Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme vám dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra. 

Exploze byla zaznamenaná na levém břehu Kyjeva.

Další dva mrtvé a sedm zraněných si vyžádalo bombardování vsi Kruhljakivka u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, uvedly úřady. Šéf oblastní správy Oleh Syněhubov oznámil, že řízené letecké bomby zabily pětačtyřicetiletou ženu a šedesátiletého muže. Další dvě raněné ženy a dva muže museli zdravotníci převézt do nemocnice; jednu ženu stačilo ošetřit na místě. Terčem opakovaného útoku se pak stali záchranáři, z nichž dva utrpěli zranění, dodal gubernátor.

A tady je další video z Pokrovsku. 

Takhle to vypadá v Pokrovsku po ruském ostřelování. Šéf prezidentské kancelář Andrij Jermak na sociální síti telegram informoval o pěti zabitých a 18 zraněných. Ministr vnitra Ihor Klymenko později ohlásil zvýšení počtu zraněných na 31, včetně 19 policistů, pěti záchranářů a jednoho dítěte. „Rozebírání rozvalin pokračuje,“ dodal.

Petra Pavla dnes navštívil mosambický prezident Filipe Nyusi. Řešili i Rusko a Ukrajinu. „Vidíme význam této spolupráce i v tom, že africké země často nemají jinou alternativu než spolupráci s Ruskem nebo Čínou, protože jim nenabízíme příliš jiných možností. Čím více takových možností bude z naší strany, čím užší bude spolupráce mezi evropskými a africkými zeměmi, tím menší prostor bude pro negativní působení, ať už Ruska, nebo Číny,“ řekl Pavel.

Mosambický prezident zdůraznil, že jeho země nesouhlasí s ruskou invazí na Ukrajinu a že si přeje co nejrychlejší ukončení konfliktu. Pavel k tomu doplnil, že Česko a Mosambik mají stejný zájem na ukončení konfliktu. Rozdíly jsou podle něho v tom, jak vnímají rizika vycházející z války, když Česko se cítí bezpečnostně ohroženo kvůli blízkosti konfliktu, zatímco africké země mají obavy z ohrožení dodávek obilí, které měly v minulosti z Ruska i z Ukrajiny. Více se dočtete zde.

Oběti si podle Zelenského vyžádal zásah domu v Pokrovsku na východě země ruskými raketami. Zatím se ví o jednom mrtvém a sedmi raněných.

Rusové zasáhli obytnou budovu v Pokrovsku. 

Ukrajinský soud poslal na pět let do vězení vysoce postaveného preláta ukrajinské pravoslavné církve, která se před ruskou invazí podřizovala Moskvě. Zároveň nařídil, aby mu byl zkonfiskován majetek. Metropolita Jonafan, který stojí v čele Tulčinské diecéze ve Vinnycké oblasti, byl odsouzen za veřejné schvalování ruské invaze, uvedla média s odvoláním na komuniké ukrajinské generální prokuratury a tajné služby SBU.

Jonafan, občanským jménem Anatolij Jeleckich, byl podle generální prokuratury uznán vinným ze snahy o narušení územní celistvosti, o násilné svržení ústavního pořádku, porušení rovnoprávnosti občanů a ze schvalování ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině.

Rusko chce v noci na pátek z kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě vyslat modul na Měsíc; je to první takový projekt v moderní ruské historii. Oznámila to dnes ruská vesmírná agentura Roskosmos, která se podle agentury AFP už desítky let potýká s problémy při uskutečňování vlastních programů. Lunární mise nedávno zahájily i Spojené státy a Indie, zatímco bezposádkovému čínskému modulu se před téměř třemi lety podařilo na Měsíci přistát.

Přistávací modul Luna-25 odstartuje na nosné raketě Sojuz 2.1b v pátek v 02:10 moskevského času (00:10 SELČ), uvedl Roskomos. Přistát by měl na lunárním jižním pólu v „obtížném terénu", na Měsíci by pak měl nejméně rok odebírat a analyzovat vzorky půdy a provádět „dlouhodobý vědecký výzkum".

Rusové ostřelovali Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, zabili muže (36) a zranili staršího obyvatele, píše Kyiv Independent.

Ruské úřady zařadily uznávaného sociologa a publicistu Borise Kagarlického na seznam organizací a osob, o kterých mají informace, že se účastní extremistické činnosti nebo terorismu. Znamená to, že mu banky zmrazí účty a přestanou mu poskytovat služby, uvedla agentura Interfax. Dodala, že sociologův obhájce pokládá obvinění svého klienta za absurdní.

Čtyřiašedesátiletý sociolog je nyní trestně stíhán za schvalování terorismu a soud v Syktyvkaru, který leží 1100 kilometrů severovýchodně od Moskvy, na něj uvalil vyšetřovací vazbu. Důvodem se podle obhájce Sergeje Jerochova stala sociologova poznámka na sociální síti o poškození Krymského mostu výbuchem z loňského října, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Ruské jednotky použily k ostřelování ukrajinských pozic v Záporožské oblasti na jihu země střely z raketometů obsahující chemickou bojovou látku. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření velitele jednoho z uskupení ukrajinských vojsk Oleksandra Tarnavského na sociální síti. Moskva se k tomuto tvrzení zatím nevyjádřila.

„Nepřítel v rozporu se všemi úmluvami dál používá chemickou munici. V uplynulých 24 hodinách u obce Novodanylivka dvakrát střílel z raketometů střelami, které obsahovaly chemickou látku (pravděpodobně chlorpikrin),“ napsal generál Tarnavskyj, který velí uskupení Tavrija. Dodal, že ostřelování si nevyžádalo oběti ani raněné.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová učinila od začátku války několik „za vlasy přitažených“ prohlášení, ani to poslední není výjimkou. Nyní tvrdí, že Ukrajina odebírá lidské orgány živým i zabitým na bitevním poli a prodává je na černém trhu – s orgány obchoduje prý v zemích EU a NATO.

Turecký list Hurriyet oznámil, že by na konci sprna mohl do země dorazit ruský prezident na jednání o obilné dohodě.

Polská pohraniční stráž požádala ministerstvo obrany o vyslání další tisícovky vojáků na polsko-běloruské hranice kvůli nelegální migraci, kterou podle ní organizuje Minsk. Uvedl to dnes podle televize TVN 24 náměstek ministra vnitra Maciej Wonsik.

„Nebylo by možné dostat se přes hranice bez účasti běloruské strany,“ řekl náměstek na tiskové konferenci, které se zúčastnil také velitel polské pohraniční stráže Tomasz Praga. Wonsik tvrdil, že na hranici s Běloruskem vzrůstá agresivita vůči polským pohraničníkům a vojákům, kteří hranici střeží. Kupříkladu z běloruské strany byl vystřelen předmět, který rozbil okno ve vozidle pohraniční stráže. Bělorusové podle náměstka také poškozují technické překážky na hranici, aby migrantům umožnili dostat se na polskou stranu. „Potřebujeme mnohem více sil na hranici. Velitel Praga požádal ministerstvo obrany o přesun další tisícovky vojáků na polsko-běloruskou hranici,“ řekl Wonsik.

Ruským útočným oddílům se v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny podařilo postoupit o tři kilometry směrem do míst pod kontrolou Ukrajinců. Podle agentury RIA Novosti to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. Postup se podle něj Rusům podařil u dvou vsí asi 20 kilometrů východně od Kupjansku. Podobná tvrzení nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

„Za poslední tři dny představoval postup ruských vojsk v daném směru 11 kilometrů podél fronty a přes tři kilometry do hloubi nepřítelovy obrany,“ sdělilo ruské ministerstvo. Dodalo, že postup se odehrál u vesnic Vilšana a Peršotravneve.

Záběry z ukrajinského Chersonu, na který v noci na dnešek opět útočili Rusové.

Konzultace v saúdskoarabské Džiddě hodnotí náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN) pozitivně. Všechny delegace, které na plénu hovořily, podpořily zachování územní celistvosti Ukrajiny, uvedl dnes ve vyjádření, které má ČTK k dispozici. Víkendová schůzka diplomatů a vládních poradců čtyř desítek zemí skončila bez konkrétní dohody, pouze závazkem, že země budou pokračovat v mezinárodních konzultacích s cílem dosáhnout míru.

Na jednání nebylo pozváno Rusko, účastnili se ho zástupci Ukrajiny, západních zemí, Číny, Turecka, Brazílie či Indie a také EU. ČR zastupoval právě Marian. „Účast Číny, která se předchozích konzultací neúčastnila, je pro mě nejdůležitější zprávou,“ uvedl náměstek. „Průběh konzultací hodnotím pozitivně. Všechny delegace, které na plénu hovořily, podpořily zachování územní celistvosti Ukrajiny. Saúdská Arábie má s pořádáním podobných akcí zkušenosti a organizaci pojala velmi zodpovědně,“ poznamenal Marian. Česko podle něj vítá, že se o mírový proces zajímají a aktivně na něm participují i státy tohoto regionu.

Žena z Ruska také dostala úkol zjistit polohu systémů elektronického boje a muničních skladů ukrajinských ozbrojených sil v okolí města Očakiv v Mykolajivské oblasti. Tyto informace chtěli Rusové použít k přípravě nového rozsáhlého útoku na region. Agentka byla zadržena při činu, když se snažila předat údaje ruské straně, uvedla SBU.

Zadržená pochází z Očakivu a je bývalou prodavačkou v armádním obchodě v jedné z vojenských základen v regionu. Hrozí jí až 12 let odnětí svobody.

Policie na Ukrajině oznámila, že zatkla ženu, u které má podezření, že plánovala ruský letecký útok, jehož cílem bylo zavraždit prezidenta Zelenského. Žena je obviněna, že se před nedávnou cestou do ukrajinského regionu Mykolajiv snažila zjistit, kam a kdy prezident cestoval.

Mluvčí německé vlády dnes podle agentury Reuters řekl, že Berlín považuje mírové rozhovory v Džiddě za úspěšné setkání, protože ukázalo ochotu mezinárodního společenství pracovat na ukončení války. Důležité podle něj je, že se ho účastnila Čína a že na něm sehrála svou roli. „Německo se bude také nadále aktivně angažovat, včetně tohoto procesu,“ řekl mluvčí na pravidelné tiskové konferenci v Berlíně.

Stíhání Rusa – podle Deníku N je jím podnikatel původem z Ukrajiny Dmitrij Kalantyrskij – zahájila centrála 2. srpna. Trestné činnosti, která spočívala v převodu oligarchových peněz, se podle vyšetřovatelů dopustil v roce 2015. „Peněžní prostředky byly následně použity i na území České republiky,“ uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

Počet Rusů, kteří si jako prázdninovou destinaci vybrali anektovaný Krym, klesl během několika týdnů téměř o polovinu poté, co Ukrajina zesílila své útoky na infrastrukturu na poloostrově. Ruský deník Kommersant uvádí, že ve druhé polovině července klesly rezervace hotelů o 45 % ve srovnání se začátkem měsíce. Odborníci doplnili, že obsazenost hotelů klesla na 50 až 60 %.

Podle listu The Washington Post USA poskytly Ukrajině od počátku války v únoru 2022 vojenskou, finanční a humanitární pomoc za 66,2 miliardy dolarů.