejímuž vedení 70letý aktivista patří. Ruské vězeňské orgány obvinila z nelidského zacházení.

Orlova ruský soud v únoru odsoudil ke 2,5 roku vězení za protiválečný článek, ve kterém označil režim ruského prezidenta Vladimira Putina za fašistický. Proti rozsudku se obránce lidských práv odvolal.

Orlovův zdravotní stav se zhoršuje kvůli vězeňské stravě, která se skládá ze „suchých přídělů“ zalitých horkou vodou, uvedl dnes Memorial. Na základě nařízení soudce musí Orlov také každý den cestovat mezi vazební věznicí a soudem, aby se seznámil s materiály pro odvolání. Ruské úřady mu navíc znemožňují pravidelný a diskrétní přístup k právnímu zástupci, dodala organizace.

Ruský útok na vodní elektrárnu Dněpr 22. března způsobil škodu na životním prostředí ve výši nejméně 3,5 milionu dolarů (82 milionů Kč), i když se očekává, že se tato částka zvýší, uvedl ukrajinský ministr životního prostředí a přírodních zdrojů Ruslan Strilec podle listu The Kyiv Independent.

Polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Dnes to podle portálu Onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem. Členové sítě podle Varšavy chtěli uspořádat v EU proruské iniciativy a mediální kampaně s cílem prosazovat oficiální ruskou zahraniční politiku.

Úřady v Kyjevě kvůli hrozbě ruských raketových útoků na civilní cíle posílí bezpečnostní opatření, oznámil šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Upozornil také na riziko proniknutí ruských diverzních skupin nebo agentů ruských tajných služeb do Kyjeva.

Rada na obranu Kyjeva podle Popka posoudí pořádání veřejných akcí v Kyjevě, kterých se účastní velké množství lidí, i bezpečnostní opatření ve veřejné dopravě, školních nebo zdravotnických zařízeních. Bezpečnostní složky posílí ostrahu míst, na kterých bývá hodně lidí, a civilní ochrana má za úkol zajistit, aby lidé měli neustále přístup do krytů a aby fungovaly takzvané stanice nezlomnosti. Jde o místa, která vznikla na Ukrajině po začátku ruské invaze, kam se lidé mohou přijít ohřát, připojit se k internetu nebo si nabít telefon. Ukrajinské bezpečnostní složky také zesílí monitoring sociálních sítí kvůli šíření dezinformací a provokací, které by mohly destabilizovat situaci v Kyjevě.

„Žádáme občany Kyjeva, aby zachovali klid. Nepropadejte panice,“ uvedl Popko. Vyzval obyvatele Kyjeva, aby neignorovali výstrahy upozorňující na hrozící letecký útok.

Rusko má stejné geopolitické cíle. „V žádném případě nemůže být cílem Islámského státu,“ zamotal se v televizní debatě ruský komunistický poslanec Leonid Kalašnikov a dodal, že Rusko podporuje islamisty v regionálních konfliktech. Propagandista Popov ho musel zarazit, že Islámský stát ne – ten Rusko potírá.

OBRAZEM: Jednasedmdesátiletá Inna se záchranáři odklízí trosky poté, co byl její dům v obytné čtvrti v Záporoží zničen útokem ruského dronu. 

Státní zastupitelství v Hamburku vzneslo obvinění proti pěti mužům, kteří se údajně podíleli na nelegální dodávce plynových turbín Siemens na Krym. Jsou mezi nimi bývalí zaměstnanci společnosti a jeden současný, jak exkluzivně informoval WirtschaftsWoche.

Před osmi lety prý celkem čtyři Němci a jeden Švýcar prosadili prodej čtyř plynových turbín ruské státní společnosti – s vědomím, že nakonec skončí na Krymu, který byl v roce 2014 anektován Ruskem: šlo o porušení embarga. Podle státního zastupitelství byly turbíny v hodnotě 111 milionů eur (2,8 mld. Kč) vyvezeny do Petrohradu přes hamburský přístav mezi listopadem 2015 a lednem 2016. Ruský zákazník je nainstaloval do dvou nových elektráren v Sevastopolu a Simferopolu, které zajišťují dodávky energie na okupovaném Krymu, místo aby byly instalovány na jihu Ruska, jak říkala smlouva. Obvinění prý o tomto konečném určení, které bylo v rozporu se smlouvou, věděli.

Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin tento týden navštívil Severní Koreu, kde jednal o prohloubení spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem a bezpečnosti v regionu. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala SVR.

Naryškin byl v Pchjongjangu od pondělka do středy a jako první o této návštěvě informovala severokorejská agentura KCNA. Naryškin se během návštěvy sešel se severokorejským ministrem vnitřní bezpečnosti Ri Čang-teem. Podle KCNA diskutovali o prohloubení spolupráce s cílem vypořádat se „s neustále sílící špionáží a spikleneckými aktivitami nepřátelských sil“.

Za poslední den ztratil protivník 780 lidí, 10 tanků, 21 obrněných vozidel, 22 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Po dalších raketových a dronových útocích, které v noci na dnešek proti Ukrajině podniklo Rusko, jsou hlášeny škody z Charkova nebo Záporoží. Ukrajinské letectvo uvedlo, že ruská armáda k nim použila několik raket různých typů a 28 dronů typu Šáhed. Protiletecká obrana napadené země podle úřadů 26 bezpilotních letounů sestřelila.

Charkovská oblastní prokuratura podle telegramového kanálu RBK-Ukrajina informovala, že po nočním ruském dronovém útoku jsou poškozené objekty civilní infrastruktury. Jde o restauraci, obchod a kanceláře. V okolních obytných domech jsou vyražená okna. Nikomu se nic nestalo.

V Záporožské oblasti se terčem útoku stala blíže neurčená dopravní infrastruktura. Jednu z obytných čtvrtí v Záporoží zasáhly trosky sestřeleného dronu, v důsledku čehož vznikl požár. Dva lidé jsou zranění.

Reportérka Světlana Burcevová (57) z Tallinnu je od začátku března ve vazbě v souvislosti se svou spoluprací s ruskými státními médii, píše estonský server Eesti Ekspress.

Estonská kontrarozvědka ji podezřívá z porušení mezinárodních sankcí. Burcevová, estonská státní příslušnice, psala články a pořizovala fotografie pro internetový server Baltnews.com.

„BIS trochu zaťala Rusákům škodícím zbraněmi informační války z Prahy Česku i celé Evropě tipec,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Pořád tu nějaké máme, ale díky skvělé práci kontrarozvědky zase o pár méně,“ chválí službu ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině.

Polské ministerstvo obrany odvolalo velitele mezinárodní vojenské jednotky Eurocorps v souvislosti s vyšetřováním kontrarozvědky, píše server Deutsche Welle. Generálporučík Jaroslaw Gromadzinski působil ve funkci velitele Eurocorpsu, společné vojenské skupiny některých států EU a NATO, od června 2023, ale dostal rozkaz vrátit se zpět do Varšavy.

„Vojenská kontrarozvědka zahájila inspekční řízení týkající se osobní bezpečnostní prověrky generálporučíka Jaroslawa Gromadzinského v souvislosti se získáním nových informací o tomto důstojníkovi,“ uvádí se ve středečním prohlášení ministerstva.

Gromadzinski v posledních měsících působil jako člen mezinárodního asistenčního týmu pro Ukrajinu v německém Wiesbadenu, kde se podílel na výcviku ukrajinských vojáků.

Za „naprostý nesmysl“ prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že Rusko může zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml. „Vůči těmto státům nemáme žádné agresivní úmysly,“ řekl Putin o zemích na východním křídle Severoatlantické aliance.

Výroky západních politiků o možných plánech Moskvy zaútočit na další země Putin označil za nesmysl. „Je to jen další způsob, jak oklamat své obyvatelstvo a vytáhnout z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech,“ řekl šéf Kremlu k podpoře Ukrajiny.

Dobré ráno!

Nasazení západních bojových letounů F-16 na ukrajinské straně nezmění situaci na bojišti. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin během středečního projevu k vojenským pilotům. Tyto letouny však jsou schopny nést jaderné zbraně, čemuž Rusko přizpůsobí svou strategii, řekl Putin podle agentury Reuters.

Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Norsko slíbily letos dodat Ukrajině přes čtyři desítky těchto vyspělých letounů, od nichž si Kyjev slibuje kontrolu ukrajinského vzdušného prostoru. Prvních šest strojů by mělo dorazit na jaře z Dánska, Nizozemsko hovoří o dodávkách během léta.

„Zničíme letadlo, stejně jako dnes ničíme tanky, obrněná vozidla a další vybavení včetně salvových raketometů,“ citovala Putina agentura TASS. Letouny budou pro ruskou armádu legitimním cílem, ať budou startovat z Ukrajiny, či jiných zemí, řekl ruský vůdce.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Rusko večer zaútočilo na město Borova v Charkovské oblasti a zabilo dvanáctiletého chlapce, informovala prokuratura Charkovské oblasti.

Německo v nadcházejících dnech předá Ukrajině 10 000 dělostřeleckých nábojů z vlastních vojenských zásob, uvedl německý generál Christian Freuding v rozhovoru pro DW.

Obrazem: Následky ruského útoku na Charkov

Běloruské a ruské společnosti falšují dokumenty, aby obešly sankce EU týkající se obchodu se dřevem. Uvádí to společné vyšetřování Běloruského vyšetřovacího centra, projektu „Schémata“ a listu Gazeta Wyborcza. Vyšetřovatelé zjistili, že po zavedení sankcí na dřevo z Běloruska se výrazně zvýšil dovoz dřeva z Kazachstánu do EU.

Na sociálních sítích se objevují záběry z údajného útoku na Belgorod.

Ukrajinský dron zasáhl administrativní budovu v ruském městě Belgorod, prohlásil gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Ukrajinské úřady se k údajnému útoku nevyjádřily.

Během pátečního teroristického útoku na koncertní halu u Moskvy se lidé museli z budovy dostat vlastními silami, ruské zásahové jednotky pronikly do areálu až asi hodinu a půl po skončení střelby, záchranáři dorazili ještě později. Ve své reportáži o reakci ruských složek na to upozornila ruská redakce stanice BBC. Útok si podle nové bilance ruských úřadů vyžádal nejméně 143 obětí na životě.

Prohlášení členských států NATO o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu přibližuje riziko třetí světové války, řekl v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Jeho slova jsou ozvěnou rétoriky Kremlu, že přítomnost vojáků Severoatlantické aliance by byla eskalací situace a vedla by k přímému konfliktu mezi NATO a Ruskem, poznamenal ukrajinský server Jevropejska pravda.

Ruské jednotky zaútočily na město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, kde zabily jednoho muže a zranily 49letou ženu, informoval gubernátor Serhij Lysak. Ruské síly zaútočily také na město Ukrajinsk v Doněcké oblasti a zranily dva lidi, informovalo ministerstvo vnitra. Celkem bylo poškozeno 29 bytových domů a jeden maloobchodní objekt.

Rusko pravděpodobně zaútočilo na Charkov kluzákovou municí, informoval guvernér Oleh Syniehubov. „Útok na obytné budovy byl pravděpodobně proveden pomocí munice UMPB D-30. Je poměrně silná, s průměrnou explozivní silou mezi leteckou bombou a raketou,“ uvedl.

Zástupci členských států EU dnes podpořili nový kompromis v souvislosti s prodloužením dohody o volném obchodu s Ukrajinou. Informovalo o tom belgické předsednictví v Radě EU. Přidána byla nová omezení pro ukrajinský vývoz, která by měla podpořit unijní zemědělce.

Upravenou pozici členských států bude muset znovu schválit Evropský parlament. Kompromis zajistí vyvážený přístup mezi podporou Ukrajiny a ochranou zemědělských trhů EU, uvedlo belgické předsednictví na sociální síti X.

V bývalé továrně nadnárodní automobilky Stellantis jižně od Moskvy začíná vyrábět vozy ruská firma Automotive Technologies. Společnost podle agentury Reuters dnes uvedla, že bude sériově produkovat model Citroën C5 Aircross. Automobilka Stellantis podobně jako jiné zahraniční společnosti přerušila své aktivity Rusku po invazi Moskvy na Ukrajinu v únoru 2022. Rusko na počátku letošního roku zvýšilo výrobu osobních automobilů o desítky procent.

Počet zraněných při dnešním ruském útoku na Charkov vzrostl na 19, informoval gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syniehubov.

Při ruském ostřelování Charkova na východě Ukrajiny dnes zemřel nejméně jeden člověk a 12 dalších utrpělo zranění, oznámil starosta města Ihor Terechov. Zasaženy podle něj byly pětipodlažní bytové domy.

V Charkově ostřelování podle šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova dnes odpoledne zasáhlo Ševčenkivskou čtvrť v severní části města. Starosta uvedl, že kromě rezidenčních budov utrpěl škody také ústav urgentní chirurgie.

Novým partnerským městem Ostravy se stane ukrajinské Dnipro. Návrh na uzavření dohody o partnerství na dnešním zasedání schválili městští zastupitelé. Primátor Jan Dohnal (Spolu) připomněl, že Ostrava už dříve měla na Ukrajině své partnerské město.

Polsko se rozhodlo zdvojnásobit svůj příspěvek do české iniciativy, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Podle agentury Reuters a rádia RMF 24 to dnes oznámil polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na tiskové konferenci v Lotyšsku, kde je na jednodenní návštěvě. Částku neuvedl.

„Už jsme oznámili významnou sumu a v posledních 48 hodinách... bylo rozhodnuto, že bude zdvojnásobena,“ uvedl Sikorski na tiskové konferenci. V Rize podle RMF 24 jednal mimo jiné se svým lotyšským protějškem Krišjánisem Kariňšem.

V Charkově zemřel nejméně jeden člověk a 16 dalších utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruská střelba zasáhla bytové domy, oznámil starosta.

S odvoláním na utajený režim odmítl premiér Petr Fiala (ODS) po dnešním jednání vlády komentovat, zda dnes projednávala obsazení citlivého velvyslaneckého postu v Moskvě. Už dopoledne ministerstvo zahraničí uvedlo, že i v případě projednání kabinetem zůstane téma tajné. Návrh by v případě schválení vládou putoval na Hrad. Podle serveru Lidovky.cz po měsících jednání záměr, aby Česko prosadilo na diplomatickou pozici v Moskvě nového velvyslance, uzrál. Podle několika zdrojů serveru by se měl novým velvyslancem stát diplomat a bývalý náměstek na ministerstvu obrany Daniel Koštoval.

„Nemohu porušovat zákon, projednávání vysílání diplomatů je do určitého okamžiku v utajovaném režimu, tudíž nemůžu tyto věci komentovat,“ uvedl premiér. Později dodal, že osobně preferuje, aby mělo Česko zastoupení v Moskvě na úrovni velvyslance. Důvodů je celá řada, dodal. Podobně se podle něj chovají i další země s podobným postojem k Rusku, jaké má Česko.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pověřil vládu, aby prověřila otázku domácí výroby herních konzolí a dalších systémů souvisejících s videohrami. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova má tato iniciativa za cíl nastartovat ruský herní průmysl, napsala agentura TASS. Ze země, která je největším evropským herním trhem, po vpádu na Ukrajinu z února 2024 odešla valná většina velkých západních herních firem.

Osoby nově zařazené na národní sankční seznam usilovaly o získání vlivu v zemích Evropské unie a následně v Evropském parlamentu (EP). Stát nemá informace o tom, že by se to týkalo českých politiků a občanů, řekl novinářům po dnešním zasedání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Bezpečnostní informační služba (BIS) na síti X napsala, že její akce odhalila, jakým způsobem Rusko vlivově působí na území států EU a jak se snaží ovlivňovat politické procesy.

Počet obětí teroristického útoku v Krasnogorsku na předměstí Moskvy stoupl na 140. Zemřel jeden z těžce zraněných, uvedl podle médií ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško. Až dosud úřady uváděly, že v pátek minulý týden si útok vyžádal 139 mrtvých a 182 raněných.

Vláda dnes rozšířila národní sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu, řekl novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci. Ta mohla potenciálně mít závažný dopad na bezpečnost ČR a Evropské unie, řekl Fiala.

Medvedčuk podle Fialy řídil řadu vlivových sítí z Ruské federace a je osobně napojený na ruského prezidenta Vladimira Putina. „V Česku využívá společnost Voice of Europe, která je tou právnickou osobou na sankčním seznamu,“ uvedl. Na těchto aktivitách se podílí i Marčevskij, doplnil. Činnost skupiny podle Fialy sahá za hranice ČR a dokládá dlouhodobou snahu Ruska ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

Vláda dnes schválila další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí. Jeho výši premiér Petr Fiala (ODS) neuvedl. Do iniciativy se podle něj zapojilo 20 zemí. Řekl to po dnešním zasedání kabinetu. Poděkoval zemím, které se k plánu nákupu připojily. Munice podle něj dorazí na místo v rámci týdnů až měsíců, což ovlivňuje situaci na bojišti už nyní.

Ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že počet dělostřelecké munice, která má Ukrajině pomoci, není konečný. Původně plán počítal s nákupem 800.000 dělostřeleckých granátů.

Slovensko plánuje na konci letošního roku zahájit provoz osobních vlaků na nové lince s Ukrajinou po stávající širokorozchodné železniční trati. Projekt schválil kabinet premiéra Roberta Fica na svém dnešním zasedání. Náklady na potřebnou úpravu infrastruktury ministerstvo dopravy odhadlo zhruba na sedm milionů eur (177 milionů Kč). V současnosti jezdí osobní vlaky mezi Slovenskem a Ukrajinou po jiné trati.

Čeští odborníci na popáleninovou medicínu z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) učí kolegy z Ukrajiny, v květnu tam chystají už čtvrtou misi. Připravili také projekt domácí péče o jizvy pacientů, kteří se nemohou dostat na rehabilitace do nemocnic. Novináře dnes informovali, že v Praze znovu operovali čtyřletou dívku z Ukrajiny, která měla popáleniny na 60 procentech těla, na nohu jí aplikovali umělou kůži.

„Už čtvrtý den od začátku války jsem dostal od pana doktora nabídku pomoci,“ řekl novinářům vedoucí popáleninového centra Oblastní nemocnice Lvov Vasyl Savčyn. Zhruba za měsíc se pak na přednostu Kliniky popáleninové medicíny FNKV Roberta Zajíčka obrátil s prosbou o pomoc s léčbou tehdy osmnáctiměsíční Yulie. „Dělají neskutečné věci za podmínek, které my si vůbec nedovedeme představit,“ chválil Zajíček ukrajinské lékaře, kteří se věnují popáleninám.

Americký prezident Joe Biden znovu nazval Putina „řezníkem“ a znovu vyzval k naléhavé pomoci Ukrajině. „Je tolik důležitých věcí, které bychom mohli udělat, včetně toho se konečně postarat o pomoc Ukrajině od toho řezníka Putina," prohlásil Biden.

Při ruském ostřelování Charkovské oblasti byli v noci na dnešek zraněni tři lidé ve věku 55, 56 a 64 let. Další, 62letý muž, byl zraněný při útoku dronu na město Izjum, uvedl v prohlášení šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.