Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Rada Evropy (RE) zřídí zvláštní tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině. Dohodu o jeho vzniku ve středu podepíše generální tajemník Rady Evropy Alain Berset a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rada Evropy o tom informuje na svých internetových stránkách. Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC). Proti Ukrajině čtvrtým rokem vede válku Rusko.
„Spravedlnost pro Ukrajinu nepočká,“ uvedl Berset. Půjde podle něho o první tribunál, který se bude věnovat zločinu agrese a bude stíhat ty, kdo porušili Chartu OSN a použili sílu proti jinému státu. Tribunál „bude uplatňovat mezinárodní právo bez dvojích standardů“ a svým jednáním dokáže, že „bezpečnost v Evropě nebude spočívat na mlčení nebo beztrestnosti, ale na právu, zásadách a činech,“ oznámil také generální tajemník Rady Evropy.
Americký prezident Donald Trump přijel jako poslední z očekávaných hostů na slavnostní večeři, kterou na úvod summitu NATO v Haagu dnes večer pořádá nizozemský královský pár, král Willem-Alexander a královna Máxima. Večeře se koná v královském paláci Huis ten Bosch, který je jednou ze tří oficiálních rezidencí nizozemského panovníka. Po červeném koberci do královského paláce vystoupal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či český prezident Petr Pavel.
Na slavnostní akci přijížděli státníci postupně v automobilech, mezi posledními byli turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho francouzský kolega Emmanuel Macron s manželkami. Společně s královským párem všechny příchozí uvnitř paláce vítala i princezna Amalia.
Počet obětí dnešního ruského raketového útoku na ukrajinské Dnipro stoupl na 15, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Více než 200 lidí utrpělo zranění. Další dva mrtvé a 14 zraněných si podle něj vyžádal ruský útok na nedaleké město Samar.
Dolní komora ruského parlamentu přijala zákon, který umožní podepisovat smlouvu s ruskou armádou lidem bez státní příslušnosti. Zákon míří hlavně na obyvatele částí Ukrajiny zabraných Ruskem.
Podle stávajících podmínek mohou kontrakt podepisovat ruští občané a cizí státní příslušníci. Cílem nového zákona je rozšířit okruh lidí, kteří tak mohou učinit.
Šéf branného výboru ruské Státní dumy serveru RBK řekl, že zákon se týká hlavně lidí žijících nebo pocházejících z anektovaných částí Ukrajiny, kterým bylo ukrajinské občanství odebráno a to ruské „z objektivních důvodů“ ještě nedostali.
Král Vilém Alexandr Nizozemský přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který do země přicestoval na summit NATO v Haagu.
Ukrajinští záchranáři vyprostili v Kyjevě kocoura, který přežil pod troskami deset hodin, napsal s odvoláním na ochránce zvířat server BBC News. K záchraně pomohlo, že kocourův majitel věděl, kde se v době útoku kocour právě nacházel.
„Tu noc se právě vydal ke své obvyklé misce s jídlem, když všechno kolem vybuchlo a ponořilo se do tmy,“ uvedl spolek Kyiv Animal Rescue Group, podle kterého „pruhovaný hrdina“ musel strávit deset hodin zavalený pod troskami, bez možnosti pohybu, bez čerstvého vzduchu, ve tmě, prachu a strachu, než jej záchranáři našli a předali do veterinární nemocnice.
Kromě hrdiny tohoto příběhu se podařilo z trosek bytů zachránit další čtyři kočky.
Počet obětí dnešního ruského útoku na Dnipro stoupl na devět, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak a dodal, že také počet zraněných ustavičně roste a již přesáhl stovku. Další dva mrtvé si vyžádal ruský útok na nedaleké město Samar, připomněl.
„Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku,“ upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Volodymyr Zelenskyj. „Je klíčové, aby vaše splečnosti neposkytovaly součastky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA,“ dodal ukrajinský prezident. „Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství,“ apeloval Zelenskyj.
Ukrajinský prezident již dříve zmínil obvinění na adresu mimo jiné třinácti německých a osmi českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace předal 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. Česko reagovalo, že tyto informace prověřuje.
Summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů. Před odletem na summit to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Tématem bude podle něj i podpora Ukrajiny. Prezidenta do Nizozemska doprovází také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
Záměrem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bylo podle Pavla udržet agendu summitu co nejstručnější. „Protože to, na čem bychom se chtěli shodnout, je především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, abychom byli schopni reagovat na bezpečnostní hrozby, především tedy na agresivní chování Ruska v Evropě,“ řekl. Je podle něj třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Ruska z posledních týdnů a měsíců.
„A z toho důvodu si myslím, že je naprosto namístě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale jak také zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu,“ dodal Pavel.
Šéf ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prověří tvrzení Srbska, že zastavilo vývoz zbraní. Rozvědka v pondělí už podruhé za několik týdnů obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku.
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve stejný den oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a že dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
„Pokud vím, reakce byla už v pondělí. Promluvil prezident Vučić, učinil prohlášení, že Srbsko, pokud neukončuje, tak alespoň pozastavuje dodávky zbraní na vývoz,“ řekl Naryškin v odpovědi na otázku, jakou reakci Moskva očekává od Bělehradu po pondělním prohlášení SVR na adresu Srbska. „Budeme to prověřovat,“ odpověděl šéf SVR na další otázku, zda Moskva slovům z Bělehradu věří.
Ukrajina stále potřebuje protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský prezident Volodymr Zelenskyj po příjezdu do dějiště summitu v Haagu. Spojencům z NATO poděkoval za veškerou pomoc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s nizozemským premiérem Dickem Schoofem na dvoudenním summitu NATO v nizozemském Haagu. „Dovolte mi, abych to upřesnil: Ukrajina je součástí rodiny, kterou nazýváme euroatlantická rodina,“ řekl Schoof Zelenskému před novináři.
Počet obětí ruského útoku na Dnipro vzrostl na sedm, dalších asi 70 lidí bylo zraněno, včetně deseti dětí, uvedl šéf oblastní správy Lysak.
Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes podle agentury DPA před začátkem summitu NATO v Haagu uvedl, že rychlost, jakou Rusko bylo schopno zvýšit svou zbrojní produkci, je "dechberoucí a děsivá". Pokud podle něj NATO adekvátně nezareaguje, za tři až pět let se nebude schopno bránit.
Při ruském útoku na Dnipro byl jeden člověk zabit a 20 zraněno, v nedalekém městě Samar jsou dvě oběti a tři zranění, uvedly ukrajinské úřady.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se plánuje na summitu NATO setkat s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Po příjezdu do Haagu uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, že s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem vedl „obsáhlou“ diskuzi o nadcházející schůzce Zelenského a Trumpa.
Ruský útok na město Dnipro poškodil 14 škol a školek, městskou nemocnici a polikliniku, stejně jako vlak z Oděsy do Záporoží, napsal starosta Borys Filatov na facebooku. Poškození vlaku potvrdily ukrajinské dráhy. Dnipro leží asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva. Rusové napadli i nedaleké město Samar, tvrdí šéf oblastní správy Serhij Lysak.
„Všude jsou bohužel mrtví a zranění,“ napsal bez dalších podrobností Lysak. Ještě než v Dnipru zahřměly výbuchy, ukrajinské letectvo podle serveru Ukrajinska pravda varovalo před rychle se blížícími ruskými raketami.
„Nebuďme naivní“ - šéf NATO Mark Rutte naléhá na alianci aby čelila hrozbám Ruska a Číny, a slibuje podporu Ukrajině. Zároveň uvedl, že úlohou NATO je zajistit, aby Ukrajina měla vojenské prostředky k setrvání v boji, dokud nezačnou „vážná“ mírová jednání.
Ruská vojenská letadla od začátku letošního roku omylem svrhla či ztratila nad ruským a okupovaným ukrajinským územím 94 leteckých bomb, včetně sedmi "chytrých" pum, a tři rakety. Uvedl to na sociální síti Telegram zpravodajský kanál Astra.
Rusko zůstává „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbou“ pro NATO, prohlásil před summitem na veřejném fóru v nizozemském Haagu generální tajemník NATO Mark Rutte, a to i kvůli spolupráci Moskvy s Čínou, Severní Koreou, Íránem a Běloruskem.
Tato fotografie zveřejněna na oficiálním telegramovém účtu guvernéra moskevské oblasti Andreje Vorobjeva zachycuje záchranáře v Krasnogorsku, nedaleko Moskvy, kde spadl ukrajinský dron.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.