Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Británie přislíbila Ukrajině dodání několika pokročilých systémů protivzdušné obrany Terrahawk Paladin, uvedlo podle agentury Unian mediální středisko ukrajinské armády. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v poslední době zdůrazňoval, že Ukrajina potřebuje právě více prostředků protivzdušné obrany, protože během podzimu a zimy očekává další masivní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

V září bylo na Ukrajině zaregistrováno 35 587 nových malých a středních podniků, což je tříleté maximum, uvedl 11. října Opendatabot.

Pentagon oznamuje, že USA povedou koalici zemí, které pomohou Ukrajině vybudovat moderní letectvo.

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance dnes ujišťovali ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že budou jeho zemi nadále poskytovat vojenskou pomoc. Informovala o tom agentura Reuters, která poznamenala, že Zelenskyj navštívil velitelství NATO poprvé od loňského února, kdy Rusko vojensky napadlo jeho vlast. Do Bruselu přijel nečekaně v době, kdy se Ukrajina připravuje na další válečnou zimu a pozornost Západu poutá situace na Blízkém východě a důsledky útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doporučuje světovým lídrům, aby se vydali do Izraele a vyjádřili podporu Izraelcům v těžkých chvílích. Plně prý podporuje Izrael.

Finsko schválilo svůj 19. balíček vojenské pomoci Ukrajině o hodnotě 95 milionů eur. Celkem Finsko poslalo Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 1,4 miliardy eur. Do tohoto balíčku budou pravděpodobně zahrnuty zimní uniformy a vybavení.

Rusko ostřeluje ukrajinské pozice u Bachmutu zápalnou municí.

USA oznámily nový balíček pomoci Ukrajině ve výši 200 milionů dolarů. Informuje o tom Pentagon na svých internetových stránkách.

Nový podpůrný balíček zahrnuje rakety protivzdušné obrany AIM-9M, vybavení pro boj s bezpilotními leteckými systémy (c-UAS), dodatečnou munici pro vysoce mobilní dělostřelecké raketové systémy (HIMARS), dodatečné dělostřelecké granáty ráže 155 mm a 105 mm, přesnou leteckou munici, vybavení pro elektronický boj, rakety TOW, AT-4, ruční zbraně a více než 16 milionů nábojů, výbušnou munici, náhradní díly, výcvikovou munici a další polní vybavení.

Jens Stoltenberg prohlásil, že ruská jaderná rétorika byla po celou dobu války „bezohledná a nebezpečná“ a že Vladimir Putin se snaží využít „jaderné vydírání k zastrašování a nátlaku“.

„Rusko musí vědět, že jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí vést. Samozřejmě i nadále velmi pozorně sledujeme, co Rusko dělá. Zatím jsme nezaznamenali žádné změny v jeho jaderném postoji, které by vyžadovaly změny v tom našem,“ ujistil.

NATO bude reagovat jednotně, pokud se zjistí, že poškození podmořského plynovodu bylo úmyslné, řekl Stoltenberg. Jens Stoltenberg uvedl, že je příliš brzy na určení příčiny poškození podmořského plynovodu a komunikačního kabelu spojujícího Finsko a Estonsko. Prohlásil, že NATO bude reagovat „jednotnou a rozhodnou akcí“, pokud se zjistí, že šlo o úmyslný útok.

Sebrali jsme tisíce důkazů proti Rusku, které se týkají jeho jednání na Ukrajině, říká šéf justiční agentury EU. Mezinárodní tým žalobců, který se snaží postavit před soud nejvyšší ruské představitele v souvislosti s invazí na Ukrajinu, již shromáždil tisíce důkazů, uvedl podle agentury AFP šéf justiční agentury EU Eurojust. Žalobci procházejí odposlechy, videa, satelitní snímky či výpovědi svědků a shromažďují důkazy. Jejich výsledný počet by nakonec mohl dosáhnout „stovek tisíc“, uvedl Ladislav Hamran.

Ruská raketa ve středu zasáhla školu ve městě Nikopol a zabila nejméně dva lidi, uvedli ukrajinští představitelé. Škola byla těžce poškozena, záchranáři stále pátrají po lidech pod troskami, uvedl regionální gubernátor Serhij Lysak. „Bylo zjištěno, že oběti jsou zaměstnanci vzdělávací instituce,“ uvedl ministr vnitra Ihor Klymenko v příspěvku na telegramu.

Dánsko hodlá dodat Ukrajině stíhačky F-16 v první polovině roku 2024. Dánský ministr Troels Lund Poulsen prohlásil, že v plánu je dodat první stíhačky F-16 na Ukrajinu nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2024, tj. do března nebo dubna, uvedla dánská televizní stanice TV2. Poulsen dodal, že konkrétní datum dodávky závisí na tempu výcviku ukrajinských pilotů. Dánské ministerstvo obrany neuvedlo, kolik strojů Kyjev obdrží.

Objevují se nepotvrzené zprávy o tom, že ruská hlídková loď „Pavel Děržavin" byla dnes u Sevastopolu vyhozena do povětří.

Ukrajinské ozbrojené síly svedly tankovou bitvu s ruskou armádou u Avdijivky, informovala ukrajinská média.

Ostřelování ruskými silami 11. října ráno v obci Kupjansk-Vuzlovyj v Charkovské oblasti zranilo 72letou ženu a 43letého muže, napsal na telegramu gubernátor Oleh Syniehubov.

Ruský dron zasáhl 11. října ráno pohřební vozidlo v Chersonské oblasti a zranil tři pracovníky hřbitova, informovala generální prokuratura Chersonské oblasti.

Belgie bude první zemí na světě, která vyčlení 1,7 miliardy eur ze zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Zvláštní fond vytvořený za tímto účelem bude doplněn zkonfiskovanými ruskými penězi, uvedl po setkání se Zelenským premiér Alexander De Croo.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) a policie zadržely v Charkově muže, který se údajně na pokyn ruské vojenské rozvědky pokusil vyhodit do povětří čerpací stanici, oznámila SBU.

Náčelníci generálních štábů armád zemí Visegrádské skupiny (V4) chtějí zřídit společnou platformu pro sdílení informací o budoucích nákupech například munice. Na dnešní tiskové konferenci po jejich jednání v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle něj představitelé armád diskutovali také o aktuální bezpečnostní situaci nebo o podpoře Ukrajiny.

Zatímco tedy z Bílého domu zní slova o pokračující podpoře, začíná v USA přibývat skeptických hlasů kritizujících pomoc Ukrajině. „Izrael čelí existenční hrozbě. Jakékoli finanční prostředky pro Ukrajinu by měly být okamžitě přesměrovány do Izraele,“ uvedl na sociální síti X republikánský senátor Josh Hawley, který je blízkým spojencem bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

Podpora Ukrajiny a pokračující vojenská adaptace NATO na současné hrozby, ve světle právě ruské agrese. Taková byla původně plánovaná témata dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO, které dnes začalo v Bruselu. Sobotním překvapivým útokem ozbrojenců z Hamásu na izraelské území se ale vše změnilo a na jednání přibylo téma další, poslední dobou ne tolik zmiňované, a sice situace na Blízkém východě. Jak dnes poznamenal respektovaný web Politico, i podle některých diplomatů v Bruselu panují obavy, zda útok Hamásu nepovede k odklonu americké podpory Kyjeva. Obavy, zda se Západ dokáže soustředit na dva konflikty najednou, mají také sami Ukrajinci. Nejspíš i proto dnes do Bruselu nečekaně dorazil přímo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby na potřebu podpory své bránící se země upozornil osobně.

Počet obětí v ukrajinské obci Hroza, kterou zasáhla ruská raketa během pohřbu, stoupl na 55, osud tří pohřešovaných zůstává neznámý, oznámila ukrajinská média s odvoláním na prokuraturu. Předchozí bilance činila 53 mrtvých. Prokuratura a tajná služba SBU mají podezření, že ruský útok z minulého týdne pomohli koordinovat dva místní obyvatelé, kteří po loňském osvobození vsi, ležící nedaleko Kupjanska, uprchli do Ruska.

Do poválečné obnovy Ukrajiny se chce podle Svazu průmyslu a dopravy zapojit velké množství českých firem, řada z nich ještě v době, kdy válka vyvolaná ruskou agresí neskončila. Na brněnském Mezinárodním strojírenském veletrhu je od prvního dne otevřené centrum nazvané Contact Ukraine, jejímž posláním je poskytnout prostor k navázání kontaktů mezi českými firmami a zástupci ukrajinských regionů a firem. Do Brna dorazilo 70 obchodních zástupců ze šesti ukrajinských regionů.