Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Rusko dnes představilo novou učebnici dějepisu, ve které vojenskou invazi na Ukrajinu přirovnává k sovětskému boji proti nacismu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které školní kniha mimo jiné uvádí, že vyslat vojáky do sousední země byla Moskva donucena, neboť čelí existenčnímu boji proti dekadentnímu Západu snažícímu se Rusko oslabit a roztrhat na kusy.
Zatímco Ukrajina i západní státy invazi přirovnávají k dobyvačné válce, kterou se ruský autoritářský prezident Vladimir Putin snaží rozšířit území a vliv, Kreml hovoří o speciální vojenské operaci s cílem zajistit bezpečnost Ruska.
Poradce Kremlu Vladimir Medinskij, který se v roce 2022 po začátku války zúčastnil neúspěšných mírových jednání s Ukrajinou, redigoval třísvazkové Vojenské dějiny Ruska. Třetí díl, který je určen pro mladé lidi od 15 let, přináší ruský pohled na příčiny války, popisuje příklady hrdinství na frontě a vysvětluje, jak moderní ruská armáda někdy používá postupy Rudé armády z druhé světové války.
Ukrajinské město Charkov, které je často cílem ruských vzdušných úderů, dnes otevřelo podzemní školu pro 750 dětí. Informoval o tom portál Ukrajinska pravda. Charkov již loni v květnu zprovoznil jinou takovou školu, která se zároveň na Ukrajině stala prvním plně vybaveným vzdělávacím zařízením v podzemí.
Ukrajina, která už téměř tři roky čelí ruské invazi, v rizikových regionech přešla na on-line výuku, protože nebylo možné zajistit bezpečnost školáků. Předloni začal Charkov budovat podzemní školy. Tu první pro zhruba 600 žáků otevřel loni v květnu, od září pak její kapacitu navýšil na více než tisíc míst.
Slovensko uvítalo dnešní prohlášení Evropské komise, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů Maďarsko i Slovensko. Po jednání unijních ministrů zahraničí to v Bruselu uvedl šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár. Ocenil rovněž, že Kyjev začal zmiňovat možnost přepravy ázerbájdžánského plynu namísto plynu ruského.
Ropná rafinerie v ruské Rjazani po ukrajinském úderu z konce minulého týdne pozastavila provoz. Kyjev k útoku uvedl, že rafinerie poskytovala podporu ruské invazní armádě, které se Ukrajina třetím rokem brání. Společnost Rosněfť, která areál provozuje, žádné vyjádření neposkytla.
V rafinerii se podle informací Reuters vzňal zásobník ropy, poničeny byly také železniční nakládací zařízení a hydrorafinační jednotka sloužící k odstraňování nečistot z rafinovaných produktů. Od pátku v zařízení nebyla žádná nakládka, takže se výroba zastavila.
Rjazaňská rafinerie zpracovávala na 13,1 milionu tun ropy, což činilo pět procent rafinérského výkonu ruských zařízení. Rafinerie produkovala benzin, diesel, topný olej a letecké palivo.
Írán od Ruska koupil víceúčelové stíhací letouny Su-35, oznámil dnes brigádní generál íránských revolučních gard Alí Šádmání. Je to poprvé, kdy nějaký íránský představitel nákup potvrdil, napsala agentura Reuters. Oznámení přišlo v době rostoucích obav Západu z narůstající vojenské spolupráce mezi Íránem a Ruskem.
Šádmání nicméně neuvedl, kolik letounů Írán koupil či zda nějaké již do Íránu dorazily. Agentura Tasním ale už v listopadu 2023 napsala, že Írán dokončil dohody o nákupu ruských stíhaček.
Íránský prezident Masúd Pezeškján a jeho ruský protějšek Vladimir Putin 17. ledna v Moskvě podepsali dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi. Ta sice nezmiňuje dodávky zbraní, ale uvádí se v ní, že obě země budou rozvíjet vojensko-technickou spolupráci.
Evropská unie poskytne 30 milionů eur (753 milionů Kč), aby si moldavský separatistický region Podněstří mohl koupit plyn. Dnes to podle agentury Reuters oznámil moldavský premiér Dorin Recean. Proruské Podněstří je od začátku ledna bez dodávek plynu z Ruska, na kterém je závislé. Důvodem jsou spory o dluh mezi ruskou společností Gazprom a Kišiněvem a také rozhodnutí Kyjeva zastavit tranzit ruského plynu přes své území. Ukrajina se třetím rokem brání ruské invazi.
Recean podle ruského listu Kommersant uvedl, že ještě tento měsíc Moldavsko na půjčku pošle do Podněstří tři miliony kubických metrů plynu, aby se zajistilo zásobování regionu a udržení tlaku v soustavě. Další plyn dostane Podněstří v únoru. Plyn zajistí Moldavsko ve spolupráci s maďarskými společnostmi MVM a MOL, financování pokryje grant Evropské unie.
Moldavsko ve zmíněnému sporu mezi Gazpromem a Kišiněvem zpochybňuje výši dluhu. Podněstří a vláda v Kišiněvě se v roce 2022 dohodly, že veškerý ruský plyn odebíraný Moldavskem bude proudit do proruského separatistického regionu, který ale za dodávky neplatí. Podněstří navíc plyn používalo i k výrobě elektřiny, kterou prodávalo Moldavsku.
Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci přijedou vysoce postavení představitelé USA, EU či Ukrajiny, ale nikoliv Ruska, uvedl šéf akce Christoph Heusgen.
Vladimir Putin položil květiny u památníku obléhání Leningradu (Petrohradu). Osvobození druhého nejvýznamnějšího města Ruska se datuje na 27. ledna 1944 – tedy právě o rok dřív, než sovětští vojáci osvobodili koncentrační tábor Osvětim.
Ruský vojenský soud odsoudil k 20 letům vězení Ukrajince Maksyma Timofejeva za to, že vyhazoval do povětří lokomotivy v depu v okupovaném Melitopolu na jihovýchodě Ukrajiny. Timofejev spolu s dalším členem ukrajinského hnutí odporu – podle soudu „účastníkem teroristického spiknutí“ – předloni na počátku dubna pronikli do depa, kde připevnili podomácku vyrobenou nálož k jedné lokomotivě a spustili časový mechanismus k jejímu odpálení. Výbuch kromě lokomotivy poškodil i jeden vagon. Další exploze a poškození dalších lokomotiv následovaly podle vyšetřovatelů na konci dubna a v červnu 2023. Timofejeva Rusové zadrželi v srpnu téhož roku a obvinili z terorismu.
Timofejevova společníka, Ukrajince Maksyma Vorobjova, odsoudil ruský vojenský soud k 16 letům vězení předloni v říjnu, připomněl list Kommersant na svém webu.
„Ruská ekonomika čelí hrozbě rozsáhlého nárůstu počtu firemních bankrotů,“ napsali autoři analýzy moskevského Centra pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, které je blízké Kremlu. Do konce loňského roku podle jejich odhadu podíl společností s rizikovou mírou zadlužení na celkových příjmech ruských podniků dosáhl 20 procent. Za rizikovou míru zadlužení výzkumníci považují, jestliže splátky úroků dosahují dvou třetin upraveného zisku dané firmy.
Varování zdůrazňuje rozsah vysoké inflace a zpomalujícího růstu, které vyvolávají u prezidenta Vladimira Putina obavy z narušení ruské válečné ekonomiky, píše Reuters. Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila rychlý odliv kapitálu ze země.
V Kupjansku na severovýchodě Ukrajiny záchranáři vyprostili těla dvou žen z trosek domu, zničeného ruskou leteckou bombou. Oběti byly ve věku 72 a 95 let, napsal šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
Ruské letectvo bombardovalo Kupjansk v neděli odpoledne. Ruské bomby poškodily nejméně padesátku obytných domů. Z jednoho hořícího domu se hasičům podařilo zachránit zraněnou ženu ve věku 86 let, která je v péči lékařů v nemocnici, napsal list Ukrajinska pravda na svém webu.
Ruská vojska znovu ovládla vesnici Nikolajevo-Darino na západě ruské Kurské oblasti, do které na počátku loňského srpna vpadly ukrajinské jednotky. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo obrany.
Vesnici, která se nachází u hranic s Ukrajinou a ve které svého času žilo 151 obyvatel, dobyli ukrajinští vojáci loni 7. srpna, tedy den po překvapivém výpadu do Ruska. O tom, že přešla do ruských rukou, informoval nezávislý server Meduza ve středu minulý týden.
Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. „Integrita energetické infrastruktury zásobující členské státy EU je otázkou bezpečnosti EU. Komise očekává, že všechny třetí země budou toto respektovat a je připravena přijmout opatření na ochranu kritické energetické infrastruktury, jako jsou elektrické kabely, ropovody, plynovody nebo jiná zařízení,“ stojí v ranním prohlášení unijní exekutivy.
Budapešť požadovala záruky buď z Ukrajiny, nebo z Evropské unie „ohledně budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Evropská komise se ještě před jednáním snažila vyjít Budapešti vstříc a přišla s prohlášením, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů právě i Maďarsko a také Slovensko.
Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musejí prodlužovat každých šest měsíců. Bez dohody by nynější sankce vypršely 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.
Podpora českého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru podle ministra zahraničí narůstá. Jan Lipavský to uvedl v Bruselu.
Evropská komise bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů i Maďarsko a Slovensko, uvedla v prohlášení.
V Ivano-Frankivské oblasti na jihozápadě Ukrajiny se terčem ruského útoku stala kritická infrastruktura, informovaly tamní úřady. „V předhůří Karpat se ozvala série výbuchů,“ uvedla šéfka regionální vojenské správy Svitlana Onyščuková s tím, že na zasaženém místě vznikl požár. Jaký objekt ruské drony zasáhly, nezveřejnila. Útoky se ale podle ní obešly bez zranění. Starosta Ivano-Frankivsku Ruslan Marcinkiv v noci hlásil, že ve městě je v chodu protivzdušná obrana.
„Zločin holokaustu se nesmí nikdy opakovat, ale vzpomínka na něj se bohužel postupně vytrácí. A zlo, které se snaží zničit životy celých národů, existuje ve světě i dnes,“ vyjádřil se k mezinárodnímu dni holokaustu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Památku obětí uctil s rabíny a diplomaty už v předvečer v památníku masakru v Babím Jaru u Kyjeva.
Západní země neuznávají legitimitu a férovost tzv. voleb, jimiž běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prodlužuje svou vládu o dalších pět let. „Lidé v Bělorusku neměli na výběr. Je to hořký den pro všechny, kteří touží po svobodě a demokracii,“ napsala německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na X. Připomněla, že více než 1200 nevinných lidí v Bělorusku zůstává za mřížemi jen proto, že měli odvahu ozvat se proti režimu.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová očekává, že se ministři zahraničí na dnešním jednání shodnou na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, tedy zemi, která téměř před třemi lety vojensky napadla Ukrajinu. Kallasová to uvedla ještě před zahájením schůzky v Bruselu. Výhrady k prodloužení sankcí o dalších šest měsíců má Maďarsko.
„Očekávám rozhodnutí o prodloužení sankcí. Budeme rovněž diskutovat o tom, co můžeme více dělat, abychom podpořili Ukrajinu, jak můžeme tlačit na Rusko, aby zastavilo tuto válku,“ řekla Kallasová při příchodu novinářům.
Maďarský premiér opět ukazuje svou náklonnost k autoritářům na východě. „Orbán zablokoval prohlášení Evropské unie odsuzující volby v Bělorusku,“ hlásí kanál Nechta (Nexta).
Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu řešit prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, tedy zemi, která téměř před třemi lety vojensky napadla Ukrajinu. Prostřednictvím videokonference se s nimi spojí šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Ministři ale budou debatovat rovněž o situaci na Blízkém východě a možném zrušení části sankcí proti nové syrské vládě, o vztazích mezi EU a USA či o vývoji v Moldavsku a Gruzii. Ministři by měli odsouhlasit zavedení víz pro gruzínské diplomaty a úředníky. Česko bude na jednání zastupovat ministr Jan Lipavský.
Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musejí prodlužovat každých šest měsíců. Naposledy se tak stalo loni v červenci. K prodloužení má výhrady Maďarsko, které chce podle tamního šéfa diplomacie Pétera Szijjártóa „záruky buď z Ukrajiny, nebo z Evropské unie“ ohledně budoucí energetické bezpečnosti Maďarska. Bez dohody sankce vyprší 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli potřetí během necelého roku vyměnil velitele uskupení zodpovědného za obranu města Pokrovsk, které čelí hrozbě pádu do ruských rukou. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Zelenskyj ve svém večerním videoposelství uvedl, že pověřil velitele ukrajinských pozemních sil generálmajora Mychajla Drapatého velením operačně-strategické skupiny Chortycja, která je zodpovědná za velkou část fronty na východní Ukrajině.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.