Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Dobrou noc, vážení čtenáři, online k dění na Ukrajině bude pokračovat zase od rána.
Kypr má zájem o členství v Severoatlantické alianci a přihlášku do NATO by mohl podat po modernizaci armády. Dnes to podle agentur AFP a AP řekl kyperský prezident Nikos Christodulidis, který tvrdí, že o záležitosti jedná se Spojenými státy. Velkou překážkou na cestě do NATO však pro Kypr zůstává Turecko, které obsadilo severní část ostrova.
Kypr jedná se Spojenými státy o možném vstupu do Severoatlantické aliance, uvedl prezident Christodulidis. Rozhovory se zaměřují například na modernizaci kyperské armády s americkou pomocí. Podle Christodulidise je odezva Spojených států pozitivní.
„Až bude vše na svém místě, tak se Kypr bude moci stát členem NATO,“ uvedl kyperský prezident. Členství jeho země může být podle něj zajímavé pro Severoatlantickou alianci například kvůli zeměpisnému umístění ostrova nedaleko Izraele a Libanonu.
Rusko si přivlastňuje vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, řekl dnes mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj. Připomněl, že ve válce zemřela až čtvrtina tehdejších obyvatel Ukrajiny. Podle serveru RBK Ukrajina sleduje Tychého vyjádření i oznámení slovenského premiéra Roberta Fica, že se v květnu v Moskvě zúčastní oslav 80. výročí konce druhé světové války.
Mluvčí řekl, že role Ukrajiny ve vítězství nad nacismem nesmí být snižována. Rusko se ale podle něj už řadu let snaží toto vítězství ukrást, což „je urážkou milionů Ukrajinců, kteří ve válce ztratili své blízké“.
„Vyzýváme všechny naše partnery a evropské lídry, aby si uvědomili, že celkové ztráty, i když nikdo nezná přesná čísla, se odhadují na 50 až 75 milionů lidí. A osm až 10 milionů z nich jsou Ukrajinci, tedy téměř čtvrtina tehdejšího obyvatelstva země,“ řekl Tychyj. Ukrajina se proto ptá, proč je její role ve druhé světové válce ignorována. „Možná by stálo za to dřív než do Moskvy zajet do Chersonu, Záporoží, Charkova, Kyjeva, přes které se druhá světová válka přehnala nejdříve ze západu na východ a pak z východu na západ,“ podotkl Tychyj.
„Jakékoliv vydírání ze strany Ruska se musí setkat s tvrdou odpovědí,“ reagoval Volodymyr Zelenskyj na ohlášení Vladimira Putina, že bude Rusko dál testovat bojem nové rakety Orešnik. Ruský prezident podle ukrajinského „dělal reklamu“ na své rakety a na „své odhodlání zabíjet a ničit“.
„Teď může šermovat svým Orešnikem jen proto, aby překazil snahy prezidenta Trumpa, k nimž po inauguraci určitě dojde. Putin chce teď tak vyhrotit situaci, aby prezident Trump nemohl uspět, aby nemohl ukončit válku,“ řekl. Putin chce podle Zelenského svým tlakem přimět amerického prezidenta, aby posléze přistoupil na ruské podmínky.
Praha ve spolupráci s Prahou 6 darovala pět autobusů ukrajinskému městu Chmelnyckyj a dva obci Bilohorodka v Kyjevské oblasti. „Poděkoval jsem českým přátelům za tuto pomoc – důležitý projev solidarity s Ukrajinou,“ tweetuje velvyslanec Ukrajiny v ČR Vasyl Zvarych.
„Jsem vděčný politickým stranám norského parlamentu za jejich jednomyslné rozhodnutí zvýšit podporu Ukrajině v roce 2025,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oslo asistenci víc než zdvojnásobí - v přepočtu z 33,5 miliard Kč na 77 miliard.
„Toto jednotné a rozhodné rozhodnutí vysílá silný vzkaz těm, kteří vedou válku proti míru: svobodný svět stojí pevně a jednotně na straně Ukrajiny a poskytuje podporu potřebnou k dosažení vítězství a zajištění trvalého míru,“ dodal prezident.
Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X napsal, že „od ledna 2025 budeme mít ze strany spojenců další podporu našeho vzdušného prostoru. S radostí přijímáme rozhodnutí Německa o vyslání baterie systému Patriot do Polska“.
Przed chwilą rozmawiałem z Ministrem Obrony 🇩🇪@BMVg_Bundeswehr Boris Pistorius i osobiście podziękowałem mu za jego zaangażowanie i wsparcie bezpieczeństwa Polski i wschodniej flanki #NATO. pic.twitter.com/CtWr3HjhZe
— Władysław Kosiniak-Kamysz (@KosiniakKamysz) November 28, 2024
U londýnského soudu dnes začal proces se třemi Bulhary obžalovanými ze špionáže pro Rusko, uvedla dnes agentura AP. Prokuratura při té příležitosti soudu sdělila, že k témuž provinění se přiznali další dva muži.
Pokles kurzu rublu z posledních dnů není důvodem k panice. Občasné prudké výkyvy ruské měny souvisejí s rozpočtovými platbami a sezonními změnami, řekl podle agentury Reuters prezident Vladimir Putin. Rubl ve středu oslabil o více než sedm procent, prolomil hranici 110 rublů za dolar a dostal se až na 114 rublů. Dnes jeho kurz zpevnil.
Analytici a ekonomové částečně přičítají pokles kurzu rublu rostoucímu geopolitickému napětí od chvíle, kdy západní země umožnily minulý týden Ukrajině vypálit rakety dlouhého doletu hlouběji do ruského území a Rusko odpovědělo vypálením nové rakety na Ukrajinu. Vliv podle nich měly i nové americké sankce uvalené minulý týden na ruský finanční ústav Gazprombank.
Rusko a Ukrajina se dohodly na sjednocení devíti dětí s rodinami. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odkazuje na vyjádření zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marije Lvovové-Bělovové, na kterou loni vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač. Moskva podle ruské činitelky předala sedm dětí příbuzným na Ukrajině. O den dříve uvedla, že se dva chlapci přesouvají z Ukrajiny za příbuznými do Ruska. Sjednocení rodin pomohl dojednat Katar. Kyjev se zatím nevyjádřil.
Z Ruska se podle Lvovové-Bělovové vrací k příbuzným na Ukrajinu šest chlapců a jedna dívka ve věku od šesti do šestnácti let. „Většina těchto dětí žila v Rusku s blízkými příbuznými, hlavně s babičkami. Jeden šestnáctiletý chlapec, který byl bez rodičovské péče od narození, pobýval v aljoškinském dětském domově. Nyní ho do péče převzal jeho bratr,“ uvedla Lvovová-Bělovová. Činitelka použila ruský termín pro zařízení v obci Olešky ležící v Ruskem okupované části ukrajinské Chersonské oblasti.
Německo nabídlo Polsku, že na jeho území na začátku příštího roku až na šest měsíců rozmístí systémy protivzdušné obrany Patriot. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo německé ministerstvo obrany. Němečtí vojáci se systémy protivzdušné obrany byli na jihovýchodě Polska už loni od ledna do listopadu.
„Budeme tak chránit logistické centrum v Polsku, které má klíčový význam pro dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu,“ uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius.
Poslanci dnes na závěr plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku schválili usnesení, které vyjadřuje silnou podporu Ukrajině ze strany EU a naopak odsuzuje rostoucí vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou.
Německé ministerstvo zahraničí si dnes kvůli vypovězení dvou německých novinářů z Ruska předvolalo ruského velvyslance v Berlíně. Ministryně Annalena Baerbocková označila ruský krok za nepřijatelný a jeho zdůvodnění za nepravdivé. Moskva ve středu nařídila dvěma novinářům německé veřejnoprávní stanice ARD, aby do 16. prosince odevzdali své akreditace a opustili Rusko. Uvedla, že jde o reakci na obdobný krok z německé strany.
Slovenský parlament dnes hlasy vládních poslanců schválil další omezení poskytování státních příspěvků na ubytování uprchlíků z Ukrajiny, kteří ve větším počtu opustili vlast hlavně po začátku ruské vojenské invaze z února 2022. Návrh vyvolal slovní přestřelku mezi slovenskými poslanci, kdy jeden z vládních zákonodárců vzkázal opozičním kolegyním, aby odjely na Ukrajinu, pokud chtějí Ukrajincům pomáhat. Nynější slovenská vláda premiéra Roberta Fica po svém loňském nástupu do úřadu například zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
Rozhodnutí Západu povolit Ukrajině útočit dodanými střelami na cíle v hloubi Ruska nezvýšilo riziko jaderné odvety. Podle agentury Reuters to tvrdí několik zdrojů z amerických tajných služeb, podle kterých je ruský jaderný útok nadále nepravděpodobný, ačkoli šéf Kremlu Vladimir Putin svou rétoriku na toto téma vyhrocuje. Tajné služby se spíše domnívají, že Rusko rozšíří sabotážní kampaň proti evropským cílům, aby Západ od další podpory Ukrajině odradilo.
Ruský soud poslal na sedm let do vězení advokáta, který hájil novináře Ivana Safronova odsouzeného za vlastizradu. Třiašedesátiletý právník Dmitrij Talantov čelil obviněním ze šíření lživých zpráv o ruské armádě a podněcování k nenávisti, napsal dnes server Meduza. Talantov vinu odmítl. Zvláštní zpravodajka OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Rusku Marijana Kacarovová už ve středu vyzvala k jeho propuštění. Kriminalizace vyjádření nenásilného názoru nebo pokojného nesouhlasu s válkou podle ní porušuje mezinárodní standardy týkající se lidských práv.
Podívejte se na aktuální snímky s Vladimirem Putinem z jeho návštěvy Kazachstánu. Na posledním snímku je ruský prezident s prezidentem země Kasymem-Žomartem Kemelulyem Tokajevem.
Rusko provede další bojové testy rakety Orešnik (Líska), která je již v sériové výrobě. Dnes to v kazašské Astaně na summitu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) podle agentury TASS prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň varoval, že Moskva v odvetě za ukrajinské údery v hloubi Ruska může zaútočit proti rozhodovacím centrům v Kyjevě. Podle něj ukrajinské vedení již není legitimní a nemá právo vydávat armádě rozkazy.
Šéf Kremlu se vyjádřil i k rannímu masivnímu úderu na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, která jen na západě země připravila o dodávky elektřiny přes milion odběratelů. Řekl, že při útoku vypustilo Rusko 90 raket a 100 dronů, které zasáhly 117 cílů. „Byla to odveta za pokračující útoky raketami ATACMS na naše území,“ poznamenal Putin.
V Kazachstánu se během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v této středoasijské zemi objevila na reklamní obrazovce v Astaně ukrajinská vlajka namísto ruské. Úřady případ vyšetřují, informovaly dnes agentura Reuters a server Meduza, který také upozornil na video, jež situaci zachycuje.
Ukrajinská vlajka ve středu večer nahradila ruskou trikoloru na obrazovce u jedné z dopravních tepen kazachstánské metropole, kam před tím přijel na dvoudenní návštěvu šéf Kremlu. Putin byl v té době podle Reuters jinde a obrazovka byla brzy vypnuta, ale záběry z incidentu se rychle rozšířily on-line.
Podle bilance ukrajinského letectva vypustilo Rusko na Ukrajinu 97 útočných dronů Šáhed, které Moskvě dodává Írán, 88 střel s plochou dráhou letu a tři rakety z protivzdušného systému S-300. Obrana dokázala sestřelit 79 střel s plochou dráhou letu a 35 dronů.
Třiadvacetiletý španělský cestovatel Alberto Blasco Ventas stojí u mostu u ukrajinské Irpině, který byl na jaře 2022 v prvních dnech ruské vojenské agrese vyhozen do vzduchu ve snaze zastavit postup invazních jednotek na Kyjev. Toto místo je jednou ze zastávek pro západní turisty, kteří hledají vzrušení a přijíždějí objevovat válku na Ukrajině. Podobné zájezdy jsou sice zatím okrajovou záležitostí, ale jejich počet roste, píše agentura AFP.
Ruští vojáci, kteří obsadili toto předměstí Kyjeva na začátku invaze, se ho pokoušeli přejít a pochodovat směrem k hlavnímu městu, vysvětluje průvodce Oleksij Gorjačev (33) a ukazuje na ruiny odstřeleného mostu.
„Ve válečné zóně jsem poprvé!“ říká Blasco Ventas a jako uhranutý hledí na most. Španěl si vybral turistický zájezd do Kyjevské oblasti. Hlavní město je sice stovky kilometrů od hlavní bojové fronty, ale téměř denně na něj útočí ruské bezpilotní letouny a rakety. „Trochu se bojím, nebudu vám lhát, ve válečné zóně nikdy nevíte,“ dodává.
Na západě Ukrajiny se po ruském úderu ocitl přes milion odběratelů bez elektřiny. Ve Vinnycké oblasti zasáhla ruská střela dům a zranila ženu. Exploze ohlásila rovněž západoukrajinská města Ivano-Frankivsk v Ivanofrankivské oblasti a Chmelnyckyj ve Chmelnycké oblasti nebo jihoukrajinský Mikolajiv.
Reuters s odvoláním na představitele západních regionů uvedl, že bez elektřiny je po ruském útoku ve Lvovské oblasti 523.000 odběratelů, v Rivenské přes 280.000 a ve Volyňské oblasti asi 215.000.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Ukrajina dnes nad ránem vyhlásila na celém území vzdušný poplach kvůli útokům ruských raket. „Výstraha před vzdušnými údery byla vydána pro celou Ukrajinu z důvodu raketové hrozby,“ uvedlo dnes ukrajinské vojenské letectvo. Letectvo zaznamenalo vzlet sedmi bombardérů Tu-95MS z Murmanské oblasti a odpálení řízených střel z Černého moře.
„Cílem masivního útoku nepřítele se opět stala energetická infrastruktura,“ uvedl na facebooku ministr energetiky Herman Haluščenko. Dodal, že země v důsledku útoků zavádí nouzové odstávky dodávek energií.
Ukrajina dnes nad ránem vyhlásila na celém území vzdušný poplach kvůli útokům ruských raket. V Charkově, Oděse i některých dalších městech jsou slyšet výbuchy, cílem je i energetická infrastruktura, informují podle agentur místní představitelé. Rusko naproti tomu hlásí útok ukrajinských dronů na Krasnodarský kraj, při němž byl zraněn jeden člověk.
Rusko v posledních dnech stupňuje vzdušné údery na Ukrajinu poté, co Kyjev začal využívat střely dodávané Spojenými státy a Británií k útokům na ruské území v rámci vlastní obrany před více než dva a půl roku trvající ruskou agresí.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.