„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Rusko napadením Ukrajiny porušilo dohodu se Severoatlantickou aliancí podepsanou před 25 lety, a NATO proto může zasáhnout do bojů ve východní Evropě, řekl náměstek generálního tajemníka aliance Mircea Geoana.
Zakládající akt o vztazích NATO s Ruskem obsahoval opatření, která měla „zabránit koncentraci konvenčních sil“, zejména ve střední a východní Evropě. Rusko se mimo jiné zavázalo, že nenapadne své sousedy a bude udržovat dialog s NATO. Oba tyto závazky podle Geoany ale Moskva porušila, což „zneplatnilo obsah tohoto zakládajícího aktu“.
„Nyní nám již nic nebrání přijmout razantní pozici ve východním křídle a zajistit, aby byl každý čtvereční metr území NATO chráněn článkem 5,“ uvedl bývalý rumunský ministr zahraničí. Článek 5 stanovuje, že pokud je napaden jeden člen NATO, má se útok považovat za útok proti všem.
Pražští radní schválili změnu jízdného v pražské integrované dopravě (PID) pro ukrajinské uprchlíky, kteří dosud jezdili zdarma. Nově budou od 1. června moci jezdit zdarma deset dní. Následně si musí koupit zlevněný kupon pro lidi v hmotné nouzi.
Zvláštní jízdné pro lidi v hmotné nouzi platí od loňského srpna a měsíční kupón vyjde na 165 Kč a čtvrtletní na 444 Kč. Dosud mohou ukrajinští uprchlíci jezdit zdarma. „Jízdné zdarma bude pouze pět dní po obdržení hraničního razítka, a pak dalších pět dní po obdržení víza o strpění,“ řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě). Během této doby budou podle něj mít uprchlíci čas si speciální tarif zařídit.
Z ukrajinské Chersonské oblasti, jejíž část ovládly za současné invaze na Ukrajinu ruské síly, začal vývoz obilí do Ruska, řekl zástupce šéfa oblastní správy dosazené Ruskem Kirill Stremousov. Otázka vývozu obilí z Ukrajiny je už několikátý týden v centru pozornosti, jeho exportu brání ruská Černomořská flotila, která blokuje ukrajinské přístavy. OSN varuje, že tato situace může vyvolat celosvětovou potravinovou krizí.
„Teď lidé částečně vyvážejí, domluvili se s těmi, kdo ho nakupují v Rusku,“ sdělil ruské agentuře Stremousov. Upřesnil, že mluví o vývozu loňské sklizně obilí do Ruska.
Premiér Petr Fiala před summitem kritizoval jednání EU o šestém sankčním balíčku. Nemělo by se opakovat, že byl zveřejněn cíl, aniž byl detailně domluvený, uvedl.
„V Mariupolu jsme odhadovali počet mrtvých na 22 tisíc. Ale víc a víc faktů ukazuje, že důsledky rasistických zločinů jsou daleko horší,“ uvedl vypuzený starosta Mariupolu Vadym Bojčenko. Jen v hromadných hrobech v okolí se našlo nejméně 21 tisíc těl, další tisíce zůstávají pod troskami, v dočasných márnicích a jinde.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) očekává, že při počtu 350.000 uprchlíků z Ukrajiny budou letos náklady na jejich péči až 6,9 miliardy korun. Příjmy z jejich zdravotního pojistného, které za ne odvede stát nebo zaměstnavatelé, budou asi o 2,4 miliardy Kč nižší. Dalších zhruba 38.000 Ukrajinců se registrovalo k menším zdravotním pojišťovnám.
Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka budou ale reálné náklady zřejmě nižší: „Je to číslo, které je podle mého názoru na horní hranici odhadu,“ uvedl. V něm pojišťovna počítá s maximálním odhadem 350.000 uprchlíků, z nichž každý bude potřebovat zdravotní péči za zhruba 26.400 korun, což je asi 60 procent průměru českých pojištěnců.
„Proč by mělo Rusko udržovat těžbu v objemu deset milionů barelů denně, když můžeme efektivněji spotřebovat a vyvézt sedm až osm milionů barelů denně, aniž by tím tratil státní rozpočet a domácí spotřeba?“ ptá se viceprezident ruské společnosti Lukoil Leonid Fedun. Ten firmu Lukoil spoluzaložil v roce 1991 s Vagitem Alekperovem, který nyní ropný koncern vede.
„Co je lepší - prodat deset barelů ropy za 50 dolarů, nebo sedm barelů za 80 dolarů?“ napsal Fedun s kalkulem, že pokles těžby zvyšuje ceny. Vyzval i ke zvýšení investic do ruské flotily tankerů a poukázal na to, že sankce zvýšily náklady na pronájem lodí.
Státy EU se opět neshodly na detailech embarga na ruskou ropu. Zákaz dovozu s výjimkou pro ropovody mají podle navrhovaných závěrů podpořit lídři.
Cyrkuny leží nedaleko Charkova. Vesnici osvobodily ukrajinské síly 8. května, i teď obytnou zástavbu zasáhlo ruské bombardování.
Oblastní nemocnice v Mladé Boleslavi ošetřila od začátku března ve svých ambulancích 920 běženců z Ukrajiny, 45 jich bylo hospitalizováno, v nemocnici se doposud narodilo ukrajinským ženám osm dětí. Zhruba dvacet běženkyň pracuje v nemocnici na takzvaných dělnických pozicích, šest ukrajinských sester čeká na vyřízení formalit. V Mladé Boleslavi se podle údajů ministerstva vnitra k pobytu zaregistrovalo téměř 3000 běženců z Ukrajiny, třetina z nich jsou děti do 17 let.
Mezi asi 333.000 Ukrajinci, kteří se registrovali jako pojištěnci u VZP, je 57 pct v produktivním věku. Téměř pětina z nich už pracuje.
„Ruské síly se přeskupují, připravují na útok na Slovjansk od Izjumu a Lymanu,“ píše The Kyiv Independent s odvoláním na generální štáb ukrajinské armády. „Do obsazených obcí ruské síly přesunuly přes 250 kusů zbraní a vojenské techniky, také obnovily železniční most u Kupjanska.“
Na ulicích Severodoněcku na východě Ukrajiny se odehrávají tvrdé boje a oběti přibývají každou hodinu, řekl v rozhovoru s AP starosta města.
„Raketové dělostřelectvo 81. brigády výsadkových vojsk likviduje ruské okukpanty v ukrajinské Doněcké oblasti,“ tweetuje kanál Trucha.
„Prezident Putin se na veřejnosti objevuje každý den. Můžete ho vidět na TV obrazovkách, číst jeho projevy, poslouchat jeho projevy,“ pronesl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Nemyslím si, že kdokoli příčetný u něj může vidět jakékoli známky nemoci či soužení. To ponechám na svědomí těch, kdo takové fámy šíří, navzdory denodenním příležitostem vidět, kdo jak na tomto světě vypadá,“ řekl Lavrov pro TF1.
„V centru Petrohradu, přímo na Palácovém náměstí, nafukovací gumová figurína uctivě zve lidi do náborového centra pro službu v armádě,“ tweetuje kanál Nexta.
Pražští hasiči začali v Malešicích na pozemku České pošty stavět stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky, především ty, kteří pobývají na hlavním nádraží. Kapacita městečka bude 150 míst a součástí bude zázemí včetně jídelního stanu či sprch. Zhruba v 10:00 na místě již stály tři stany a hasiči začínali stavět čtvrtý. Dělníci zároveň káceli náletové dřeviny v části areálu. Práce na vybudování městečka by měly trvat 12 hodin. Kdy se v něm objeví první uprchlíci, zatím není jasné.
V Praze funguje již několik týdnů stanové městečko v Troji, kde bylo k dnešnímu ránu 147 uprchlíků. Praha se potýká s velkým přílivem uprchlíků. Asistenční centrum KACPU ve Vysočanech pro uprchlíky, které slouží pro Prahu a střední Čechy, dosud odbavilo přes 90.000 lidí.
„Koncept stanového městečka je stejný jako v Troji, je to koncept, který trénujeme. Měli jsme požadavek na podobu areálu, aby sem ten koncept zapadl, takže se dokončují práce, kdy se musí vysekat křoviny, abychom tady mohli postavit deset stanů,“ řekl mluvčí hasičů Martin Kavka.
Město Slovjansk leží v té části Doněcké oblasti, kterou ještě neovládli okupanti a separatisté - ale usilovně se o to snaží. Jedna z prázdných škol teď je k dispozici lidem, jež boje vyhnaly z domovů.
Ruská agentura RIA Novosti přinesla detaily o explozi v Mariupolu. „Improvizovaná výbušnina (IED) byla nastražena v poklopu na ulici, vybuchla, když kolem projíždělo auto s dobrovolníky,“ uvedl pro agenturu zdroj na místě. Dva z dobrovolníků skončili v nemocnici.
Podle jiných zdrojů byla však bomba v autě, zaparkovaném u Domu kultury, kde nyní operují ruští představitelé, uvedla CNN.
Polsko zvažuje výstavbu druhého zařízení na příjem zkapalněného zemního plynu, značný zájem o nákup má Česká republika a Slovensko.
„Masakr civilistů v ukrajinské Buči šokoval na začátku dubna svět. Česká kvazi-mediální scéna ale reagovala rychle a ihned začala šířit kremelskou propagandu,“ analyzuje Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra. Kontroverzní servery jako Sputnik a Aeronet následovaly Kreml ve všech tvrzeních - že jde o fake news, herce, že se nic nestalo, že to udělali Ukrajinci... A ještě si přisadily tvrzením o vině praporu Azov a že česká vláda podporuje nacismus.
„Pro mě budoucnost Evropy spočívá v tom, že součástí Evropské unie budou země jako Ukrajina, jako západní Balkán, ale i Gruzie a Moldavsko. Nemůžeme uplatňovat stará pravidla na nový svět, 24. února jsme se vzbudili do nového světa,“ řekl na konferenci o budoucnosti Evropy slovenský premiér Eduard Heger. Podle něj by Evropská unie měla dát perspektivu členství v tomto bloku všem evropským zemím, které o to projeví zájem, včetně Ukrajiny,
„Nebudeme snižovat laťku, ale nabídneme pomoc, aby se tyto země mohly stát součástí (EU). Bude na nich, jaké tempo zvolí. Vidíme příklad Ukrajiny, která je pod tlakem války, a zároveň ten kontrast touhy být součástí nás,“ dodal Heger.
„Teenageři z Donbasu našli v lese ruské zásoby, okupanti zůstali bez jídla,“ tweetuje kanál Nexta TV.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.