„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pátečního rána.
Bílý dům ostře reagoval na to, že republikáni v americkém kongresu zablokovali návrh o nové pomoci Ukrajině a Izraeli, kterou požaduje prezident Joe Biden.
„Naše prohlášení ohledně tohoto (balíku) byla jednoznačná," reagovala dnes na hlasování mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierrová. „Je ohromující, že jsme došli až do tohoto bodu. Republikáni v Kongresu dávají Putinovi ten nejlepší dárek, jaký si mohl přát, a zahrávají si s naší národní bezpečností. Je nutné, aby to Kongres dokončil. Musíme zajistit, aby stateční Ukrajinci měli k obraně své demokracie to, co potřebují," dodala Jean-Pierrová.
Existují silné argumenty pro použití zmrazeného ruského majetku na obnovu Ukrajiny. Řekl to dnes podle agentury Reuters britský ministr zahraničí David Cameron. Zároveň využil své návštěvy Spojených států k tomu, aby americké politiky vyzval ke schválení dalšího balíčku vojenské pomoci pro Ukrajinu.
Cameron dnes na bezpečnostním fóru ve Washingtonu řekl, že o otázce použití zmrazeného ruského majetku hodlá hovořit se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem.
„Existuje velmi silný důvod pro to, abychom řekli‚ místo pouhého zmrazení vezměme ty peníze a dejme je na obnovu Ukrajiny; to bude, chcete-li, záloha na reparace, které Rusko jednou bude muset zaplatit za nelegální invazi, kterou podniklo," řekl Cameron.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli v Buenos Aires zřejmě zúčastní inaugurace argentinského prezidenta, jímž se stane ekonom s krajně pravicovými postoji Javier Milei. Informovaly o tom dnes argentinský deník La Nación a argentinský server Infobae. Kvůli bezpečnosti ale jeho příjezd není oficiálně potvrzen. Na ceremoniál by měl dorazit například i španělský král Felipe VI., maďarský premiér Viktor Orbán či brazilský exprezident Jair Bolsonaro. Současný prezident Brazílie Luiz Inácio Lula da Silva, jehož Milei v kampani nazval zlodějem, nepřijede, zastoupí ho ministr zahraničí Mauro Vieira.
Ukrajinské dráhy testují převoz nákladních automobilů z Polska na Ukrajinu po železnici. Tímto způsobem chtějí umožnit návrat nákladních vozů na Ukrajinu v situaci, kdy průjezd kamionů na polsko-ukrajinské hranici blokují polští řidiči. Podle ukrajinských médií o tom informoval představitel drah Valerij Tkačov. Ten zároveň potvrdil pravost videozáznamu, který tento převoz po železnici zachycuje.
Tkačov upřesnil, že polští celníci nyní kontrolují vlak naložený 23 nákladními automobily. Vlak se podle něj nachází na hraničním přechodu Hrubieszów-Izov a v nejbližší době vjede na ukrajinskou stranu.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes u Národního památníku na Vítkově přivítala své protějšky ze zemí Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Dvoudenní jednání ministrů obrany hostí Praha v souvislosti s předsednictvím V4. Mají jednat například o bezpečnostní situaci na Ukrajině a Blízkém východě a o dopadech obou konfliktů na střední Evropu a západní Balkán.
Ministry Černochová přivítala před nastoupenou čestnou stráží, zazněly hymny všech čtyř států. Společně ministři položili věnec k Hrobu neznámého vojína. Následovat bude jednání v prostorách Armádního muzea Žižkov a společná večeře.
Pomoc Ukrajině, přislíbená v období od začátku srpna do konce října, klesla na historické minimum a meziročně se ztenčila skoro o 90 procent, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na údaje Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW). Ten vyhodnocuje tento parametr už od loňského ledna, tedy měsíc před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu.
Západní země od začátku srpna do konce října podle IfW přislíbily Ukrajině balíky pomoci v celkové hodnotě 2,11 miliard eur (asi 51,38 miliardy Kč), což je od loňského ledna nejnižší údaj. Institut jako aktivní dárce vyjmenoval Německo, Finsko, Irsko, Chorvatsko, Litvu, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko a také Kanadu a Británii. Největším dárcem vojenské pomoci zůstávají Spojené státy, které poskytly zbraně, munici a další vybavení v celkové výši 44 miliard eur (asi 1,07 bilionu Kč). Ale USA dohání Německo se závazky vojenské pomoci v celkové výši 17 miliard eur (asi 414 miliard Kč). Ve výši přislíbené pomoci už členské země EU jako celek předstihly USA, vyplývá podle deníku z poznatků kielského institutu.
Ukrajinské síly zasáhly sklad paliv v části Doněcké oblasti, která je pod kontrolou Ruska.
Ruská ekonomika odolává sankcím, které na ni uvalily západní státy, a v letošním roce vykáže růst kolem 3,5 procenta. Na investičním fóru Russia Calling (Rusko volá) to dnes v Moskvě řekl prezident Vladimir Putin. Západ podle něj usnul na vavřínech a technologicky zaostává. Rusko je podle Putina připraveno více spolupracovat s Čínou.
Ruská ekonomika je exportně orientovaná. Loni hrubý domácí produkt (HDP) o 2,1 procenta klesl, jak se země vyrovnávala s dopady sankcí. Západní státy je zavedly ve snaze Rusko izolovat po vpádu jeho vojsk na Ukrajinu a ztížit mu prodej surovin. Peníze z prodeje totiž Moskvě pomáhají financovat válečné tažení.
"Dnes už je HDP vyšší než před útokem v podobě západních sankcí," řekl Putin, kterého citovala agentura Reuters. "Očekáváme, že se letos HDP zvýší nejméně o 3,5 procenta," dodal prezident.
Ruská tajná služba FSB se pokouší zasahovat do britské politiky kybernetickými útoky na přístroje politiků, novinářů a nevládních organizací. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo britské ministerstvo zahraničí, které si kvůli tomu předvolalo ruského velvyslance a na dvě osoby uvalilo sankce.
Spolupracovníci uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného zareagovali na vyhlášení termínu prezidentských voleb v Rusku spuštěním internetové kampaně, která má Rusy přesvědčit, aby hlasovali pro kohokoliv jiného a předvedli, že „Rusko už Putina nepotřebuje“.
V dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česko by mělo mít velvyslance v Rusku. Na tiskové konferenci po jednání nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politice to řekl prezident Petr Pavel. Jako první se podle něj nejspíš bude řešit post zástupce velvyslance.
Ministr zahraničí Kyrgyzstánu Žanbek Kulubajev dnes přislíbil, že středoasijská země se v reakci na žádost Evropské unie bude snažit dodržovat sankce proti Rusku. Současně však podle ruských médií připustil, že ne vždy se daří dodržování sankcí uhlídat. Kyrgyzstán je členem ekonomického a vojenského uskupení postsovětských zemí, vedeného Moskvou.
Prezidentské volby se v Rusku uskuteční 17. března příštího roku, odhlasovala dnes Rada federace, horní komora ruského parlamentu. Oznámily to tiskové agentury. Ruský prezident Vladimir Putin ještě oficiálně svou kandidaturu neoznámil, ale všeobecně se předpokládá, že se tak stane v příštích dnech, poznamenala agentura AP. Předpokládá se, že březnové volby umožní jednasedmdesátiletému Putinovi zajistit si setrvání u moci přinejmenším do roku 2030.
Oleksij Tilnenko doufal, že se Ukrajině letos podaří vytlačit ruské síly z okupovaných území. S blížícím se koncem roku je ale jeho rodné město Cherson na jihu země stále pod ruskou dělostřeleckou palbou a frontová linie se sotva pohnula, píše agentura Reuters.
Tilnenko z Chersonu loni uprchl a nyní žije v Kyjevě, kde pomáhá dalším vnitřně vysídleným Ukrajincům. Domnívá se, že Rusko urychleně obnovuje své podstatně větší ozbrojené síly, aby zesílilo své válečné úsilí.
„Doufáme, že se Západu podaří nějak zmobilizovat, nějak navýšit obranný průmysl, aby obnovil vybavení a vyrobil to, co potřebujeme k obraně běžných občanů,“ říká 36letý Tilnenko.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak uvedl, že telefonicky jednal se šéfem maďarské diplomacie o možném uspořádání schůzky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a maďarského premiéra Viktora Orbána. Zatímco Kyjev usiluje o tom aby nadcházející summit Evropské unie dal zelenou startu jednání o vstupu Ukrajiny do EU, Budapešť požaduje, aby summit o zahájení rozhovorů s Ukrajinou vůbec nediskutoval. Na Jermakovo vyjádření na sociální síti dnes upozornila agentura Reuters.
Ukrajina čelila v noci na dnešek dalšímu náletu ruských dronů, které útočily na Oděskou, Chmelnyckou, Mykolajivskou, Kirovohradskou a Čerkaskou oblast, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Ukrajinské letectvo, pod které spadá i protivzdušná obrana, ráno na sociální síti oznámilo sestřelení 15 z 18 dronů Šáhed íránské konstrukce, které z anektovaného Krymu útočily hlavně na Chmelnickou a Oděskou oblast, kde úřady hlásí jednoho mrtvého.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.