„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
V pátek turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským řekl, že Turecko je ochotné uspořádat mírový summit za účasti Ruska. Zelenskyj řekl, že nejdříve je nutné vypracovat mírový plán a až pak začít jednání s Moskvou. Zdůraznil přitom, že se nehodlá vzdát jakéhokoli území.
Zelenskyj má vlastní mírový plán, který předpokládá odchod ruských vojáků z celé Ukrajiny a obnovu jejích státních hranic. Kreml mírová jednání za podmínek požadovaných Kyjevem vylučuje.
Papež byl v rozhovoru tázán na svůj postoj v debatě mezi těmi, kteří říkají, že by se Ukrajina měla vzdát, protože není schopna vypudit ruské síly, a těmi, kteří tvrdí, že by to legitimizovalo počínání silnějšího. Tazatel v rozhovoru použil termín „bílá vlajka“.
„To je jedna interpretace, to je pravda,“ řekl František podle přepisu rozhovoru a jeho částečného záznamu, které má Reuters k dispozici. „Ale domnívám se, že nejsilnější je ten, kdo zhodnotí situaci, pomyslí na lidi a má odvahu k bílé vlajce a jedná,“ řekl papež a dodal, že jednání by se měla konat s pomocí světových mocností. Na dotaz, zda je připraven jednání zprostředkovat, odpověděl: „Jsem tu.“
„Slovo jednat je odvážné slovo. Když vidíte, že jste poražen, že věci se nevyvíjí dobře, musíte mít odvahu k jednání,“ řekl František.
Většina mužů v četě Oksany Rubanyakové je nejméně o 10 let starší než ona. „Ženy jsou uznávány, ženy jsou povyšovány do bojových pozic, do důstojnických pozic. Už to nejsou jen lékařské nebo velitelské role,“ řekla CNN v telefonickém rozhovoru. Vojačky se nyní účastní útoků, řekla pro CNN. "A mám z toho velkou radost."
Počet žen v armádě se výrazně zvýšil od doby, kdy Rusko zahájilo svou totální invazi na Ukrajinu, přičemž podle oficiálních statistik v současnosti slouží v ozbrojených silách Ukrajiny více než 62 000 žen. Více než 5 000 slouží v bojové zóně. Přečtěte si, jak změnila válka životy vojaček.
„Ukrajina by měla mít‚ odvahu být pod ‚bílou vlajkou‘ vyjednávání,“ řekl papež František. „Když vidíte, že jste selhali, že věci nejdou dobře, musíte mít odvahu vyjednávat,“ dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že příměří na Ukrajině umožní Rusku obnovit své síly a prostředky pro budoucí útočné operace, jak to Rusko dříve učinilo po zahájení ruské invaze v roce 2014. Připomíná to na sociální síti X Ústav pro studium války.
„Ukrajina nás nepožádala o vyslání vojáků. Ukrajina nás žádá, abychom nyní poslali munici,“ řekl francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné. „Pro nadcházející měsíce nic nevylučujeme.“
Viktoria porodila v bunkru, z Kyjeva pak uprchla. Bojí se, že válka nikdy neskončí
35letá Viktoria porodila svého syna v bunkru jen den po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Tehdy začínalo těžké ostřelování. Kvůli bezpečnosti svého syna se nakonec rozhodla Ukrajinu opustit, zanechala však za sebou mnoho příbuzných, píše britský deník The Guardian. Popsala, jaké těžkosti prožívala na začátku války, jak se přesouvala do bezpečí a jak jsou na tom nyní její příbuzní.
Za necelý týden by měly v Rusku proběhnout prezidentské volby. Díky speciálnímu referendu a změně ústavy se o post může opět ucházet Vladimír Putin. Ten již „láká“ voliče i v Libanonu.
„Z ukrajinských černomořských přístavů vyplulo přes 1000 lodí, které přepravily téměř 30 milionů tun nákladu, včetně obilí, do zbytku světa. Navzdory brutální válce Ruska Ukrajina nadále podporuje pracovní místa a podniky, roste svou ekonomiku a zásobuje svět životně důležitým zbožím,“ informovala na sociální síti X americká velvyslankyně na Ukrajině Bridget Brinková.
„Dnes jsem promluvil k Národnímu ceremoniálu Ceny Tarase Ševčenka,“ sdělil na twitteru ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. Podle něj je potřeba, aby národy měly co nejvíce lidí, kteří myslí srdcem a nežijí jen sami pro sebe.
„Ukrajina bude trvat věčně. Jsem vděčný všem, kteří nežijí jen pro sebe. Komu záleží na lidech a celém našem státě. Jsem vděčný všem, kteří jsou momentálně v první linii, i všem, kdo jsou s nimi. Kdo stojí na Ukrajině, stará se o ni a rozvíjí ji.“
Cvičení vojáků NATO z Finska, Švédska a Norska
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se ruským silám podařilo nad ukrajinskou Doněckou oblastí zničit ukrajinskou stíhačku MiG-21 a u města Pokrovsk ve stejné oblasti protiletadlový raketový komplex S-300. Podobná tvrzení nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská strana se k tomu nevyjádřila.
Ukrajinští představitelé dnes informovali o smrti nejméně dvou civilistů následkem ruských útoků. Dělostřelecké ostřelování zabilo v Dněpropetrovské oblasti 16letého chlapce, sdělil na sociální síti Telegram představitel oblastní správy Serhij Lysak. Ve městě Časiv Jar v Doněcké oblasti pak ostřelování zabilo 46letého muže, uvedl na téže platformě šéf oblastní správy Vadym Filaškin.
USA se připravovaly na reálnou možnost, že Rusko provede na konci roku 2022 jaderný útok na Ukrajinu, tvrdí americká stanice CNN, která se odvolává na dva nejmenované vysoce postavené představitele americké prezidentské administrativy. Obavy z rizika jaderného útoku se podle těchto zdrojů nezakládaly pouze na hypotetických scénářích, ale vznikly na základě souboru několika událostí, analýz a poznatků rozvědek.
„Museli jsme vytvořit plán, abychom byli v nejlepší možné pozici, kdyby se tato dříve nemyslitelná událost skutečně stala,“ řekl stanici jeden její zdroj.
Obrana Ukrajiny zveřejnila na sociální síti X údajné ztráty ruského vojska na Ukrajině. Za poslední dva roky bojů mělo zahynout přes 420 tisíc vojáků, mělo být sestřeleno 347 stíhaček a 325 helikoptér a zničeno mělo být přes 6700 tanků a přes 8 tisíc dronů.
Debata o možnosti působení vojsk NATO na Ukrajině se rozhořela poté, co Macron na konferenci v Paříži na konci února v odpovědi na dotaz ohledně případného vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu řekl, že nic nelze vyloučit. Šéf francouzské diplomacie Stéphane Séjourné vzápětí upřesnil, že by Paříž své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, nýbrž plnit jiné úkoly.
V podobném smyslu jako Macron se v reakci na jeho slova vyjádřila estonská premiérka Kaja Kallasová nebo litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas. Myšlenku vyslání vojsk NATO už ale odmítly Německo, Itálie, Británie, USA nebo také Česká republika. Český prezident Petr Pavel nicméně po úterním jednání s Macronem v Praze řekl, že souhlasí s hledáním nových forem pomoci Ukrajině včetně diskuse o možné přítomnosti v zemi. Zdůraznil přitom, že nemá na mysli bojové jednotky, ale asistenci.
TV Nexta také sdílela video, kde jsou údajně vidět ukrajinské drony, které útočily během minulé noci na Rusko.
„Jde o to, že se bojí Putin. Ne my Putina,“ uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, jak zmiňuje TV Nexta. Přítomnost jednotek NATO na Ukrajině není nemyslitelná, dodal.
Ruské síly v noci na dnešek podle oznámení ruského ministerstva obrany sestřelily 47 dronů vyslaných Ukrajinou. Intenzivním náletům čelilo podle informací na sociálních sítích město Taganrog v Rostovské oblasti sousedící s Ukrajinou. Odražení dronů ministerstvo ohlásilo také ve vedlejší Volgogradské oblasti a nad belgorodským a kurským regionem, které oba sousedí s Ukrajinou. Dronovým náletům čelila i Ukrajina; ukrajinské letectvo uvedlo, že 12 z 15 těchto dronů se podařilo sestřelit.
Budoucnost Ukrajiny je v EU, při návštěvě Kyjeva to uvedl Výkonný místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis, informuje Unian. „Ve skutečnosti již pracujeme na podpoře Ukrajiny při její integraci do jednotného evropského trhu a již máme prioritní akční plán. Pracujeme na uzavření smlouvy o posuzování shody průmyslového zboží - tzv. ACCA dohoda. Pracujeme na řadě sektorů služeb, jako jsou informační technologie, včetně vstupu Ukrajiny do zóny „roaming at home“, sektor finančních služeb včetně vyhlídek vstupu Ukrajiny do jednotného evropského platebního prostoru,“ zmínil v rozhovoru s dopisovatelkou agentury.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.