Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
V Bělorusku dnes začalo několik soudních řízení s lidskoprávními aktivisty, informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Dvě aktivistky jsou obžalovány ze zapojení do pomoci politickým vězňům. Deset dalších osob je obžalováno z účasti na protivládních protestech v roce 2020.
V Minsku začal proces s 62letou Alenou Tockou, která je obžalována z „napomáhání extremistickým aktivitám“. Toto obvinění je založeno na jejím údajném zapojení do činnosti iniciativy INeedHelpBY. Jde o neziskovou organizaci registrovanou ve Spojených státech, která pomáhá běloruským politickým vězňům a jejich rodinám poskytováním potravinové pomoci.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes podle agentury Reuters předvolalo íránského diplomata a varovalo ho před „devastujícími a nenapravitelnými důsledky“ pro vzájemné vztahy obou zemí, pokud se potvrdí zprávy, že Teherán dodal Moskvě balistické střely.
Švédsko poskytne Ukrajině v pořadí 17. balíček vojenské pomoci v celkové hodnotě 4,6 miliardy švédských korun (zhruba 10 miliard českých korun). Uvedl to dnes švédský ministr obrany. O možné dodávce stíhaček Gripen prozatím Švédsko nerozhodlo, informuje agentura Reuters.
„Chceme mít možnost darovat Ukrajině stíhačky Gripen případně v další fázi,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci ministr obrany Pal Jonson. Nový balíček bude zahrnovat munici pro bojová vozidla pěchoty, kterou Švédsko již darovalo, a také nákupy, které by v budoucnu usnadnily převod stíhaček Gripen, ačkoli o jejich dodávce Ukrajině zatím nebylo rozhodnuto.
Ruský vojenský dron, který se v sobotu zřítil na území Lotyšska, nesl výbušniny určené pravděpodobně pro cíl na Ukrajině. Uvedli to dnes podle agentury Reuters lotyšští představitelé. Rumunsko mezitím oznámilo nalezení úlomků ruského vojenského dronu, který na jeho území havaroval o víkendu. Lotyšsko a Rumunsko jsou členy NATO a podporují Ukrajinu v obraně proti ruské agresi.
Velitel lotyšských ozbrojených sil Leoníds Kalniňš na tiskové konferenci podle lotyšského serveru Delfi řekl, že dron byl íránské výroby typu Šáhed. Dále dodal, že po objevení dronu byly výbušniny, které nesl, zneškodněny.
Podívejte se na nové snímky ruských tanků v Kurské oblasti.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyjádřil obavy z dopadu nadcházející zimy na obyvatele Ukrajiny a odsoudil opakované ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, které způsobují výpadky elektřiny v celé zemi. Türk to dnes řekl na zahájení jednání Rady pro lidská práva OSN, píše agentura AFP.
„Občané Ukrajiny se ocitli v kolotoči teroru,“ prohlásil Volker Türk ve svém projevu před Radou pro lidská práva. Türk zmínil „neustálé útoky Ruské federace na civilní objekty jako nemocnice, školy a supermarkety a opakující se vlny útoků zaměřené proti energetické infrastruktuře, které způsobují výpadky elektřiny v celé zemi“.
„Mám o Ukrajince tuto zimu strach,“ řekl Türk.
Litva pracuje na celonárodním evakuačním plánu, hotov bude na počátku října. Podle litevské veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti LRT to oznámila litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. Ta prohlásila, že ruská invaze na Ukrajina ukázala, že pobaltská republika si v ochraně obyvatel jen s obecními a regionálními postupy nevystačí.
„Civilní bezpečnost je dnes důležitější než jindy. Válka proti Ukrajině trvá a země v našem regionu zažívají hybridní útoky, novou realitou jsou dezinformační útoky a sabotáže,“ uvedla Bilotaitéová. Ministryně rovněž řekla, že Litva chce v civilní ochraně spolupracovat s ostatními pobaltskými státy a chce také využít financování z Evropské unie.
Čínské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že tento měsíc uspořádá společná námořní a letecká cvičení s Ruskem. Bez dalších podrobností uvedlo, že manévry se budou konat v Japonském a Ochotském moři. Informovala o tom agentura AP.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Ruský oblastní soud v sibiřském městě Omsk odsoudil bývalého příslušníka žoldnéřské armády zvané Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina za zvláště surovou vraždu těhotné partnerky. Šestatřicetiletý Sergej Kozlov si má odpykat 19 let v trestanecké kolonii s přísným režimem, informoval dnes na svém webu list Kommersant. Obžaloba podle něj žádala doživotí. Odsouzený má také zaplatit milion rublů otci své partnerky jako odškodnění za morální újmu.
Kozlov se z války vrátil loni v létě. Svou, tehdy osmnáctiletou, přítelkyni, která byla v pokročilém stupni těhotenství, zabil v říjnu. Podle očitých svědků skákal po břichu a hrudi ženy, protože mu poškodila reproduktor. Dívka měla poraněnou lebku, zlomený nos, pohmožděný mozek, roztržená játra – dohromady 138 různých zranění.
Kozlov byl před třemi lety odsouzen do vězení za úmyslné způsobení těžké újmy na zdraví, ale zakrátko po vynesení rozsudku se dostal z vězení, protože se nechal naverbovat do války proti Ukrajině. Z války se vrátil s vyznamenáním za odvahu.
Jednu mrtvou si vyžádalo ruské ostřelování města Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, uvedl oblastní šéf Serhij Lysak. Smrtelná zranění 16letá dívka utržila, když se na ni po dělostřeleckém útoku částečně zřítil dům. Tři další lidé jsou zranění.
„Na jedné straně všichni mluvíme o fašismu, nacismu, a přitom mlčky tolerujeme, že po Ukrajině pobíhají jednotky, které mají zcela jasné označení, jež je napojené na hnutí, které dnes považujeme za nebezpečné a zakázané. Protože jde o geopolitický souboj, tak to nikomu nevadí,“ řekl slovenský premiér Robert Fico novinářům v Muzeu holokaustu v Seredi na jihu Slovenska, kam zavítal u příležitosti památného dne obětí holokaustu a rasového násilí.
Ve válce na Ukrajině označuje Rusko za neonacisty členy ukrajinského pluku Azov. Ukrajina tvrdí, že se uskupení reformovalo a oprostilo od svého radikálního nacionalistického původu.
„Putin podpořil Kamalu. To mě velmi urazilo,“ prohlásil Donald Trump na předvolebním mítinku – přitom prý bývalý americký prezident toho dlouholetého ruského dobře zná. „Možná to udělal s úsměvem, nevím, kdo to sakra může vědět,“ dodal.
Putin minulý týden prohlásil, že Trump uvalil na Rusko víc sankcí a omezení než kterýkoli prezident před ním, zatímco Kamala Harrisová se expresivně a nakažlivě směje. „Ukazuje to, že se jí daří dobře. Možná se zdrží takových kroků,“ řekl prezident patrně sarkasticky.
Polským bezpečnostním složkám se podařilo rozbít skupinu složenou z Rusů a Bělorusů, kteří se snažili získávat informace a pak je využít k vydírání jednotlivců i institucí, informoval dnes polský vicepremiér a ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Šlo podle něj o součást snahy ruských a běloruských tajných služeb Polsko politicky, vojensky i ekonomicky paralyzovat.
„Běloruské a ruské tajné služby měly jasný cíl – získat informace a použít je k vydírání jednotlivců i různých institucí a vést de facto kyberválku,“ prohlásil Gawkowski na tiskové konferenci.
Jako cíl první fáze útoku si podle něho vybrali Polskou antidopingovou agenturu (POLADA), přes kterou chtěli získat přístup do jiných polských institucí. Šlo o místní samosprávy, ale i státní firmy, které mají co do činění s bezpečností. Členové skupiny podle Gawkowského chtěli prostřednictvím vydírání získávat peníze nebo i případné spolupracovníky.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský poděkoval Jižní Koreji za podporu Ukrajiny, která se brání ruské ozbrojené agresi. Přístup země by měl být příkladem pro její sousedy i další státy v regionu, uvedl šéf české diplomacie v komentáři v deníku The Korea Times. Lipavský do Soulu přicestoval v neděli, čeká jej setkání s jeho protějškem a vystoupí také na konferenci k tématu zodpovědného využití umělé inteligence ve vojenské oblasti.
Jižní Korea od února 2022, kdy Rusko Ukrajinu napadlo, často upozorňuje na vojenskou spolupráci Moskvy se Severní Koreou. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol také loni navštívil Ukrajinu a nabídl jí podporu ve válce. Slíbil tehdy, že Jižní Korea poskytne Ukrajincům humanitární i vojenskou pomoc.
Pro bezpečnost České republiky je v současnosti největší hrozbou ruský imperialismus, Česko tak oceňuje podporu Jižní Koreje vůči Ukrajině, napsal Lipavský. „Nezapomínáme na naši historickou zkušenost, kdy jsme byli napadeni. Podporujeme Chartu OSN, která zakazuje hrozbu nebo použití síly a vyzývá všechny členy, aby respektovali suverenitu, územní celistvost a politickou nezávislost jiných států,“ poznamenal.
Ruská vojska dobyla obec Voďane u Vuhledaru na východě Ukrajiny, uvedl server DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. V Doněcké oblasti ruská vojska dosáhla rovněž nepatrného postupu u měst Časiv Jar a Toreck, ale nedosáhla žádných potvrzených úspěchů u Pokrovska, tvrdí analytici amerického Institutu pro studium války na základě geolokalizovaných záběrů.
Jednu mrtvou si vyžádalo ruské ostřelování Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny, oznámily dnes místní úřady. Kyjev hlásí sestřelení všech ruských dronů, které v noci na dnešek útočily na ukrajinskou metropoli. Bombardování Charkova se podle úřadů obešlo bez obětí a raněných. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila šest z osmi ruských dronů a dvě ze tří raket vypuštěných proti Ukrajině, uvedly ráno ukrajinské vzdušné síly.
„Rusové večer ostřelovali Očakiv z hlavňového dělostřelectva, zabili sedmdesátiletou ženu v jejím vlastním domě,“ napsal na sociální síti šéf oblastní správy Vitalij Kim. Očakiv ležící na pobřeží Černého moře měl před válkou okolo 14 000 obyvatel.
Na Kyjev ruské drony při pátém útoku od počátku září nalétaly po půlnoci v několika vlnách. Letecký poplach trval více než hodinu. „Silami a prostředky protivzdušné obrany byly všechny útočné drony, které ohrožovaly Kyjev, zničeny na přístupech k hlavnímu městu. Podle předběžných informací se nálet obešel bez škod a raněných ve městě,“ uvedl šéf městské vojenské správy Serhij Popko na telegramu.
Ukrajina si pro úder vybrala oblast Kursk, protože se ukázala jako nejslabší místo obrany okupační armády. V rozhovoru pro CNN to řekl vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj.
Podle generála útočníci plánovali využít toto území jako předmostí pro další akce, zejména pro útok na oblast Sumy. Rusové se chystali prorazit hranici pár dní po ofenzivě na Charkovském směru 10. května tohoto roku.
„Pro nás byl tento směr vždy hrozbou. Proto jsme při posuzování našich schopností vybrali nejslabší místo v obraně nepřítele, v jeho struktuře,“ vysvětlil Syrskyj podle agentury Unian.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.