Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnující se válce na Ukrajině. Další zprávy vám přineseme zase od zítřejšího rána a přejeme dobrou noc.
Slovenský premiér kritizuje Volodomyra Zelenského za odmítnutí prodloužení ruského tranzitu plynu, varuje před krizí. Slovenský premiér Robert Fico varoval 20. prosince před hrozící plynovou krizí, protože Ukrajina stále odmítala prodloužit tranzitní dohodu pro ruský plyn, jejíž platnost má vypršet 31. prosince, uvedla agentura Reuters. Prezident Volodymyr Zelenskyj toto odmítnutí znovu potvrdil na tiskové konferenci 19. prosince s tím, že Kyjev neumožní Moskvě získat dodatečné příjmy a pokračovat ve válce.
Útok na město Rylsk potvrdil úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn, podle nějž si útok vyžádal šest obětí včetně jednoho dítěte a zraněno bylo deset lidí.
„To, co se dnes stalo, je pro nás všechny obrovská tragédie,“ uvedl Chinštejn na síti Telegraf. „Truchlíme společně s rodinami obětí. Nikdo nezůstane bez podpory,“ dodal s tím, že ti, kdo jsou za útok zodpovědní, se dočkají „zasloužené odplaty“.
Chinštejn uvedl, že Ukrajina vypálila rakety HIMARS dodané USA, které poškodily několik budov včetně školy, rekreačního střediska a soukromých rezidencí ve městě Rylsk ležícím asi 26 kilometrů od hranic s ukrajinskou Sumskou oblastí.
Rusku a Ukrajině se nepodařilo uzavřít dohodu o pokračování vývozu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Dohodu se snažil zprostředkovat Ázerbájdžán. Agentuře Reuters to dnes řekl vysoce postavený zdroj z ázerbájdžánské energetické společnosti SOCAR.
Rusko utrpělo nejvyšší ztráty za jediný den od začátku invaze, uvedlo dnes ukrajinské ministerstvo obrany. Během 24 hodin bojů bylo zabito 2200 ruských vojáků, tvrdí ministerstvo na svém účtu na sociální síti X. Moskva to nekomentovala a informaci ve válečných podmínkách není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Ukrajina repatriovala do vlasti těla 503 vojáků, kteří přišli o život ve válce rozpoutané Ruskem, uvedl dnes ukrajinský koordinační štáb, který má na starosti záležitosti válečných zajatců. Do Ruska se naopak vrátilo 42 těl ruských vojáků, řekl serveru RBK ruský poslanec Šamsail Saalijev, který je členem prezidentské rady pro lidská práva.
Prezident Petr Pavel si telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o potřebě výcviku ukrajinských jednotek i pokračování muniční iniciativy v příštím roce, uvedl dnes Pavel na síti X.
„Pár dní před Vánoci jsem si telefonoval s Volodymyrem Zelenským. Bavili jsme se o potřebě výcviku ukrajinských jednotek i pokračování muniční iniciativy tak, aby i v příštím roce byly zajištěny dodávky dělostřeleckých granátů,“ napsal Pavel.
Dodávky ropy ruským ropovodem Družba, kterým proudí ruská ropa přes Bělorusko do Maďarska, na Slovensko a do České republiky a který také přesměrovává kazašskou ropu do Německa, jsou od čtvrtka pozastaveny. Na vině jsou technické problémy. S odkazem na čtyři zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Mluvčí české rafinerie Orlen Unipetrol agentuře ovšem řekl, že dodávky ropy Družbou teď pokračují bez přerušení. ČTK zjišťuje podrobnosti.
Podívejte se na nové snímky z Kyjeva, kde dnes zaútočili Rusové.
Ruský vojenský soud poslal muže z východoukrajinské Luhanské oblasti na 16 let do vězení za vlastizradu, oznámila dnes podle agentury AFP ruská tajná služba (FSB). Ukrajinskou Luhanskou oblast Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala půl roku po své invazi na Ukrajinu z února 2022.
Muž, jehož jméno nebylo zveřejněno a který si bude muset trest odpykat v táboře s přísným režimem, je obviněn z předávání vojenských informací ukrajinské tajné službě (SBU), uvedla podle ruské agentury TASS místní pobočka FSB v Luhanské oblasti. Podle FSB muže soud v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska poslal do vězení za vlastizradu a spoluúčast na teroristických aktivitách.
Tlaková vlna dnes při ruském vzdušném útoku na ukrajinskou metropoli poškodila České centrum v Kyjevě, které je součástí českého velvyslanectví. Šlo tak o první škody, které budovy české diplomatické mise utrpěly za téměř tři roky ruské agrese proti Ukrajině, řekl ČTK zástupce velvyslance Jiří Preclík. Ruský útok na ukrajinské hlavní město si dnes ráno podle tamních úřadů vyžádal jednoho mrtvého a devět zraněných.
„České centrum bylo poškozeno tlakovou vlnou, což znamená, že byly zničeny skleněné výplně dveří uvnitř Českého centra a stropy,“ řekl v telefonickém rozhovoru diplomat. Odhadl, že nejspíše potrvá několik týdnů, než se škody podaří opravit. „Škody to jsou a je třeba si uvědomit, že České centrum je nedílnou součástí české ambasády, čili byla vlastně poničena část české diplomatické mise,“ poznamenal.
Ruský útok na Kyjev si vyžádal nejméně jednoho mrtvého a devět raněných, z nichž čtyři museli být hospitalizováni, uvedl dnes starosta města Vitalij Kličko. Ruské ministerstvo obrany označilo útok na cíle v Kyjevě za odvetu za středeční ukrajinský útok na Rostovskou oblast, podniknutý americkými raketami ATACMS a britskými střelami s plochou dráhou letu Storm Shadow.
Tlaková vlna při ruském raketovém úderu poničila České centrum v Kyjevě. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Na místě nikdo nebyl, v okolních bytech se nacházeli civilisté, poznamenal.
"Takto si Rusko představuje 'předvánoční příměří'. Až Ukrajina zvítězí, Kreml nám zaplatí za všechny škody a zničené životy," dodal šéf české diplomacie.
Rusko ničí ukrajinské životy a majetky, dnes ráno i náš, český. V důsledku ruského raketového úderu na Kyjev bylo tlakovou vlnou poničeno České centrum. Na místě naštěstí nikdo nebyl. V okolních bytech se ale nacházeli civilisté. pic.twitter.com/vXaT7qnUne
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) December 20, 2024
Rusové zaútočili na ukrajinské hlavní město raketami, které způsobily požáry, poškodily administrativní budovu a připravily o teplo 630 obytných domů, 16 zdravotnických zařízení, 17 škol a 13 školek, oznámil šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko, který dříve informoval, že Rusové zaútočili na metropoli osmi raketami, včetně hypersonických střel Kinžal a raket Iskander či jejich severokorejské obdoby KN-23. Ruské drony podle médií způsobily rozsáhlý požár skladů v jedné z kyjevských čtvrtí, kde s ohněm hasiči zápolili déle než sedm hodin.
Ruské ministerstvo obrany označilo útok na cíle v Kyjevě za odvetu za středeční ukrajinský útok na Rostovskou oblast, podniknutý americkými raketami ATACMS a britskými střelami s plochou dráhou letu Storm Shadow.
Na sociálních sítích kolují další záběry následků útoku na Kyjev. Rusové na metropoli vyslali balistické střely.
This morning, russia attacked Kyiv with ballistic missiles. Terrorists killed at least one person and wounded seven.
— Defense of Ukraine (@DefenceU) December 20, 2024
Ukraine needs more air defense systems. russian terror must be stopped.
📹: @United24media pic.twitter.com/j6UcitHUSE
Pět ruských vojáků, kteří zběhli od svých jednotek, přišlo o život při požáru ve vazební věznici v Jakutsku na východní Sibiři. Oznámila to dnes ruskojazyčná média s odvoláním na vojenské úřady. Dalších sedm vězňů bylo hospitalizováno s příznaky otravy poté, co se nadýchali kouře z požáru, který vypukl v noci na dnešek.Vyšetřovatelé se nyní snaží zjistit příčinu požáru a identifikovat mrtvé.
Vazební věznice v Jakutsku je podle serveru Meduza známá tím, že tam bijí a mučí ruské vojáky, kteří odmítají bojovat ve válce proti Ukrajině.
V ukrajinském hlavním městě ruský útok také způsobil požáry a poškodil administrativní budovu, oznámil šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Hasiči už sedm hodin hasí rozsáhlý požár skladů v jedné z kyjevských čtvrtí, informoval list Ukrajinska pravda.
Nejméně jeden člověk zemřel při ruském útoku na Kyjev, uvedly dnes tamní úřady podle agentury Reuters. Útok v ukrajinské metropoli způsobil požáry.
As a result of the Russian attack, missile debris fell in the Goloseevsky, Solomensky, Shevchenkivsky and Dniprovskyi districts of Kyiv. Several buildings and cars were damaged. pic.twitter.com/lVYNJBPCCN
— NEXTA (@nexta_tv) December 20, 2024
Ukrajinská protivzdušná obrana odráží raketový útok na Kyjev, píše Reuters s odvoláním na představitele města a letectvo. Svědci hlásí četné výbuchy.
Rusko ve čtvrtek provedlo rozsáhlý kybernetický útok na ukrajinské státní registry, který způsobil dočasný výpadek služeb. Uvedla to pozdě večer ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Registry obsahují klíčové informace o ukrajinských občanech, jako jsou data o narozeních, úmrtích, sňatcích či vlastnictví nemovitostí. Informovala o tom agentura Reuters.
„Dnes došlo k největšímu vnějšímu kybernetickému útoku za poslední dobu, jehož terčem byly ukrajinské státní registry,“ napsala Stefanišynová na Facebooku. „V důsledku tohoto cíleného útoku byla dočasně pozastavena činnost sloučených a státních registrů, které spadají pod ministerstvo spravedlnosti,“ dodala s tím, že je zjevné, že útok provedli Rusové s cílem narušit životně důležitou infrastrukturu Ukrajiny.
Hlavním vzkazem včerejšího jednání je, že Evropská unie je jednotná a bude podporovat Ukrajinu, jak dlouho to bude potřeba. Po skončení summitu EU v Bruselu se na tom shodli předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Společné tiskové konference se zúčastnil i maďarský premiér Viktor Orbán, který hájil své diplomatické snahy o ukončení války. „Pokud nemůžete najít řešení na bitevním poli, musíte dělat něco jiného. Diplomacie by měla mít přednost před vojenským řešením,“ uvedl Orbán, jehož země tento půlrok předsedala Evropské unii.
Podle Costy je potřeba na Ukrajině dosáhnout „spravedlivého, trvalého míru, žádné kapitulace“ a jen Kyjev si má právo určit, jaký by tento mír měl být a jaké budou podmínky pro vyjednávání“. „Nyní je potřeba posílit Ukrajinu, ať nastane jakýkoli scénář. To bylo naše hlavní dnešní poselství prezidentu Volodymyru Zelenskému,“ uvedl předseda Evropské rady. Podle šéfky EK bude rok 2025 „rozhodujícím rokem“ a Evropská unie by měla dělat vše pro to, aby zajistila, že „Ukrajina zvítězí“.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Severoatlantická aliance (NATO) bude muset Rusko na svých hranicích zadržovat příštích deset až 20 let, myslí si šéf estonské vojenské rozvědky Kaupo Rosin. Uvedl to dnes v rozhovoru s agenturou Reuters.
„Úkolem NATO v příštích deseti až 20 letech bude zadržet Rusko nebo jej odradit od toho, aby nedostalo žádný hloupý nápad tlačit se vojensky na Západ,“ uvedl Rosin. „Myslím, že je to proveditelné, ale je třeba, aby Západ bral tuto otázku vážně a abychom investovali (do obrany),“ dodal.
Estonsko, které je sousedem Ruska a členem obranné aliance, už od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo své výdaje na obranu na 3,4 procenta svého letošního hrubého domácího produktu. To je druhý největší podíl v NATO.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.