Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinský spisovatel a novinář Stanislav Asejev vzpomíná na Doněck, kde studoval, jako na evropské město odlišné od okolních míst připomínajících ruskou periférii. Za velkou chybu místních lidí považuje jejich víru v to, že příchod Rusů zlepší jejich životy. Vzhledem k současné situaci na frontě po vpádu ruské armády na Ukrajinu nepovažuje za pravděpodobné, že by se do města podíval. Asejev, který byl zatčen a nezákonně vězněn za extremismus a špionáž, to řekl na dnešním klubovém večeru Knihovny Václava Havla v Praze.
Americká armáda tento týden převezla asi 90 střel do protivzdušných systémů Patriot ze skladů v Izraeli do Polska, kde je připraví na dodávku na Ukrajinu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval server Axios. Izrael loni po více než 30 letech oficiálně vyřadil systémy Patriot. Ukrajina následně podle Axiosu navrhla, aby židovský stát rakety vrátil zpět USA, které by je poté poskytly ukrajinským silám bránícím se ruské invazi.
Jednání s Ukrajinou by byla možná, ale ne s jejím prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dnes to v rozhovoru se státní televizí Rossija 1 řekl ruský prezident Vladmir Putin. Na straně Ukrajiny, kam před téměř třemi lety vyslal ruská vojska, nevidí ochotu jednat.
Jednání s Ukrajinci by podle Putina byla komplikovaná. Šéf Kremlu tvrdí, že Zelenskyj je v úřadu nelegitimně, protože v něm zůstává nad rámec svého mandátu a nemá pravomoc podepisovat dokumenty. Putin je přitom v Rusku u moci převážnou část období po roce 2000. Drží se u ní díky úpravě ústavy, která mu umožňuje v čele Ruska zůstat případně až do roku 2036
Oficiální představitel NATO spojuje atentát na generálního ředitele Rheinmetall s ruskou sabotážní kampaní. Sabotážní činy v zemích NATO v posledních letech zahrnovaly hrozby zavražděním vůdců zbrojního průmyslu, zejména generálního ředitele německého výrobce zbraní Rheinmetall Armina Pappergera, řekl 28. ledna zástupce náměstka generálního tajemníka NATO James Appathurai.
Appathurai také řekl, že Západu se někdy podařilo zastavit Rusko v páchání sabotáží tím, že nastavil červené čáry na nejvyšší úrovni. Uvádí to The Kyiv Independent.
„Musíme přimět úředníky, aby přešli na ruská auta,“ uvedl podle TV Nexta ruský prezident Vladimír Putin během své návštěvy závodu AvtoVAZ. Posměšně přitom ukrajinský server dodává, že tím úředníky musel vyděsit.
Běloruská pohraniční stráž kontroluje silnice z běloruského hraničního přechodu Novaja Guta do ukrajinského hraničního přechodu Novyj Yarylovychi.
Ukrajinské letectvo zveřejnilo video se záběry nepřátelských dronů. Video pochází z noci na dnešek.
The Ukrainian Air Force has released a video showing the interception of enemy drones on the night of January 28. pic.twitter.com/dZ43BVvzgn
— NEXTA (@nexta_tv) January 28, 2025
Ruské zprávy o dobytí městečka Dvorična u Kupjansku popřel šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Na území obce podle něj pokračují boje a „není důvod tvrdit, že byla obsazena“. Syněhubov podle serveru RBK Ukrajina dodal, že od ruského ministerstva obrany nejde o první prohlášení tohoto druhu, které se dostalo do ruských médií. Syněhubov to označil za „čistou propagandu“. Nicméně i podle mapy projektu DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, je velká část obce pod ruskou kontrolou.
O vzniku návratových center v České republice, která by měla ukrajinským uprchlíkům před válkou usnadnit cestu zpět do vlasti, dnes jednal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem. Probírali také dočasnou ochranu uprchlíků v Evropské unii nebo českou pomoc Ukrajině, která téměř tři roky čelí ruské vojenské agresi.
Ukrajincům by takzvané unity huby měly nabídnout veškeré informace o možnostech jejich návratu, k dispozici by jim měla být i právní pomoc a podpora. Cílem je podle ukrajinského místopředsedy motivovat uprchlíky, aby se do země vrátili kvůli poválečné obnově. Podobná centra by měla vzniknout i v Německu nebo v Polsku.
Rakušan podle mluvčího ujistil Černyšova o tom, že Česko Ukrajinu nadále podporuje. „Naším strategickým zájmem je silná a jednotná Ukrajina. Chápeme, že vítězství nad Ruskem a poválečné obnovy země nelze bez návratu občanů domů dosáhnout. Záměr motivovat ukrajinské občany k návratu i zřízení unity hubů plně podporujeme,“ uvedl Rakušan.
Česko v Bruselu představilo plán postupné integrace Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu EU. Pro svůj dokument má ČR zatím podporu devíti zemí.
Slovensko chce podle premiéra Roberta Fica dál kupovat ruský plyn, od Ukrajiny požaduje jeho přepravu. Pohrozil zablokováním rozhodnutí EU o pomoci Kyjevu.
Zastupitelé Karlových Varů dnes odebrali čestné občanství města Nikolaji Liščenjukovi, bývalému duchovnímu pravoslavného ruského chrámu Petra a Pavla v Karlových Varech. Kněz byl z Česka vyhoštěn, protože jej bezpečnostní složky podezřívají z nepřátelských aktivit, mimo jiné podpory separatistických struktur v zemích EU.
O zbavení občanství požádali zastupitelé za Piráty, KOA a STAN i z koalice Spolu. Vedení města se k návrhu připojilo a samo dnes na jednání zastupitelstva navrhlo Liščenjuka občanství zbavit. „V době, kdy občanství získal, byl oceněn za své zásluhy o opravu kostela a o jeho aktivitách jsme nemohli vědět,“ uvedla primátorka Andrea Pfeffer Ferklová (ANO). Poznamenala, že podle pravidel lze čestné občanství odebrat, zjistí-li se dodatečně skutečnosti, které by jeho udělení bránily.
Liščenjuk, občan Ruské federace, získal čestné občanství v roce 2020, zejména za péči o karlovarskou pravoslavnou církev. Později ale stál za vznikem Ruské pravoslavné církve, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice.
Ruská vojska dobyla městečko Dvorična na západním břehu Oskil u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, tvrdí Moskva.
Ukrajinské velvyslanectví na Slovensku označilo za nepřijatelné výroky slovenských politiků o účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku na informační systémy slovenského katastru nemovitostí. Nevyloučilo ovšem, že k útoku mohla být použita infrastruktura umístěná na okupovaných územích Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.
Lednový kybernetický útok, který slovenské úřady přiznaly až s odstupem několika dnů od jeho provedení, vyřadil z provozu elektronické systémy úřadu geografie, kartografie a katastru (ÚGKK). Například slovenský premiér Robert Fico, ale i někteří další vládní politici tvrdili, že útok mohl být veden z Ukrajiny, se kterou se Bratislava dostala do sporu kvůli ukončení tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Minulý týden pak Fico obvinil Ukrajinu také z kybernetického útoku na největší slovenskou zdravotní pojišťovnu VšZP.
„Na základě veřejně dostupných informací o incidentu zatím neexistuje dostatek důkazů k určení zdroje útoku. Proto jsou jakákoliv prohlášení o možné účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku do ukončení vyšetřování slovenskými orgány nepodložená a zásadně nepřijatelná,“ napsala ukrajinská ambasáda k útokům na systémy slovenského ÚGKK. Slovenskou stranu rovněž vyzvala, aby se v budoucnu zdržela manipulování s neověřenými a nepotvrzenými informacemi a vyhnula se neopodstatněným obviněním.
V Kyjevské oblasti trosky nepřátelského dronu zasáhly muzeum automobilových veteránů, kde devět exponátů zničily a dalších 27 poškodily. Nálet se obešel bez raněných, uvedly úřady.
Neporušitelnost hranic je základním principem mezinárodního práva, který musí platit pro všechny. Na tiskové konferenci s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Kromě Ruska, které před téměř třemi lety zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, vzkaz zjevně adresoval i Spojeným státům, které si nově dělají nárok na Grónsko, které je autonomní součástí Dánského království.
„Hranice se nesmí posouvat násilím,“ řekl Scholz v krátkém prohlášení. V angličtině pak sarkasticky dodal frázi, že je jeho vzkaz adresován všem, kterých by se mohl týkat.
Nizozemská banka ING se dohodla na prodeji svých aktivit v Rusku firmě Global Development JSC. Fakticky tak ukončuje veškeré své aktivity v Rusku. Finanční podmínky transakce nebyly zveřejněny.
Podle dohody ruská firma vlastněná moskevským finančním investorem koupí všechny akcie ING Bank (Eurasia) JSC a bude obsluhovat zákazníky v zemi pod novou značkou.
Prodej musí ještě schválit regulační orgány. Očekává se, že bude dokončen ve třetím čtvrtletí roku 2025. ING předpokládá, že transakce sníží zisk po zdanění o zhruba 700 milionů eur (17,6 miliardy Kč).
OBRAZEM: Hasiči v Charkově bojují s požárem továrny, kterou ve východoukrajinském městě zapálil ruský úder.
Starosta Charkova Ihor Terechov a záchranáři informovali také o rozsáhlém požáru, který po zásahu dronu vypukl v soukromém dřevozpracujícím podniku a rozšířil se na plochu o rozloze 1500 metrů čtverečních. S ohněm bojovalo 12 hasičských jednotek.
O poškození obytných domů a osobních aut po náletu ruských dronů informoval také starosta Oděsy Hennadij Truchanov, podle kterého dosud není zpráv o případných obětech a raněných. Na sociálních sítích se objevily také záběry požáru ve městě na jihu Ukrajiny, dodal server BBC News.
Při pádu trosek bezpilotního letounu, předběžně rozpoznaného jako typ Šáhed, v Charkovském okrese, zahrnujícím okolí města, utrpěli zranění žena ve věku 62 let a muž ve věku 66 let.
Zraněná žena musela být hospitalizována, uvedl šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov na sociální síti Telegram. Při náletu na samotné město, při kterém drony poškodily plynové potrubí a pět aut, utrpěly akutní stresovou reakci devítiletá dívka a žena ve věku 59 let, napsal rovněž Syněhubov.
Čtyři raněné si v noci na dnešek vyžádal nálet ruských dronů na Charkov, kde podle ukrajinských úřadů vypukl velký požár. Terčem dronů se stala také Oděsa, bezpilotní letouny tam poškodily obytné domy.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o deseti ukrajinských dronech zničených nad ruskými regiony: pět nad Smolenskou, po dvou nad Belgrorodskou a Brjanskou oblastí a jeden nad anektovaným Krymem.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.