Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, se zpravodajstvím z války na Ukrajině dnes končíme. Přihlásíme se opět v sobotu ráno, dobrou noc.
Ruské rakety v přístavu Pivdennyj v Oděse zasáhly dva terminály specializované na zemědělskou produkci, z nichž jeden patří známé singapurské firmě Delta Wilmar. Ta na Ukrajině podniká od roku 2004, od té doby zde investovala více než 300 milionů dolarů a vytvořila okolo tisícovky pracovních míst.
Česko vydá na Ukrajinu Timura Treťjakova odsouzeného na 22 let vězení za nájemnou vraždu řidiče Sazky a za pokus o vraždu arménského podnikatele. Televizi Nova to potvrdil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Nova uvedla, že Treťjakov by se mohl na Ukrajině zapojit do bojů při obraně proti ruské agresi. Kdy muž z Česka odjede, záleží podle televize na tom, kdy pro něj Ukrajina pošle eskortu.
Treťjakov se podle pravomocného rozsudku vydal v listopadu 2007 vraždit na pražské Vinohrady. Dostal zakázku, aby tam zlikvidoval podnikatele, který jezdil v luxusním voze bentley. Shodou okolností tehdy na daném místě zastavil s jiným autem téže značky řidič ředitele společnosti Sazka. Treťjakov šoféra zastřelil. O dva týdny dříve navíc Treťjakov napadl na Václavském náměstí arménského podnikatele, kterého devětkrát bodl nožem. Napadenému cizinci zachránila život včasná operace.
Američan Russell Bentley, který bojoval na ruské straně proti Ukrajině, zahynul v Doněcku, oznámila šéfredaktorka ruské prokremelské televize RT Margarita Simonjanová na sociální síti. Neupřesnila, jak Američan zahynul. Doněck ovládají Rusové již deset let. O Američanově smrti informovali podle ruských médií také jeho někdejší spolubojovníci z Donbasu na východě Ukrajiny, podle kterých byl Američan zabit. Média se zmiňují i o verzi Američanovy manželky, podle které si neznámí ozbrojenci v uniformách jejího muže spletli se špionem.
„Russell Bentley, zvaný Texas, skutečný Američan, skutečně z Texasu, zahynul v Doněcku. Bojoval tam za naše,“ napsala Simonjanová na telegramu a připomněla, že Bentley spolupracoval také s ruským propagandistickým portálem Sputnik.
Julija Navalná, vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném, dnes dostala Cenu za svobodu médií. Převzala ji v Bavorsku na Summitu Ludwiga Erharda, vrcholném setkání německých politiků a zástupců hospodářství, které je pojmenované po bývalém německém spolkovém kancléři a ekonomovi. Navalná zdůraznila v děkovné řeči svůj úmysl nadále vytrvat v boji proti represím, kterými svírá režim prezidenta Vladimira Putina ruskou společnost i svobodu slova a médií, píše agentura DPA.
Cena byla udělena posmrtně i jejímu muži. Ruský opoziční předák Navalnyj zemřel před dvěma měsíci v ruském vězení. „Můj manžel byl úžasný v tom, že dokázal ze všech médií udělat média svobodná,“ řekla 48letá žena. Normální evropské budoucnosti a blahobytu stojí podle ní v Rusku v cestě jen prezident Putin. „Ale to nemusí trvat věčně, budeme přesvědčovat stále víc a víc lidí, že by Rusko mělo nastoupit evropskou cestu,“ řekla Navalná. V současnosti je podle ní v zemi mnoho lidí umlčováno, ale i malé změny mohou napomoct tomu, že jejich hlas začne být zase slyšet.
Ruské střely, které dnes zasáhly Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, poškodily přístavní infrastrukturu. „Ví se o jednom zraněném. Muž zraněný střepinami byl hospitalizován,“ uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper na telegramu a vyzval obyvatelstvo, aby reagovalo na vyhlášení leteckého poplachu a odebralo se do krytů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upřesnil, že ruské střely poškodily v přístavu Pivdennyj u Oděsy přístavní zařízení patřící Ukrajině a Singapuru.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes učinila zásadní procedurální krok, kterým se po měsících posunula o krok blíže ke schválení dlouho očekávané pomoci pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan ve výši 95 miliard dolarů (asi 2,25 bilionu Kč). List The New York Times (NYT) v této souvislosti poznamenává, že ke schválení programu schůze pomohli demokratičtí zákonodárci, díky nimž hlasování prošlo navzdory disentním hlasům některých republikánů. Hlasování o pomoci se očekává o víkendu.
Program schůze republikánského předsedy sněmovny Mikea Johnsona dnes prošel v poměru 316 ku 94 hlasům, což uvolňuje cestu k tomu, aby se o jednotlivých částech zahraniční pomoci hlasovalo odděleně v sobotu. Dnešní přijetí programu podle NYT naznačuje, že legislativa bude mít podporu, jelikož program prošel s významnou podporou demokratů i většinou republikánů, navzdory nesouhlasů pravicového křídla Republikánské strany.
„Existuje mnoho dezinformací o tom, co a proč tady děláme,“ řekl Johnson v pořadu The Mark Levin Show. „Ukrajinci nyní zoufale potřebují smrtící pomoc. ... Nemůžeme dovolit, aby Vladimir Putin vpadl do další země a zabral ji,“ řekl s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu. „Jedná se o velmi vážné záležitosti s globálními důsledky,“ dodal.
Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině. Po dnešní diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO-Ukrajina to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
„Kromě Patriotů jsou tu další zbraně, které mohou alianční země poskytnout, včetně SAMP-T. A mnoho dalších, kteří nemají k dispozici tyto systémy, slíbilo poskytnout finanční podporu na jejich nákup pro Ukrajinu,“ řekl Stoltenberg novinářům po jednání, které se konalo prostřednictvím videokonference.
OBRAZEM: Dopady ruského útoku na ukrajinské město Dnipro, který měl přinejmenším dvě oběti na životě.
Litva a Polsko specifikovaly, kterak dopadly lidi podezřelé z brutálního útoku na Leonida Volkova, spolupracovníka ruského opozičníka Alexeje Navalného. Polská policie uvedla, že dvojici polských občanů zadržela na základě evropského zatykače a že případem se zabývá prokuratura ve varšavské čtvrti Praga.
Polský premiér Donald Tusk následně na sociální síti X oznámil, že zadržen byl i běloruský občan, který polským vykonavatelům nařídil atentát na Volkova spáchat. „Spojeni jsou s prostředím ultras mezi fotbalovými fanoušky,“ dodal.
„Od hybridního útoku Běloruska z listopadu 2021 proti Litvě, Lotyšsku a Polsku všichni víme, jak Putin a jeho spojenci využívají migranty k testování naší obrany a snaží se nás destabilizovat,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během návštěvy Finska. „Teď se Putin soustředí na Finsko,“ dodala.
Helsinky koncem loňského roku uzavřely 1340 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem v reakci na zvyšující se počet migrantů přicházejících z třetích zemí do Finska přes ruské území. Helsinky již dříve obvinily Rusko, že k hranici přepravuje žadatele o azyl z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí, kteří nemají platné doklady, s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva to popřela. Na začátku dubna Finsko uzávěru pozemních přechodů prodloužilo na neurčito a na seznam přidalo několik přístavních hraničních přechodů.
Mezi osmi zabitými ruským bombardováním v Dněpropetrovské oblasti je osmileté a čtrnáctileté dítě. Úřady původně informovaly, že zemřel i šestiletý chlapec, šéf vojenské správy regionu Serhij Lysak ale později uvedl, že ač byl v těžkém stavu, lékařům se ho podařilo zachránit.
Dnipro vyhlásilo den smutku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky bojující na frontě Doněcké oblasti, kde Rusové pomalu postupují. „Musíme si vždy vážit lidí, kteří dělají vše pro to, aby Ukrajina žila a vzdorovala okupantům,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
V Doněcké oblasti ukrajinská armáda svádí boje už od roku 2014, před začátkem plnohodnotné ruské invaze z předloňského února tam válčila proti separatistům podporovaným Moskvou. Ukrajina v této části fronty posiluje budování obranných linií, ukrajinští činitelé varují, že ruské jednotky by tam později během jara nebo v létě mohly podniknout ofenzivu.
„Oscar přijel na Ukrajinu,“ tweetuje deník Ukrajinská pravda a přidává fotografii. Je na ní režisér a reportér Mstyslav Černov, aktuální držitel řady ocenění včetně zlaté sošky od americké Akademie filmových věd za reportážní dokument 20 dní v Mariupolu o ruském dobývání azovské metropole.
Plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) u německého ostrova Rujána v Baltském moři přejde brzy do pravidelného provozu. Počítá s tím společnost Deutsche ReGas, která už teď také provozuje jako čistě soukromý projekt plovoucí terminál v Lubminu. O baltský terminál se zajímá Česká republika, která je s regionem plynovody propojena.
V přístavu Mukran je od března ve zkušebním provozu na objednávku státu plovoucí jednotka pro opětovné zplynování zkapalněného plynu – tanker Energos Power. Společnost ReGas na počátku dubna získala potřebná provozní povolení, do 15. května chce zahájit řádný provoz a do léta pak dosáhnout plného výkonu terminálu.
„Energetický terminál Deutsche Ostsee se stane základním pilířem energetického zásobování Německa,“ uvedl šéf ReGasu Ingo Wagner. Německo je velmi závislé na zemním plynu, jeho objemné dodávky z Ruska však kvůli invazi na Ukrajinu zastavilo.
Město Hradec Králové připravuje pomoc partnerskému městu Černihiv na Ukrajině, kde po středečním ruském raketovém útoku zemřelo 18 lidí a 78 lidí bylo zraněno. Hradecká radnice již kontaktovala zástupce černihivského úřadu s nabídkou pomoci.
Hradec Králové uzavřel partnerství s Černihivem v roce 2010, ovšem města spolupracovala již před rokem 1989. Před válkou v Černihivu žilo asi 280 000 obyvatel. V roce 2022 město čelilo mohutnému ruskému ostřelování a bombardování. V březnu 2022 zřídil Hradec Králové transparentní účet na pomoc Černihivu. Tuto středu útok zasáhl 16 výškových obytných budov, nemocnici nebo školu.
„Našemu partnerskému městu jsme připraveni pomoci, jak jen to bude možné. Pokoušíme se zjistit, jaký druh pomoci je v místě nyní potřeba,“ uvedla primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová.
Ukrajinský generální štáb odvolal Nataliju Humeňukovou z funkce mluvčí jižního velitelství armády – po výzvě armádnímu vedení od více než 150 ukrajinských a zahraničních novinářů. Generální štáb uvedl, že k dnešnímu dni se rozhodl ukončit přidělení plukovnice Humeňukové k jižnímu uskupení ukrajinské armády. Nyní se hledá vhodný odborník, který ji nahradí.
Novináři, kteří se připojili k výzvě za odvolání Humeňukové, uvedli, že brání v informování o ruských válečných zločinech nebo o ukrajinských vojácích bránících tuto část Ukrajiny. Nejvýrazněji se to podle nich projevilo při loňské destrukci Kachovské přehrady, kdy mluvčí nedostatečně objasňovala, co se stalo, což vedlo k tomu, že „světová média hledala informace o zničení hráze v nepřátelských zdrojích“.
Humeňuková, která tiskové oddělení jižního velitelství ukrajinské armády vedla od jara 2022, kritiku odmítla.
„Litevský prezident Gitanas Nauseda na tiskové konferenci oznámil, že ve spolupráci polských a litevských orgánů činných v trestním řízení byly v Polsku zadrženy dvě osoby, které se podílely na útoku na mou osobu 12. března,“ tweetuje Leonid Volkov z Navalného týmu. S kolegy odešli z Ruska do Litvy, před měsícem tam byl Volkov surově napaden.
„Zatím neznám žádné další podrobnosti, ale mohu říci, že jsem viděl, jak energicky a vytrvale litevská policie v uplynulém měsíci na tomto případu pracovala, a jsem velmi potěšen, že tato práce byla efektivní.“
Ve Stavropolském kraji na jihozápadě Ruska se zřítil ruský strategický bombardér Tu-22M3, který se vracel na základnu po splnění bojového úkolu, informovalo dnes podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany. Ke zničení letounu se hlásí ukrajinské letectvo, akci podle svého velitele Mykoly Oleščuka podniklo ve spolupráci s vojenskou rozvědkou HUR.
„Jednotky letectva ve spolupráci s vojenskou rozvědkou poprvé zničily strategický bombardér dlouhého doletu Tu-22M3, používaný jako nosič střel Ch-22, které ruští teroristé používají k útokům na ukrajinská města,“ uvedl Oleščuk.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že piloti bombardéru se katapultovali. „Tři členy posádky evakuoval pátrací a záchranný tým. Po jednom pilotovi se pátrá,“ upřesnil resort obrany. Gubernátor Stavropolského kraje Vladimir Vladimirov později dodal, že jeden z evakuovaných zemřel. Na palubě nadzvukového letounu podle Moskvy nebyla munice. Stroj spadl v opuštěné oblasti a na zemi nevznikly žádné škody, sdělilo ministerstvo obrany s tím, že letadlo se zřejmě zřítilo kvůli „technické závadě“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil fotografie následků ruského úderu a znovu apeloval na to, aby svět pomohl Ukrajině protivzdušnou obranu.
Rescue operations are underway in Dnipro following a Russian strike. Several floors of a typical residential building were destroyed, and the railway station sustained damage.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 19, 2024
Kryvyi Rih and Synelnykove in the Dnipropetrovsk region were also targeted. All injured people are… pic.twitter.com/t0zX4TwJhY
Rusko v noci na dnešek zaútočilo raketami na Dněpropetrovskou oblast na východě Ukrajiny. Zranění utrpělo přes 20 lidí, jedno dítě v nemocnici na následky poranění zemřelo. Informoval o tom na telegramu šéf vojenské správy druhého největšího ukrajinského regionu Serhij Lysak.
V Dnipru je hlášených 15 lidí se středně těžkým zraněním, v Kryvém Rihu byli zranění tři lidé a stejný počet v Synelnykove. V tomto městě ležícím na jihovýchod od Dnipra poranění utrpěly dvě děti, jedno z nich zemřelo.
Tady jsou záběry zřícení ruského bombardéru a také fotografie jeho trosek. Na sociálních sítích se šíří informace, že si letoun Rusové sestřelili sami.
During tonight’s Missile Attack against Ukraine, a Tu-22M3 “Backfire” Strategic Bomber with the Russian Aerospace Forces reportedly Crashed in the Stavropol Krai Region of Southwestern Russia following a Technical Malfunction; Russian Sources are claiming that both of the Pilots… pic.twitter.com/vCkz6GoDmY
— OSINTdefender (@sentdefender) April 19, 2024
Ve Stavropolském kraji na jihozápadě Ruska se zřítil ruský strategický bombardér Tu-22M3, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Piloti se katapultovali.
Do vzduchu ráno znovu vzlétly polské stíhačky, informuje letectvo. K hranicím se přiblížily ruské střely. V poslední době jde o několikátý odobný incident.
❗️Uwaga, w przestrzeni powietrznej rozpoczeły operowanie dyżurne statki powietrzne, co może wiązać się z występowaniem podwyższonego poziomu hałasu, zwłaszcza w południowo-wschodnim obszarze kraju.
— Dowództwo Operacyjne (@DowOperSZ) April 19, 2024
Dzisiejszej nocy obserwowana jest intensywna aktywność lotnictwa dalekiego… pic.twitter.com/F9FTgoOhbj
Přežití Ukrajiny v současné válce proti Rusku je důležité jak pro Evropu, tak pro Spojené státy, uvedl dnes bývalý americký prezident a republikánský kandidát do listopadových prezidentských voleb Donald Trump. V příspěvku na exprezidentově sociální síti Truth Social je podle agentury Reuters znatelný určitý posun v jeho dosavadním postoji, a to za situace, kdy má o víkendu americká Sněmovna reprezentantů hlasovat o miliardovém balíčku pomoci Ukrajině.
„Proč Evropa nemůže narovnat nebo dorovnat peníze poskytnuté USA, aby pomohla zoufalé zemi v nouzi?“ napsal Trump. „Jak se všichni shodují, ukrajinské přežití a síla by měly být pro Evropu mnohem důležitější než pro nás, ale je to důležité i pro nás! Pohni sebou, Evropo,“ uvedl exprezident.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.