Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství prohlášení EU o o téměř milionu dodaných dělostřeleckých granátů označil za významnou zprávu. "Očekává se, že evropští partneři plně realizují svou iniciativu dodat Ukrajině jeden milion dělostřeleckých granátů," dodal.
Zelenskyj také řekl, že nedávné údery ukrajinských sil na sklady zbraní v ruském týlu měly za následek útlum aktivit nepřátelského dělostřelectva na frontě. Vyzval proto partnerské země, jmenovitě Spojené státy, Británii a Německo, aby umožnily Kyjevu používat západní zbraně na cíle v hloubi ruského území.
Today, I had a meeting with Josep Borrell, the EU’s High Representative for Foreign Affairs, discussing our relations and cooperation with the European Union. An important piece of news—by the end of the year, our European partners are expected to fully implement their initiative… pic.twitter.com/8KKO6mzrMJ
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 11, 2024
Premiér Petr Fiala (ODS) telefonicky hovořil se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kterému poblahopřál k vítězství ve volbách. Oba politici spolu mluvili mimo jiné o Ukrajině či Blízkém východě. Fiala to dnes večer napsal na síti X. Republikán Trump v amerických prezidentských volbách porazil svou demokratickou soupeřku Kamalu Harrisovou. Úřadu se ujme 20. ledna. Celý článek čtěte ZDE.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zahájil další přezkum plnění úvěrového programu pro Ukrajinu. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na prohlášení ukrajinského ministerstva financí. Kyjev v poslední době odložil přijetí daňových zákonů, které MMF očekával.
Fond vyslal své zaměstnance do Kyjeva na jednání, které může otevřít cestu k uvolnění dalších 1,1 miliardy USD (26,2 miliardy Kč) ze slíbeného čtyřletého úvěru. Pokud představitelé MMF potvrdí, že Kyjev splnil své závazky, obdrží země peníze v prosinci.
„Nepřítel se snaží obsadit dominantní výšiny, palebně ovládnout silnice vedoucí do Kurachove, prolomit obranu a dostat se na okraj města,“ uvedl podle Ukrajinské pravdy mluvčí ukrajinské 46. brigády, která ve městě působí. Podle něj má ukrajinská armáda město dosud plně v rukou a nepřátelské útoky na okrajích města odráží.
Filaškin napsal, že Rusové poškodili hráz Kurachovské přehrady, v důsledku čehož stoupla hladina řeky Vovča o 1,2 metru. Útok podle něj potenciálně ohrožuje obyvatele obcí níže po proudu, povodeň ale zatím nenastala.
Stanislav Bunjatov z ukrajinské 24. útočné brigády Ajdar naopak sdělil, že „řada vesnic“ již byla zaplavena. Zvýšení hladiny z protržené přehrady podle něj zatím nezablokovalo dopravu na silnicích, ztížilo ale pohyb obrněné techniky po polních cestách.
Bělorusko se oficiálně stalo partnerským státem skupiny rozvíjejích se ekonomik označované jako BRICS, informovala ruská tisková agentura TASS s odvoláním na prohlášení běloruského ministerstva zahraničí. Status partnerské země Bělorusku umožňuje účastnit se zvláštních zasedání summitů BRICS a schůzek ministrů zahraničí patřících k této organizaci.
Ruské síly dosáhly okraje města Kurachove v ukrajinské Doněcké oblasti a vyhodily do povětří hráz místní přehradní nádrže, tvrdí ukrajinští činitelé.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu uvedl, že Ukrajinci v Kurské oblasti zadržují „téměř padesátitisícové nepřátelské uskupení“. Po jednání s dalšími členy vedení státu bylo podle něj rovněž přijato rozhodnutí o „výrazném posílení nejobtížnějších frontových úseků u Kurachove a Pokrovska“.
V Kryvém Rihu v centrální části Ukrajiny tamní předseda rady obrany Oleksandr Vilkul uvedl, že Rusové vypálili balistickou raketu na rezidenční čtvrť města. Zásah, který zničil třípatrový dům a dalších 20 budov poničil, zabil 39letého muže a dalších 14 lidí zranil .
Evropská unie dodala Ukrajině přes 980.000 dělostřeleckých granátů a hranici jednoho milionu překoná do konce roku. V dnes zveřejněném rozhovoru s ukrajinským portálem Jevropejska pravda to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. S dodávkami dělostřelecké munice pomáhá rovněž iniciativa vedená Českem.
EU se už dříve zavázala předat do letošního března Ukrajině na obranu před ruskou invazí milion kusů dělostřelecké munice. „Vím, že jsme se zavázali, že to toho dosáhneme do jara, ale neuspěli jsme. Stihneme to do konce roku,“ řekl Borrell, který v sobotu Ukrajinu navštívil.
Soud v ruské Sverdlovské oblasti zamítl odvolání ženy s ruským a americkým občanstvím proti 12letému trestu vězení, který v srpnu dostala za to, že dobročinné organizaci ve Spojených státech poskytla příspěvek ve výši asi 50 dolarů (zhruba 1200 korun) na podporu Ukrajiny. Podle soudu se Xenija Karelinová dopustila vlastizrady.
Ruská policie Karelinovou zatkla letos v lednu kvůli údajné výtržnosti. Později ji prokuratura obvinila také z vlastizrady. Podle ruských vyšetřovatelů od února 2022, kdy Rusko zahájilo celoplošnou invazi na Ukrajinu, ukrajinské organizaci posílala peníze, které byly následně použity na nákup například vojenské techniky nebo munice pro ukrajinskou armádu.
Nicméně podle lidskoprávního projektu Pěrvyj otděl byl důvodem vyšetřování jediný platební převod, který tato mladá žena provedla v první den ruského vpádu do sousední země. Poslala 51,8 dolaru na účet americké organizace s názvem Razom for Ukraine, která sbírá peníze na humanitární pomoc Ukrajincům. Tato organizace odmítla tvrzení ruských vyšetřovatelů, že vybírá prostředky na nákup zbraní a munice.
Dnes ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Kolisnykivka v ukrajinské Charkovské oblasti. Kolisnykivka leží několik kilometrů jižně od Kupjansku.
„Před dvěma lety jsme byli svědky něčeho, o čem nám mnozí říkali, že se nikdy nestane. Výsledkem tříměsíční vojenské operace bylo, že ukrajinské síly vytlačily ruskou armádu ze západního břehu Dněpru, a znovu tak dobyly město Cherson – jediné ukrajinské regionální centrum, které se Rusku podařilo v rámci invaze z Ukrajiny vyrvat,“ tweetuje ukrajinský novinář a spisovatel Ilja Ponomarenko.
„Neříkejte mi, že ‚něco‘ je v této válce proti ruskému fašismu, který požírá Ukrajinu, nemožné. Ukrajina to slyšela mnohokrát a pak dokázala, že příliš mnoho tvrzení bylo mylných,“ dodává.
Nepřátelské jednotky se snaží v Kurské oblasti vytlačit ukrajinské vojáky a postoupit hluboko na území, které kontroluje Ukrajina, uvedl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Rusové podle něj soustředili na tomto úseku fronty desetitisíce vojáků.
„Nebýt odolnosti našich vojáků, vtrhly by tyto desetitisíce nepřátel z nejlepších ruských úderných jednotek na naše pozice ve směru na Pokrovsk, Kurachove nebo Toreck, což by situaci na frontě výrazně zhoršilo,“ napsal Syrskyj na telegramu ke svému on-line hlášení o setkání s vojáky bojujícími v ruské Kurské oblasti.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že Rusko vyslalo na Ukrajinu dvě řízené střely a 74 dronů. Protivzdušná obrana sestřelila dvě střely Ch-59/69 a 39 bezpilotních letounů, uvedly ukrajinské vzdušné síly na telegramu.
Dalších 30 bezpilotních prostředků podle ukrajinského letectva zmizelo z radarů a tři opustily ukrajinský prostor, přičemž zamířily do Běloruska a na Rusy okupované území. O zbylých dronech se prohlášení nezmiňuje.
Ruská tajná služba FSB zmařila snahu Ukrajinců unést vrtulník ruského letectva Mi-8MTPR-1 určený pro radioelektronický boj. Dnes o tom informují ruská média. Tvrzení ruské strany nelze ověřit.
Ukrajinská vojenská rozvědka se údajně pokusila naverbovat ruského vojenského pilota, aby s vrtulníkem odletěl do oblasti kontrolované ukrajinskou armádou. Na videu zveřejněném FSB ruský pilot s rozostřeným obličejem vypráví, jak se na něj prostřednictvím platformy Telegram obrátil „jistý Sergej“, který s ním chtěl navázat spolupráci. Jeho úkolem by bylo otrávit před letem ostatní členy posádky. Ukrajinci mu také nabídli, aby svoji rodinu dopravil do Kišiněva. Kdy se to stalo, FSB neuvedla. Dodala, že díky informacím získaným během této operace měla údaje, na základě kterých pak bylo možné podniknout útoky na ukrajinské pozice.
Počet zabitých ve městě Mykolajivu stoupl na pět, informuje stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odkazem na ukrajinské záchranáře. Předchozí informace hovořily o čtyřech obětech. V regionální metropoli Mykolajivské oblasti je hlášen zásah obytného jednopatrového domu nebo bytu v posledním patře čtyřpatrové budovy.
V hlavním městě Kyjevě byly podle svědků Reuters brzy ráno slyšet výbuchy, zřejmě ve chvíli, kdy ukrajinská protivzdušná obrana odrážela útok. Ukrajinské letectvo na Telegramu uvedlo, že poplach souvisel s útokem ruských bombardérů.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.