Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Běloruské úřady dnes prohlásily běloruský servis německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle (DW) za extremistickou organizaci a zakázaly veškeré jeho aktivity v zemi. Stanice o tom informovala na svém webu. V praxi to znamená, že každému, kdo s médiem spolupracuje, hrozí až sedmiletý trest vězení, napsala agentura AP.
Ruské rakety zasáhly budovu Oděské právnické akademie. Podívejte se na novou fotografii z dnešního útoku.
Při útoku na Oděsu zahynuly tři ženy a jeden muž, uvedl starosta města Hennadij Truchanov na sociální síti Telegram. Šéf oblastní správy Oleh Kiper, který dříve informoval o dvou obětech a osmi raněných, potvrdil čtyři mrtvé a 28 zraněných, včetně dvou dětí a těhotné ženy. Čtyři ranění jsou v kritickém stavu, o jejich životy bojují lékaři, dodal.
Čtyřiapadesátiletý důstojník německé armády se dnes u soudu přiznal, že Rusku coby špion poskytoval vojenské informace. Přiměl ho k tomu prý strach z jaderné eskalace ve válce na Ukrajině, řekl podle agentury DPA v první den svého procesu před vrchním zemským soudem v Düsseldorfu.
Česko s Německem sdílí pohled na válku Ruska proti Ukrajině či bezpečnostní situaci v Izraeli a Pásmu Gazy, řekl po jednání se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem prezident Petr Pavel. Podobné pozice mají země podle něj také ve vztahu k Číně, případně africkým zemím.
„Jsem rád, že na řadu těchto problémů sdílíme velice podobné pozice,“ řekl Pavel. Těší se, že v diskusích budou pokračovat.
Dva mrtvé si dnes v Oděse na jihu Ukrajiny vyžádal ruský útok podniknutý raketami, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleh Kiper, který dříve informoval o osmi raněných.
Při výbuchu ruské rakety v Oděse na jihu Ukrajiny utrpělo zranění osm lidí, uvedla dnes média s odvoláním na místní úřady. Terčem ruských bomb se stalo druhé největší ukrajinské město, Charkov na východě země, kde zranění utrpěla jedna žena, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov na sociální síti Telegram.
„Nepřítel podnikl raketový útok na Oděsu. Podle předběžných informací bylo zraněno osm lidí. Poškozeny jsou obytné domy a civilní infrastruktura. Na místě pracují záchranné složky,“ uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper podle agentury Interfax-Ukrajina.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva, při níž mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za podporu, jakou aliance poskytuje Ukrajině. Stoltenberg řekl novinářům, že ještě není pozdě, aby Ukrajina zvítězila.
Ministerstvo zahraničí Tádžikistánu si dnes předvolalo ruského velvyslance, aby mu předalo protestní nótu kvůli nespravedlivému zacházení s občany středoasijské země na území Ruska a kvůli „běžnému porušování práv a svod“ Tádžiků v Rusku. Protest označila agentura Reuters za vzácnou roztržku mezi postsovětskými spojenci.
Podle Zelenského začaly v malém množství na Ukrajinu proudit životně důležité americké zbraně, ale dodávky musí být rychlejší, protože postupující ruské jednotky se snaží využít nedostatku zbraní a munice na ukrajinské straně. „Včasná podpora pro naši armádu. Dnes v této věci ještě nevidím nic pozitivního. Dodávky jsou, pomalu začaly, ale proces je třeba urychlit,“ řekl Zelenskyj. Opět zdůraznil, že na rychlosti západní vojenské pomoci závisí stabilizace situace na frontě ve chvíli, kdy Rusové připravují další ofenzívu. Za nejnaléhavější označil dodávky dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů a protileteckých zbraní, jako je systém Patriot.
Rusko ohlásilo dobytí vesnice Semenivka, která se nachází nedaleko města Avdijivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany také sdělilo, že jeho jednotky obsadily výhodnější pozice na některých místech frontové linie.
Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj ale o víkendu řekl, že operační i strategická situace ukrajinských vojsk na frontě se zhoršuje. Připustil také, že Rusku se místy daří postupovat.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly obsadily výhodnější pozice a zasadily údery ukrajinským ozbrojeným silám na několika místech frontové linie – v Doněcké, Charkovské a Luhanské oblasti. Na dalších místech podle sdělení rezortu odrazily útoky ukrajinských jednotek.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva, při níž mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za podporu, jakou aliance poskytuje Ukrajině bránící se už třetím rokem ruské ozbrojené agresi.
Zelenskyj na tiskové konferenci se šéfem NATO zdůraznil, že situace na bojišti závisí na rychlosti dodávek munice. Podle něj začaly v malém množství na Ukrajinu proudit životně důležité americké zbraně, avšak tento proces musí být rychlejší, protože postupující ruské jednotky se nedostatku zbraní a munice na ukrajinské straně snaží využít. „Včasná podpora pro naši armádu. Dnes v této věci ještě nevidím nic pozitivního. Dodávky jsou, pomalu začaly, ale proces je třeba urychlit,“ řekl Zelenskyj.
Stoltenberg, který je na návštěvě Ukrajiny potřetí po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, připustil, že Rusko mělo nad Ukrajinou v posledních měsících převahu co do dostupnosti zbraní. Ujistil však, že další pomoc je „na cestě“.
Starostu Vlachovic, pod které spadají Vrbětice, Zdeňka Hověžáka (STAN) odložení případu výbuchu muničního skladu nepřekvapilo. „S ohledem na to, co probíhá na Východě, se dalo očekávat, že se případ odloží, protože to, aby v dnešní době Rusko nějak podalo ruku k součinnosti, aby se vyšetřování prokázalo, se nedalo předpokládat,“ řekl ČTK Hověžák. Případ nebere jako ukončený, protože viníci nebyli potrestáni.
„Rusko u nás spáchalo teroristický útok, při kterém zemřeli dva nevinní lidé. Proto tolik dbáme na bezpečnost naší země a budeme v tom pokračovat,“ komentovala závěry policie o výbuchu ve Vrběticích předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Připomenula současně postoje exprezidenta Miloše Zemana k vyšetřování kauzy. Výroky bývalého prezidenta o „více vyšetřovacích verzích“ byly od začátku jen vodou na mlýn kremelské propagandě, uvedla.
Polští zemědělci ukončili blokádu hraničních přechodů s Ukrajinou, oznámil mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. Rolníci tímto způsobem v uplynulých měsících protestovali proti dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny i proti klimatické politice Evropské unie.
Demčenko informoval, že zemědělci uvolnili provoz na přechodu Hrebenne-Rava Ruska, který byl jediný, který ještě dnes ráno pro cesty nákladních aut blokovali. Přes tento přechod ale nebudou smět jezdit kamiony převážející obilí. Blokáda v Hrebenném skončila poté, co tamní úřady rolníkům neprodloužily povolení k protestu na hranici, píše portál Cenyrolnicze.pl. Jeho organizátoři se proti rozhodnutí mohou odvolat u soudu.
Mluvčí polské hraniční stráže Andrzej Juźwiak podle agentury Reuters uvedl, že provoz na všech hraničních přechodech s Ukrajinou je „bez omezení“.
Komunikační platforma Telegram na čas zablokovala chatboty ukrajinské vojenské rozvědky HUR, tajné služby SBU a ministerstva pro digitální transformaci. Podle serveru The Kyiv Independent zmínění chatovací roboti slouží mimo jiné ke komunikaci s lidmi na Ruskem okupovaných ukrajinských územích či ke shromažďování informací o okupační armádě. Mluvčí Telegramu podle agentury Reuters uvedl, že chatboti byli dočasně deaktivováni kvůli tomu, co nazval „falešně pozitivní“ nález, podrobnosti ale neposkytl.
Telegram je nejoblíbenější aplikací pro zasílání zpráv na Ukrajině a hraje klíčovou roli při udržování komunikačních kanálů s lidmi žijícími na územích okupovaných Ruskem, napsal The Kyiv Independent. Podle Reuters platformu využívají hojně na Ukrajině i v Rusku jako zdroj informací a objevují se na ní nefiltrované informace o ruské válce proti Ukrajině.
Chatbot Telegramu je automatizovaná funkce, která umožňuje uživatelům aplikace odesílat nebo žádat o informace. Chatbot ukrajinské vojenské rozvědky HUR podle The Kyiv Independent mimo jiné umožňuje lidem sdílet informace o ruských vojenských pozicích, vybavení, protivzdušné obraně nebo pohybu vojsk. Chatboti SBU a ministerstva pro digitální transformaci slouží k podobným účelům, dodal web.
„Výsledek vyšetřování není překvapivý, ale jasně potvrzuje to, co jsme všichni tušili. Za útoky ve Vrběticích stála ruská rozvědka, a Rusko tedy provedlo teroristický útok na našem území,“ uvedl premiér Petr Fiala. „Putinův režim dlouhodobě vede proti České republice hybridní válku a ti, kteří se s ním snaží přátelit nebo chtějí, abychom mu začali ustupovat, ohrožují bezpečnost naší země. Výsledky vyšetřování zároveň ukazují, že naše zahraniční politika je správná a hájí zájmy českých občanů.“
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde provádělo Rusko vojenské operace. Protože se podezřelí pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, nemohli kriminalisté zahájit jejich trestní stíhání. Na webu policie to uvedl ředitel NCOZ Jiří Mazánek.
Policie v souvislosti s výbuchem pátrala po mužích, kteří jsou podezřelí také z otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury z roku 2018. Média tyto muže identifikovala jako agenty vojenské tajné služby GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Údajně se objednali na prohlídku muničního areálu. V té době se ve skladu patrně nacházely zbraně obchodníka, který dodával munici na Ukrajinu. Kromě smrti dvou lidí způsobily výbuchy podle policie škodu přesahující miliardu korun.
Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat, informuje list Financial Times (FT).
Sedm evropských bank s největšími aktivy v Rusku vydělalo v loňském roce v Rusku dohromady přes tři miliardy eur (zhruba 75,5 miliardy Kč). Jde o Raiffeisen Bank International (RBI), UniCredit, ING, Commerzbank, Deutsche Bank, Intensa Sanpaolo a OTP. Jejich zisky se tak více než ztrojnásobily proti roku 2021. Zčásti je vytvářela finanční aktiva, která banky nemohou z Ruska stáhnout.
V důsledku nárůstu ziskovosti tak tyto banky loni podle analýzy FT zaplatily v Rusku na daních 800 milionů eur, zatímco v roce 2021 to bylo pouze 200 milionů eur. Téměř polovina z loňských daní připadá na rakouskou společnost Raiffeisen Bank International, která má v Rusku ze západních bank největší zastoupení.
Dva Ukrajinci, kteří zemřeli v sobotu po útoku nožem v nákupním centru v Bavorsku, byli členy ukrajinské armády. V Německu si léčili zranění, jež utrpěli v boji. Podle portálu Ukrajinska pravda to uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Podezřelý z vraždy je 57letý Rus, policie ho zadržela ve městě Murnau am Staffelsee. Bavorská policie zatím nemá důkazy o tom, že by čin souvisel s ruskou invazí na Ukrajinu.
Ukrajinska pravda v neděli večer napsala, že pracovníci ukrajinského konzulátu zjišťují, u jakých jednotek muži sloužili a že navážou kontakt s jejich příbuznými.
Muži ve věku 23 a 36 let žili v okrese Garmisch-Partenkirchen, ve kterém leží i město Murnau. V sobotu byli s bodnými ranami nalezeni v areálu tamního nákupního centra. Jeden z nich zranění podlehl na místě, druhý krátce nato v nemocnici. Muže podezřelého z dvojnásobné vraždy policie ještě ten den večer zadržela u něj doma. Podle dosavadních zjištění se s oběťmi znal.
Končí čtyřdenní návštěva ukrajinských expertů na umělou inteligenci v Praze a okolí. V jejím rámci se třináctičlenná skupina ukrajinských odborníků z firem i univerzit setkala se svými českými protějšky a absolvovala také program AI Fóra Česko & Ukrajina, které se konalo ve středu 24. dubna na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Organizátorem celé mise bylo sdružení CzechInno, ze svých fondů ji podpořily Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
„Intenzivní spolupráci s ukrajinskými partnery na poli podpory pronikání digitálních inovací do praxe ve firmách i veřejném sektoru jsme zahájili bezprostředně po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022,“ komentuje historii vzájemné spolupráce výkonná ředitelka sdružení CzechInno Tereza Šamanová. „Překvapila nás nejen technologická vyspělost ukrajinských firem, které mohou svými novinkami vyvinutými i za podmínek, které na Ukrajině aktuálně panují, směle konkurovat svým zahraničním protějškům, ale zejména houževnatost a konzistentní přístup našich ukrajinských partnerů ke vzájemné spolupráci.“
„Já proti tomu nebojuji, ať si každý občan Slovenské republiky dělá se svými penězi, co chce, je to jeho rozhodnutí,“ komentoval premiér Robert Fico sbírku na nákup zbraní pro Ukrajinu. „Samozřejmě je to symbolické, tři miliony eur (75 milionů Kč) do války na Ukrajině... Víte, co říkají Češi? ‚Prd do Stromovky‘, promiňte ten výraz,“ prohlásil před několika dny v rozhovoru pro Joj. Od té doby Slováci vybrali další milion.
„Je to o 4 miliony eur víc, než poslala na nákup zbraní pro Ukrajinu jeho vláda,“ kontruje iniciativa Dárek pro Putina a nabízí tričko proti Ficovi.
„Rusové zasáhli od začátku války ukrajinské elektrárny už sto osmdesátkrát. Spálená země, to by Rusákovi šlo,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.