Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pondělí, dobrou noc.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
Podle agentury Reuters bojuje na Ukrajině po boku ruských sil až 5000 Kubánců. Vyplývá to z interních dokumentů americké diplomacie, jež se snaží oslabit odpor vůči dlouholetému embargu USA na Kubu. Washington tvrdí, že kubánská vláda podporuje ruské válečné tažení, zatímco Havana dříve jakékoli zapojení popřela. Spojené státy se podle ČTK snaží přesvědčit další země, aby se při hlasování na Valném shromáždění OSN o odsouzení embarga alespoň zdržely.
Reuters uvádí, že Kuba po Severní Koreji přispěla do války největším počtem bojovníků. Havana trvá na tom, že s náborem žoldnéřů nemá nic společného, a v roce 2023 prý rozbila síť obchodníků s lidmi lákajících Kubánce do Ruska pod záminkou práce. Obyvatele vede k účasti především zoufalá ekonomická situace, již kubánský režim připisuje embargu, zatímco USA ji dávají za vinu korupci a nekompetenci vlády.
Bývalý důstojník britské gardy Coldstream Guards kapitán Edward „Ned“ Harris (†40), který při bojích na Ukrajině přišel o nohu, spáchal sebevraždu. Harris se po ruské invazi v únoru 2022 přidal k Mezinárodní legii a bojoval v Bachmutu, kde byl těžce zraněn při záchranné operaci napadené ruskými drony. Po amputaci se i s protézou vrátil zpět na frontu a pokračoval ve velení jednotky. Za odvahu byl později vyznamenán ukrajinským Řádem odvahy.
Po návratu do Británie se věnoval pomoci veteránům a přednášel o disciplíně a odolnosti. Plánoval studium psychologie, aby mohl podporovat další vojáky trpící následky války. V srpnu 2025 však svůj život ukončil. Podle serveru Daily Mail po něm zůstali rodiče, dvě sestry a šest synovců a neteří, pro které byl milovaným „strýčkem Nedem“.
Ruský raketový útok v noci na sobotu 5. října zcela zničil obytný dům v obci Lapajivka nedaleko Lvova a připravil o život čtyřčlennou rodinu. Pod troskami zahynuli rodiče, jejich patnáctiletá dcera a jeden z prarodičů. Další člen rodiny, jenž se v tu chvíli nacházel mimo dům, byl vážně zraněn. Zasaženy byly i okolní domy, z nichž dvě ženy skončily v nemocnici a tři další lidé potřebovali ošetření přímo na místě. Podle Lvovské oblastní prokuratury na Telegramu šlo o nejrozsáhlejší kombinovaný úder na region od začátku války.
Útok zasáhl také průmyslové a energetické objekty ve Lvově a okolí. Na místě nyní pracují státní zástupci, vyšetřovatelé, experti na výbušniny i forenzní specialisté, kteří dokumentují válečné zločiny Ruska. Pod procesním dohledem Lvovské oblastní prokuratury bylo zahájeno vyšetřování pro porušení zákonů a zvyklostí války, které mělo za následek smrt civilistů.
Rumunsko plánuje využít ukrajinské zkušenosti s nasazením námořních dronů proti Rusku. Podle serveru Informer to na Varšavském bezpečnostním fóru oznámil zástupce velitele rumunského námořnictva, admirál Marčel Nekulae. Uvedl, že Ukrajina je „vynikajícím příkladem k následování“, protože po ztrátě většiny flotily dokázala pomocí bezpilotních systémů vytlačit ruské lodě ze Sevastopolu.
Nekulae dodal, že Rumunsko chystá rozsáhlou modernizaci a vývoj vlastních bezpilotních systémů pro moře, vzduch i pevninu, aby posílilo obranu svého území a strategických oblastí, včetně Dunaje. Tento krok přichází v době rostoucího napětí v oblasti Černého moře, což může dále vyhrotit vztahy mezi Moskvou a státy NATO.
Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že cílem jeho vlády není porážka Ruska, ale co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině. V diskusním pořadu veřejnoprávní stanice STVR řekl, že jde o konflikt mezi Slovany, kteří se navzájem zabíjejí, a že válka nikdy nepředstavuje řešení. Fico zároveň kritizoval přístup Evropské unie, která podle něj věnuje více energie podpoře války než snahám o mír. Fico znovu ostře kritizoval přístup Evropské unie. Podle něj vynakládá více energie na podporu války než na dosažení míru. Současná vláda po svém nástupu zastavila vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob, ale umožnila pokračování komerčních prodejů.
Premiér zdůraznil, že nebude „válečným premiérem“ a válku označil za regionální konflikt. Diskuse se uskutečnila na vyhlídkové věži na Dukle při příležitosti 81. výročí Karpatsko-dukelské operace, kde si Slováci připomněli jednu z nejkrvavějších bitev druhé světové války, píše ČTK.
Při ruských útocích na Ukrajinu zemřelo podle místních úřadů pět lidí a šestnáct dalších utrpělo zranění. V Záporoží na jihovýchodě byla zabita jedna žena a deset osob zraněno, zatímco ve Lvovské oblasti na západě zemřeli čtyři lidé a šest bylo zraněno. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že provedlo masivní úder na zařízení ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu a na energetickou infrastrukturu, přičemž útok označilo za odvetu proti ukrajinským operacím, uvedla agentura ČTK.
Útok vyvolal zvýšenou pohotovost v Polsku, kde vzlétly stíhačky a přechodně aktivovaly pozemní obranu. Ve Lvově hořel průmyslový areál a část města zůstala bez elektřiny, útok byl podle Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) největší od začátku války. Záporoží čelilo deseti zásahům, které poškodily obytné budovy i infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že jeho síly obsadily vesnici Kuzmynivka v Doněcké oblasti.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že případné dodání amerických střel Tomahawk Ukrajině by zničilo vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Prohlásil to ve videu, které zveřejnil novinář státní televize Pavel Zarubin. Putin reagoval na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jenž o tyto střely s plochou dráhou letu požádal bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v minulosti označil Putina za zklamání a Rusko za „papírového tygra“, protože se mu nepodařilo Ukrajinu ovládnout.
Americký viceprezident J. D. Vance už v září potvrdil, že Washington zvažuje ukrajinskou žádost o střely s dlouhým doletem schopné zasáhnout cíle hluboko v Rusku, včetně Moskvy. Agentura Reuters ale uvedla, že dodávky Tomahawků se jeví jako nepravděpodobné, protože současné zásoby jsou určeny především pro americké námořnictvo.
Ukrajinu v noci zasáhl masivní ruský útok – více než 50 raket a kolem 500 útočných dronů. Cílem byly regiony Lvov, Ivano-Frankivsk, Záporoží, Černihiv, Sumy, Charkov, Cherson, Oděsa a Kirovohrad. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zemřelo pět lidí a asi deset bylo zraněno. Záchranné práce pokračují, vláda má podle něj jednat rychle a účinně při odstraňování následků útoků.
Zelenskyj na síti X uvedl, že Rusové znovu cílili na infrastrukturu zajišťující běžný život obyvatel. Vyzval Západ k urychlení dodávek protivzdušné obrany a k rázným krokům, které by přinutily Vladimira Putina ukončit letecký teror.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.