Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Při ruském ostřelování Chersonu byl zabit padesátiletý muž, napsal na sociální síti šéf oblasti Oleksandr Prokudin. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovému útoku.
Ukrajinská prokuratura zveřejnila záběry zachycují okamžik, kdy ruský dron zasáhl vzdělávací zařízení v Charkově, druhém největším ukrajinském městě. Úřady neupřesnily, o jakou šlo školu, podle místních médií dron zasáhl jednu z budov farmaceutické univerzity. Ruské útoky si vyžádaly čtyři lehce zraněné: tři ženy ve věku 51, 52 a 54 let a 89letého muže, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. „Naštěstí nikdo nezahynul,“ zdůraznil.
Íránské a ruské jednotky společně během cvičení Západ 2025 nacvičovaly útočné operace v podmínkách masivního nasazení průzkumných a útočných dronů nepřítelem, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. „Vojáci islámské republiky dobyli nepřátelské opěrné postavení, opevnili se v něm, za podpory ruských dronů odrazili nepřátelský protiútok a přistoupili ke zničení ustupujícího nepřítele,“ sdělilo. O dodávky munice a dalších potřeb do první linie se podle ministerstva postaraly ruské zásobovací drony a roboti.
Během cvičení ruská fregata Admiral Golovko odpálila hypersonickou raketu Cirkon na 900 kilometrů vzdálený cíl na pobřeží Barentsova moře. Cíl byl zničen přímým zásahem, ohlásilo dnes ruské ministerstvo. Na závěr manévrů vydalo zprávu, že společné vojenské cvičení skončilo „naprostou porážkou“ pomyslného nepřítele.
Požár v ukrajinském Dnipru, který nevznikl po ruském útoku, zcela zničil sklad s humanitární pomocí organizace Člověk v tísni, uvedla dnes večer Česká televize (ČT) bez upřesnění, kdy sklad vyhořel. Škodu organizace odhadla na 20 milionů korun. Podle zdrojů, které nechtějí být jmenované, Ukrajinci ve skladu měli vojenský materiál, uvedla ČT. Zástupci Člověka v tísni to odmítli.
Ve skladu byly podle Člověka v tísni brikety na zimu, stavební materiál nebo hygienické potřeby. Požár zachvátil skladové prostory s rozlohou 8000 metrů čtverečních, zasahovala u něj stovka hasičů. Ukrajinci ze sousedství skladu pro ČT řekli, že během požáru slyšeli výbuchy a cítili zápach střelného prachu. Ukrajinské úřady se odmítly k věci vyjádřit.
Spojené státy schválily první balíčky zbraní pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Zbraně, které poprvé v rámci nového mechanismu zaplatí spojenecké země Severoatlantické aliance, by tak mohly být na Ukrajinu odeslány v blízké době. S odvoláním na dva zdroje obeznámené se situací to dnes napsala agentura Reuters.
Náměstek ministra obrany Elbridge Colby podle zdrojů agentury schválil až dvě dodávky v hodnotě 500 milionů dolarů (10,2 miliardy Kč) za každou z nich. Kdy přesně by mohly být odeslány, Reuters neuvádí.
Veškerá odpovědnost za poškození domu spadá na Rusko jako původce provokace, zareagoval premiér Donald Tusk k nedávnému incidentu, kdy dům v obci Wyryki na východě Polska údajně zasáhla raketa vystřelená z polské stíhačky F-16. Přislíbil, že příslušné úřady budou informovat veřejnost, vládu a prezidenta po ukončení vyšetřování. „Ruce pryč od polských vojáků,“ napsal premiér na X. „Nikdo nemá výhrady vůči vojákům, není jejich vina, že raketa selhala. Výhrady máme k vaší vládě, která dezinformovala,“ odvětil premiérovi jeden z opozičních politiků Slawomir Mentzen.
Ceny ropy dnes rostou o více než jedno procento. Trhy zvažují možnost narušení ruských dodávek kvůli útokům ukrajinských dronů na ruské přístavy a rafinérie. Investoři zároveň čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o úrokových sazbách.
Kolem 18:20 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 1,5 procenta na 68,46 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 1,9 procenta a prodávala se za 64,53 dolaru za barel.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve vojenské uniformě na polygonu Mulino v ruské Nižegorodské oblasti sledoval rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025, kterého se podle jeho slov zúčastnilo na 100 000 vojáků s 10 000 kusy zbraňových systémů a vojenské techniky.
Uvedla to ruská státní agentura TASS, která jen o několik minut dříve napsala, že podle Kremlu se cvičení zúčastnilo na ruském území 50 000 vojáků a v Bělorusku 7000 vojáků, včetně 1200 Rusů. Cvičení se podle Putina zúčastnily také vojenské kontingenty dalších šesti zemí.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podepsal výnos o udělení milosti 25 vězňům, oznámila dnes podle tiskových agentur Lukašenkova kancelář. Mezi omilostněními jsou i političtí vězni, ale přesný počet ještě není znám, protože seznam omilostněných nebyl zveřejněn, napsala agentura AFP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna.
„V předvečer svátku národní jednoty Alexandr Lukašenko rozhodl o omilostnění 25 lidí, a to včetně odsouzených za extremistickou činnost,“ uvedla tisková služba hlavy běloruského státu podle agentury Interfax. Mezi omilostněnými je 12 žen a 13 mužů; 19 lidí je mladších 40 let. Mnozí mají děti, jedna odsouzená je matkou více dětí. Jeden z omilostněných spáchal trestný čin ještě před dosažením plnoletosti, dodal Interfax.
Polské úřady dnes upřesnily, že kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě zadržely v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Původně premiér Donald Tusk informoval o zadržení dvou běloruských občanů poté, co dron zneškodnila vládní ochranka SOP. Není jasné, čím byly nepřesné informace šéfa vlády způsobeny, poznamenala agentura AP.
„Zadržen byl ukrajinský občan a běloruská občanka. Policie pokračuje ve vyšetřování a tento incident bude v každém případě objasněný, aby bylo možné vyloučit všechny možné interpretace a poznat pravdu, co bylo zdrojem této nezamýšlené či zamýšlené provokace nad vládními budovami,“ řekl dnes Tusk novinářům podle serveru Onet.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky F-16 při zásahu proti těmto dronům, které pronikly do polského vzdušného prostoru minulý týden v noci z úterý na středu. Uvedl to dnes na webu polský list Rzeczpospolita s odvoláním na své zdroje.
Prokuratura podle deníku utajuje informace o „neidentifikovaném létajícím objektu“, jehož trosky dopadly na zmíněný dům a poničily jej, oficiálně mlčí také polské ministerstvo obrany. Prezident Karol Nawrocki po zveřejnění informací deníku oznámil, že se bude od vlády domáhat objasnění.
Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.
„Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
Hlavním poučením z války na Ukrajině a narušení polského vzdušného prostoru je pro Severoatlantickou alianci (NATO) nutnost výrazně posílit protivzdušnou obranu, politicky se nespoléhat pouze na ústupky, ale naopak využít především tlak vůči Rusku. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je zásadní také větší soběstačnost evropských zemí v zajištění ověřených technologií.
„Jednou lekcí bezpochyby je, že státy NATO musí daleko silnějším způsobem investovat do prostředků elektronického boje a protivzdušné obrany,“ uvedl Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Zmínil, že je také nutné prohloubit spolupráci s Ukrajinou, která se denně vypořádává se stovkami dronů, které sestřeluje.
Obrazem: Následky ruského dronového útoku na Ukrajinu
Rusko a Bělorusko během společných vojenských manévrů nacvičovaly odpálení taktických jaderných zbraní. Dnes to podle agentury Reuters řekl běloruský prezident Alexandr Lukašenko, podle kterého to byl nácvik, jehož cílem nebylo nikomu vyhrožovat. Předtím ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské strategické bombardéry Tu-160 nacvičovaly nad Barentsovým mořem bojové mise včetně odpalování střel s plochou dráhou letu. Rusko a Bělorusko dnes zakončují pětidenní vojenské cvičení Západ 2025, které je považováno za demonstraci síly a prověrku bojové připravenosti.
„Cvičíme všechno. (Západ) to ví, neskrýváme to. Od palby z malých konvenčních zbraní po nukleární hlavice. Musíme být schopni to vše dělat,“ řekl Lukašenko. „Ale rozhodně tím neplánujeme někomu vyhrožovat,“ dodal.
Děti z Ukrajiny byly odvezeny na nejméně 210 míst v Rusku a na Moskvou okupovaném ukrajinském území, uvedla Laboratoř pro humanitární výzkum americké Yaleovy univerzity (HRL) ve své nejnovější zprávě nazvané „Ukradené ukrajinské děti: Uvnitř ruské sítě převýchovy a militarizace“. Ve většině lokalit se podle ní odehrává převýchova dětí, která zahrnuje kulturní, vlastenecké nebo vojenské programy, jež jsou v souladu s proruským postojem a optikou. Moskva se k této zprávě zatím nevyjádřila, napsala dnes agentura Reuters.
Podle Kyjeva Rusové v rozporu s Ženevskými úmluvami nelegálně odvlekli více než 19.500 dětí, podle HRL by jich mohlo být podstatně více. Podle ukrajinských úřadů se mezitím přes 1600 deportovaných dětí podařilo do vlasti vrátit. Moskva popírá odebírání dětí proti jejich vůli a tvrdí, že byly přemístěny, aby nepřišly k úhoně během bojů ve válečné zóně. Ukrajina se brání celoplošné ruské invazi od února 2022.
Nejméně dva lidé zahynuli při nočních ruských útocích na Ukrajinu. Jednoho člověka zabil úder na město Záporoží, dalších 13 osob utrpělo zranění, uvedl na telegramu oblastní šéf Ivan Fedorov. V Mykolajivské oblasti zemřel traktorista při ruském útoku na farmu, oznámil náčelník tamní regionální správy Vitalij Kim. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovém útoku. Ukrajinské bezpilotní letouny znovu útočily na cíle v oblasti ruských měst Saratov a Engels, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
„Rusové provedli nejméně deset úderů na Záporoží,“ napsal kolem půlnoci Fedorov, který později v dalších zprávách na telegramu informoval o rostoucím počtu zraněných a upřesnil, že zahynul jednačtyřicetiletý muž a že mezi zraněnými jsou děti.
Ruské strategické bombardéry Tu-160 během rusko-běloruských vojenských manévrů nacvičovaly nad Barentsovým mořem bojové mise včetně odpalování střel s plochou dráhou letu. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo obrany. Rusko a Bělorusko dnes zakončují pětidenní vojenské cvičení Západ 2025, které je považováno za demonstraci síly a prověrku bojové připravenosti.
Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně letěly nad neutrálními vodami Barentsova moře severně od Skandinávie asi čtyři hodiny v doprovodu stíhaček MiG-31. „Během cvičné bojové mise posádky zkoušely taktické odpadly střel s plochou dráhou letu na kritické cíle imaginárního nepřítele,“ uvedlo ministerstvo.
Dobrý den, vážení čtenáři,
Rusko věří, že se na podzim podaří uspořádat nové kolo rozhovorů se zástupci Spojených států s cílem vyjasnit sporné body ve vzájemných vztazích. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova.
USA a Rusko letos absolvovaly dvě kola rozhovorů v Istanbulu, která se zaměřila především na diplomacii a fungování velvyslanectví - první v únoru a druhé v dubnu. Obě strany tehdy uvedly, že nastal pokrok v řešení sporných otázek.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se poté v srpnu setkali na Aljašce. Toto jednání ale zatím nevedlo k dohodě o ukončení rusko-ukrajinské války, která v plném rozsahu trvá již čtvrtým rokem.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.