Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli online k Ukrajině končí. Těšíme se na shledanou zase od rána.

Ruský nacionalista Igor Girkin, který si v současnosti odpykává v ruském vězení trest za výzvy k extremistické činnosti, žádá o vyslání do bojů na Ukrajinu. Ruským médiím to řekl Girkinův advokát. Někdejší důstojník tajné služby FSB od jara 2014 velel milicím proruských separatistů na východě Ukrajiny, už v srpnu téhož roku byl ale odvolán do Ruska.

Do ruské invaze na Ukrajinu se od roku 2022 ruští vězni zapojují běžně, ale těm, kteří byli odsouzeni za extremismus, je vyslání do války zapovězeno. To je i Girkinův případ. Advokát nicméně podle agentury RBK sdělil, že o jeho klienta má jako o velitele zájem jedna z jednotek v takzvané Doněcké lidové republice, což je mezinárodně neuznaný útvar vyhlášený na východní Ukrajině proruskými separatisty a později anektovaný Ruskem.

Girkina, známého také pod přezdívkou Strelkov, letos v lednu soud poslal za výzvy k extremistické na čtyři roky za mříže. Ruská justice se na tohoto stoupence ruské invaze na Ukrajinu zaměřila poté, co na platformě Telegram kritizoval ruské vedení za nedostatečnou rozhodnost ve válce.

Evropskou unii čeká ještě hodně práce v oblasti boje proti dezinformacím. Přes množství již přijatých opatření musí ve své obraně před informačním vlivem cizích zemí zrychlit. V dnešní rozpravě Evropského parlamentu k ruským informačním operacím, o kterých koncem března informovaly české úřady, to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Česká republika koncem března zařadila na národní sankční seznam mimo jiné společnost Voice of Europe, která na své platformě publikovala protiukrajinské a protievropské materiály a snažila se ovlivnit unijní politiky. Český Deník N v této souvislosti napsal, že česká kontrarozvědka odhalila celou Ruskem organizovanou síť, která se snažila v různých evropských zemích ovlivnit volby do Evropského parlamentu. 

Jourová uvedla, že zjištění české tajné služby ohledně Voice of Europe považuje ze "velmi znepokojivé", nikoli však překvapivé.

OBRAZEM: Příslušníci Sibiřského praporu Mezinárodní legie Ozbrojených sil Ukrajiny, tvořeného převážně z dobrovolníků z řad ruských občanů, trénují v Kyjevské oblasti.

„Ukrajinský bezpilotní letoun shodil výbušné zařízení na civilní vozidlo ve vesnici Apanasovka... Bohužel zemřeli tři lidé, kteří byli v tu chvíli v autě, včetně dvou dětí,“ napsal gubernátor Kurské oblasti Roman Starovoit. Apanasovka se nachází asi deset kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Ruský raketový útok zabil dnes večer v Oděské oblasti čtyři lidi, včetně desetileté dívky, a dalších sedm lidí zranil, uvedl šéf oblastní správy.

Ruské úřady prodloužily do 20. dubna lhůtu týkající se předběžného vyšetřování smrti ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Na platformě Telegram to dnes napsal ředitel Navalného Fondu boje proti korupci Ivan Ždanov s poznámkou, že tak stále neexistují oficiální informace od státu o příčině Navalného smrti. Hlasitý kritik Kremlu zemřel náhle 16. února v trestanecké kolonii na Sibiři, která je pokládaná za jednu z nejdrsnějších ruských věznic.

Podle úřadů zemřel poté, co se mu udělalo zle. Zdroj prokremelské televize RT tehdy uvedl, že příčinou byla krevní sraženina, ale tato informace nebyla potvrzena, poznamenal server Meduza. Zaměstnanci věznice podle Ždanova později opozičníkově matce Ljudmile Navalné řekli, že její syn zemřel na „syndrom náhlého úmrtí“. Lékařská zpráva hovoří podle Navalného mluvčí o „přirozené smrti“.

Navalného okolí tvrdí, že za jeho úmrtím stojí – ať přímo, či nepřímo – režim prezidenta Vladimira Putina. Kreml popřel, že by se na smrti Navalného podílel stát. 

Polská prokuratura na dnešní 14. výročí letecké katastrofy u Smolenska oznámila, že vede vyšetřování proti třem ruským důstojníkům kvůli podezření, že letecké neštěstí způsobili. V roce 2010 se u Smolenska při pokusu o přistání zřítil vládní letoun a v jeho troskách spolu s dalšími 95 lidmi zahynul i tehdejší polský prezident Lech Kaczyński. Soud na podezřelé Rusy vydal zatykače a vyšetřování je prodlouženo do konce letošního roku.

Už dříve polská média informovala o možnosti, že budou vydány zatykače na ruské dispečery letiště ve Smolensku. Dosavadní posudky podle prokuratury nepotvrzují tezi předchozí vlády o tom, že se letadlo zřítilo vinou úmyslné sabotáže na palubě stroje.

„Od začátku vyšetřování jsme získali několik stovek posudků od znalců různého zaměření. Podařilo se také shromáždit velké množství elektronických údajů, které jsou dále analyzovány. Vyslechli jsme více než 1000 svědků. Spis k případu má už skoro 1900 svazků,“ řekl prokurátor Przemyslaw Nowak.

Ukrajinský parlament schválil v prvním čtení návrh zákona, který by umožnil službu v armádě odsouzeným za méně závažné trestné činy. Nevztahuje se například na ty, které soudy shledaly vinnými z úkladných vražd, sexuálního násilí nebo zločinů proti národní bezpečnosti, uvedl dnes zákonodárce Oleksij Hončarenko na síti Telegram. Norma má pomoci doplnit ukrajinské jednotky a střídat vojáky vyčerpané po dvou letech bojů proti ruské invazní armádě.

Návrh zákona předpokládá, že v době mobilizace nebo válečného stavu budou moci soudy podmínečně propustit vězně k výkonu vojenské služby na základě smlouvy, napsal server Ukrajinska pravda. Poslanec Jaroslav Železňak naznačil, že návrh zákona před druhým a zároveň závěrečným čtením pravděpodobně dozná změn, aby se eliminovalo riziko korupce.

Zákonodárci také schválili v prvním čtení jiný návrh zákona, který zpřísňuje tresty pro ty, kteří neuposlechnou pravidel mobilizace. Podle Železňaka také tento dokument ještě zřejmě čekají změny před dalším hlasováním.

Moskva tvrdí, že se proti vyjednávání o ukončení války nestaví, ruští činitelé ale uvedli, že se konference ve Švýcarsku nezúčastní. Země podle nich není ve válce na Ukrajině neutrální. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dnes prohlásila, že konference je projektem amerických demokratů prezidenta Joea Bidena. Chtějí podle ní na fotografiích a videích z takové akce ukázat, že jejich „projekt Ukrajina“ je stále živý.

„Takto vypadá ukrajinský návrh zákona o mobilizaci a branné povinnosti,“ ukazuje kanál Nexta TV. Verchovná rada (jednokomorový parlament) dnes projednává téměř 4300 pozměňovacích návrhů k návrhu zákona.

Švýcarsko ve dnech 15. a 16. června uspořádá konferenci o Ukrajině, jejímž cílem je odstartovat mírový proces. S odvoláním na švýcarskou vládu o tom dnes informují agentury Reuters a AP, které ale zároveň poznamenávají, že Rusko, které už přes dva roky vede proti Ukrajině válku, se konference nezúčastní.

Inflace v Rusku již dosáhla svého vrcholu, její pokles však zatím není dostatečný k tomu, aby ruská centrální banka mohla zahájit snižování úrokových sazeb. Uvedla to dnes podle agentury Reuters guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v projevu k poslancům Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

Poměrně velká část munice zajištěné skrze českou iniciativu by měla být na Ukrajinu dodána do konce června, zbytek do konce roku. V následujících týdnech budou jednání gradovat tak, aby byla splněna taková očekávání, řekla po dnešním setkání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Právě o plánu na zajištění munice v zemích mimo EU s Pavlem hovořila, prezidentovi dnes také představila své návrhy na jmenování generálů. Jedna z osob působila na Vojenském zpravodajství.

Boj na Ukrajině je i naším bojem, jde o obranu naší bezpečnosti a také našich hodnot, prohlásil belgický král Philippe ve svém dnešním vystoupení v Evropském parlamentu. Na závěr před europoslanci v Bruselu připomněl někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla.

„V podpoře Ukrajiny jsme ukázali, že dokážeme být jednotní a přijímat silná rozhodnutí,“ prohlásil belgický panovník. I Evropané se podle něj cítí ohroženi, a to zcela oprávněně. Stejnou jednotu EU ukázala po referendu o britském odchodu z Unie, ale i rovněž během pandemie nemoci covid-19, dodal král Philippe. Jeho země tento půlrok Evropské unii předsedá.

Prezidenta Petra Pavla bude na čtvrteční cestě do Litvy doprovázet podnikatelská a akademická delegace pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy, zúčastní se obchodního fóra. V jednom z panelů vystoupí i vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Pavel se ve Vilniusu zúčastní summitu iniciativy Trojmoří, zároveň by se měl setkat s některými protějšky, například s estonským prezidentem Alarem Karisem. Novinářům to dnes řekli zástupci zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.

Soudní dvůr Evropské unie vyřadil ruské miliardáře Michaila Fridmana a Pjotra Avena z unijního sankčního seznamu. Evropský blok na oba muže uvalil sankce těsně po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Podle soudu však Rada EU nepředložila přesvědčivé důkazy, které by prokázaly, že Fridman a Aven ruskou agresi podporovali.

Estonci zatím k letošním volbám do Evropského parlamentu přistupují s lhostejností, kterou nejspíš nenapraví ani prozápadní směřování země posílené po ruské invazi na Ukrajinu z roku 2022. V zemi, která byla při posledním hlasování v roce 2019 jedním z devíti členských států s volební účastí nižší než 40 procent, může být důvodem to, že tamní obyvatelé necítí na evropskou sedmadvacítku příliš silné vazby, domnívá se Aet Kiislaová z Vysoké školy v Narvě spadající pod Tartuskou univerzitu.

Ruským jednotkám se podle neoficiálních zdrojů z obou stran podařilo obsadit vesnici Pervomajsk u Doněcka, uvedla ruská redakce BBC. Tyto zprávy podle serveru Meduza nekomentovalo ani ruské ministerstvo obrany, ani ukrajinský generální štáb. „Nepřítel dokázal prolomit obranu střeleckého praporu 59. brigády a úplně obsadit Pervomajsk, o který se bojovalo od srpna 2022,“ uvedl ukrajinský zpravodajský projekt DeepState blízký ukrajinské armádě, podle kterého citelné ztráty utrpěly obě strany. Ves leží asi deset kilometrů jihozápadně od Avdijivky, kterou ruské jednotky po úporných bojích dobyly v únoru. Před válkou ve vsi žilo asi 2000 lidí, dodala Meduza.

Mluvčí ukrajinského vojenského námořnictva ohlásil, že na anektovaném Krymu se podařilo zničit ruský vrtulník Ka-27. „Něco hledal - a našel,“ ironicky poznamenal mluvčí Dmytro Pletenčuk na facebooku. Podrobnosti o tom, jak se vrtulník podařilo zničit na okupovaném poloostrově, neprozradil.

Ukrajinské úřady hlásí dva raněné v Oděské oblasti a poškození energetiky na jihu země. Útok poškodil energetickou infrastrukturu v Mykolajivské oblasti, kde na několik hodin byla přerušena dodávka elektřiny. Hašení požáru v energetickém objektu, který způsobil ruský útok, dosud pokračuje. Další požár způsobily trosky sestřeleného dronu v rekreačním zařízení u města Očakiv, který byl mezitím uhašen. Nálety a následné dělostřelecké ostřelování se obešlo bez raněných, uvedl šéf oblastní správy Vitalij Kim na sociální síti Telegram.

Průmyslově-technologická skupina Czechoslovak Group (CSG) loni zvýšila čistý zisk meziročně o 49 procent na 210 milionů eur (zhruba pět miliard Kč). Tržby vzrostly o 71 procent na 1,73 miliardy eur (téměř 42 miliard Kč). Na tržbách skupiny se z více než 70 procent podílel obranný průmysl. Společnost to dnes oznámila ČTK. Výsledky výrobců zbraní v době pokračující války na Ukrajině podporují investice států do obrany.

„Silný růst CSG v roce 2023 byl tažen zejména dvěma strategickými obory, ve kterých dlouhodobě působíme, konkrétně výrobou velkorážové munice a produkcí vojenské pozemní techniky,“ uvedl člen představenstva a finanční ředitel skupiny CSG Zdeněk Jurák.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 14 ze 17 dronů, kterými Rusko zaútočilo v noci na dnešek na jih země. Ruské síly odpálily také několik střel, z nichž se Ukrajině podařilo dvě sestřelit, uvedl na telegramu velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk, kterého citovala agentura Reuters.

V březnu 2022 ruští vojáci okupovali ukrajinské město Buča a zanechali za sebou zkázu, která šokovala svět. Dva roky po jejich odchodu se obyvatelé snaží vrátit do normálního života. Celý článek čtěte ZDE.