„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. V našem online přenosu budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. Dobrou noc.
Podívejte se na videa z ruského pohraničního města Bělgorod, kde byl kvůli vzdušným útokům vyhlášen poplach.
V Kyjevě připravily dnešní útoky o elektřinu na 260 000 domácností, vyplývá z oznámení energetické společnosti DTEK. Už odpoledne ale uvedla, že se dodávky v plném rozsahu podařilo obnovit. V Kyjevě kromě toho podle médií vypukl rozsáhlý požár na místě, kde zásah poškodil plynovodní potrubí.
Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského použilo mezi 29. prosincem a 2. lednem okolo 300 střel a 200 íránských dronů Šahíd. Podle Zelenského to ukazuje, jak je protivzdušná ochrana pro Ukrajinu důležitá - a vyzdvihl úspěch systému Patriot, který jen dnes podle něj sestřelil 10 raket Kinžal.
„Další nový rok, další zvěrstvo. Rusko vypálilo rekordní počet raket a bezpilotních letounů na ukrajinská města a obce, aby terorizovalo pokojné civilisty. Nejlepším způsobem, jak zajistit, aby agrese Moskvy nepokračovala i v dalším roce, je poskytnout Ukrajině prostředky potřebné k obraně,“ reagovala v angličtině na dnešní útoky slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo video, jak ukrajinská pohraniční služba sestřeluje v Sumské oblasti íránské drony Šahíd vyslané Ruskem.
Server The Kyiv Independent cituje ukrajinské úřady: Bilance dnešních ruských útoků na Ukrajinu je 5 mrtvých a 129 zraněných.
Policie v Petrohradu, druhém největším ruském městě, zadržela o silvestrovské noci tisíce migrantů, aby je násilně naverbovala do války Ruska proti Ukrajině, napsal dnes server Novaja gazeta Jevropa s odvoláním na nejmenovaný zdroj z řad ruského ministerstva vnitra. Podle něj kontrakt s ministerstvem obrany už podepsalo přinejmenším 1 500 ze zadržených mužů.
Petrohradský server Fontanka už na Nový rok informoval, že během noci byly na policejní strážnice předvedeny asi tři tisícovky cizinců. Novaja gazeta tvrdí, že zadržených bylo ve skutečnosti mnohem více, ale že ženy a děti převezli do přísně střeženého střediska ve čtvrti Krasnoje selo, zatímco muže do cel předběžného zadržení. Podle portálu nešlo o žádné „živelné" zatýkání, ale o pečlivě připravený plán, který má doplnit stavy ruské armády válčící na Ukrajině, a netýká se jen Petrohradu.
Vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska do Evropy se v loňském roce snížil o 1,9 procenta na 15,8 milionu tun. Vyplývá to z dnešních údajů burzovní společnosti London Stock Exchange Group (LSEG). Vývoz LNG z Ruska do Asie loni podle těchto údajů klesl dokonce o 11 procent na 14,9 milionu tun, uvedla agentura Reuters.
A tyto aktuální snímky pochází z Charkova.
Auta hořící po posledních ruských útocích na Kyjev.
Moskevské letiště Šeremeťjevo, které je největší v Rusku, loni odbavilo 36,6 milionu pasažérů. To je meziročně o 28,7 procenta více. Dnes to podle agentury Interfax uvedl zástupce ředitele Andrej Nikulin. Údaj za druhý rok války proti Ukrajině, kdy se Rusko potýká se sankcemi, které na něj uvalily západní státy, je ale stále nižší než v roce 2019. Ten byl posledním kompletním rokem před vypuknutím pandemie covidu-19.
Turecko dnes uvedlo, že dvě lodě na vyhledávání a ničení min, které Británie před časem poskytla Ukrajině, nepustí přes Bospor a Dardanely do Černého moře. Zdůvodnilo to tím, že by porušilo mezinárodní pakt ohledně plavby přes tyto úžiny v době války, píše agentura Reuters.
Britské ministerstvo obrany v prosinci uvedlo, že Ukrajině, čelící ruské agresi, předá dvě minolovky, aby ji podpořilo v její snaze o zlepšení bezpečnostní situace v Černém moři. Oddělení pro komunikaci turecké prezidentské kanceláře ale dnes uvedlo, že Ankara informovala spojence, že těmto plavidlům nedá svolení k plavbě přes Bospor a Dardanely po dobu trvání války na Ukrajině. „Dokud bude pokračovat válka, nepovolíme plavbu vojenských plavidel do Černého moře přes turecké úžiny,“ uvedla turecká prezidentská kancelář.
Rusko za dnešní vzdušné útoky na Ukrajinu utratilo zhruba 620 milionů dolarů (asi 14 miliard korun), odhadl časopis Forbes. Vychází přitom z informací zveřejněných velením ukrajinských sil ohledně raket a střel, kterými Rusové útočili, a z vlastních odhadů cen těchto prostředků. Podle Kyjeva dnes Rusko na Ukrajinu vyslalo 99 raket různých typů a desítky bezpilotních strojů.
Z bombardérů Tu-95 dnes ráno ruské síly na Ukrajinu vypálily nejméně 70 raket Ch-101, Ch-555 a Ch-55. Ukrajina zaregistrovala také deset balistických střel Kinžal odpálených ze stíhaček MiG-31. Z moře kromě toho ruské síly na Ukrajinu zaútočily třemi řízenými střelami Kalibr a ze severu na ni udeřily 12 raketami Iskander. Letadla Su-35 pak dnes na Ukrajinu vypustila čtyři protiradarové rakety Ch-31. V neposlední řadě Rusko dnes útočilo i 35 drony Šáhed, vypočítal Forbes.
Při dnešních útocích Ukrajiny na ruskou Belgorodskou oblast zemřel jeden člověk a dalších pět bylo zraněno, uvedl nově gubernátor Vjačeslav Gladkov. Protivzdušná obrana oznámila sestřelení bezmála dvou desítek ukrajinských „vzdušných cílů“.
Přes 11 milionů korun za několik dní poslali Češi do sbírky na drony pro Ukrajinu. Pro nasazení v boji proti ruským okupantům chtějí organizátoři ze spolku Skupina D nakoupit 10.000 strojů. Podle informací na webu sbírky by částka vybraná k dnešku zatím stačila na nákup více než 1100 dronů. Záštitu nad spolkem převzali náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka a náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Radek Hasala.
Spolek chce pořídit tzv. FPV drony, které umožňují operátorovi sledovat obraz přenášený dronem v reálném čase pomocí speciálních brýlí. Motto sbírky je „vidět znamená vyhrát“. Konstrukce dronů je podle dnešní tiskové zprávy spolku přizpůsobena konkrétnímu užití ukrajinskou obranou a bude se mu nadále přizpůsobovat.
Rusko, které zahájilo útok na Ukrajinu 24. února 2022, podle spolku brzy pochopilo význam dronů v boji a zavedlo jejich masovou výrobu. „Rusku se tak dnes v počtu dodávaných FPV dronů podařilo několikanásobně přečíslit ukrajinskou stranu a na bojišti je tento fakt čím dál tím více znát,“ sdělil spolek.
Vzdušný útok Ruska z noci na dnešek cílil na vojenská zařízení v Kyjevě, uvedlo podle agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Podle něj byly všechny vybrané cíle zničeny. Ukrajinské úřady dříve ohlásily zásahy civilních objektů, celkem si ruský útok vyžádal čtyři životy a zhruba stovku zraněných.
Ruské ministerstvo uvedlo, že údery byly vedeny „proti podnikům vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny, které realizovaly zakázky na výrobu raket, bezpilotních letadel a opravy zbraní a vojenské techniky v Kyjevě a na jeho předměstích“.
Při dnešním útoku Ukrajiny na ruskou Belgorodskou oblast byl vážně zraněn jeden člověk, uvedl gubernátor Vjačeslav Gladkov. Protivzdušná obrana oznámila sestřelení čtyř ukrajinských raket.
Zpráva přišla jen několik hodin poté, co Rusko podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, při němž podle ukrajinských úřadů zahynuly nejméně čtyři osoby a dalších bezmála sto bylo zraněno.
„Náš systém protivzdušné obrany pracoval nad Belgorodem a Belgorodskou oblastí - při přiblížení k městu byly sestřeleny čtyři vzdušné cíle,“ uvedl Gladkov na Telegramu. Jeden člověk podle něj utrpěl střepinová poranění a ve vážném stavu byl převezen do nemocnice.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba vyzval zahraniční partnery, aby v reakci na intenzivnější ruské vzdušné útoky urychlili dodávky systémů protivzdušné obrany Ukrajině.
Kuleba podle prohlášení svého ministerstva uvedl, že zahraniční partneři by na ruské útoky měli odpovědět „urychlením dodávek systémů protivzdušné obrany, bojových dronů všech typů a raket s doletem přes 300 kilometrů“.
Ruská plynárenská společnost Gazprom loni dodala do Evropy 28,3 miliardy kubíků plynu, což je meziročně o 55,6 procenta méně. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se opírá o své vlastní výpočty. Vývoz plynu z Ruska do Evropy, která bývala pro Gazprom hlavním trhem, se prudce snížil kvůli politickým dopadům konfliktu na Ukrajině. Rusko pak začalo více surovin vyvážet do Číny nebo do Indie.
Podle velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného Rusko rozsahem zopakovalo masivní útok z 29. prosince, velkou část útoku se protivzdušné obraně podařilo odvrátit.
Útoky byly vedeny na civilní a kritickou infrastrukturu, průmyslová a vojenská zařízení, přičemž jejich hlavním cílem byl Kyjev, uvedl na Telegramu Zalužnyj. Podle něj Moskva použila 99 raket a střel různých typů. Protivzdušná obrana sestřelila všech deset střel Kinžal, všechny tři střely s plochou drahou letu Kalibr a 59 ze 70 řízených střel. Potvrdil také dřívější informace, že sestřeleno bylo všech 35 útočících dronů Šáhid.
„V současnosti je hlášeno 92 zraněných. Všem je poskytována pomoc. Čtyři lidé bohužel zemřeli,“ napsal prezident Volodymyr Zelenskyj na Telegramu. Polovina z těchto raněných je v Charkově, 27 lidí odvezli do nemocnice.
Dnešní vzdušný útok Ruska si vyžádal nejméně čtyři oběti na životech, uvedly ukrajinské úřady. Podle letectva byl rozsahem srovnatelný s útokem z 29. prosince.
Ranní útok Rusů na Ukrajince jich desítky zranil, zejména v Kyjevě a Charkově. Z hlavního města agentury hlásí řadu explozí, starosta Vitalij Kličko na sociální síti uvedl, že bilance zraněných vzrostla na 20 lidí. Devatenáct z nich bylo hospitalizováno. Bezmála 120 lidí evakuovalo vícepodlažní budovu v Solomjanské čtvrti nedaleko centra metropole, která utrpěla zásah raketou.
„Za účelem zajištění bezpečnosti polského vzdušného prostoru byly aktivovány dvě dvojice stíhaček F-16 a spojenecký tankovací letoun,“ ohlásila polská armáda s tím, že nejprve vzlétly dva americké a poté dva polské letouny.
Start stíhaček armáda dala do souvislosti s rozsáhlým ruským vzdušným útokem na Ukrajinu z dnešního rána, který si podle prozatímních informací vyžádal desítky zraněných. Použity při něm byly podle ukrajinských úřadů také hypersonické střely Kinžal. V pátek do vzdušného prostoru vletěla ruská raketa a zase ho opustila.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.