Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. O dalších zprávách týkající se ruské agrese vás budeme informovat zase zítra. Zatím přejeme dobrou noc.
Další dva ruští miliardáři dostanou zákaz vstupu do EU. Evropská unie přidá na sankční seznamy Igora Altuškina, zakladatele Ruské měděné společnosti (RMK), a Romana Trotsenka, zakladatele holdingu Aeon, píše EUobserver. Miliardářům bude zakázán vstup do EU a jejich majetek v EU bude zmrazen, informuje na sociální síti X ukrajinská TV Nexta.
Ruský prezident Vladimir Putin přiletěl na návštěvu do Vietnamu, kde bude do 20. června. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Šéf Kremlu se v Hanoji setká s lídry komunistické země. Vietnam je pro Putina druhou zastávkou na cestě po Asii. V úterý dorazil do Pchjongjangu, kde se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem strávil zhruba devět hodin a podepsal dohodu o strategické spolupráci.
Rusko přesunulo drtivou většinu svých pozemních sil dříve umístěných poblíž Finska do války na Ukrajině, informovala 19. června finská veřejnoprávní televize Yle s odkazem na nezveřejněný zdroj z finské vojenské rozvědky.
Odborníci na mořské savce evakuovali tento týden dvě běluhy z delfinária v bombardovaném ukrajinském Charkově do španělské Valencie. Informovala o tom dnes agentura AFP a server La Vanguardia, jenž také zveřejnil snímky zachráněných kytovců.
Dvojice běluh - patnáctiletý samec jménem Plombir a čtrnáctiletá samička Miranda - cestovali nejprve ze svého dosavadního domova na severovýchodě Ukrajiny do jihoukrajinské Oděsy. Cesta po silnici napříč zemí, která se už třetím rokem brání ruské vojenské agresi, přitom trvala 12 hodin.
Ukrajina je otevřená účasti Ruska na příštím mírovém summitu, uvedl vedoucí Kanceláře prezidenta Ukrajiny Andriy Yermak. Upozornila na to na sociální síti X Tv Nexta.
„Myslíme si, že bude možné pozvat zástupce Ruska. Přípravy na konferenci již začaly.“ Řekl, že cílem druhého mírového summitu je „ukončit válku a vyřešit krize“.
Dohodu o komplexním strategickém partnerství dnes na summitu v severokorejské metropoli Pchjongjangu podepsali ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Putin podle ní poté uvedl, že dohoda předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich. Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podpis dohody odsoudil.
Rusko na základě dohody nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR, řekl dále ruský prezident. Podle Kima má nicméně dohoda obranný a mírový charakter. „Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa,“ podotkl Kim.
„80 % jednotek rozmístěných poblíž finské hranice Rusko přemístilo na Ukrajinu,“ tweetuje kanál Nexta a přidává satelitní snímky. „Ruské vojenské základny se vyprazdňují, zůstává jen zastaralá technika a malý počet vojáků.“
Ukrajinští obchodníci a zákazníci se naučili žít s výpadky proudu. Posvítí si baterkou nebo mobilem...
Rumunsko nakoupí desítky samohybných houfnic K9 z Jižní Koreje, oznámil ministr obrany Angel Tilvar po jednání s jihokorejským protějškem Sin Won-sikem v Bukurešti. Rozhodnutí nakoupit celkem 54 houfnic je největší zbrojní akvizicí Rumunska za posledních sedm let. Podle sdělení jihokorejského ministerstva obrany má akvizice hodnotu 920 milionů dolarů (21,3 miliardy korun).
Bukurešť následuje Varšavu, která si po začátku rozsáhlé invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 objednala jihokorejských houfnic K9 několik stovek. V dubnu se na schůzce jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola a jeho rumunského protějšku Klause Iohannise v Soulu oba lídři dohodli na posílení spolupráce obou zemí v oblasti obrany a jaderné energetiky.
Rumunsko, člen NATO i EU sousedící s Ukrajinou, loni vynaložilo na obranu 2,44 procenta HDP, přičemž asi třetinu z těchto prostředků tvořily nové zbrojní akvizice.
„Naše země disponuje značným množstvím západních aktiv a majetku, které jsou v ruské jurisdikci. Na to vše se může vztahovat ruská odvetná politika, odvetné akce,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Lídři zemí skupiny G7 minulý týden oznámili dohodu na poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), jejíž záruku budou tvořit výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Moskva již dříve uvedla, že tento postup považuje za zločinný, a pohrozila bolestivou odplatou.
Režim sankcí Rady bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji by měl být přezkoumán, prohlásil Vladimir Putin po setkání s vůdcem KLDR Kim Čong-unem v Pchjongjangu.
Rada bezpečnosti OSN, v níž má Rusko jako jeden z pěti stálých členů právo veta, přijala vůči KLDR sankce poprvé v roce 2006 a od té doby je opakovaně zpřísnila v reakci na pět severokorejských jaderných testů a množství raketových zkoušek. Severní Korea ale od svého kontroverzního zbrojního programu neustoupila.
„Rád bych poznamenal, že omezující opatření Rady bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji iniciovaná USA a jejich spojenci musí být revidována,“ prohlásil Putin.
„Česko oficiálně předalo kogenerační jednotky a vybavení primární péče starostovi města Charkov,“ tweetuje ministerstvo zahraničí. „Historicky první projekty česko-tchajwanské spolupráce míří právě sem. Přinášíme elektrickou energii a teplo do charkovských domovů.“
Až osm let vězení hrozí Ukrajinci z města Derhači u Charkova, který Rusku poskytoval informace o ukrajinských silách v okolí. Do ruských služeb jej zlákala Ruska, s níž se sblížil na seznamce v mobilní aplikaci, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na informace od ukrajinské tajné služby SBU a generální prokuratury.
Ruská přítelkyně se podle prokuratury vydávala za novinářku píšící o dění v Charkovské oblasti a o místních lidech. S nezaměstnaným Ukrajincem navázala „romantický vztah“ právě kvůli získání informací o dislokaci ukrajinských jednotek a vojenské techniky. Muž se potuloval městem a tajně pořizoval snímky z míst, kde se nacházeli vojáci. Tyto informace pak posloužily k zaměření ruských raket a bezpilotních letounů. Strážci zákona informátora zadrželi při činu, vylíčil deník a dodal, že podezřelý čeká na soud ve vyšetřovací vazbě.
Dohodu o komplexním strategickém partnerství dnes na summitu v severokorejské metropoli Pchjongjangu podepsali ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Jednání mezi Putinem a Kimem trvalo asi dvě hodiny. Hodinu a půl spolu hovořili za účasti delegací, další půlhodinu pak hovořili mezi čtyřma očima, uvedla agentura Interfax.
Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov podle TASS řekl, že nový dokument nahradí předchozí smlouvy z let 1961, 2000 a 2001. Potřeba nové smlouvy je podle Ušakova dána vývojem geopolitické situace ve světě a v regionu a také změnami, ke kterým v poslední době došlo v bilaterálních vztazích mezi Ruskou federací a KLDR. Nový dokument nemá konfrontační charakter, není namířen proti žádným zemím, ale směřuje k zajištění větší stability v oblasti, dodal.
Za poslední den ztratil protivník 1130 lidí, 10 tanků, 12 obrněných vozidel, 34 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
„Minské dohody měly vyřešit první ruskou agresi proti Ukrajině v roce 2014. Jejich výsledkem byla druhá ruská agrese. Pak se spolehněme, že Rusko nějakou dohodu bude ctít, pokud nebude vnímat naši sílu a odhodlání,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
Moskva čeká na odpověď Washingtonu na své návrhy ohledně výměny vězňů, prohlásil náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru, který zveřejnila státní agentura TASS. Tyto návrhy přicházejí v době, kdy 26. června má začít soud s americkým novinářem Evanem Gershkovichem, zadržovaným v Rusku už déle než rok, připomněla agentura AFP.
„Míč je na straně Spojených států a čekáme od nich odpověď na nápady, které jsme jim předložili,“ řekl diplomat. „Chápu, že určitě některé z nich se Američanům nezamlouvají, ale to je jejich problém. Pokládáme náš přístup za naprosto odůvodněný a zdravě vyvážený. Počítáme s tím, že právě takto k tomu (Američané) přistoupí,“ dodal bez dalších podrobností.
Soud v ruském Vladivostoku dnes poslal na tři roky a devět měsíců do trestanecké kolonie amerického vojáka obviněného z krádeže 10.000 rublů (asi 2610 korun) a vyhrožování zabitím. Má také nahradit škodu, kterou způsobil své ruské milence. Rozsudek není pravomocný a advokát Američana řekl, že se proti němu odvolá.
Gordon Black se během procesu částečně přiznal, píše agentura TASS. Podle vyšetřovatelů letos v květnu svoji přítelkyni chytil v pod krkem, což chápala jako reálné ohrožení života. Z peněženky jí ukradl 10.000 rublů, protože neměl vlastní peníze. Hotovost použil k uhrazení svých výdajů, včetně zaplacení hotelového pokoje, v němž ho zadrželi.
Washington opakovaně vyzývá své občany, aby do Ruska necestovali. Spojené státy obviňují Moskvu, že americké občany posílá do vězení proto, aby je následně mohla vyměnit za Rusy zadržované v USA.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 19 z 21 dronů, kterými na její území zaútočilo Rusko. Informoval o tom mluvčí ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Podle úřadů úlomky z jednoho ze sestřelených dronů způsobily škody ve vsi Malechiv u Lvova.
Ve Lvovské oblasti protivzdušná obrana zneškodnila všech pět bezpilotních letounů nepřítele, uvedl Maksym Kozyckyj, šéf tohoto regionu u hranic s Polskem. Úlomky jednoho z nich zasáhly vícepodlažní dům v Malechivu na severním předměstí Lvova. Jeden člověk utrpěl zranění, zničeno bylo mnoho oken. Později byl nad touto obcí zneškodněn ještě jeden dron.
Další drony ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v Chersonské, Mykolajivské, Dněpropetrovské, Kirovohradské a Chmelnycké oblasti, uvedl mluvčí letectva.
Ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un se dohodli na prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi, uvedla severokorejská média poté, co šéfa Kremlu jeho hostitel dnes před svítání přivítal na letišti v Pchjongjangu.
Agentura Reuters píše, že Kim si s Putinem podal ruku, objali se a pak spolu v limuzíně odjeli k Putinovu hotelu. Šlo o vůz značky Aurus, který šéf Kremlu severokorejskému vůdci letos v zimě daroval k osobnímu využití. Ulice Pchjongjangu byly vyzdobené Putinovými portréty a na dominantě hlavního města, nedokončeném 330metrovém hotelu byl obrovský nápis „Vítej, Putine“.
Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov řekl, že oba lídry během dneška čeká jednání mezi čtyřma očima, galakoncert, státní recepce, přehlídka čestné stráže, podpisy různých dokumentů a prohlášení pro média.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Nasazení západních zbraní proti cílům na ruském území přináší výsledky, řekl včera ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém každovečerním proslovu. Zpomalil se postup ruských vojsk na severu Charkovské oblasti.
Situaci v tomto regionu, kde ruská armáda v květnu vnikla na ukrajinské území, ovlivnilo zničených ruských pozic a odpalovacích ramp u hranic s Ukrajinou. "Funguje to. Přesně tak, jak jsme očekávali," řekl Zelenskyj.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.