Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, online zpravodajství pro tuto chvíli končí, přejeme dobrou noc. Na shledanou brzy ráno.

„Mariupol a Groznyj - 'sesterská města'. Neuvěřitelný cynismus,“ komentuje Anton Heraščenko, poradce ukrajinského ministerstva vnitra, podpis dohody dvou měst zdemolovaných ruskými vojsky.

Doněck, jenž se na jaře 2014 stal hlavní baštou proruských separatistů na východě Ukrajiny, čelil dnes „intenzivnímu ostřelování ukrajinskými jednotkami“, které si vyžádalo tři mrtvé a 11 zraněných, včetně jedenáctiletého dítěte, uvedl podle agentury TASS Denis Pušilin, šéf neuznávané „Doněcké lidové republiky“, kterou Rusko loni na podzim anektovalo spolu se třemi dalšími ukrajinskými regiony. Drtivá většina zemí světa tyto anexe neuznává.

Tajemný dárce tanků z belgických zásob: Podle listu Handelsblatt 50 strojů Leopard 1 nakonec koupila zbrojovka Rheinmetall, která zhruba 30 z nich pošle na Ukrajinu. O státu či vládě, jež by se na koupi podílely, se Handelsblatt nezmiňuje.

Zbrojní společnost odmítla informaci o nákupu komentovat, napsala agentura Reuters. K záležitosti se nevyjádřila ani německá vláda.

Maďarsko se zpožděním souhlasilo se jmenováním nového ukrajinského velvyslance v Budapešti, informuje tamní televize ATV. Prezidentka Katalin Nováková dnes vyjádřila souhlas s tím, že Ukrajinu bude zastupovat profesor užhorodské univerzity, filozof a sociolog Fedir Šandor (alias Ferenc Sándor). Ten slouží za války proti Rusku v ukrajinských ozbrojených silách v hodnosti poddůstojníka.

„Fedir Šandor se stal známým díky tomu, že po ruském útoku na Ukrajinu loni v únoru se jako dobrovolník přidal k armádě a svým studentům přednášel přímo se zákopů o přestávkách v boji,“ napsala Ukrajinska Pravda.

Kyjev o agrément, tedy souhlas hostitelské země, podle deníku žádal už před několika měsíci, ale maďarská strana nového velvyslance schválila až teď, napsal deník, jenž připomněl spekulace, že důvodem průtahů může být neochota ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stýkat se s maďarskou hlavou státu, kterou vnímá jako loajální spolupracovnici premiéra Viktora Orbána. „Průtahy primárně nezavinila Katalin Nováková. Hlava státu vždy ruskou agresi důrazně odsuzovala,“ uvedla ATV na svém webu.

„Jak uvedl mluvčí Státní služby pro mimořádné situace Ukrajiny Oleksandr Chorunžij, od začátku rozsáhlé invaze nepřítele na Ukrajinu bylo zabito 78 záchranářů a 280 jich bylo zraněno,“ informuje služba na twitteru.

„Záchranáři jsou chráněni mezinárodními úmluvami, protože se nezapojují do bojových akcí, ale jdou zachraňovat lidi a poskytovat pomoc,“ dodává.

„V sobotu 5. srpna se ve vesnici Petrušovo v Kasimovském okrese Rjazaňské oblasti konal letní festival Makuška, kterého se každoročně účastní obyvatelé okolních vesnic a dač. Tentokrát se však zúčastnil nečekaný host - bývalá rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová,“ píše ruský server Vidsboku. Kneisslová se nechvalně proslavila, když na její svatbu roku 2018 dorazil prezident Vladimir Putin. Když si s ní zatančil, poklonila se mu.

Teď tráví léto v Rusku, v Rjazaňské oblasti si pronajala daču, jak uvedla pro Vidsboku. Video na YouTube má ukazovat, jak s místními mluví rusky.

„V září 2020 byla Karin Kneisslová nucena opustit svou rodnou zemi kvůli neustálým výhrůžkám smrtí a faktickému zákazu práce v Rakousku. Po dlouhém hledání našla malou farmu ve Francii, kde začala nový život se svými zvířaty. I tam ji však zastihla mediální agitace z Rakouska a byla nucena se opět přestěhovat,“ uvádí se na osobních stránkách Karin Kneisslové. V roce 2021 se stala členkou správní rady ruské ropné společnosti Rosněfť, v květnu 2022 rezignovala. V minulých měsících vystupovala na prominentních akcích v Petrohradě, jichž se zúčastnil i její vzácný svatební host Putin.

První dva tanky Leopard 1 tento týden opustily Belgii a jsou na cestě na Ukrajinu, píší belgická média. Technika podle nich ovšem nepochází od belgické vlády, ale od neznámé země, která od soukromé společnosti OIP koupila celkem 50 starších modelů tanků německé výroby.

„Tanky se nejprve přesunou do Německa a do Itálie, kde budou zmodernizovány a dostanou moderní zbraňové systémy. Následně zamíří na bojiště,“ řekl listu De Standaard šéf belgické firmy OIP Freddy Versluys. Tanky pocházejí právě ze skladů této firmy. „To všechno bude nějakou dobu trvat. Jen samotná přeprava zabere několik týdnů. Padesátku tanků nejde jen tak za několik dnů naložit na nákladní vozy,“ uvedl.

OIP nakoupila Leopardy asi před deseti lety, kdy se jich v rámci snižování nákladů zbavovala belgická armáda. Uvedl to list The Brussels Times, podle kterého na začátku letošního roku belgická ministryně obrany Ludivine Dedonderová oznámila, že Belgie má zájem o zpětný odkup těchto tanků. OIP však podle ní požadoval za zastaralou techniku nepřiměřenou částku, obchod se proto neuskutečnil.

Bilance ruského státního rozpočtu se od ledna do konce července podle předběžného odhadu ocitla v deficitu 2,82 bilionu rublů (645,2 miliardy Kč), což představuje 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Uvedlo to dnes ruské ministerstvo financí. Ve stejném období loni Rusko vykázalo přebytek 557 miliardy rublů, od té doby ale vládní finance zasáhly značné výdaje v souvislosti s invazí na Ukrajinu a západními sankcemi na vývoz ropy a plynu.

Rusko zdvojnásobilo cíl výdajů na obranu v letošním roce na 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč), což je asi třetina celkových výdajů. Ukazuje to vládní dokument, do kterého nahlédla agentura Reuters.

Ministerstvo financí přestalo v loňském roce zveřejňovat samostatné měsíční údaje o stavu rozpočtu. Reuters však na základě předchozích údajů uvedla, že v červenci Rusko vykázalo schodek 222 miliard rublů, zatímco v červnu byl rozpočet v přebytku.

Pětasedmdesátiletá paní Lydia z Pokrovsku má zdemolovaný byt. Její panelák zasáhla v pondělí ruská raketa.

Ukrajinské jednotky na jihu země pronikly do první linie ruské obrany, ale postup komplikují hustá minová pole, technické překážky včetně protitankových příkopů a chybějící letectvo na ukrajinské straně. Přesto u Robotyne dosáhly „určitého postupu, o stovky metrů“, uvedl dnes v televizi zástupce velitele uskupení vojsk Tavria Serhij Kuzmin.

„Rusů je tam velice mnoho. Na čtvereční metr jich není méně než min,“ řekl podle agentury Unian Kuzmin. Dodal, že se mění nejen kvantita, ale i kvalita ruských vojsk: Vojáci jsou lépe vycvičeni než dříve, ruské velení nasazuje zálohy z druhé linie obrany a přibylo elitních jednotek námořní pěchoty, výsadkářů i speciálních sil.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, jenž pozastavuje platnost některých článků daňových dohod se Spojenými státy, členy Evropské unie včetně Česka a dalšími zeměmi, které Moskva nepovažuje za přátelské.

Náměstek ruského ministra financí Alexej Sazanov uvedl, že ve smlouvách o zamezení dvojímu zdanění budou pozastaveny články, jež stanoví snížené daně u úroků, dividend a licenčních poplatků směřujících do zahraničí. Nadále však podle něj budou platit ustanovení zamezující dvojímu zdanění příjmů fyzických osob.

„Pozastaveny budou jednotlivé články dohod, nikoliv samotné dohody, takže pravidla pro zamezení dvojímu zdanění fyzických osob zůstanou v platnosti,“ citovala náměstka agentura Interfax.

„Na kontrolním stanovišti Hrušiv na ukrajinsko-polské hranici byl odhalen pokus o zneužití humanitárního účelu,“ informuje Státní pohraniční služba Ukrajiny (DPSU). „Třicetiletý rodák z Kyjevské oblasti dovážel na Ukrajinu dva automobily VW Tiguan vyrobené v letech 2018 a 2019. Předložil doklady, podle kterých vozy převážel jako humanitární pomoc pro charitativní organizaci.“

Pohraničníci s celníky však zjistili, že příjemce takovou „humanitární pomoc“ neočekává. „Vozidla byla celníky podle stanoveného postupu zajištěna,“ dodává DPSU.

Dříve běloruská atletka Kryscina Cimanouská bude Polsko, za které může startovat od neděle, reprezentovat už na mistrovství světa v Budapešti. Je v nominaci na stovku, dvoustovku a sprinterskou štafetu. Dnes to oznámila Polská atletická federace.

Svou bývalou vlast by Cimanouská na mistrovství světa reprezentovat nemohla. Atleti z Běloruska jsou stejně jako Rusové vyloučeni z mezinárodních soutěží kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Rusko vyslalo na Ukrajinu rakety Ch-55, které Kyjev předal Moskvě v roce 1999 jako součást splacení dluhu, zjistilo vyšetřování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda.

Video z Pokrovska

Ruské ministerstvo obrany dnes potvrdilo, že ruská armáda na Pokrovsk zaútočila. Podle jeho tvrzení ale nezasáhla rezidenční oblast, nýbrž „velicí středisko ukrajinské armády“. „V oblasti obce Krasnoarmejsk Doněcké lidové republiky bylo zasaženo předsunuté velicí středisko uskupení ukrajinských vojsk Chortycja,“ sdělilo ministerstvo na sociální síti telegram. Pokrovsk přitom označilo jeho názvem používaným v sovětských dobách a lokalizovalo ho na území takzvané Doněcké lidové republiky, což je útvar, který na východě Ukrajiny vyhlásili proruští separatisté. Pokrovsk ale na území ovládaném separatisty neleží.

Počet zraněných po ruském útoku na Pokrovsk na východě Ukrajiny, při němž byly zasaženy bytové domy, si vyžádal sedm mrtvých, stoupl z předchozích 67 na 88, informoval podle agentury Unian šéf oblastní správy Pavlo Kyrylenko. Mezi raněnými je také 31 policistů, sedm záchranářů, čtyři vojáci a dvě děti.

Ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce (NAZK) vytvořila databázi, kde eviduje obrazy nebo sochy, o nichž předpokládá, že je vlastní nebo v posledních letech vlastnili Rusové, na něž Západ uvalil sankce v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Podle úřadu je účelem projektu nazvaného Válka a umění napomoci sledovat porušování sankcí na mezinárodním trhu s uměním, usnadnit obchodníkům s ním provádět vlastní „sankční“ kontroly a ztížit ruským oligarchům prodej takového majetku.

V databázi se nacházejí díla od Leonarda da Vinciho, Sandra Botticelliho, Paula Gauguina, Gustava Klimta, Marca Chagalla, Claudea Moneta, Pabla Picassa nebo Andyho Warhola. Jejich hodnota se v případě těch nejznámějších umělců pohybuje v řádu desítek milionů dolarů. Jako jejich vlastníci jsou uvedeni mimo jiné ruští oligarchové Michail Fridman, Roman Abramovič, Dmitrij Rybolovlev nebo Arkadij Rotenberg. Ti se zároveň objevují na sankčních seznamech Západu, který je viní z napomáhání ruské vojenské agresi.

Británie rozšířila sankční seznam zaměřený na omezení ruského zbrojního průmyslu a dodávek zbraní ze zahraničí, píše agentura Reuters. Figuruje na něm nově 22 firem a jednotlivců ze Slovenska, Íránu, Turecka, Spojených arabských emirátů a Švýcarska. Slovenským občanem na seznamu je Ašot Mkrtyčev, bývalý obchodník se zbraněmi ázerbájdžánského původu, kterého už v březnu na sankční seznam zařadily Spojené státy.

Mkrtyčev podle amerického ministerstva financí koncem roku 2022 a začátkem letošního roku spolupracoval se zástupci Severní Koreje, od kterých se údajně pokusil získat kolem 20 druhů zbraní a munice a ty chtěl posléze prodat Rusku výměnou za "komerční letadla, suroviny a další zboží" pro KLDR. Na Slovensku figuruje Mkrtyčev v několika kauzách z posledních 15 let, včetně dvou údajných podílů na vraždě.

Varšava rozmístí na hranici s Běloruskem další vojáky. Podle agentury PAP to dnes oznámilo polské ministerstvo obrany, jehož šéf Mariusz Blaszczak vyhověl žádosti pohraničníků o další posily. Ministerstvo konkrétní počty neupřesnilo, nicméně pohraniční stráž požádala o vyslání dalších 1000 vojáků na polsko-běloruskou hranici kvůli migraci, z jejíž organizace Varšava obviňuje Minsk. Na hranicích je nyní rozmístěno přibližně 2000 vojáků a stovky policistů a příslušníků pohraniční stráže, napsal PAP.

Náměstek polského ministra vnitra Maciej Wonsik o den dříve podle polských médií prohlásil, že na hranici s Běloruskem sílí agresivita vůči polským pohraničníkům a vojákům. Bělorusové podle náměstka také poškozují technické překážky na hranici, aby migrantům umožnili dostat se na polskou stranu. Rostou obavy, že by se běloruské úřady mohly pokusit migranty tlačit přes hranici jako v případě migrační krize z roku 2021, píše PAP.

Ruské síly zaútočily během posledního dne na pět oblastí, zabily nejméně 11 lidí a zranily nejméně 91 dalších, uvedly úřady 8. srpna.

Válka na Ukrajině není v Moskvě téměř vůbec citelná, napsal novinář listu The New York Times, který se vydal do Ruska, aby tam zkoumal projevy válečného konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko před zhruba rokem a půl. Válka a problémy, které s sebou přináší, naopak podle reportáže amerického deníku prostupují do životů obyvatel chudých regionů nejrozlehlejší země světa nebo pohraničí, které se musí vypořádávat s následky ukrajinského ostřelování.

„Zdá se, že v Moskvě... mají západní sankce malý dopad, až na to, že na obchodech, jako je Dior, jsou tabulky s nápisy 'Z technických důvodů zavřeno' a že západní podniky nahradily firmy s úsměvnými novými jmény jako Stars místo Starbucks,“ uvádí reportáž.

„Metro září čistotou, restaurace nabízející japonsko-ruskou fusion kuchyni praskají ve švech, lidé většinu věcí platí bezkontaktně přes telefony, na ulicích je absurdně velká koncentrace luxusních aut a internet funguje skvěle, stejně jako v celém Rusku,“ pokračuje článek amerického deníku.

Ruské síly zasáhly 8. srpna vesnici Kozach Lopan v Charkovské oblasti a zranily dva muže, uvedl guvernér Oleh Syniehubov.

Zranění byli hospitalizováni, jeden je ve vážném a druhý ve středně těžkém stavu, uvedl úředník v Telegramu. Ranní útok na Kozach Lopan zasáhl domy a hospodářské budovy a podle Syniehubova způsobil požár.

Ve druhém čtvrtletí turistice v Česku pomohly především odložené dovolené z doby koronavirové pandemie. Stále však chybí bonitnější klientela a také návštěvníci ze zahraničí, především Rusové, Číňané a Američané. Vývoj služeb pak ve druhém čtvrtletí ukázal, že stagnují a restart ekonomiky nepřichází. Vyplývá to z vyjádření odborníků k výsledkům cestovního ruchu a tržbám za služby, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Kvůli válce na Ukrajině chybí zejména turisté z Ruska, případně z Číny. Ze stejného důvodu často chybí i Američané, pro které jsme blízko válce.