Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz na sociálních sítích dnes rovněž oznámil, že se pohraničníkům společně s vojáky podařilo zabránit ukrajinským záškodníkům proniknout na ruské území. „Na místě boje byly nalezeny zbraně a munice, a to i zahraniční výroby, zahozené diverzanty,“ uvedl bez dalších podrobností. Podle kanálu Baza se do Brjanské oblasti pokusilo proniknout 15 až 30 diverzantů. V potyčce zahynul osmadvacetiletý poddůstojník pohraniční stráže, která je součástí ruské tajné služby FSB, a několik ruských vojáků utrpělo zranění. K odpovědnosti za vpád se přihlásil Ruský dobrovolnický sbor, bojující na straně Ukrajině. V boji podle něj přišli o život nejméně dva ruští pohraničníci: „Možná raději měli pracovat v oddělení boje proti přeposílání zpráv po sociálních sítích (FSB něco takového má),“ podotkl sbor.

Rusku, na nějž Západ po invazi Moskvy na Ukrajinu uvalil sankce, největší čínské banky půjčily miliardy dolarů, napsal list Financial Times (FT). Zatímco západní věřitelé pod tlakem regulátorů a politiků působení v Rusku omezují nebo z něj odcházejí, na jejich místo nastupuje Peking, který se snaží propagovat jüan jako alternativní světovou měnu vedle dolaru. Expozice čtyř největších čínských bank vůči ruskému bankovnímu sektoru se za čtrnáct měsíců do letošního března zvýšila čtyřnásobně, ukazují data Kyjevské ekonomické školy (KSE).

Finanční ústavy Bank of China, Industrial & Commercial Bank of China, China Construction Bank a Agricultural Bank of China měly na začátku roku 2022 investice v Rusku ve výši 2,2 miliardy dolarů (49,2 miliardy Kč). Do konce března letošního roku se zvýšily na 9,7 miliardy dolarů. Během stejného období rakouská Raiffeisen Bank, která má ze zahraničních bank největší pohledávky v Rusku, zvýšila svá aktiva v zemi o 40 procent na 29,2 miliardy dolarů, připomíná FT. Banka tvrdí, že hledá způsoby, jak ze země odejít, a od března svá aktiva v Rusku snížila na 25,5 miliardy dolarů.

Na Rudém náměstí v Moskvě byla zadržena aktivistka Aljona Koževnikovová, která šla na sólo demonstrace s ukrajinskou vlajkou.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un údajně plánuje na září cestu do Ruska, uvedl dnes list New York Times s odvoláním na americké a spojenecké zdroje. Účelem této návštěvy je diskutovat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o potenciálních dodávkách zbraní pro konflikt na Ukrajině.

Představitelé USA, Británie a Evropské unie plánují tento týden společně zatlačit na Spojené arabské emiráty, aby zastavily dodávky zboží do Ruska, které by mohlo pomoci Moskvě ve válce proti Ukrajině. Napsal to dnes list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje, podle nichž byly dosavadní žádosti na toto téma z velké části ignorovány.

Američtí a evropští představitelé tvrdí, že jsou stále více znepokojeni tím, že do Ruska směřuje více zboží západní výroby přes SAE, přestože USA tlačí na ostatní země, včetně sousedů Ruska, jako je Arménie, aby tento obchod omezily.

V Rusku byl zatčen poslanec komunistické strany za pěstování konopí 38letý poslanec. CPRF Alexander Shabolda postavil skleník přímo ve své garáži. Byl zadržen na dva měsíce.

Papež František se dnes vrátil ke svým slovům, která pronesl k mladým ruským katolíkům v srpnu. Tehdy je vyzval, aby si uvědomili, že jsou dědici „velké ruské říše“. To vyvolalo velkou nevoli na Ukrajině, která čelí ruské invazi, i v jiných postsovětských státech, kde byl výrok interpretován jako podpora imperialistické velkoruské myšlence. „Nemyslel jsem na imperialismu, když jsem to řekl, mluvil jsem o kultuře,“ řekl papež. Přiznal, že některé okolnosti výroků mohly být nešťastné. Ruské kulturní dědictví je podle něj „velmi dobré, velmi krásné“; František se přitom zmínil například o spisovateli Fjodoru Dostojevském.

Putin udělil Kadyrovově nejstarší dceři medaili „Řád za zásluhy o vlast“ Medaili obdržela za „zásluhy o rozvoj národní kultury a umění, mnohaletou plodnou tvůrčí činnost“.

Ruský generál Sergej Surovikin byl poprvé od červnové vzpoury žoldnéřské Wagnerovy skupiny spatřen na veřejnosti. Tvrdí to ruská moderátorka Xenija Sobčaková, která dnes zveřejnila údajnou fotografii respektovaného vojenského velitele. Různá média dříve informovala, že Surovikin upadl v nemilost Kremlu po červnové neúspěšné vzpouře wagnerovců a je vyšetřován pro svou možnou spoluúčast. Státní tisková agentura RIA uvedla, že minulý měsíc byl Surovikin odvolán a ve funkci šéfa letectva ho dočasně nahradil jeho zástupce Viktor Afzalov.

„Generál Sergej Surovikin je venku. Živý, zdravý, doma, se svou rodinou, v Moskvě. Fotografie pořízena dnes,“ napsala Sobčaková v popisku k fotografii, na níž je zachycen muž v civilním oblečení, slunečních brýlích a čepici, jak jde vedle ženy připomínající Surovikinovu manželku Annu. Pravost snímku nebylo možné ověřit, připomněla agentura Reuters.

Ukrajina je pro obnovení obilné dohody, ale nikoliv za cenu splnění „rozmarů a vydírání“ ze strany Ruska, okomentoval schůzku v Putina a Erdogana v Soči ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Unian. „Pokud teď přistoupíme na ústupky vůči Rusům, vrátí se k dohodě a o měsíc později od ní znovu odstoupí a nastolí nové požadavky. Je to prostě jejich klasické vydírání,“ prohlásil. Rusům se podle něj nedá věřit, a to ani v případě jejich návratu k obilné dohodě, takže Kyjev pokládá za nezbytné mít alternativní námořní cesty umožňující vývoz ukrajinského obilí.

Ukrajina dokončila likvidaci následků výbuchu vodní elektrárny Kachovka, řekl hlavní hygienický inspektor země Igor Kuzin. Ohniska cholery se podle něj vyhnula a situaci s vodou bude monitorovat záchranná služba.

Ruský těžební gigant Alrosa, největší světový producent diamantů, zahájil práce na otevření nového obřího dolu na ruském Dálném východě. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovala agentura Reuters. Produkce z něj by měla nahradit diamanty z dolu Mir uzavřeného kvůli průsaku, který si v roce 2017 vyžádal životy osmi lidí.

Projekt si vyžádá investice odhadem 121,5 miliardy rublů (přes 28 miliard Kč). Těžba by měla být zahájena v roce 2032, citují webové stránky Jakutské oblasti šéfa Alrosy Pavla Marinyčeva.

Důl Mir se před uzavřením podílel na roční produkci diamantů společnosti Alrosa přibližně devíti procenty. Nový projekt se bude jmenovat Mir-Glubokij a bude zajišťovat zhruba stejnou produkci jako ten zavřený, uvedl Marinyčev.

Rusko zrušilo na tento měsíc plánované vojenské cvičení Západ-2023, uvedl dnes podle agentury Interfax ministr obrany Sergej Šojgu. Ruská armáda podle něj místo toho „cvičí na Ukrajině“. „Ne, letos máme cvičení na Ukrajině,“ reagoval Šojgu po jednání ruských a tureckých představiteli v Soči na novinářský dotaz týkající se pravidelných manévrů.

O tom, že Moskva pravděpodobně manévry zruší, minulý týden informovalo britské ministerstvo obrany. Důvodem je podle Londýna nedostatek vojáků a vybavení, kterému Rusko v důsledku války na Ukrajině momentálně čelí.

Takzvaná společná strategická cvičení provádělo Rusko od roku 2010 ve čtyřletých cyklech, a to po celé zemi. Od roku 2021 se měla konat každý druhý rok v západní části země, což podle Londýna odráželo priority Moskvy s ohledem na narůstající konfrontaci se Západem.

Ruská protivzdušná obrana zneškodnila ukrajinský dron, který se pokusil zaútočit na tepelnou elektrárnu v ruské Brjanské oblasti. Oznámil to gubernátor oblasti sousedící s Ukrajinou a událost posléze podle tiskových agentur potvrdilo ruské ministerstvo obrany. Kyjev se k útokům v hloubi ruského území nevyjadřuje. Rusko během války proti Ukrajině, kterou rozpoutalo před více než půldruhým rokem, podnikalo systematické útoky proti ukrajinské energetice, aby zlomilo odpor napadené země.

„Ukrajinští teroristé podnikli útok na objekt infrastruktury - Klincovskou tepelnou elektrárnu. Bezpilotní letadlo zneškodnily prostředky radioelektronického boje,“ uvedl gubernátor Alexandr Bogomaz. Podle agentury TASS ujistil, že nikdo nebyl zraněn a ani nevznikly škody. I na jiném místě Brjanské oblasti podle gubernátora protivzdušná obrana zneškodnila ukrajinský dron, který se neškodně zřítil do pole.

Na rumunské území dnes v noci dopadly a explodovaly ruské drony, které útočily na cíle v ukrajinském přístavu na druhém břehu řeky Duna. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba následně uvedl, že Kyjev disponuje důkazy, že ruské drony zasáhly rumunské území. „Popírat to je nesmyslné, protože existují fotografické důkazy,“ řekl podle agentury Unian šéf ukrajinské diplomacie. Patřičné závěry podle něj musí vyvodit rumunská strana, Ukrajina je však ochotná se o své poznatky podělit. Kuleba také řekl, že mezi členskými státy NATO panuje obecný sklon neeskalovat situaci, která se odehrává na jejich hranicích s Ukrajinou.

Třímetrová socha rudoarmějce, která od roku 1956 stojí před školou v Želatovské ulici v Přerově, zůstane na svém místě. Návrh několika obyvatel na odstranění sochy neprošel zastupitelstvem, drtivá většina zastupitelů byla proti. Proti odstranění skulptury se postavili i radní, podle primátora Petra Vrány (ANO) by se ve městě neměly bourat pomníky připomínající konec druhé světové války a dávat tyto sochy do souvislosti s děním na Ukrajině. V Přerově je to druhý pokus o svržení sochy, který vzešel z občanské iniciativy. Ten první zastupitelé odmítli loni v červnu.

V Azovském moři se zřítil vrtulník Ka-52, informovala ruská média. Podle jejich informací se vrtulník zřítil 1. září ráno ve vodách Azovského moře asi 1,5 kilometru od pobřeží. Podle předběžné verze byly příčinou pádu obtížné povětrnostní podmínky - v oblasti byla silná mlha. Na palubě Ka-52 byli dva členové posádky. Během záchranné akce byli evakuováni.

Jednání Putina s Erdoganem po třech hodinách skončilo, uvedl TASS. O velitelích Azova, které Ankara vrátila Kyjevu, se podle Peskova nehovořilo.

V 26 základních školách, které zřizuje město Plzeň, dnes do prvních tříd nastoupilo 1847 dětí. Je to více než loni, kdy bylo prvňáčků 1781. Celkem dnes zahájilo nový školní rok na městských základních školách zhruba 16.000 žáků, loni jich bylo 15.784. Větší počet žáků je dán nejen tím, že do škol nastupují děti ukrajinských válečných běženců, ale také pokračujícím příchodem silnějších populačních ročníků do prvních tříd.

Mezi plzeňskými školáky je letos zřejmě 1446 dětí z Ukrajiny, i tento počet je ale zatím orientační a upřesní se v září. „V souvislosti s jejich vzděláváním většina našich škol navýšila kapacitu v režimu takzvaného zákona lex Ukrajina, který umožňuje na přechodnou dobu mimořádně využívat i prostory, jež nesplňují běžné hygienické požadavky,“ řekla náměstkyně primátora pro školství Lucie Kantorová (ANO).

Ruské jednotky zaútočily na vesnici Soniachne v Chersonské oblasti a zranily 11letého chlapce, informoval guvernér Oleksandr Prokudin 4. září. Oběť byla hospitalizována ve stabilizovaném stavu s poraněním způsobeným výbuchem miny a poraněním nohou, uvedl úředník. "Lékaři dělají všechno možné, aby zachránili život a zdraví dítěte," řekl Prokudin.

Podle tureckého prezidenta dnes „celý svět sleduje, co se během rusko-tureckého summitu stane s obilným koridorem“. „Čekají na výsledek,“ řekl Erdogan s odkazem zejména na rozvojové země. Mnoho z nich je závislých na dodávkách obilí a dalších potravin z Ukrajiny a jejich přerušení pro tyto země znamená zvýšené riziko potravinové krize.

Podívejte se na nové snímky, kdy prezident Vladimir Putin přivítal prezidenta Turecka Recepa Tayyipa Erdoğana v Soči.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přivítal v luxusním sanatoriu v letovisku Soči tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Očekává se, spolu budou jednat o obnově dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo o situaci na Ukrajině. Tu Rusko před rokem a půl vojensky napadlo.

Ukrajinská armáda za poslední týden dobyla zpět území o rozloze tří kilometrů čtverečních u Bachmutu v Doněcké oblasti na východě země. Dnes o tom na telegramu informovala náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová. Píše také o úspěšném postupu na jižní části fronty ve směru na Melitopol, žádný konkrétní údaj o dobytém území v této oblasti ale nezveřejnila.

„V okolí Bachmutu bylo osvobozeno celkem (od začátku protiofenzivy - pozn. ČTK) 47 kilometrů čtverečních,“ uvedla Maljarová. Rusové se podle ní v této oblasti brání s cílem zadržet postup Ukrajinců a neúspěšně se snaží znovu získat ztracené pozice.