Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána. 

Proti poskytnutí kazetové munice Ukrajině se postavila i Kanada. „Nepodporujeme používání kazetové munice,“ uvedla v prohlášení kanadská vláda, která připomíná, že země se přidala a dodržuje úmluvu zakazující používání a výrobu těchto zbraní. Kanada patří k zemím, které nejhlasitěji podporují Ukrajinu a napadené zemi poslala miliardy dolarů humanitární i vojenské pomoci.

Polsko začalo s přesunem 1000 svých vojáků k hranici s Běloruskem. Varšava krok odůvodňuje obavami z přítomnosti v sousední zemi žoldnéřů z Wagnerovy skupiny, píše dnes agentura Reuters. Není však jisté, zda se příslušníci Wagnerovy skupiny skutečně do Běloruska přesouvají.

Přesun polských vojáků oznámil na sociálních sítí ministr obrany Mariusz Balszczak. „Ukazujeme tím, že jsme připraveni zareagovat na pokusy o destabilizaci u hranic s naší zemí,“ uvedl ministr. Již dříve Varšava uvedla, že má z přesunu wagnerovců do sousední země bezpečnostní obavy.

Rusko nebylo o propuštění pětice ukrajinských velitelů Azovstalu informováno, uvedl podle agentury RIA Novosti mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Peskov dále uvedl, že Ankara porušila dohodu, podle které měla držet na svém území tyto vojáky do konce války na Ukrajině.

Kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského zveřejnila další fotografie z návratu velitelů Azovstalu. 

Úřad generálního prokurátora uvádí, že spolu s mezinárodními partnery vyšetřuje válečné zločiny, kterých se podle něj dopustila ruská vojska od samotného začátku invaze. „Žádný zločin nezůstane bez trestu,“ uvedl úřad. Podle něj se podařilo dosud určit 353 podezřelých a obvinit 219 lidí. Za úspěch úřad označil také vydání zatykače ze strany Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

V rámci svého mírového plánu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mimo jiné požaduje vytvoření zvláštního tribunálu, který by soudil ruské válečné zločiny. Ukrajinská tvrzení o válečných zločinech Moskva odmítá.

 Od začátku ruské invaze na Ukrajině, od kterého dnes uplynulo 500 dnů, zemřelo přes 10.500 civilistů. Mezi nimi bylo i 494 dětí. Dnes to uvedl v tiskové zprávě úřad ukrajinského generálního prokurátora Andrije Kostina. Podle něj se ruská vojska na ukrajinském území dopustila 94.000 válečných zločinů. Údaje úřadu země ve válce nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

 Lotyšsko má nového prezidenta. Funkce hlavy státu se dnes ujal Edgars Rinkévičs, někdejší dlouholetý ministr zahraničí, jehož parlament zvolil do čela země v květnu. Ve svém projevu přislíbil zachování podpory Ukrajině, která se už 500 dní brání ruské vojenské agresi. Informovaly o tom stanice BBC a Deutsche Welle.

„Ruská válka a genocida na Ukrajině vytvořily novou, tvrdou realitu,“ uvedl Rinkévičs, jenž podle agentury DPA rovněž varoval před „imperiálním Ruskem a režimem (běloruského vůdce Alexandra) Lukašenka“, kteří podle něj představují hrozbu pro region, Evropu i svět. Lotyšsko se bude nadále zasazovat o silnou Evropskou unii i Severoatlantickou alianci, dodal.

„Jsem rád, že naše letectvo pomohlo při návratu domů na Ukrajinu těmto statečným obráncům svobody z Azovstalu!“ Napsal premiér Petr Fiala k fotografii velitelů Azovstalu na palubě českého speciálu.

I am glad that our Air Force has assisted in returning back home to Ukraine these brave defenders of freedom from Azovstal!

We will always stay by your side. 🇺🇦🇨🇿 https://t.co/HesAE1Lirj

— Petr Fiala (@P_Fiala) July 8, 2023

A tady je fotografie Volodymyra Zelenského a pětice hrdinů z Azovstalu přímo na palubě českého vládního speciálu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že se z Turecka do vlasti vrací společně s pěti ukrajinskými veliteli, kteří loni bránili do konce bitvy o Mariupol tamní železárny a ocelárny Azovstal. Z ruského zajetí se dostali v září při výměně válečných vězňů a měli žít do konce války v Turecku. Zelenskyj zřejmě přesvědčil tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby je nechal jít domů, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

„Vracíme se domů z Turecka a vracíme domů naše hrdiny. Ukrajinští vojáci Denys Prokopenko, Svjatoslav Palamar, Serhij Volynskyj, Oleh Chomenko, Denys Šleha budou konečně se svými rodinami,“ napsal na twitteru ukrajinský prezident. Zveřejnil zároveň video, na němž je vidět, jak všichni nastupují do českého vládního speciálu, kterým ukrajinský prezident přicestoval ve čtvrtek z Bulharska do Česka a poté se vypravil na návštěvu Slovenska a Turecka, kde jednal s Erdoganem.

Повертаємося додому з Туреччини й повертаємо додому наших героїв.
Українські воїни Денис Прокопенко, Святослав Паламар, Сергій Волинський, Олег Хоменко, Денис Шлега нарешті будуть із рідними.
Слава Україні!

——

We are returning home from Türkiye and bringing our heroes home.… pic.twitter.com/SLX3RIWPiy

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 8, 2023

Britský premiér Rishi Sunak dnes zdůraznil, že Británie je signatářem úmluvy, která zakazuje výrobu kazetové munice a odrazuje od jejího používání, proti kterému se vyslovila i OSN. Kyjev se zavázal, že munici nepoužije v Rusku nebo v městských oblastech.

Generální tajemník OSN António Guterres je proti dalšímu používání kazetové munice, uvedl v pátek mluvčí OSN na dotaz ohledně plánovaného prohlášení USA. Sunak dnes zdůraznil, že Británie je signatářem Úmluvy o kazetové munici , ale jinak se bude snažit Ukrajinu dále podporovat.

Ukrajině by neměla být poslána kazetová munice, prohlásila dnes španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Komentář učinila v reakci na rozhodnutí Spojených států darovat tyto kontroverzní zbraně Kyjevu na pomoc při protiofenzívě vůči ruským silám. 

Kazetová munice v určité fázi letu exploduje a rozpadne se na množství menších náloží, které zabíjejí na velké ploše. Kvůli hrozbám pro civilisty budí značnou kontroverzi. Více než 120 zemí včetně Španělska i Česka se v Úmluvě o kazetové munici zavázalo, že tyto zbraně nebudou dále vyrábět, skladovat, přesouvat ani používat. Dohodu nepodepsaly například USA, Indie nebo Brazílie, ale ani Rusko a Ukrajina, které obě podle mezinárodních pozorovatelů tento typ munice již od loňského února, tedy od začátku ruské invaze, použily.

„Španělsko má kromě pevného závazku vůči Ukrajině také pevný závazek, že určité zbraně a bomby nemohou být dodávány za žádných okolností,“ řekla Roblesová novinářům v Madridu. „Ne kazetové munici a ano legitimní obraně Ukrajiny, která by, jak chápeme, neměla být prováděna pomocí kazetové munice,“ dodala.

Obětí ruského útoku na Lyman přibývá. Média informují už o osmi mrtvých, původní bilance byla šest obětí.

BREAKING:

8 Ukrainian civilians were killed and 13 injured after a Russian artillery strike on the city of Lyman today.

Never forget that Russia is a terrorist state! pic.twitter.com/9n74O0DKKA

— Visegrád 24 (@visegrad24) July 8, 2023

Sedmačtyřicet obyvatel Česka míní, že ukrajinská protiofenziva nepřispěje k rychlejšímu ukončení ruské agrese. Opačný názor má zhruba třetina Čechů, 31 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Radiožurnál, který dnes zveřejnil web iRozhlas.cz. Pesimističtější názor zastávají nejčastěji lidé ve věku nad 59 let, lidé se střední školou bez maturity nebo v téměř 50 procentech případů i obyvatelé Moravy a Slezska.

„Oproti tomu víru, že ofenziva přispěje k rychlejšímu ukončení konfliktu, ve vyšší míře vyjádřili v 39 procentech případů vysokoškoláci. Dále tomu v 52 procentech případů věří voliči SPOLU, voliči PirSTAN v 46 procentech a voliči Petra Pavla ve 45 procentech případů," sdělil serveru šéf společnosti Median Přemysl Čech. Necelá čtvrtina obyvatel nemá na situaci žádný názor.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během dnešní návštěvy tureckého Istanbulu společně s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem pomodlil za ukrajinské oběti ruské invaze, která trvá už 500 dní. Informoval o tom na sociálních sítích Zelenskyj, jenž zároveň duchovnímu - považovanému za nejvyšší autoritu pravoslavných věřících - poděkoval za duchovní podporu Ukrajinců.

„Probrali jsme realizaci mírového plánu a návratu dětí, které okupanti deportovali a které bychom měli vrátit domů k jejich příbuzným na Ukrajinu,“ napsal v dalším příspěvku ukrajinský prezident, který rovněž zveřejnil videozáběry ze setkání s duchovním.

Bělorusko zřejmě vyklízí stanové tábory na svém území, které sloužily k výcviku ruských vojáků. Na základě zkoumání satelitních snímků to uvedlo americké Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Co přesně to znamená, není zřejmé. Podle rozhlasové stanice to nicméně vyvolává otázky, zda Moskva například nepotřebuje více vojáků na frontové linii, aby zastavila ukrajinskou protiofenzívu.

Nejméně šest lidí zahynulo a dalších pět utrpělo zranění při ruském ostřelování města Lyman na východě Ukrajiny, uvedl oblastní šéf Pavlo Kyrylenko.

Russia shelled Lyman in Donetsk region today. At least 6 people died, 5 wounded - head of Donetsk regional military administration.

Terrorist state continues attacking civilians. pic.twitter.com/vXV3DtVg5n

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) July 8, 2023

Po červnovém útlumu se v posledních sedmi dnech opět odehrávají jedny z nejintenzivnějších bojů na frontě v okolí východoukrajinského Bachmutu. Ve své analýze to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) dosáhla ukrajinská armáda v oblasti Bachmutu takticky významných úspěchů a v pátek pokračovala v protiofenzívě v nejméně třech dalších sektorech.

"Ukrajinské síly dosahují stabilních zisků jak severně, tak jižně od Ruskem ovládaného města," domnívá se britský resort obrany ohledně bojů u Bachmutu. "Ruští obránci se velmi pravděpodobně potýkají se špatnou morálkou, směsí nesourodých jednotek a omezenou schopností najít a zasáhnout ukrajinské dělostřelectvo," poznamenalo ministerstvo.

Ukrajinská armáda podle webu Ukrajinska pravda informovala, že zničila v noci na dnešek pět ruských útočných dronů Šáhed. Některé bezpilotní stroje se protivzdušné obraně zlikvidovat nepodařilo, ale kolik jich bylo, ukrajinské vzdušné síly neuvedly. Zasáhly podle nich průmyslové objekty a infrastrukturu ve dvou ukrajinských regionech - v Kirovohradské a Dněpropetrovské oblasti, kde se nachází Kryvyj Rih.

Ukrajina se i v noci na dnešek bránila ruskému vzdušnému úderu. Tentokrát úřady hlásí útok na Zelenského rodný Kryvyj Rih na jihovýchodě země. "Nepřítel udeřil v noci na Kryvyj Rih. Použil bezpilotní letouny. Zasáhl zemědělský podnik. Šestadvacetiletý muž utrpěl zranění. Ve středně těžkém stavu ho hospitalizovali," uvedl šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak, podle něhož na místě vypukly dva požáry, zničeno bylo několik skladů a poškozeny jsou automobily a vybavení.

Ukrajina se už 500 dní brání ruské vojenské agresi. Její prezident Volodymyr Zelenskyj při této příležitosti zveřejnil video z Hadího ostrova, který ukrajinská armáda osvobodila loni na konci června a který je symbolem odporu Ukrajinců vůči ruské invazi. Kdy záběry s hlavou státu na místě vznikly, není zřejmé, podotkla ruská služba BBC. Zelenskyj byl v posledních dnech na cestách v zahraničí.

"Hadí ostrov. Svobodný ostrov svobodné Ukrajiny," uvedl prezident v příspěvku doprovázejícím video, na němž je vidět, jak na ostrov připlouvá v člunu, poté tam se spolupracovníky a vojáky pokládá květiny v barvách ukrajinské vlajky nebo dává na hladinu moře věnec. "Jsem vděčný všem, kteří zde bojovali proti okupantům. Uctili jsme památku hrdinů, kteří položili své životy v této bitvě," řekl Zelenskyj, který boj o Hadí ostrov označil za jeden z nejdůležitějších současného konfliktu.

500 днів повномасштабної війни.

Зміїний. Вільний острів вільної України.

Вдячний усім, хто бився тут проти окупантів. Вшанували памʼять героїв, які віддали своє життя в цій битві – одній із найважливіших за час повномасштабної війни.

Слава кожному і кожній, хто воює заради… pic.twitter.com/En6Gt0b395

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 8, 2023

Takhle slouží západní technika na Ukrajině. Na frontové linii v Doněcké oblasti mají vojáci k dispozici francouzský raketový systém LRU M270.

Doprovázel ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z Bulharska do Prahy, plánoval celou jeho cestu do Česka. Připravit cestu muže, jehož země už téměř rok a půl čelí bezprecedentní agresi ze strany Ruska, nebylo snadné ani pro ukrajinskou, ani pro českou stranu. Národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar v rozhovoru pro Blesk prozradil, jak dlouho se návštěva připravovala a jaká byla úskalí. 

Do Česka s Volodymyrem Zelenským přijel i jeho věrný ochránce Maksym Doněc. Vidět jsme ho mohli například při pátečním příjezdu ukrajinského prezidenta k Pražskému hradu. Zelenského bedlivě sledoval také v pátek, když pokládal květiny k památníku 17. listopadu na Národní třídě.