Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém dnešním večerním poselství promluvil o rozhodnutí Velké Británie ohledně sankcí uvalených na Rusko. „Dnes došlo k významnému politickému rozhodnutí Velké Británie ohledně sankcí – zachovat sankce proti Rusku, dokud agresor nenahradí všechny škody způsobené našim lidem a naší zemi. A je velmi důležité, aby majetek státu agresora a všech, kdo jsou spojeni se systémem tyranie, který Kreml vybudoval na území Ruska, byl použit na náhradu škod způsobených ruskou válkou a terorem. Teprve to bude spravedlivé. Jsem vděčný všem Britům, kteří nás na cestě ke spravedlnosti podporují,“ nechal se slyšet.

Moldavský ústavní soud zakázal proruskou stranu Shor, v jejímž čele stojí exilový podnikatel Ilan Shor, který je obviněn ze snahy o destabilizaci země, informovala 19. června prezidentka Maia Sanduová.

Americký výrobce stíhaček F-16 Lockheed Martin se podle listu Financial Times nabídl, že v případě dodávek strojů na Ukrajinu poskytne ukrajinským pilotům výcvik v jejich ovládání a údržbě. Několik evropských států v poslední době dalo najevo ochotu zprostředkovat Kyjevu jejich dodávky. Ukrajina o ně žádá už několik měsíců.

„Jsme v pohotovosti, připraveni reagovat nejen na potřebu konstrukce nových F-16, ale také na potřebu jakýchkoli úprav F-16, výcviku, vybavení nebo systému,“ sdělil britskému deníku provozní ředitel firmy Frank St. John. Zároveň ale zdůraznil, že jakékoli rozhodnutí v tomto ohledu bude muset být výsledkem diskuzí mezi Ukrajinou a USA nebo jejími jinými západními spojenci.

Internetem se šíří sateltní snímky ruského muničního skladu v Rykove v Chersonské oblasti, který včera zasáhla ukrajinská armáda. Na záběrech je jasně vidět rozsah škod způsobených masivním výbuchem.

Nejvyšší rada Ukrajiny se hodlá obrátit na OSN, PACE a další mezinárodní organizace s výzvou, aby uznaly Bělorusko za agresorskou zemi. Příslušný návrh rezoluce se již objevil na internetových stránkách ukrajinského parlamentu.

Pět evropských zemí chce společně nakoupit francouzské protiletadlové komplety Mistral. Do projektu se zapojí Francie, Estonsko, Maďarsko, Belgie a Kypr, oznámil dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle agentury Reuters je dohoda znamením toho, že Francie dělá pokroky při přesvědčování některých svých evropských spojenců o potřebě poohlížet se po systémech vyráběných v Evropě místo jejich nákupu mimo Evropu.

Německo přitom loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přišlo s projektem evropského protiraketového štítu European Sky Shield Initiative, jehož cílem je nakoupit systémy, které pocházejí částečně z USA a Izraele. K plánu se dosud připojilo 17 zemí včetně České republiky.

Počet obětí výbuchu Kachovské vodní elektrárny se zvýšil na 18, informuje Svidomi. Čtrnáct lidí utonulo, další čtyři na následky střelných zranění při evakuaci. Za nezvěstné je považováno 31 obyvatel Chersonské oblasti. 

Agentura Associated Press nedávno zveřejnila fotografii automobilu zřejmě naloženého výbušninami a zaparkovaného na vrcholu Kachovské přehrady krátce před výbuchem.

Ruské síly v pondělí ostřelovaly město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti. Podle předsedy regionální rady Mykoly Lukašuka došlo ke zranění 73letého muže. Následkem útoku bylo údajně zničeno nebo poškozeno 16 domů, 11 hospodářských budov, plynovod a elektrické vedení.

Voda po proudu od zničené přehrady Kachovka zůstává vysoce kontaminovaná. Více než 30 % vzorků odebraných z povrchových vod v Chersonské, Oděské a Mykolajivské oblasti nevyhovuje hygienickým normám, informovalo 19. června ukrajinské ministerstvo zdravotnictví.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leenovou rozebral možnosti další finanční pomoci Ukrajině. 21. a 22. června v Londýně proběhne konference věnovaná poválečné obnově Ukrajiny a vyhlídkám na přijetí 11. balíčku sankcí EU vůči Rusku. „Těšíme se na oznámení průběžného slovního hodnocení pokroku Ukrajiny při realizaci doporučení Evropské komise, které bude zveřejněno tento týden,“ napsal Zelenskyj v příspěvku na twitteru.

Obrazem: V okolí Doněcku stále probíhají tvrdé boje. Na snímcích je zachyceno dělostřelecké stanoviště ukrajinské armády

Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) 19. června oznámila, že zadržela místostarostu Černihivu na základě obvinění ze zpronevěry 30 milionů hřiven ze státních prostředků. Podle vyšetřování úředník zorganizoval schéma, jehož cílem bylo přivlastnit si rozpočtové prostředky určené na nákup nového transformátoru pro místní tepelnou elektrárnu.

Elektrárna byla loni na jaře poškozena ruskými útoky. V červenci 2022 bylo zařízení zakoupeno za dvojnásobek tržní ceny, napsala SBU. Vyšetřování stále probíhá, v případě odsouzení hrozí úředníkovi až 6 let vězení.

Podle článku agentury Associated Press z 19. června mělo Rusko „prostředky, motiv a příležitost“ ke zničení přehrady Kachovka na řece Dněpr v Chersonské oblasti. Agentura AP poznamenala, že ruská tvrzení, že Ukrajina zničila přehradu raketovou nebo dělostřeleckou palbou, nemohou být pravdivá, což částečně dokládá seismická stopa výbuchu, kterou mohla vyvolat pouze silnější nálož.

Didier Reynders, evropský komisař pro spravedlnost, řekl deníku Kyiv Independent, že Evropská unie a její partneři chtějí postavit před soud všechny pachatele mezinárodních zločinů. „Nejen válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu, ale také zločin agrese,“ řekl a dodal, že jeho tým zvažuje, jak by mohl vypadat mezinárodní soudní proces proti ruským zločinům na Ukrajině.

Rusko se na Ukrajině dopustilo rozsáhlých válečných zločinů, jako je úmyslné zabíjení a mučení, uvedl v březnu vyšetřovací orgán pověřený OSN. Údajné zločiny včetně deportací dětí byly podrobně popsány ve zprávě nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, která uvedla, že některé činy odpovídají zločinům proti lidskosti.

Volodymyr Zelenskyj v průběhu pondělí hovořil rovněž s premiéry Dánska a Nizozemí. „Udržuji pravidelný dialog s přáteli Ukrajiny. Telefonoval jsem s nizozemským premiérem Markem Ruttem a předsedkyní vlády Dánska Mette Frederiksenovou. Informoval jsem je o aktuální situaci na bojišti. Hovořil jsem také o výsledcích návštěvy afrických lídrů v Kyjevě. Diskutovali jsme o nezbytném úsilí o upevnění podpory Ukrajiny ze strany zemí globálního Jihu. Zejména jsme diskutovali o zapojení těchto zemí do realizace našeho desetistupňového mírového plánu,“ informoval skrze sociální média.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonicky hovořil s prezidentem Světové banky Ajayem Bangou. „Poděkoval jsem za neochvějnou podporu Světové banky od prvních dnů ruské agrese. Jednali jsme o dalším rozvoji spolupráce, zejména o mobilizaci mezinárodní podpory. Upozornil jsem na rychlou reakci Světové banky na odstřelení vodní elektrárny Kachovka ruskými útočníky a na spolupráci s Ukrajinou při posuzování škod způsobených touto tragédií. Vyzval jsem Světovou banku, aby znovu otevřela své zastoupení na Ukrajině, a zdůraznil jsem, že máme zájem o spolupráci při poválečné transformaci Ukrajiny, zejména při překonávání korupce a snižování podílu hotovosti v ukrajinské ekonomice,“ uvedl Zelenskyj na twitteru.

Město Mariupol v Doněcké oblasti patří k sídlům nejvíce zasaženým probíhajícím konfliktem. Valná většina tamních obyvatel již své domovy opustila. Na sociálních sítích se nyní objevují videa zachycující zkázu způsobenou ruskou armádou.

Ruské dělostřelectvo 19. června zasáhlo Beryslavský region v Chersonské oblasti. Tři civilisté utrpěli zranění, napsala regionální správa na Telegramu. Podle zprávy bylo při útoku poškozeno nejméně pět obytných budov, dvě soukromé rezidence a administrativní budova.

Obrazem: Rusko dnes v noci ostřelovalo Cherson, Ukrajina měla údajně odpovědět útokem na cíle v ruské Belgorodské oblasti

Ukrajina usiluje až o 40 miliard dolarů na financování první části plánu na obnovu své ekonomiky, včetně rozvoje ocelářského průmyslu bez spotřeby uhlí, uvedl před mezinárodním summitem vysoký ukrajinský představitel.

Na dvoudenním setkání pořádaném Ukrajinou a Velkou Británií, které začíná ve středu v Londýně, budou politici a finančníci diskutovat o otázkách krátkodobého financování a zabývat se dlouhodobým úsilím o obnovu, uvedla agentura Reuters. Očekává se, že bude spuštěn systém pojištění tzv. „válečných rizik“, který by kryl společnosti, jež začnou na Ukrajině znovu investovat.

Při ruském nočním útoku na Cherson byla zasažena i jedna z mála dosud provozuschopných čerpacích stanic ve městě.

Podle náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanny Maljarové je situace na východě Ukrajiny „složitá“. Podle ní se Rusko nevzdalo ambice obsadit celou oblast Donbasu, kde soustřeďuje útočné síly a nasadilo další vojenské jednotky. „Nepřítel podniká aktivní ofenzivu směrem na Lyman a Kupjansk, snaží se od nás převzít iniciativu,“ napsala náměstkyně ministra obrany na telegramu. „Intenzivní boje pokračují a aktivita ostřelování je vysoká,“ dodala. Ocenila odvahu ukrajinských jednotek „tváří v tvář nepřátelské přesile“. „Naše jednotky nedovolují nepříteli postoupit,“ dodala.

Ostřelování ze strany Ukrajiny dnes ráno oznámil šéf ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov, podle kterého ukrajinská armáda útočila na příhraniční město Valujki zhruba 120 kilometrů jihovýchodně od Belgorodu. „Podle předběžných dat bylo zraněno sedm lidí, z toho jedno dítě,“ napsal na telegramu Gladkov. Stav všech zraněných je podle něj středně těžký, při útoku bylo poškozeno pět budov a čtyři menší domy.

Čína obnovila slib, že nebude posílat zbraně Rusku. Americký ministr zahraničí Antony Blinken 19. června oznámil, že Čína stále drží slib, že nebude posílat zbraně Rusku, informovala CNN z Blinkenovy návštěvy Pekingu.

Část výzbroje zakoupené Ukrajinou stále nebyla dodána, některé ze zbraní darovaných spojenci byly nepoužitelné. Ukrajina dosud neobdržela část zbraní, za které zaplatila, zatímco některé zbraně darované spojenci jsou použitelné pouze na náhradní díly, uvedl deník New York Times s odvoláním na své zdroje. Podle ukrajinských vládních dokumentů, zaplatil Kyjev koncem loňského roku dodavatelům zbraní přes 800 milionů dolarů za kontrakty, které byly zcela nebo částečně nesplněny.