Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Polský premiér Donald Tusk dnes podpořil návrh přitvrdit pravidla pro vyplácení dětských přídavků ukrajinským uprchlíkům před válkou, kterých je v Polsku od invaze ruských vojsk z února 2022 velké množství. Učinil tak několik měsíců před prezidentskými volbami, uvedla agentura AFP. V současnosti všichni rodiče, a to i ti ukrajinští, dostávají každý měsíc 800 zlotých (asi 4800 Kč) na každé dítě mladší 18 let v rámci programu sociální pomoci zvaného 800+.
„Návrh varšavského primátora (a prezidentského kandidáta Tuskovy Občanské koalice) Rafala Trzaskowského vyplácet 800+ pouze těm migrantům, včetně Ukrajinců, kteří skutečně žijí, pracují a platí daně v naší zemi, urychleně posoudí vláda,“ napsal Tusk na sociální síti X a dodal, že sám je návrhu nakloněn.
Ukrajinským vojákům bránícím městečko Velyka Novosilka na západě Doněcké oblasti hrozí, že je obklíčí ruské jednotky. Dnes to připustil mluvčí ukrajinského vojenského uskupení Chortycja Viktor Trehubov. Úřady v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny nařídily evakuaci rodin s dětmi z dalších 16 obcí.
Trehubov situaci ve Velyké Novosilce označil za „poměrně složitou“, píše server Ukrajinska pravda. Ukrajinští vojáci podle mluvčího dělají vše pro to, aby zabránili dalšímu postupu ruských sil. Snaží se zabránit obklíčení i tomu, aby Rusové s nasazením dělostřelectva zablokovali přístupové cesty do městečka. Postupují k němu ze tří stran - od jihozápadu, jihovýchodu i severovýchodu, vyplývá z údajů na mapě zveřejňované projektem DeepState, který je pokládaný blízký ukrajinské armádě.
Pro nového amerického prezidenta Donalda Trumpa zřejmě Evropa nebude prioritou. Na dnešní debatě na Anglo-americké univerzitě v Praze se na tom shodli přítomní odborníci. Například podle bývalého velvyslance Petra Koláře se Trump bude věnovat konfliktu na Ukrajině, pokud na to bude mít kapacitu. Investiční bankéř Ondřej Jonáš uvedl, že pro Trumpa je prioritou Čína.
„Donald Trump se bude Ukrajině věnovat jenom do té míry, kdy bude mít pocit, že mu na to zbývá kapacita. Jeho priority jsou jinde a on trvale říká, že je to úkol pro Evropany, že je to náš úkol a že se máme víc starat,“ řekl Kolář.
Ředitelka Centra transatlantických vztahů při CEVRO Kateřina Weissová řekla, že bez americké podpory nebude Evropa schopná do konfliktu zasáhnout. Podle Jonáše je možné, že se Trump bude snažit Rusko přinutit k jednání na bázi ještě tvrdšího ekonomického nátlaku.
Ruští vojáci, kteří jsou součástí invazních sil bojujících ve východoukrajinské Doněcké oblasti, zastřelili šest ukrajinských válečných zajatců. Informoval o tom ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, podle kterého Rusové svůj čin natočili a video se objevilo na internetu.
Také ukrajinská generální prokuratura dnes informovala, že zahájila trestní řízení kvůli zastřelení ukrajinských zajatců. V jejím prohlášení se píše, že „během útoku na pozice ukrajinských vojsk v Doněcké oblasti okupanti vzali do zajetí šest příslušníků ukrajinských ozbrojených sil a následně je zastřelili“. Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že není jasné, zda generální prokuratura i ombudsman informovali o tom samém případu.
Ukrajinská policie informovala, že při rozsáhlé operaci proti ilegálnímu obchodu se zbraněmi a municí po celé zemi podnikla prohlídky na skoro 700 místech, zadržela 22 lidí a dalších 38 obvinila kvůli podezření z nepovoleného obchodu se zbraněmi. „U podezřelých byly zabaveny tisíce nábojů různých ráží, útočné pušky, granáty, samopaly a granátomety,“ uvedla policie.
Vojenský soud v Kursku na západě Ruska odsoudil vojáka kvůli rabování. Informuje o tom server Mediazona, podle kterého jde o první verdikt v souvislosti s tímto trestným činem od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi lety. Voják se ho ovšem dopustil v ruské Kurské oblasti, kam loni v srpnu překvapivě pronikla ukrajinská armáda.
Ruská invazní armáda podnikla v noci na dnešek dvakrát vzdušný útok na ukrajinské město Záporoží. Napsal to server RBK-Ukrajina, podle něhož při úderech jeden člověk zemřel a zhruba 50 lidí utrpělo zranění. Agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady později také informovala o třiapadesátileté ženě zabité při ruském útoku na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti a o rok starší ženě, která nepřežila ruský dronový útok v Charkovské oblasti.
Strategické letiště v Rzeszowě-Jasionce na jihovýchodě Polska budou příštího půl roku chránit dva systémy protivzdušné obrany Patriot, které budou obsluhovat němečtí vojáci. Systémy mají být plně připraveny k nasazení do pondělka, řekl dnes při návštěvě Rzeszowa německý ministr obrany Boris Pistorius.
„Tyto dva systémy chrání území NATO a zároveň - a to je velmi důležité - zásobování Ukrajiny,“ citovala Pistoria agentura DPA. Obsluhovat je bude asi 200 vojáků bundeswehru. Rzeszów leží necelých 100 kilometrů od polsko-ukrajinské hranice a od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu platí za důležitý logistický uzel při dopravě vojenské pomoci napadené zemi od západních spojenců. Jeho ochranu mají doposud na starosti američtí vojáci.
Ruský státní plynárenský gigant Gazprom usiluje o zvýšení regulovaných cen plynu v Rusku, aby si zajistil dostatečné prostředky na financování investic. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax. Gazprom se nyní potýká s poklesem zahraničních tržeb, protože invaze ruských vojsk na Ukrajinu přiměla evropské odběratele k přechodu k jiným dodavatelům, napsala agentura Reuters.
Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu vyzval Spojené státy, aby pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Zároveň ale zdůraznil, že evropská část aliance musí více investovat do obrany, posílit výrobu v obranném průmyslu a převzít větší podíl na výdajích na pomoc Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Větší výdaje na obranu požaduje od Evropy také nový americký prezident Donald Trump.
"Pokud jde o Ukrajinu, potřebujeme, aby USA zůstaly zapojeny," prohlásil šéf NATO. Rutte ve své řeči podle bruselského listu Politico připustil, že Trump naprosto spravedlivě požaduje, aby evropští spojenci dávali na obranu víc. "Má samozřejmě pravdu, že problémem nejsou USA a že problémem je Evropa," uvedl bývalý nizozemský premiér. Komentář generálního tajemníka aliance následoval poté, co nový americký prezident začátkem tohoto týdne prohlásil, že Evropská unie by měla dělat víc pro podporu Ukrajiny.
Ukrajinská policie informuje o více než tisícovce razií, které kvůli nelegálnímu obchodu se zbraněmi a municí provádějí souběžně po celé zemi bezpečnostní složky. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se v zemi zvýšila cirkulace zbraní, včetně těch odebraných ruským vojákům, které unikají regulačním kontrolám. To vyvolává obavy z nárůstu mezinárodního obchodu se zbraněmi, napsala dnes agentura AFP.
"Hlavním cílem je zablokovat prodejní a skladovací kanály a také odstranit z nelegálního oběhu ukořistěné zbraně, munici a výbušniny," uvedla ukrajinská národní policie v krátkém prohlášení na svém webu. Více podrobností nesdělila, slíbila je poskytnout po dokončení vyšetřování. Upozornila zároveň, že lidem zapojeným do této činnosti může hrozit až sedm let vězení.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 92 drony, z nichž 57 sestřelila protivzdušná obrana a 27 jich zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. "Tři drony zůstávají ve vzduchu," napsaly na telegramu vzdušné síly. O osudu zbylých dronů se nezmiňují. Invazní síly kromě toho podle nich útočily čtyřmi balistickými střelami na Záporoží. "Tam je bohužel mrtvý (člověk) a zranění (lidé), dodalo letectvo.
Ruský prezident Vladimir Putin má čím dál větší obavy z problémů ruské válečné ekonomiky. Agentuře Reuters to řeklo pět zdrojů obeznámených se situací, vzhledem k citlivé situaci v Rusku ale tyto zdroje hovořily pod podmínkou zachování anonymity. Zpráva přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump hrozí Rusku novými sankcemi, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině.
Podívejte se na aktuální snímky ze Záporoží, kde dnes zaútočili Rusové.
Noční raketový úder na Záporoží cílil na obytnou zónu. Ukrajinské úřady informují o jedné oběti a nejméně 14 zraněných. Je mezi nimi i dvouměsíční miminko.
Zaporizhzhia this morning… 1 person killed, 14 injured. Yet another War crime by Russia #StopRussia #StandWithUkraine pic.twitter.com/5lXC2vbvWf
— Mariana Betsa (@Mariana_Betsa) January 23, 2025
Ruské drony ve středu večer útočily na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a také na Charkov na severovýchodě země. V obou městech se ozývaly výbuchy, napsal server BBC News s odvoláním na regionální úřady. Letecký poplach byl vyhlášen i v dalších oblastech země.
„V důsledku ruského náletu vypukl požár v jedné ze čtvrtí Záporoží,“ napsal na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Dodal, že nálet se podle předběžných informací obešel bez obětí a raněných, ale nebezpečí trvá, a tak vybídl obyvatele, aby zůstali v bezpečných úkrytech.
Dobré ráno, vážení čtenáři, vítejte zpět u online přenosu.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.