„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Vážení čtenáři, se zpravodajstvím z války na Ukrajině se loučíme, znovu se přihlásíme ve středu ráno. Dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes opět varoval, že Rusko by před zimou mohlo zesílit vzdušné útoky na energetickou infrastrukturu země, podobně jako o rok dříve, poznamenala britská stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Přední německý publicista a novinář Hubert Seipel podle Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) dostával od oligarchy blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi peníze za práci na dvou knihách, které podle mnohých vyznívají ve prospěch šéfa Kremlu. Informuje o tom mimo jiné britský list The Guardian.
Ruská letecká společnost UTair byla nucena odstavit 30 vrtulníků typu Mi-8/Mi-17 kvůli omezení účasti v misích OSN, uvedl generální ředitel společnosti Andrej Martirosov podle agentury Interfax. Divize UTair, která disponuje 98 vrtulníky, tradičně patřila k největším dodavatelům služeb helikoptér pro OSN, ale kvůli protiruským sankcím zastoupení společnosti v kontraktech OSN klesalo, připomněla agentura s odvoláním na výroční zprávu společnosti za loňský rok.
Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák na setkání s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem prohlásil, že Slovensko již nebude Ukrajině dodávat zbraně. Podle něj stačí humanitární pomoc, kterou Slovensko poskytuje, informuje běloruský kanál Nexta.
O pokračujících ruských útocích na několika úsecích fronty na východě země informoval velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. „Rusové bez ohledu na ztráty útočí na naše jednotky, které se brání u Kupjanska. Kromě toho nepřítel ve větším počtu používá kamikadze drony (útočící přímo na cíl). Severně a jižně od Bachmutu se ruská vojska snaží protiútoky převzít iniciativu,“ napsal Syrskyj na sociální síti. Ujistil, že ukrajinští vojáci ruským útokům odolávají a že ofenzivní schopnosti nepřátel slábnou každým dnem.
Sněmovna možná omezí dobu bydlení ukrajinských běženců v bezplatném nouzovém ubytování. Úprava Petra Letochy (STAN) by mohla vložit do vládní novely takzvaného lex Ukrajina, podle níž si uprchlíci ze země čelící ruské agresi budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok do konce března 2025. Předloha je po dnešním druhém čtení před závěrečným sněmovním schvalováním, které by se mohlo uskutečnit ještě na nynější schůzi. Bude čelit také snaze SPD na zamítnutí.
Evropská unie toho musí dělat pro Ukrajinu více a musí to dělat rychleji. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se na tom dnes shodli všichni ministři obrany, kteří se účastnili jednání v Bruselu. Česko na schůzce zastupovala ministryně obrany Jana Černochová.
J&T Banka dokončila prodej své dceřiné společnosti J&T Bank AO ruskému holdingu Bjurokrat a definitivně opouští ruský trh. J&T Banka o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě.
„Déle než rok trvající proces vyžadující dodržení souladu s právními předpisy jak v Rusku, tak v Evropské unii byl úspěšně ukončen. Obchodní strany se domluvily, že detaily transakce nebudou zveřejňovat,“ uvedla banka.
Protiofenzíva pokračuje, ukrajinské ozbrojené síly vytvořily předmostí na levém břehu řeky Dněpr, řekl v americkém Hudsonově institutu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak podle webových stránek hlavy státu. Při jiné příležitosti ve Washingtonu uvedl, že počet ruských vojáků na Ukrajině je v současné době třikrát vyšší než na začátku invaze.
Evropská unie poskytne dalších 110 milionů eur (2,7 miliardy Kč) na humanitární pomoc pro Ukrajinu, oznámila dnes Evropská komise. Přímo do válkou zmítané země půjde 100 milionů eur a deset milionů eur bude určeno na podporu ukrajinských uprchlíků a hostitelských komunit v Moldavsku. Díky těmto financím budou moci humanitární organizace poskytnout místním obyvatelům další pomoc v podobě potravin, vody, přístřeší, ale i zdravotní a psychologické péče.
Zhruba 300 000 ukrajinských uprchlíků žijících v Evropě se vrací na Ukrajinu kvůli návštěvám lékaře. Podle deníku The New York Times to vyplývá z průzkumu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Někteří Ukrajinci deníku sdělili, že péči na Ukrajině považují za lepší a rychlejší. Další stovky tisíc ukrajinských uprchlíků žijících v Evropě se vrací na Ukrajinu i z jiných důvodů, například kvůli návštěvám u příbuzných.
Slovenská sněmovna začala jednat o programovém prohlášení nové vlády, která ohlásila vyšší daně i zastavení státní vojenské pomoci Ukrajině.
Maďarská vláda se dohodla s ruským koncernem Rosatom na časovém harmonogramu výstavby dvou nových bloků maďarské jaderné elektrárny Paks. Informovala o tom dnes agentura MTI. Maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó na společné tiskové konferenci s šéfem Rosatomu Alexejem Lichačovem uvedl, že nové bloky zahájí provoz na začátku příštího desetiletí.
Jeden z odsouzených za vraždu ruské novinářky a kritičky Kremlu Anny Politkovské byl předčasně propuštěn z vězení a odešel bojovat na Ukrajinu. Napsal to dnes portál Baza, který má blízko k ruským bezpečnostním složkám. Ruští vyšetřovatelé před lety označili bývalého policistu Sergeje Chadžikurbanova za jednoho z organizátorů vraždy, soud ho poslal za mříže na 20 let. Ve vězení měl být do roku 2034. Jeho advokát dnes serveru RBK informace o jeho omilostnění potvrdil.
Finsko zaznamenalo zvýšený počet žadatelů o azyl z třetích zemí přicházejících na hraniční přechody z Ruska a chystá zásah, uvedl ministr vnitra.
Šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak později informoval o útoku tří ruských dronů na město Nikopol, které si vyžádaly jeden lidský život a jednoho člověka zranily.
V Rusku pokračují práce na továrně, která má masově vyrábět íránské drony Šáhed. S odvoláním na satelitní snímky to uvádí zpráva amerického Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost. Drony podle ní Moskva hodlá využívat k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Zhruba 600 mrtvých nebo raněných v důsledku exploze pozemních min nebo takzvaných výbušných zbytků války loni na Ukrajině zmapovala Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min (ICBL). Je to přibližně desetinásobek proti roku 2021 před zahájením ruské invaze do sousední země. Celosvětově počet hlášených obětí podle ICBL loni klesl na 4510 z 5544 v předchozím roce, přičemž 1700 z nich byly úmrtí.
Ukrajina i Rusko hlásí sestřelení nepřátelských dronů nad svým územím. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS uvedlo, že v noci na dnešek protivzdušná obrana sestřelila čtyři ukrajinské bezpilotní letouny nad Moskevskou, Brjanskou, Orelskou a Tambovskou oblastí. Ukrajinské letectvo oznámilo zničení sedmi ruských dronů z celkově devíti vyslaných na ukrajinské území za uplynulou noc.
Kromě toho ruské invazní síly vypálily na Ukrajinu balistickou střelu Iskander a řízenou raketu Ch-35, uvedly ukrajinské vzdušné síly. Kam tyto střely a zbývající dva bezpilotní letouny dopadly, neupřesnila.
Podle německého ministra obrany se nepodaří splnit plán EU dodat Ukrajině do března příštího roku jeden milion kusů dělostřelecké munice.
Podle prohlášení rumunského ministerstva obrany poskytnutém agentuře AFP výcvik ukrajinských pilotů v Rumunsku začne pravděpodobně na začátku příštího roku. Výcvikové letouny budou létat pouze v leteckém prostoru NATO.
Středisko má sloužit podle Bukurešti k posílení schopnosti spolupráce mezi spojenci v Severoatlantické alianci a rovněž k výcviku rumunských pilotů. Rumunsko odkoupilo 17 letounů F-16 od Portugalska a na základě smlouvy z roku 2022 s Norskem jich dostane dalších 32. V souvislosti s konfliktem na Ukrajině se Rumunsko, které je klíčovým státem na východním křídle NATO, snaží posílit vlastní vojenské síly.
Oksana říká, že svůj život odložila. Covid-19 jí před dvěma lety vzal matku a manžela. Ruské dělostřelecké ostřelování ji letos na jaře připravilo o otce a nejstaršího syna. „Ponořila jsem se do své práce,“ vypráví 480 metrů hluboko pod městem Ternivka na východě Ukrajiny, zatímco v okolní tmě září bělmo jejích očí. Devětačtyřicetiletá žena dříve pracovala jako učitelka tance v internátní škole pro chudé děti v Bachmutu, místě jedné z nejtvrdších bitev rusko-ukrajinské války. Dnes jsou její dům i město zničené, škola zavřená, nejbližší příbuzní mrtví a ona pracuje jako hornice, píše The Economist.
Po vpádu Rusů na Ukrajinu v únoru 2022 Oksana (vedení jejího dolu požádalo, aby se příjmení zaměstnanců nepoužívala) utekla do Polska, kde v restauraci vařila a myla nádobí. Po Ukrajině se jí však stýskalo. Když jí přátelé řekli, že šachta v Ternivce hledá nové pracovníky, přihlásila se. Její nová práce je lépe placená než většina ostatních a nabízí dobrý důchod, vysvětluje Oksana. Pomáhá jí také blokovat vzpomínky. „Chci na všechno zapomenout,“ říká během pracovní pauzy.
Dobré ráno, ruské síly se nadále snaží o dobytí Avdijivky na východě Ukrajiny. Obranu řadu měsíců obléhaného města se snaží narušit zesíleným leteckým bombardováním, uvedla podle agentury Reuters ukrajinská armáda.
Nový útok s cílem obklíčit strategicky položené město na dohled od okupovaného Doněcka zahájily ruské síly v polovině října. Pohnout frontovou linií se jim od té doby podařilo jen nepatrně a za cenu velkých ztrát.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.