Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od středečního rána.

Zdravotní stav ruské umělkyně Alexandry Skočilenkové, která je už 18 měsíců ve vyšetřovací vazbě kvůli odsouzení války na Ukrajině, se rychle zhoršuje. V rozhovoru s agenturou AFP to uvedla matka 33leté ženy Naděžda, podle které by pro její dceru s chronickými zdravotními obtížemi byl trest odnětí svobody katastrofální.

Petrohradské hudebnici hrozí až deset let vězení za to, že na konci loňského března, jen několik týdnů po ruském vpádu na Ukrajinu, v obchodě nahradila cenovky u zboží popisky mimo jiné s informacemi o dění v ukrajinském městě Mariupol, které tehdy dobývala ruská invazní vojska. Ruského prezidenta Vladimira Putina na nich mimo jiné obvinila ze lži a válku označila za "nesmyslnou".

Nizozemský soud dnes poslal na rok a půl za mříže ruského podnikatele, který porušoval sankce Evropské unie a dodával do Ruska vojensky využitelné počítačové čipy. Informovala o tom agentura AP. Soud podle ní v souladu s nizozemskými pravidly nezveřejnil jméno potrestaného muže.

Evropský blok uvalil na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině bezprecedentní sérii sankcí. Je mezi nimi i zákaz vývozu techniky, kterou by mohly využívat ruské ozbrojené síly k útokům proti Ukrajině.

Navzdory válce mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás by členské státy OSN neměly zapomínat na krizi na Ukrajině, zejména vzhledem k blížící se zimě. Vyzval k tomu dnes před Radou bezpečnosti OSN Rameš Radžasingham z Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA).

"I když se velká část mezinárodní pomoci oprávněně soustředí na závažné dění na Blízkém východě, důležité je neztrácet ze zřetele další krize, zejména tak brutální a dalekosáhlou, jakou způsobila válka na Ukrajině," řekl Radžasingham jménem šéfa OCHA Martina Griffithse. Konflikt podle něj "nadále způsobuje nepředstavitelnou míru utrpení", což je "zničující daň za neustálé útoky na civilisty" a poškození klíčové infrastruktury pro dodávky elektřiny, vody a tepla.

Menší zdravotní pojišťovny chtějí přerozdělení pojistného od uprchlíků z Ukrajiny, kteří jsou většinově registrovaní u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Čerpají méně péče a úspora zůstává zdravotní pojišťovně, uvedl Svaz zdravotních pojišťoven (SZP) v tiskové zprávě. Předseda správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL) v pondělí uvedl, že VZP na sebe vzala riziko v době, kdy nebylo jasné, jak moc budou uprchlíci ze systému veřejného zdravotního pojištění čerpat.

Podle údajů k začátku října bylo v Česku 358.740 lidí s dočasnou ochranou. Podle svazu je u VZP pojištěno asi 80 procent uprchlíků. Zpočátku za všechny platil pojistné stát, více než 117.000 z nich pracují a odvádějí pojistné jako ostatní zaměstnanci nebo podnikatelé. „Tito pojištěnci mají významně menší náklady, ale úspora zůstává prakticky jen VZP. To pak vytváří na trhu miliardové rozdíly," uvedl svaz. Dodal, že u dalších typů pojištěnců se vybrané pojistné dle nákladů na ně přerozděluje.

Dánský pivovar Carlsberg přerušil veškeré vztahy se svými ruskými aktivitami a odmítá s ruskou vládou uzavřít dohodu, která by legitimizovala státní převzetí těchto aktivit. Na setkání s novináři po zveřejnění výsledků hospodaření za třetí čtvrtletí to dnes řekl nový šéf Carlsbergu Jacob Aarup-Andersen. Státní převzetí ruských aktivit Carlsbergu označil za krádež, informovala agentura Reuters.

„Nelze nijak obejít skutečnost, že naše aktivity v Rusku ukradli," prohlásil Aarup-Andersen. „Nebudeme jim pomáhat ve snaze zařídit, aby to vypadalo legitimně," dodal.

Společnost Carlsberg začala po loňském zahájení ruské invaze na Ukrajinu usilovat o prodej své ruské divize Baltika a letos v červnu oznámila, že našla kupce. V červenci však ruský prezident Vladimir Putin nařídil dočasné zabavení podílu Carlsbergu v Baltice.

Aarup-Andersen uvedl, že v rámci následné omezené komunikace s vedením Baltiky a ruskými úřady Carlsberg nedokázal nalézt žádné přijatelné řešení situace. „Nehodláme uzavřít žádnou transakci s ruskou vládou, která by nějakým způsobem ospravedlňovala, že nezákonně převzali naše podnikání," dodal.

Existují dostatečné důvody domnívat se, že raketu na ukrajinskou obec Hroza na začátku října vystřelily ruské ozbrojené síly, přičemž v době útoku nebyli na místě vojáci ani jiné legitimní vojenské cíle. Ve své zprávě to dnes uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Při vzdušném úderu na Hrozu zahynulo zkraje října podle něj 59 lidí, útok zasáhl místní kavárnu, kde si zrovna desítky lidí připomínaly památku padlého ukrajinského vojáka. Moskva už dříve odpovědnost odmítla.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva vyslal na místo tragédie v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny terénní tým, aby úder vyšetřil. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) podnikla dvě cesty do Hrozy, kde její členové prozkoumali místo tragédie a vyslechli desítky lidí.

„Všichni zabití - 36 žen, 22 mužů a osmiletý chlapec - byli civilisté, kteří se účastnili recepce po pohřbu místního muže, příslušníka ukrajinských ozbrojených sil. Výbuch zcela zničil kavárnu a malý obchod,“ uvádí OHCHR ve zprávě, která popisuje devastující dopad úderu na obec. Ukrajinské úřady už dříve připsaly ruské invazní armádě útok, v jehož důsledku přišlo 15 místních rodin o dva nebo i více členů.

Někteří ukrajinští ženisté se vrátili k likvidaci min a nevybuchlé munice, přestože dříve při této práci ztratili končetinu. Napsaly to agentury AFP a Reuters, které popsaly příběhy dvou takových mužů. Jedním z nich je dvaapadesátiletý policejní expert na výbušniny Valerij Onul, který přišel o dolní část pravé nohy poté, co loni v listopadu stoupnul na protipěchotní minu v Chersonské oblasti.

V nepřehledném a úzkém terénu se Onul tehdy zrovna snažil zlikvidovat protitankové miny ruské výroby TM-62. „Během přípravy jsem šlápl na (protipěchotní) minu PMN-2,“ popsal AFP. Ženisté používají k prvotnímu určení nálezu min detektory kovů. Policejní odborník, který pochází z Dněpropetrovské oblasti, tehdy protipěchotní minu ovšem neobjevil, protože se skrývala v obtížném terénu v množství štěrku a střepin.

„Pod minami je tady spousta nástražných výbušných systémů. Někteří naši lidé při zneškodňování min zemřeli, zejména na začátku (války),“ přiblížil Onul, podle něhož ženisté svůj způsob práce s ohledem na okolnosti pozměnili. „Víme, že například z řady min bude alespoň několik nástražných náloží,“ řekl muž, kterému část nohy od kolena dolů nahradila protéza. „Tuhle práci dělám celý život. Baví mě to a na své chlapy se nemůžu vykašlat,“ prohlásil nedávno s úsměvem v jednom z polí v Charkovské oblasti.

Ruské ostřelování dnes v Chersonu na jihu Ukrajiny zabilo dalšího člověka, sdělil na síti telegram velitel vojenské správy města Roman Mročko. Cherson se svým okolím byl terčem intenzivního ostřelování už v pondělí, přičemž zemřel jeden člověk a dalších devět utrpělo zranění, uvedl také Mročko.

Dnešní ruské ostřelování zasáhlo na předměstí Chersonu osobní automobil, který vzplál. Uvnitř pak bylo nalezeno tělo, napsal Mročko. Asi o hodinu později informoval o dalším ostřelování, které podle něj poškodilo sklady a asi deset automobilů.

Slovensko odmítá, aby byl kvůli unijní podpoře Ukrajiny zmenšen objem peněz ve fondech EU určených na politiku soudržnosti, tedy ke snižování rozdílů mezi státy Unie, a ve fondech na podporu zemědělců. Novinářům to dnes řekl nový slovenský premiér Robert Fico s tím, že země Visegrádské skupiny (V4), jimiž jsou Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, by měly k připravované změně rozpočtu EU zaujmout společnou pozici. Skupině V4 nyní předsedá Česká republika.

„V4, byť má rozdílné názory na válku na Ukrajině, by měla být v jedné linii, co se týče revize rozpočtu Evropské unie. Zejména pokud jde o ochranu peněz na kohezi a na společnou zemědělskou politiku,“ řekl Fico. Nový šéf slovenské vlády stejně jako maďarský premiér Viktor Orbán odmítá vojenskou pomoc Ukrajině, která se od loňska brání ruské invazi.

Fico, který se minulý týden zúčastnil summitu EU, nyní zopakoval, že je proti tomu, aby navrhované poskytnutí dalších 50 miliard eur (1,23 bilionu korun) Ukrajině bylo na úkor snižování regionálních rozdílů a podpory zemědělců v Unii.

Rusové se v bojích u řeky Dněpr dostávají pod tlak ukrajinských vojsk, o čemž mimo jiné svědčí jmenování zkušeného generála novým velitelem oblasti. Ve svém pravidelném hodnocení situace na ukrajinském bojišti to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany, které se odvolává na informace zpravodajských služeb.

Generálplukovník Michail Teplinskij podle ruských médií nahradil Olega Makareviče na pozici velitele skupiny vojsk Dněpr, která působí v okupované části ukrajinské Chersonské oblasti. Teplinskij má podle Londýna zkušenosti s tímto regionem, neboť byl velitelem při relativně úspěšném stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru v listopadu 2022.

Boje u Dněpru v posledních týdnech nabraly na intenzitě, přičemž podle britského ministerstva obrany je udržení levobřežní části Chersonské oblasti jedním z hlavních válečných cílů Ruska na Ukrajině. „Teplinského jmenování je zřejmě náznakem zvýšeného tlaku na ruské síly bránící tuto oblast,“ uvedlo ministerstvo.

Násilné nedělní nepokoje na letišti v ruském Dagestánu poukazují na rostoucí radikalizaci a roztříštěnost ruské společnosti, které jsou důsledkem silně nacionalistických ideologií, jež posílila ruská válka na Ukrajině. Napsal to americký Institut pro studium války (ISW) k dění v ruské převážně muslimské autonomní republice a k prohlášením ruských činitelů včetně prezidenta Vladimira Putina.

Tvrzení Kremlu o zahraničním zapojení do nepokojů v Machačkale je pravděpodobně snahou odvrátit pozornost od kritiky antisemitismu a rostoucího nepřátelství vůči etnickým a náboženským menšinám v Rusku, míní ISW.

Německo musí být schopné vést obrannou válku. Řekl to dnes rozhlasové stanici Deutschlandfunk německý ministr obrany Boris Pistorius. Ruská útočná válka proti Ukrajině staví Německo před novou realitu, kterou si v uplynulých 30 letech odvyklo vnímat, řekl sociální demokrat (SPD).

Německo se podle Pistoriuse odnaučilo vnímat skutečnost, že „v Evropě existuje nebezpečí války ze strany agresora“. „Na to nejsme mentálně nastaveni,“ upozornil Pistorius. Německo se podle něj musí takovému nebezpečí přizpůsobit, aby bylo připravené se bránit.

„Musíme být schopní vést válku, obrannou válku, abychom ji nakonec vést nemuseli,“ řekl Pistorius. V příštích letech půjde podle něj o to nově vybudovat zvláštní schopnosti a struktury bundeswehru. Bude však trvat, než se napraví zanedbání z uplynulých 30 let, dodal ministr.

Z 55 000 lidí, kteří v ČR za první tři čtvrtletí začali podnikat, jich devět procent, tedy 4904, má ukrajinskou národnost. Před začátkem války Ukrajinci tvořili jedno až dvě procenta začínajících podnikatelů. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.

„Podle aktuálních informací je v Česku zhruba o 360 000 více Ukrajinců než před válkou, takže je logické, že se mnoho z nich rozhodne vstoupit do podnikání. Letos zatím ke konci třetího čtvrtletí začalo podnikat 4904 Ukrajinců, tedy zhruba 545 za měsíc. Předpokládám proto, že letošek překoná minulý rok, kdy zde začínalo podnikat průměrně 476 Ukrajinců měsíčně, za celý rok celkem 5709,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce Ukrajinců začalo od začátku roku ke konci září podnikat v Praze, konkrétně 1733. Tento počet tvořil 19 procent ze všech začínajících podnikatelů v této lokalitě a 35 procent ze všech začínajících ukrajinských podnikatelů. Celkem 625 Ukrajinců začalo podnikat v Ústeckém a 432 v Jihomoravském kraji. Rozdělení nových podnikatelů ukrajinské národnosti je rovnoměrnější než v minulosti. Výrazně se snížil podíl Prahy a z části i Ústeckého kraje a naopak se zvýšil podíl Zlínského a Olomouckého kraje.

Francouzská policie zadržela ruského oligarchu Alexeje Kuzmičeva kvůli podezření z finančních zločinů a obcházení sankcí uvalených Evropskou unií na Rusko a na některé ruské občany kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

Policisté prohledali Kuzmičevův pařížský byt i vilu na riviéře v Saint-Tropez, informoval deník Le Monde s odvoláním na své zdroje. Kuzmičev skončil v policejní vazbě kvůli údajnému praní špinavých peněz získaných daňovými podvody, uvedla agentura AFP.

Kuzmičev je od loňského března na sankčním seznamu EU jako "jeden z nejvlivnějších Rusů" s vazbami na prezidenta Vladimira Putina. Francouzské úřady kvůli tomu již loni zablokovaly jeho dvě luxusní jachty kotvící v přístavech riviéry. Hodnota plavidel se odhaduje na 70 a 20 milionů eur ( 1,7 miliardy a téměř 500 milionů korun). Vlastní také hotel v centrální části Paříže.

Rusko od začátku své invaze na Ukrajině přišlo o více než 300 000 vojáků, oznámil dnes ukrajinský generální štáb. Velení ukrajinských vojsk neupřesňuje, o jaké ztráty jde - zda o mrtvé, nebo i raněné vojáky. Ani jedna ze stran konfliktu prakticky nezveřejňuje vlastní ztráty.

Moskva podle serveru Meduza naposledy loni v září uvedla, že v bojích zahynulo 5937 jejích vojáků. Ruskojazyčná služba BBC a server Mediazona v polovině letošního října na základě svých výpočtů informovaly o 34.857 zabitých ruských vojácích.

„Celkové bojové ztráty nepřítele jsou od 24. února 2022 k 31. říjnu 2023 přibližně: personál - asi 300 810,“ uvedl dnes na facebooku ukrajinský generální štáb, podle jehož tvrzení za poslední den přišli Rusové o 870 vojáků a ztráty tak překročily hranici 300 000. Velení ukrajinských ozbrojených sil dále uvádí, že Rusové přišli mimo jiné také o 5211 tanků, 9804 bojových obrněných vozidel, 7227 dělostřeleckých systémů, 844 salvových raketometů, 321 letadel, 324 helikoptér nebo 20 plavidel.