Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy dnes oznámil, že se tento týden setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten dnes večer i se svou ženou Olenou přicestoval do Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador nevidí nic špatného na tom, že se ruští vojáci zúčastnili sobotní vojenské přehlídky k svátku mexické nezávislosti. Dnes to podle agentur řekl na tiskové konferenci. Přítomnost ruské jednotky vzbudila kritiku opozice i ukrajinských diplomatů.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva se znovu pokusí o dvoustrannou schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Osobní jednání mezi čtyřma očima je podle zdrojů z kanceláře brazilského prezidenta naplánované na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN, píše dnes brazilský server G1. Lula a Zelenskyj spolu měli jednat už v době konání summitu zemí G7 v Japonsku, ze schůzky ale tehdy nakonec sešlo.

Bulharští zemědělci dnes na řadě míst země zablokovali dopravu na protest proti rozhodnutí vlády neprodloužit zákaz dovozu ukrajinských plodin. V úterý chtějí demonstrovat v Sofii, informovala bulharská média.

Prezident Pavel odsoudil ruskou agresi i při dnešní schůzce s předsedou Valného shromáždění OSN Dennisem Francisem. Zdůraznil na ní, že ruský vpád na Ukrajinu je pošlapáním Charty OSN a základních principů, na kterých organizace stojí, sdělil tiskový odbor Hradu.

Když budou koridory pro ukrajinské komodity průchozí, nemůže to mít pro Slovensko, Polsko či Maďarsko negativní dopad. Po dnešním jednání unijních ministrů zemědělství to v Bruselu uvedl český ministr Marek Výborný. Pokud mají tyto země obavy, že bude ukrajinská produkce zůstávat na jejich území, znamená to, že tam existují obchodníci, kteří ji skupují, poznamenal s tím, že je na těchto státech, aby věc kontrolovaly. Evropská komise se v pátek rozhodla neprodloužit zákaz dovozu ukrajinského obilí do zemí EU sousedících s Ukrajinou. Maďarsko, Polsko a Slovensko nicméně oznámily zavedení vlastních restrikcí.

Západní firmy, které podnikají v Rusku i po invazi jeho vojsk na Ukrajinu, mají v zemi miliardové zisky. Kreml ale brání zemím, které nepovažuje za přátelské, v přístupu k těmto penězům. Firmy ze zahraničí loni vykázaly v Rusku zisk asi 20 miliard USD (457,5 miliardy Kč), z toho 18 miliard USD vydělaly firmy ze zemí, které nejsou považované za přátelské. S odvoláním na údaje Kyjevské ekonomické školy (KSE) to napsal britský list Financial Times (FT).

Německo poskytne Ukrajině zbrojní pomoc včetně munice, obrněných vozidel, zimního oblečení a generátorů v hodnotě 400 milionů eur (9,8 miliardy Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s nejčtenějším německým deníkem Bild to prohlásil spolkový ministr obrany Boris Pistorius.

Poznamenal, že o střelách s plochou dráhou letu Taurus, o které Kyjev usiluje, německá vláda ještě nerozhodla.

Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na dnešní prohlášení ukrajinského ministerstva hospodářského rozvoje a obchodu o tom informovala agentura Reuters.

Bratislava, Varšava a Budapešť zavedly zákaz dovozu obilí ve snaze ochránit své vlastní zemědělce, kteří by podle nich jinak museli konkurovat levným zemědělským plodinám dováženým z Ukrajiny.

Uprchlice z Ukrajiny v konečném stadiu rakoviny musela překročit rusko-estonskou hranici na invalidním vozíku. Dopadly na ni tímto způsobem důsledky zákazu vjezdu aut s ruskou poznávací značkou, který nedávno přijaly pobaltské státy, Finsko a Polsko, uvedl server BBC News na svém ruskojazyčném webu. V reakci estonské úřady BBC ujistily, že sanitky přes hranici smí.

Cesta k naplnění cílů udržitelného rozvoje stanovených před osmi lety v rámci takzvané Agendy 2030 je ve velkých nesnázích, přímý dopad má i ruská agrese na Ukrajině, řekl dnes na summitu OSN v New Yorku český prezident Petr Pavel. Česká republika si je podle něj vědoma své globální odpovědnosti a pošle proto v letech 2024 až 2027 čtyři miliony dolarů (asi 92 milionů Kč) do Zeleného klimatického fondu OSN na podporu rozvojových zemí. O tom už dříve rozhodla česká vláda.

„Po pandemii covidu-19 svět čelí katastrofálním následkům ruské agrese proti Ukrajině. Tato válka způsobuje nejen obrovské lidské utrpení, ale také rozsáhlou potravinovou a energetickou krizi,“ řekl dnes český prezident, podle kterého má válka přímý dopad na plnění cílů udržitelného rozvoje.

Ukrajinské jednotky u Bachmutu na východě země prolomily ruskou obrannou linii. Rusové nyní do boje poslali dostupné zálohy, aby průlom uzavřeli, uvedl dnes ukrajinský generál Oleksandr Syrskyj, citovaný armádním tiskovým střediskem. Generálovo vyjádření citovala agentura AFP, list Ukrajinska pravda a další média. Syrskyj velí pozemním silám a v minulých dnech oznámil osvobození osady Andrijivka a vsi Kliščijivka jižně od Bachmutu.

Třída Těreškovové v Karviné zůstane i nadále pojmenována po první ženě ve vesmíru a podporovatelce ruského prezidenta Vladimíra Putina Valentině Těreškovové. Rozhodli o tom dnes zastupitelé města. Nevyhověli tak požadavku ministerstva vnitra na přejmenování více než kilometr dlouhé ulice v městské části Mizerov. Pro záměr nepřejmenovat ulici a tím pádem zachovat její současný název se vyslovilo 33 z 39 přítomných zastupitelů.

Ruská armáda pořádá námořní cvičení s účastí 10.000 vojáků v Čukotském a Beringově moři v Severním ledovém a Tichém oceánu, informovalo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Při cvičení podle něj ruské síly vypálily řízené střely Vulkan, Granit a Oniks na makety znázorňující nepřátelské lodě v Beringově moři. To tvoří přirozenou hranici mezi Ruskem a Aljaškou, která je součástí USA.

Polsko může zablokovat vstup Ukrajiny do Evropské unie, pokud se nevyřeší otázka vývozu obilí. Uvedl to polský ministr zemědělství Robert Telus. „Pokud tyto nástroje nevytvoříme dnes, Polsko rozhodně nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do EU. Když Polsko vstoupilo do EU, museli jsme splnit uložené podmínky. A musíme nastavit podmínky pro Ukrajinu,“ řekl Telus. 

Ukrajinské síly dnes zasáhly budovu ruské správy v okupovaném Doněcku na východě Ukrajiny, uvedla agentura TASS s tím, že Ukrajina k útoku zřejmě použila raketomety HIMARS americké výroby. Mrtví nebo zranění podle ní na místě nejsou. Kyjev se k ruskému sdělení zatím nevyjádřil.

Bulharští vojáci zlikvidovali dron s výbušninou, který se octnul na bulharském území. „Při prohlídce byl nalezen minometný granát ráže 82 mm připevněný na zbytcích dronu,“ uvedlo podle AFP ministerstvo obrany v prohlášení. Granát byl podle něj ve stavu, který neumožňoval jeho převoz, a vojenský tým ho proto odpálil na místě. „Rozhodně můžeme předpokládat, že souvisí s válkou, kterou Rusko zahájilo proti Ukrajině,“ řekl novinářům ministr obrany Todor Tagarev. „Tato válka je nevyhnutelně spojena se zvyšujícími se riziky pro naši bezpečnost,“ dodal.

Středočeský kraj podpoří pořádání tábora pro 100 dětí z partnerské Kyjevské oblasti na Ukrajině. Měl by se konat od 16. do 29. října ve Staré Živohošti. Krajští zastupitelé dnes na tento účel schválili dotaci 1,2 milionu korun pro Český červený kříž Kolín. Akce je součástí humanitární pomoci Ukrajině postižené válkou. Cílem je ulevit dětem a jejich rodinám od napětí vyvolaného ozbrojeným konfliktem po napadení země Ruskem.

Červený kříž má zajistit program tábora, kraj bude hradit dopravu a další náklady. Pobyt pro děti ve věku 10 až 15 let bude sportovně poznávací. „Situace v Kyjevské oblasti je teď trochu horší, doufejme, že se to podaří dojednat. Je to náš návrh v rámci humanitární pomoci,“ uvedl krajský radní pro vzdělávání Milan Vácha (STAN).

O děti se bude starat 22 lidí. Program také zahrne tři výlety po Středočeském kraji. Organizační tým budou tvořit krizový intervent, zdravotníci, noční vychovatelé, tlumočníci, ukrajinské vychovatelky žijící od začátku konfliktu v České republice, dále kvalifikovaní lektoři a koordinátorka aktivit pro cizojazyčné děti. Práce s dětmi bude rozdělena do skupin, v níž budou vždy český lektor, tlumočník a potřebný počet vychovatelek.

„Dělostřelecký granát zasáhl budovu okupační správy v centru Doněcku,“ tweetuje Nexta TV. „Informují o tom ruská média. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti.“

Rusko dnes vyzvalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby zamítl ukrajinskou žalobu ve sporu, který se týká ruského zdůvodňování invaze údajnou genocidou. Moskva a Kyjev se dnes u soudu začaly přít o pravomoce soudu. Podle Moskvy by se kauzou, kterou dnes označila za „beznadějně vadnou“, soudní dvůr neměl vůbec zabývat.

Rusko uvedlo údajnou genocidu proti ruskojazyčnému obyvatelstvu na východě Ukrajiny jako jeden z důvodů pro svůj loňský vpád na Ukrajinu. Kyjev to odmítá a Rusko viní, že se snaží ospravedlnit svou vojenskou agresi v rozporu s Úmluvou OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948, kterou obě strany podepsaly.

Rusko dnes na úvod série slyšení, která mají trvat do 27. září, zpochybnilo jurisdikci soudu v kauze. Kdyby v ní Kyjev uspěl, podle expertů by to sice nezastavilo válku, ale mohlo by to mít dopad na budoucí ruské válečné reparace.

Ředitel slavného moskevského Velkého divadla (Bolšoj těatr) Vladimir Urin přiznal, že repertoár této scény je z politických důvodů cenzurován. V rozhovoru s ruským deníkem Rossijskaja gazeta například uvedl, že když se někteří tvůrci představení jednoznačně vyslovili proti speciální vojenské operaci, jak je v Rusku oficiálně nazývána válka proti Ukrajině, byla jejich jména vypuštěna z plakátů.

Urin dodal, že Velké divadlo bylo pod zvýšeným dohledem a muselo občas zrušit představení kvůli nesouhlasným reakcím veřejnosti, včetně kritických dopisů a prohlášení. „Divadlo i ministerstvo kultury velmi dobře chápou, co vyvolává velmi vážné negativní reakce. To byl také důvod vyřazení některých představení z repertoáru,“ uvedl Urin. Zmínil také vypršení platnosti licencí na některá představení, kvůli čemuž musely být některé kusy staženy.

Urin připustil, že západní divadelní hvězdy stále více váhají, pokud jde o spolupráci s Velkým divadlem. „Než se změnila společensko-politická situace, byli jsme zvyklí, že do Velkého divadla jezdila téměř polovina světa,“ řekl. „Měli jsme mnoho hostujících sólistů a významných společných produkcí, což je do značné míry podstatou hudebního umění. Ale dnes jsou to jen ojedinělé případy, kdy se naši západní kolegové dohodnou na spolupráci s divadlem.“ A i těch několik málo žádá, „aby se jejich jména do poslední chvíle nezveřejňovala“, dodal Urin.

„Restart. Začali jsme. Pokračujeme. Ministerstvo pokračuje v práci jako obvykle,“ napsal dnes na facebooku Rustem Umerov, který se před dvěma týdny ujal vedení ministerstva obrany, v reakci na propuštění všech šesti náměstků. Při nástupu do funkce podle Reuters uvedl, že se především bude snažit učinit z resortu hlavního koordinátora obranných sil, rozvíjet ukrajinský vojenský průmysl a bojovat proti korupci.

Končí i Hanna Maljarová, která se podle Reuters jako právnička věnovala válečným zločinům; od roku 2021 působila jako náměstkyně ministra obrany. Naposledy o vývoji bojů informovala dnes ráno. Minulý týden čelila kritice poté, co původně oznámila osvobození obce Andrijivka jižně od Bachmutu v Doněcké oblasti, ale později zprávu upravila jako nepřesnou a uvedla, že ukrajinští vojáci dosáhli určitých úspěchů u Andrijivky, kde ale stále zuří těžké boje.

„Neznámí lidé v noci v Belgorodu zapálili Z-svastiku,“ tweetuje kanál Nexta TV a přidává video z ruského města nedaleko ukrajinské hranice.

Když Slovensko, Polsko a Maďarsko získají jasné záruky od Ukrajiny, jejich přístup ohledně zákazu dovozu ukrajinského obilí se může změnit. Na úvod jednání ministrů zemědělství v Bruselu to dnes uvedl český ministr zemědělství Marek Výborný. Evropskou komisi vyzval, aby do současných jednání aktivně vstoupila, například i přímo v Kyjevě. Evropská komise se v pátek rozhodla neprodloužit zákaz dovozu ukrajinského obilí do zemí EU sousedících s Ukrajinou. Maďarsko, Polsko a Slovensko nicméně oznámily zavedení vlastních restrikcí.

„Nemůžeme si jen říkat stanoviska, je potřeba se bavit o tom, co s tím udělat. A součástí musí být i garance ze strany prezidenta Volodymyra Zelenského, že budou dodržována pravidla, která přislíbili,“ řekl Výborný.

Ministr se domnívá, že přístup Slovenska, Polska a Maďarska „může být do jisté míry upraven na základě skutečně jasné deklarace z ukrajinské strany, že bude fungovat monitoring a kontrola a že budou fungovat licenční smlouvy, které budou kontrolované nejen na ukrajinském území, ale i na území těchto tří zemí.“ Doufá proto ve změnu slovenského, polského a maďarského postoje.