Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Kolumbijci a Argentinci jsou mezi pěšáky ukrajinské 13. brigády Národní gardy Chartia a brání Ukrajinu u obce Lyptsi v Charkovské oblasti. Velitel jednotky má jméno "Mačeta" a má za sebou 20 let služby u argentinské pěchoty a horské pěchoty, uvedl na X bývalý náměstek ukrajinského ministra vnitra Anton Gerasčenko.
Podle Orbána je ruský a ukrajinský postoj k míru velmi odlišný, maďarský premiér to řekl podle Kyiv Independent.
Místopředseda STAN a europoslanec Jan Farský pokládá Orbánovu cestu do Moskvy za zlomyslnost a provokaci. „Sám nic dobrého pro Evropu nezajistí. Naopak Evropu taková sólo akce jen poškodí,“ uvedl Farský na síti X.
Opoziční hnutí ANO v prohlášení, které zaslalo ČTK, připomnělo, že Orbán navštívil v úterý, hned druhý den maďarského předsednictví v Radě EU, v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Tím vyjádřil jasný postoj vůči Ukrajině,“ uvedlo hnutí. Orbán se podle ANO netajil hledáním cesty k mírovým jednáním, přičemž je musí podnítit někdo jiný než strany konfliktu. „A logicky by to měl být někdo, kdo je schopen mluvit s oběma stranami. To Orbán nepochybně je,“ uvedlo hnutí ANO.
Ukrajinská obrana sdílela video, na kterém ukázala zničení ruského tanku.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle svého vyjádření jednal v Moskvě s maďarským premiérem Orbánem o možnostech urovnání války na Ukrajině a o případných základech budoucí bezpečnostní architektury v Evropě. Informovala o tom agentura TASS. Šéf maďarské vlády Orbán podle agentury Reuters označil příštích šest měsíců jako mírovou misi. Maďarsko od pondělí na půl roku přesedá Radě EU. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes zdůraznil, že Orbánova cesta do Moskvy je bilaterální návštěva bez pověření EU.
Putin dále řekl, že Orbánovu návštěvu vnímá jako snahu obnovit dialog Moskvy se Západem. Zároveň podle Reuters zopakoval, že klíčem k vyřešení konfliktu, který Rusko vyvolalo v únoru 2022 svým vpádem na Ukrajinu, zůstávají ruské návrhy. Tvrdil dále, že Kyjev není ochoten válku zastavit. Jako podmínky pro rozhovory s Kyjevem šéf Kremlu minulý měsíc označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny, slib Kyjeva, že nevstoupí do NATO, zrušení sankcí vůči Rusku a neutrální, bezjaderný status pro Ukrajinu. Kyjev požadavky odmítl.
Třetí systém protivzdušné obrany Patriot z Německa dorazil na Ukrajinu. Na sociální síti X to dnes oznámil německý velvyslanec v Kyjevě Martin Jäger a také ukrajinské ministerstvo obrany. Berlín poskytnutí třetí baterie protivzdušné obrany americké výroby Kyjevu avizoval už dříve. Kyjev opakovaně žádá západní spojence o systémy protivzdušné obrany, zejména o baterie Patriot.
„Na Ukrajinu dorazil třetí systém protivzdušné obrany Patriot z Německa. Přispěje ke zlepšení ochrany civilistů a infrastruktury,“ napsal dnes na sociální síti německý diplomat. „Jsme vděčni našim německým partnerům za jejich neochvějnou podporu,“ uvedl ukrajinský resort obrany.
„Premiér Orbán na cestě do Moskvy: „Posloužíme jako důležitý nástroj k učinění prvního kroku k míru.“ Otázkou je, v čích rukou tento nástroj je,“ komentoval Orbánovu cestu do Moskvy polský premiér Donald Tusk.
Maďarsko cestu premiéra Viktora Orbána do Moskvy s Ukrajinou nekoordinovalo, uvedlo dnes na svém webu ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na dnešní výpravu šéfa maďarské vlády do ruské metropole, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kyjev zároveň vyzval všechny země, aby dodržovaly zásadu, která vylučuje dohody o Ukrajině bez Ukrajiny.
„Připomínáme, že zásada ‚žádné dohody o Ukrajině bez Ukrajiny‘ zůstává pro naši zemi nedotknutelná, a vyzýváme všechny státy, aby ji striktně dodržovaly,“ uvádí ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož rozhodnutí o cestě Orbána do Moskvy učinilo Maďarsko bez souhlasu Ukrajiny.
Ukrajinská kontrarozvědka SBU oznámila, že v jihoukrajinské Oděse zničila buňku agentů ruské FSB, která měla pomáhat okupantům s naváděním úderů na cíle ve městě.
„Orbán nezastupuje v Moskvě české zájmy ani zájmy EU,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). „Česko stojí na straně Ukrajiny, Putin je agresor,“ zopakoval.
Maďarský premiér v Moskvě podle končícího generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga nereprezentuje NATO. „O cestě do Ruska informoval Orbán Severoatlantickou alianci předem,“ dodal šéf Aliance. „NATO dělá vše pro to, aby Ukrajinu připravilo na budoucí členství v Alianci,“ řekl s tím, že očekává, že spojenci poskytnou Kyjevu další pomoc.
Předseda Evropské rady Charles Michel se vyjádřil proti Orbánově návštěvě Moskvy a zopakoval, že nejde o návštěvu jménem Evropské unie. „Rotující předsednictví EU nemá mandát k jednání s Ruskem jménem EU. Evropská rada má jednoznačný postoj: Rusko je agresor, Ukrajina je oběť. Žádná jednání o Ukrajině nelze vést bez Ukrajiny,“ napsal na síti X.
Ukrajinské útoky přiměly ruskou Černomořskou flotilu k přesunu téměř všech jejích bojeschopných válečných lodí z okupovaného poloostrova Krym na jiná místa a Sevastopol se coby hlavní základna flotily stává neefektivní. Agentuře Reuters to dnes řekl velitel ukrajinského námořnictva Oleksij Nejižpapa. „Téměř všechny hlavní bojeschopné válečné lodě nepřítel přesunul z hlavní základny Černomořské flotily a drží je v Novorossijsku, některé jsou v Azovském moři,“ uvedl viceadmirál. Moskva ukrajinský Krym anektovala v roce 2014. Černomořská flotila má hlavní velitelství v Sevastopolu, který je často terčem ukrajinských útoků. Krym je důležitým logistickým uzlem pro ruskou armádu.
Šéf Kremlu Vladimir Putin na začátku schůzky s Orbánem řekl, že je připraven vyslechnout si postoje maďarského premiéra k Ukrajině a seznámit se se stanovisky dalších evropských partnerů.
„Maďarsko se pomalu stává poslední evropskou zemí, která dokáže mluvit s Ruskem i Ukrajinou,“ řekl tamní premiér Viktor Orbán novinářům před jednáním s Putinem. Takového postavení hodlá podle svých slov využít.
Někteří polští autodopravci, kteří se loni na podzim účastnili protestů proti levnější konkurenci z Ukrajiny, od ukrajinských řidičů uvázlých v koloně před zablokovanými hraničními přechody brali úplatky. Za peníze je vyváděli z fronty a zajistili jim rychlé odbavení na hranici. Dnes o tom píše polský deník Gazeta Wyborcza.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil svou cestu do Moskvy za „druhou zastávku mírové mise.“ Tento týden poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze podnikl cestu do Kyjeva. Vyzval tam k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Putin jako podmínku pro jednání s Kyjevem nedávno označil stažení ukrajinských vojáků ze čtyř oblastí na východě a jihu Ukrajiny, které Rusko částečně okupuje. Požaduje také, aby se Kyjev zavázal nevstupovat do NATO. Ukrajina tyto podmínky Kremlu zásadně odmítá.
Maďarský premiér Viktor Orbán přiletěl do Moskvy na jednání s Putinem. Potvrdil to Orbánův mluvčí. Do Ruska podle něho přijel na mírovou misi.
Šéf unijní diplomacie Joseph Borell se nechal slyšet, že Orbánova návštěva v Rusku rozhodně neprobíhá jménem Evropské unie, které Maďarsko předsedá. „Maďarský premiér Viktor Orbán vyrazil do Moskvy na bilaterální návštěvu, ke které nedostal žádný mandát od Evropské unie,“ uvedl.
„Zvýšení podpory Ukrajině bude na summitu NATO příští týden jednou z hlavních priorit aliančních lídrů.“ Aliance to zopakovala na oficiálních sociálních sítích. Podle agentury Reuters si Ukrajina od summitu slibuje především posílení dodávek protivzdušné obrany. Státy NATO by mohly přispět dalšími systémy Patriot nebo obdobnou technikou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích poblahopřál šéfovi britských labouristů Keiru Stramerovi k přesvědčivému vítězství v tamních parlamentích volbách. „Ukrajina a Spojené království byly a budou i nadále spolehlivými spojenci v dobrém i zlém,“ deklaroval. Poděkoval i stávající vládě Rishiho Sunaka za vojenskou a humanitární pomoc. Zmínil rakety Storm Shadow nebo letouny F-16.
„Jen za poslední noc naši bojovníci sestřelili 32 ruských dronů Šáhid, ukrajinský vzdušný štít každou noc a den prokazuje svou účinnost,“ napsal na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Děláme vše pro to, abychom našemu letectvu, mobilním palebným skupinám a všem jednotkám protivzdušné obrany ukrajinských obranných sil poskytli více prostředků,“ doplnil s poděkováním všem obráncům ukrajinského nebe.
Navzdory válečným těžkostem zaplavují Kyjev a další ukrajinská města květiny. Na předměstí ukrajinské metropole, kde Ukrajinci před dvěma lety zastavili ruský postup, obyvatelé stále pečují o zahrady svých poškozených nebo zcela zničených domů. V jednom z kyjevských parků poblíž levého břehu Dněpru stojí velká květinová instalace, která vítá stíhačky F-16, jež mají letos v létě dorazit od západních spojenců Ukrajiny.
Maďarský premiér Viktor Orbán se na sociálních sítích vyjádřil ke své dnešní cestě do Moskvy. „Mír nelze uzavřít z pohodlného křesla v Bruselu. Ačkoli rotující předsednictví EU nemá mandát k vyjednávání jménem EU, nemůžeme sedět a čekat, až válka zázračně skončí. Budeme sloužit jako důležitý nástroj při činění prvních kroků na cestě k míru. O tom je naše mírová mise,“ napsal.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Rusko a Ukrajina na sebe v noci na dnešek útočily desítkami dronů. Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že nad ruským územím a nad částí Ukrajiny obsazené Rusy protivzdušná obrana sestřelila 50 ukrajinských dronů. Podle úřadů v Krasnodarském kraji při útoku zemřela šestiletá dívka. Ukrajinské letectvo informovalo, že zničeno bylo všech 32 bezpilotních letounů, které nad území Ukrajiny vyslala ruská armáda.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.