Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli končí online zpravodajství k Ukrajině. Pokračuje opět ráno, dobrou noc.

Papeže Františka ve Vatikánu navštívila zvláštní delegace - představitelky sdružení manželek ukrajinských diplomatů.

Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku, je hrozbou pro bezpečnost. Uvádí to nová Bezpečnostní strategie ČR, kterou dnes schválila vláda. Oznámil to na tiskové konferenci ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Čína podle materiálu, který má ČTK k dispozici, zpochybňuje mezinárodní řád, což přináší negativní důsledky i pro euroatlantickou bezpečnost.

Česko podle strategie musí být schopné odolávat nepřátelskému působení v kybernetické, informační, ekonomické a zpravodajské oblasti, zároveň musí být dobře připraveno i na možnost, že se stane součástí ozbrojeného konfliktu. Zároveň dokument zmiňuje nutnost být připraven na řešení mimořádných a krizových situací včetně dlouhodobých, které jsou způsobené například změnou klimatu.

Česko zařadilo na vnitrostátní sankční seznam ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka a jeho syna Felixe Jevtušenka. Schválila to na dnešním zasedání vláda, vyplývá ze seznamu na webu ministerstva zahraničí. Jde o druhý zápis na sankční seznam, před dvěma měsíci na něj Česko zařadilo kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu moskevského patriarchu Kirilla.

Pro dané osoby znamená zařazení na sankční seznam zákaz vstupu do Česka, znemožnění jakýchkoli finančních operací skrze české subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi. Zařazení na vnitrostátní sankční seznam vládě umožňuje takzvaný Magnitského zákon, který vešel v účinnost v lednu.

Ruský generál Surovikin, který je zástupcem velitele invazních vojsk na Ukrajině, byl zatčen, píše The Moscow Times s odkazem na zdroje v armádě.

„Neměl jsem žádné pochybnosti o reakci lidí v Dagestánu a v celé zemi,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě této kavkazské republiky Ruské federace. Setkal se při tom s dagestánským lídrem Sergejem Melikovem, který ruského prezidenta ujistil, že „v Dagestánu není jediná osoba“, která by v sobotu 24. června, v den vzpoury, „nepodpořila rozhodnutí vedení Ruské federace“.

Ukrajina jedná s Polskem o koupi protilodních střel norské výroby, které jsou součástí obrany polského pobřeží a které jsou s to ničit jak námořní, tak pozemní cíle, uvedl polský server Defence24.pl. Jednání jsou podle neoficiálních informací portálu v pokročilé fázi. Po dodávce britských střel s plochou dráhou letu Storm Shadow by tak Kyjev mohl získat další evropskou zbraň dalekého dosahu.

Střely NSM (Naval Strike Missile) norské společnosti Kongsberg jsou s to ničit cíle vzdálené 200 kilometrů, jsou obtížně zjistitelné a současně poměrně malé, váží asi 400 kilogramů.

„Myslím si, že je Putin oslabený,“ komentoval německý kancléř Olaf Scholz situaci v Rusku po wagnerovské vzpouře. Ruský prezident po událostech z minulého týdne „nesedí v sedle“ tak pevně, jak tvrdí, pronesl ve veřejnoprávní televizi ARD s tím, že se „nechce účastnit jakýchkoliv spekulací o délce Putinova funkčního období“, je ale přesvědčen, že vzpoura bude mít pro Rusko dlouhodobé následky.

Německo se podle Scholze musí mít na pozoru před „nebezpečnými situacemi“ v Rusku s ohledem na to, že se jedná o jadernou mocnost. „A toto byla nebezpečná situace,“ dodal šéf spolkové vlády.

„Máme zřejmě novou situaci v Bělorusku, potenciální přítomnost Wagnerovy skupiny. Na základě údajů, které máme v současné chvíli k dispozici, lze soudit, že to bude okolo 8000 vojáků,“ řekl po mimořádné schůzce nejdůležitějších bezpečnostních činitelů v Polsku vicepremiér a předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński.

V souvislosti s tím se Polsko rozhodlo posílit ochranu své východní hranice. Podle Kaczyńského půjde „o zvětšení sil, které tam budou trvale přítomné,“ a o zvětšení počtu různých překážek a prvků opevnění, které mají chránit polskou hranici v případě útoku. 

Možná přítomnost wagnerovců je nebezpečná pro Ukrajinu a případě i pro Litvu, řekl Kaczyński. „Může znamenat ohrožení i pro nás, může znamenat novou fázi hybridní války. Fázi, která bude výrazně těžší než ta, s níž jsme měli co do činění doposud,“ uvedl také Kaczyński.

„Bývalý vedoucí mykolajivské okresní prokuratury Gennadij Herman byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody,“ informuje kanál Nexta TV. „Úmyslně se dopustil zrady a dobrovolně pomáhal Rusům. Na jeho pokyn Rusko zahájilo raketový útok na vojenské objekty v Mykolajivu, při kterém zahynulo nejméně 50 ukrajinských vojáků.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v parlamentu vyzval k legalizaci marihuany k léčebným účelům. „Na Ukrajině musí být využity všechny nejlepší postupy a řešení z celého světa, bez ohledu na to, jak jsou obtížné nebo neobvyklé, aby nikdo z Ukrajinců nemusel snášet bolesti, stres a trauma z války,“ řekl Zelenskyj. „Zejména musíme konečně legalizovat léky na bázi konopí pro všechny, kteří je potřebují, s příslušným vědeckým výzkumem a kontrolovanou ukrajinskou výrobou,“ dodal prezident.

Zelenskyj už před třemi lety inicioval celostátní průzkum, při kterém se v rámci parlamentních voleb voličů ptal, zda podporují legalizaci konopí pro léčebné účely. „Ano“ tehdy zaškrtlo 64,88 procent účastníků, 29,53 procent bylo proti.

Počet obětí úterního ruského raketového útoku na Kramatorsk na východě Ukrajiny se zvýšil na jedenáct, uvedl na webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu města Oleksandra Hončarenka. Tento údaj potvrdilo i ministerstvo vnitra. Mezi mrtvými jsou tři nezletilí.

Zranění při ruském úderu, který zasáhl i pizzerii plnou lidí, podle policie utrpělo 61 osob. Sedm lidí se podařilo vyprostit ze sutin, v jejichž prohledávání pokračují záchranáři. 

Ukrajinská tajná služba SBU ohlásila, že zadržela agenta ruské armádní rozvědky, zaměstnance místní plynárenské společnosti, který pomohl navést ruský útok na město. Na pokyn ruské rozvědky tajně pořídil videozáznam gastronomické provozovny v centru Kramatorsku a poblíž zaparkovaných aut, který předal Rusům. A následoval zásah pizzerie, ve které bylo plno lidí.

Americký prezident Joe Biden dostal dotaz od novinářů, zda je podle něj nyní po wagnerovské vzpouře Vladimir Putin oslaben: „Těžko říct. Ale válku jasně prohrává,“ odvětil šéf Bílého domu. „Prohrává válku doma a stal se tak trochu vyvrhelem po celém světě.“

Prvních 14 tanků Abrams zakoupených ve Spojených státech z vyřazované výzbroje americké námořní pěchoty je již v Polsku. Dnes je vyloďují ve štětínském přístavu na severu Polska. Tyto tanky mají zaplnit mezery po obrněncích, které Polsko předalo Ukrajině.

Jde o první dodávku na základě smlouvy uzavřené letos v lednu mezi polským ministerstvem obrany a americkou vládou na dodání 116 tanků Abrams ve verzi M1A1 v letech 2023 až 2024 v hodnotě 1,4 miliardy dolarů (asi 30,4 miliardy Kč), z čehož asi 200 milionů hradí americká strana. USA také souhlasily s tím, dodat Polsku příslušnou munici, včetně protitankových nábojů se střelami z ochuzeného uranu. Součástí první dodávky jsou i tři vyprošťovací tanky M88 Hercules a náhradní součástky. Další zásilka již 42 tanků má následovat do konce července a do konce roku by měla dorazit i třetí várka 60 tanků.

„Naše posádky z 1. varšavské obrněné brigády, která je součástí 18. mechanizované divize, té železné divize zodpovědné za bezpečnost východního Polska, jsou již vycvičené. A tedy hned převezmou tyto tanky, které budou představovat neproniknutelnou hráz,“ prohlásil dnes ve Štětíně ministr obrany Mariusz Błaszczak.

Někteří bojovníci soukromé žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která o víkendu táhla na Moskvu, jsou stále na Ukrajině, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinské ministerstvo energetiky oznámilo plánované cvičení, během něhož se mají složky na státní i lokální úrovni připravit pro případ útoku na Záporožskou jadernou elektrárnu. Příslušné složky budou během cvičení trénovat „opatření pro překonání následků v případě vyhození do povětří jednoho z bloků elektrárny ruskými vojáky“, stojí v oznámení ministerstva. Šéf rezortu Herman Haluščenko upřesnil, že už byly vypracovány protokoly, jak by měly složky společně postupovat, a že nyní je potřeba tento postup procvičit v praxi.

Šéf státní jaderné společnosti Enerhoatom Petro Kotin sdělil, že společnost vypracovává různé modely vývoje událostí v Záporožské jaderné elektrárně, jejich následky a také možnosti jejich co nejrychlejšího překonání. Moskva ukrajinské tvrzení, že se připravuje na útok na jaderné zařízení, odmítá jako lež.

Polsko a Litva udělají vše pro to, aby se Ukrajina stala co nejdříve členem NATO, řekl podle Reuters na návštěvě v Kyjevě polský prezident Andrzej Duda.

Ukrajinská vláda dnes jmenovala nového šéfa státního obranného koncernu Ukroboronprom. Stal se jím Herman Smetanin, jehož úkolem bude mimo jiné navýšit výrobu munice a dalšího vojenského vybavení, uvedl podle agentury Unian na Telegramu ministr pro strategická průmyslová odvětví Oleksandr Kamyšin.

Předchozího šéfa Ukroboronpromu Jurije Huseva odvolal v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Husev ve funkci strávil dva a půl roku, podle ukrajinských médií se mu však nepodařilo mimo jiné uvést do chodu program na výrobu ukrajinských střel s dosahem několik stovek kilometrů.

Původní plán šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina ještě před jeho víkendovým pokusem o ozbrojenou vzpouru v Rusku byl vzít do zajetí ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) to říkají americké zpravodajské zdroje.

Šéf wagnerovců oba vedoucí představitele ruské armády zamýšlel zajmout už při jejich plánované návštěvě ruského regionu sousedícího s Ukrajinou. O jeho záměru se ale podle zdrojů WSJ dozvěděla ruská tajná služba FSB a Prigožin byl nucen plán pozměnit a uspíšit jej, což by mohlo být jednou z příčin, proč nakonec po 36 hodinách selhal. Jednotky wagnerovců na Prigožinův pokyn za tu dobu obsadily město Rostov na Donu, několik vojenských budov a urazily několik set kilometrů cesty směrem k Moskvě.

„Přijel jsem do Kyjeva před summitem NATO ve Vilniusu s jedním hlavním poselstvím - místo Ukrajiny je v NATO,“ napsal litevský prezident Nauséda. Podle předchozího prohlášení prezidentské kanceláře chce se Zelenským hovořit také o přístupových jednáních do Evropské unie.

Obsáhlejší byl ve svém příspěvku polský prezident Duda, který uvedl, že k rozhovorům se Zelenským přijel k příležitosti oslav Dne ústavy Ukrajiny, aby konzultovali aktuální situaci na frontě, včetně hrozby ruského útoku na Záporožskou jadernou elektrárnu. „Řeč bude také o přípravách na červencový summit NATO,“ napsal Duda.

Prezident Zelenskyj dnes v ukrajinském parlamentu uděloval vyznamenání "Hrdina Ukrajiny", jak sloužícím důstojníkům, tak rodinám padlých vojáků.

Desetitisíce ukrajinských uprchlíků se od července kvůli změnám pravidel ocitnou v nejistotě. Uvedl to dnes na svém webu veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Po 1. červenci totiž bude stát platit ubytování pouze ohroženým osobám - matkám s dětmi, mladým do 18 let, seniorům či invalidům. Ostatní se budou muset postarat sami o sebe a hradit komerční nájmy. Sníží se i humanitární dávka. Mnozí uprchlíci pak podle Křečka nezvládnou zaplatit ani základní potřeby, jako bydlení a jídlo. To je neúnosné a sociálně nepřijatelné, sdělil. V této souvislosti ombudsman varuje před možným vykořisťováním.

„Obávám se, že nadcházející opatření budou mít neblahé důsledky pro desetitisíce lidí, kteří jsou už tak ve velmi vážné sociální situaci. Mnozí příchozí, přestože se snaží, si nejsou schopni vydělat dost na zaplacení základních potřeb. Pro ně by tu měl být, stejně jako pro české občany, podpůrný systém, který jim pomůže nepříznivé životní období překlenout,“ uvedl Křeček.

Švýcarská vláda podle očekávání odmítla žádost švýcarské zbrojovky Ruag o prodej a následný reexport 96 vyřazených tanků Leopard 1 A5 na Ukrajinu. Takový obchod by byl v rozporu se zákonem o vojenském materiálu a měl by za následek změnu ve švýcarské politice neutrality, uvedl dnes kabinet podle agentury Reuters. Tanky měly být nejdřív opraveny v Německu a poté vyvezeny na Ukrajinu.

Dotyčné tanky Švýcarsko koupilo před několika lety z Itálie s tím, že je upraví a dále prodá nebo je použije na náhradní díly. Obrněnce jsou ale stále ještě v Itálii.

Papež František dnes ve Vatikánu udělil první generální audienci od 7. června, kdy po takovém setkání s veřejností zamířil do nemocnice na plánovanou operaci kýly. Papež dnes opět kritizoval, že se „peníze utrácejí za zbraně, a ne za jídlo“ pro chudé, a vyzval k modlitbám za ukrajinský lid sužovaný ruskou válkou. Dnes a ve čtvrtek jedná papežův mírový vyslanec kardinál Matteo Zuppi v Moskvě. Jeho program je tajný, ale podle agentury Interfax by se měl dnes setkat mimo jiné s poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina Jurijem Ušakovem.

Na generální audienci na Svatopetrském náměstí dnes papež nejprve poděkoval lidem, že přišli v takovém horku. Poté hovořil o chudých a velké nespravedlnosti tohoto světa, kterou je právě chudoba. Kritizoval, jako už mnohokrát v minulosti, války a zbrojení a také to, že „peníze se utrácejí za zbraně, místo za jídlo“ pro chudé.

Další vojenská a finanční podpora Ukrajiny, budoucnost vztahů s Čínou nebo zvládání opět rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy budou hlavními tématy zasedání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, které začíná ve čtvrtek v Bruselu. Během dvoudenní schůzky proberou také možnosti větší vojenské spolupráce bloku či podporu unijní ekonomiky ohrožené stagnací.

Šéfové unijních států se k pravidelnému summitu scházejí v době pokračující ukrajinské ofenzivy, pro niž chce Kyjev od členských zemí rychlejší dodávky zbraní a munice. Lídři se ve společných závěrech jednání, jejichž návrh má ČTK k dispozici, shodnou na pokračování „silné finanční, ekonomické, humanitární, vojenské a diplomatické podpory Ukrajiny a jejího lidu tak dlouho, jak bude nutné“. Spolu s mezinárodními partnery, jako je USA či Británie, chtějí také zajistit dostatek financí na poválečnou obnovu země. Část z ní hodlá EU podle nedávno zveřejněného plánu financovat 50 miliardami eur (1,2 bilionu korun), které chce pro Kyjev vyhradit do roku 2027.