Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět ve středu ráno, dobrou noc.
„První boje se severokorejskými vojáky otevřely novou kapitolu nestability ve světě,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dnešním nočním videoprojevu. Zároveň poděkoval těm světovým aktérům, kteří na přítomnost Severokorejců nereagovali jen slovy, ale kteří připravují kroky na podporu ukrajinské obrany. „Musíme společně se světem učinit vše pro to, aby tento ruský krok k rozšíření války opravdovou eskalací selhal. Aby se tento jeho (ruského prezidenta Vladimira Putina) krok stal krokem k prohře - jak pro něj, tak pro Severní Koreu,“ dodal Zelenskyj.
„Švýcarsko je sice neutrální zemí, ale moc dobře si uvědomuje, v jakém bezpečnostním mezinárodním kontextu se nacházíme. Válka na Ukrajině byla budíčkem nejenom pro evropské země, které jsou v Severoatlantické alianci (NATO), případně v Evropské unii, ale i pro Švýcarsko,“ uvedl dnes prezident Petr Pavel při návštěvě země.
V Polsku začne do konce roku výcvik členů takzvané Ukrajinské legie, která má být tvořena Ukrajinci žijícími v zahraničí a která bude posléze nasazena do bojů proti ruské invazní armádě na Ukrajině. Za měsíc fungování náborového střediska se do této vznikající legie přihlásilo přes pět set lidí, nejvíce z Polska a Česka, napsala dnes agentura Ukrinform.
Austrálie daruje Kyjevu 14 člunů s pevným trupem v hodnotě 14 milionů australských dolarů (215 milionů korun) za účelem posílení ukrajinské námořní a pobřežní obrany. Austrálie tímto krokem zdůrazňuje trvalý závazek vlády premiéra Anthonyho Albaneseho podporovat Ukrajinu v její obraně proti ruské invazi, uvedlo australské ministerstvo obrany v tiskové zprávě.
Rusko dnes odpoledne zaútočilo na Charkov, drony zasáhly místní obytnou oblast. Oznámil to šéf místní správy Oleh Syněhubov. Podle něj byly dvě ženy zraněny.
Sněmovna by podle dnešního doporučení branného výboru měla schválit plán zahraničních misí české armády na další dva roky. Například na východním křídle NATO by mohlo působit až 2000 českých vojáků, což je o 800 víc než nyní. Celkem by podle návrhu mohlo v příštím roce sloužit v zahraničních misích až 2666 českých vojáků, o rok později až 2571 vojáků. Současný mandát pro mise platí do konce letošního roku.
Východní křídlo Severoatlantické aliance dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Čeští vojáci by měli působit v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku.
Za výbušnými balíky odeslanými z Litvy do dalších evropských zemí stojí Rusko, uvedl dnes v rozhlasovém rozhovoru poradce litevského prezidenta Gitanase Nausédy. Je to poprvé, co litevský představitel poukázal na ruskou vojenskou rozvědku kvůli konkrétním sabotážím, napsala agentura Reuters a připomněla, že jedna sabotáž, kterou vyšetřuje Německo, málem způsobila zřícení letadla.
Západní vlády a zpravodajské služby již dříve poukázaly na Rusko jako zdroj série požárů a sabotáží v Evropě, které měly destabilizovat spojence Ukrajiny, bránící se již třetím rokem ruské agresi, napsal Reuters. Připomněl, že polský deník Gazeta Wyborcza minulý měsíc psal, že balíčky, které způsobily požáry ve skladech v Británii, Německu a Polsku, byly odeslány z Litvy. Británie a Německo vyšetřují požáry v skladech v Birminghamu a Lipsku. Podle Berlína se málem zřítilo jedno letadlo, když v něm vzplál jeden z balíčků.
„Říkáme našim spojencům, že to není náhoda, ale součást vojenské operace,“ řekl poradce litevského prezidenta Kestutis Budrys rozhlasové stanici Ziniu. „Potřebujeme to zneškodnit a zastavit u zdroje, a tím je ruská vojenská rozvědka,“ prohlásil.
Švédsko z bezpečnostních důvodů zablokovalo výstavbu 13 větrných farem u svých břehů v Baltském moři. Informoval o tom britský The Guardian.
Švédský ministr obrany Pal Jonson v pondělí řekl, že vláda zamítla 13 ze 14 žádostí o povolení ke stavbě větrných farem u pobřeží této skandinávské země. Rozhodnutí přišlo krátce poté, co švédská armáda došla k závěru, že kvůli větrným elektrárnám by byla obtížnější obrana země.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski je zklamaný, že zatím Ukrajina nepodnikla „žádný pokrok“ v exhumaci obětí volyňské tragédie. A to ačkoliv Ukrajina slíbila, že s exhumací začne do listopadu.
Volyňský masakr je označení pro masové vraždy páchané v období od února 1943 do února 1944 na území dnešní západní části Ukrajiny. Tenkrát ale území spadalo do nacistickým Německem okupovaného Polska.
Rusko dnes kritizovalo nedělní prezidentské volby v Moldavsku, které podle předběžných výsledků vyhrála dosavadní prozápadní hlava státu Maia Sanduová. Podle Kremlu byly volby nespravedlivé, protože Kišiněv neumožnil hlasovat statisícům Moldavanů žijících v Rusku, zatímco volit mohli Moldavané žijící na Západě.
„Tyto volby nebyly ani demokratické, ani poctivé. Byly plné manipulací,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Několika stovkám tisíc moldavských občanů, kteří žijí v Rusku, nebyla poskytnuta možnost hlasovat. Tedy velmi velká část občanů neměla možnost hlasovat, na rozdíl od těch občanů, kteří pracují v evropských zemích. Je jasné, že to nemohlo neovlivnit výsledky voleb, které není možné považovat za férové,“ řekl podle agentury TASS.
Další dobytá ukrajiská vesnice. Ruská vojska dobyla na východě Ukrajiny další vesnici, Stepanivku u Kramatorska, připustili ukrajinští analytici.
Nejméně šest mrtvých a devět raněných si dnes vyžádal ruský útok na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl dnes na sociální síti šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Na místě vypukl požár, dodal. Fedorov dříve informoval, že terčem ruského útoku se stal blíže neupřesněný objekt městské infrastruktury.
Ruské útoky proti Ukrajině za poslední den zranily tři lidi, informovaly dnes regionální úřady. Rusko přes noc vypustilo 79 bezpilotních letounů typu Shahed a další bezpilotní letouny, stejně jako řízené bomby a dvě letecké střely Kh-59/69. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 48 dronů nad osmi regiony, zatímco 30 dronů bylo „ztraceno“ a jeden odletěl zpět do Ruska, uvedlo letectvo.
Poprvé se na bitevním poli střetla ukrajinská armáda se severokorejskými vojáky nasazenými na straně Ruska. V jihokorejské televizi KBS to řekl ukrajinský ministr obrany Rust Umerov. Podle japonské agentury Kjódó Umerov uvedl, že došlo k "malému" střetnutí, aniž by upřesnil, kdy a kde přesně se boj odehrál. Nicméně by podle ministra mohl být považován za začátek účasti KLDR ve válce Ruska proti Ukrajině.
Rusko za poslední den ztratilo 1260 svých vojáků - ať už se zranili anebo zemřeli. Tím se celkové ztráty ruských okupantů od začátku totální invaze zvýšily na 701 650 lidí. Informaci přineslo vedení ukrajinské armády.
„Zelenskij chce zatáhnout Polsko do války s Ruskem,“ tvrdí polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski.
„Zelensky chce, aby Polsko střílelo rakety nad Ukrajinou, což znamená, že chce, aby Polsko vstoupilo do války, což znamená, že chce, aby Polsko bylo ve válce s Ruskem,“ řekl dále.
Rusko dnes časně ráno vypustilo raketu Sojuz nesoucí celkem 55 družic včetně dvou íránských. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruskou kosmickou agenturu Roskosmos.
Raketa Sojuz 2.1 odstartovala z kosmodromu Vostočnyj. Nese dva velké satelity Ionosfera-M, které se mají stát součástí vesmírného systému monitorujícího zemskou ionosféru. Ionosféra, kde se setkává zemská atmosféra s vesmírem, se rozprostírá zhruba 80 až 644 kilometrů nad zemským povrchem.
Dobrý den, vážení čtenáři,
Rusku se nepodařilo rozložit demokratické instituce a volební proces v Moldavsku, uvedl dnes americký prezident Joe Biden v reakci na výsledky druhého kola prezidentských voleb v této zemi na jihovýchodě Evropy. Zvítězila v něm dosavadní proevropská prezidentka Maia Sanduová. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová naopak volby odsoudila a prohlásila, že volební kampaň byla podle ní nejvíce nedemokratická v historii země. Obvinění z ruského vměšování nekomentovala, podotkla agentura Reuters.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.