Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzo ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Blackout v Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárně trvá již třetí den po úderu na elektrickou síť.
„Tato situace vytváří kritické podmínky, které ohrožují bezpečnost nejen Ukrajiny, ale i dalších evropských zemí,“ uvedla společnost Energoatom.
Německý kancléř Friedrich Merz prosazuje, aby EU uvolnila 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv. Peníze by podle něj měly pomoct Ukrajině financovat její válečné úsilí.
Americký prezident Donald Trump požádal svého tureckého kokegu Recepa Tayyipa Erdogana, aby jeho země přestala kupovat ruskou ropu. Před jejich dnešní schůzkou v Bílém domě také uvedl, že spolu budou jednat o obchodu a dodávkách amerických zbraní, například stíhaček F-16 nebo F-35, informovala agentura Reuters. Erdogan před novináři v Oválné pracovně prohlásil, že ho přijetí v Bílém domě potěšilo.
Polsko se stává největším odběratelem dronů z Tchaj-wanu. Směřuje do něj 60 procent tchajwanských bezpilotních letadel, což je více než do Spojených států. Varšava kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu rychle posiluje armádu a zároveň se snaží omezit závislost na součástkách z Číny. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg.
Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili letos v prvním pololetí na odvodech a některých daních 15 miliard korun. Poskytnutá pomoc státu na humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu byla poloviční, činila 7,6 miliardy korun. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo práce. Podle jeho dat příjmy od uprchlíků začaly převyšovat výdaje od předloňského třetího čtvrtletí. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes novinářům řekl, že teď v ČR pracuje 169.000 lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou.
Pokud Rusko neukončí válku proti Ukrajině, měli by si lidé v Kremlu hledat kryt, vzkázal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Moskvy v rozhovoru se serverem Axios. Na civilisty ale podle něj ukrajinská armáda útočit nebude.
„Měli by vědět, kde jsou kryty,“ řekl Zelenskyj. „Potřebují to. Pokud válku nezastaví, určitě to budou potřebovat,“ dodal. Na ruské civilisty ukrajinská armáda podle něj útočit nebude, protože „my nejsme teroristé“. Mocenská centra, jako je Kreml, ale v úvahách ukrajinských plánovačů figurují, zdůraznil Zelenskyj.
Americké vzdušné síly identifikovaly a zachytily čtyři ruské vojenské letouny v blízkosti Aljašky, oznámilo dnes podle agentury AP Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (NORAD). Společné velitelství Kanady a Spojených států amerických o podobném incidentu informovalo od začátku roku už devětkrát, podobná aktivita je podle něj běžná. Ruské letouny nenarušily americký ani kanadský vzdušný prostor.
Dva ruské bombardéry Tu-95 a dvě stíhačky Su-35 vlétly podle NORAD ve středu do aljašského Identifikačního pásma protivzdušné obrany. Devět amerických letounů ruské stroje nejprve identifikovalo a následně zachytilo.
Polský premiér Donald Tusk varoval před iluzemi ohledně změny postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa k ruské invazi na Ukrajinu. Šéf Bílého domu v úterý navzdory svým dřívějším vyjádřením prohlásil, že Ukrajina by mohla s podporou Evropské unie a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila ve válce s Ruskem a že by možná mohla zajít i dál.
„Za tímto překvapivým optimismem se ukrývá oznámení menší zaangažovanosti Spojených států a přehození odpovědnosti za ukončení války (na Ukrajině) na Evropu,“ napsal dnes Tusk na sociální síti X. „Lepší pravda než iluze,“ dodal.
Ruská státní jaderná společnost Rosatom dosáhla významného pokroku ve svém plánu vydat dluhopisy na čínském trhu. Proces nyní zrychlil natolik, že nabídka by se mohla uskutečnit v horizontu několika týdnů či měsíců, uvedl podle dnešní zprávy agentury Reuters náměstek generálního ředitele Ilja Rebrov.
Policie na Vysočině vyšetřuje 13 Ukrajinců, kteří se přiznali k zneužití humanitárních dávek pro ukrajinské občany s dočasnou ochranou v České republice. Do Česka se nepřestěhovali, přijížděli sem jen pro peníze. Policii řekli, že je to u jejich spoluobčanů běžná praxe. Neoprávněně získali více než 2,5 milionu korun, necelou desetinu peněz policie zajistila, uvedla dnes policejní mluvčí Dana Čírtková. ČTK požádala o vyjádření ministerstvo vnitra.
Slovenský premiér Robert Fico nechce, aby jeho země ukončila dovoz ruských energií jen jako výsledek ideologického rozhodnutí. Dodávky surovin z Ruska má za bezpečné a tlak na jejich ukončení Fico dnes před novináři označil za snahu nahradit ruský plyn dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Evropská unie chce nákupy energií z Ruska omezit a následně zcela zastavit, americký prezident Donald Trump zase dříve vyzval země NATO, aby nekupovaly ropu z Ruska.
Moldavský oligarcha Vladimir Plahotniuc dnes přicestoval s eskortou na letiště v Kišiněvě. Byl vyhoštěn z Řecka, kde ho v červenci zatkli kvůli obvinění z podílu na vytunelování moldavských bank. O Plahotniukově příletu informovala agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na kišiněvském letišti. Plahotniuc byl na útěku od roku 2019. Je podezřelý z korupce a z ovlivňování moldavské politiky ve prospěch Ruska. Do vlasti jej deportovali jen několik dní před klíčovými parlamentními volbami v Moldavsku.
Ředitelka muzea v estonském městě Narva byla v nepřítomnosti odsouzena v Rusku k deseti letům vězení. O rozsudku dnes informoval server Mediazona. Připomněl, že na zdi muzea bývá na hlavní ruský svátek 9. května vyvěšen plakát s nápisem v angličtině, který označuje ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince. Nápis mohou vidět i obyvatelé ruského města Ivangorod, které se nachází na protějším břehu řeky Narva.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila během noci ruský bombardér Su-34, který klouzavými bombami útočil na oblastní město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, tvrdí ukrajinské letectvo. O osudu posádky se nezmínilo.
Podle specializovaného portálu Oryx, který shromažďuje údaje o zdokumentovaných ztrátách bojové techniky během války Ruska proti Ukrajině, přišlo ruské letectvo dosud o 32 zničených a pět poškozených Su-34 a jeden modernizovaný Su-34M, který pravděpodobně omylem sestřelila ruská protivzdušná obrana.
Dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard dnes řekl, že dánská vláda pořídí nové prostředky na „detekci a neutralizaci dronů“. Vláda podle něj také navrhne zákon, který umožní majitelům infrastruktury drony sestřelovat. „Cílem tohoto typu hybridního útoku je zasévat strach, rozdělovat nás a zastrašovat,“ dodal ministr.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ukázal, jak se setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
I met with President of France @EmmanuelMacron.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 24, 2025
We discussed strengthening Ukraine’s air defense, the escalation by Russia against European countries, and the cases of detected drones in Poland, Romania, and Denmark, as well as fighter jets in Estonia. A swift response and… pic.twitter.com/yViEiPGlTG
Prezident Petr Pavel v projevu na Harvardské univerzitě zmínil pomoc více než 400 000 ukrajinským uprchlíkům, podporu Ukrajině na jejím území a také protiruské sankce. „Byli jsme také mezi prvními, kdo po invazi v únoru 2022 poskytli Ukrajině pomoc. Česko téměř okamžitě vyprázdnilo své vojenské sklady, aby dodalo naléhavě potřebné vybavení, včetně těžké výzbroje,“ uvedl.
Ukrajina a Sýrie formálně obnovily diplomatické vztahy, oznámil v noci na dnešek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se na okraj Valného shromáždění OSN setkal se svým syrským protějškem Ahmadem Šarou. Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Damaškem v červnu 2022 poté, co vláda tehdejšího syrského vůdce Bašára Asada uznala nezávislost dvou proruských útvarů na východě Ukrajiny.
V rámci české muniční iniciativy už Ukrajina získala až 3,5 milionu kusů velkorážové munice, uvedl v noci na dnešek SELČ český prezident Petr Pavel během přednášky na Harvardově univerzitě ve Spojených státech. Začátkem září český premiér Petr Fiala řekl, že letos Ukrajina díky této iniciativě dostala 1,1 milionu kusů velkorážové munice.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.