Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, děkujeme za vaši dnešní pozornost u našeho online zpravodajství k válce na Ukrajině. Dalš příval zpráv můžete očekávat zase od zítřejšího rána. Dobrou noc.
V dnešním prvním kole opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku podle odhadů zvítězil krajně pravicový politik George Simion, píše agentura Reuters. Na druhém místě skončil podle jednoho z průzkumů Crin Antonescu, kandidát proevropské vládní koalice. Osmatřicetiletý Simion se staví proti poskytování vojenské pomoci sousední Ukrajině, je kritický vůči Evropské unii a říká, že souzní s hnutím MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Americké sankce závisí na tom, zda se Rusko „chová správně“ ohledně mírové dohody, uvedl prezident Donald Trump v rozsáhlém rozhovoru pro NBC, jak připomíná The Kyiv Independent.
„Chceme mírovou dohodu. Chceme, aby se Rusko a Ukrajina dohodly. Myslíme si, že jsme si docela blízko a zachráníme spoustu lidí před smrtí,“ pokračoval Trump. Upřesnil, že sankce tak budou uvaleny pouze v případě, že Rusko o mír stát nebude.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) upozornil na to, že do ČR dnes zavítali také „hosté nezvaní“ a to proruští motorkáři „Noční vlci“. Připomíná, že na některé členy byly uvaleny sankce kvůli jejich podpoře války na Ukrajině a někteří nesmějí vstoupit do EU.
„Jízdu Nočních vlků Policie České republiky monitoruje, je připravena kontrolovat pobytová oprávnění u cizinců a zapojí se také krajské útvary Služby kriminální policie a vyšetřování, které se zabývají extrémismem, na centrální úrovni pak experti Národní centrály pro boj s terorismem, extrémismem a kybernetickou kriminalitou,“ uvádí v obsáhlém příspěvku Rakušan.
„Česká republika se aktivně zapojuje do všech formátů globální spolupráce zaměřené na zastavení ruské agrese. Česká dělostřelecká iniciativa si vede skvěle – loni nám Česko významně pomohlo s dělostřeleckými granáty a počítáme s tím, že i letošní spolupráce bude stejně efektivní: letos se očekává dodávka 1,8 milionu granátů. Zítra se setkáme s českými obrannými společnostmi a připravují se konkrétní kroky,“ napsal ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na sociální síti X.
„Rusko. Kreml. Putin.25 let.“ Název dokumentu o Vladimírovi Putinovi, který dnes oficiálně spatřil světlo světa. Kromě již zveřejněných tématech, které v proputinovském dokumentu zazní, mluví ve snímku ruský prezident i o tom, že neustále zvažuje svého potenciálního nástupce. Potvrdil dokonce, že má seznam kandidátů.
Ruský prezident zdůraznil, že jakýkoli nástupce si musí získat „důvěru lidu“ a varoval, že bez ní by budoucí prezident „neměl šanci nic vážného udělat“. „Měl by existovat člověk – a nejlépe několik, aby si lidé mohli vybrat – kdo by si mohl tuto důvěru od občanů země získat.“
Pokud vše půjde, jak je dojednáno, mohla by Ukrajina ve zbytku roku v rámci muniční iniciativy obdržet až 1,8 milionu kusů velkorážní munice. Po dnešním jednání s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským to na tiskové konferenci na dotaz ČTK řekl prezident Petr Pavel. Dodal, že zároveň se uskutečňují jednání o dodávkách munice pro příští rok. Iniciativu podle něj podporuje 11 zemí. Prezident Zelenskyj dnes již dříve na sociální síti X uvedl, že česká muniční iniciativa fungovala efektivně.
„Velmi dobře si uvědomujeme, kdo je náš soused a čeho je schopen,“ řekl ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na Pražském hradě na dotaz novináře, proč mluvil o tom, že Ukrajina nemůže zaručit bezpečnost těm, kdo se účastní oslav v Moskvě. Připomněl, že Rusko často nedodržovalo dočasné příměří a proto o tom mluvil.
„Provokace se dá očekávat,“ myslí si. „V nejbližších dnech hovoří, že zastaví palbu, ale musíte vědět, že počet útoků za poslední dny přesáhnul počet útoků za poslední měsíce. Předevčírem více než 200 útoků. Rusku se nedá věřit,“ dodal Zelenskyj.
Během dne ruské letectvo zaútočilo na Kupjansk v Charkovské oblasti. Ve městě ležícím nedaleko fronty vznikl požár, silně jsou poničené obytné domy i komerční objekty. Tři ženy utrpěly zranění, uvedla regionální pobočka Státní služby pro mimořádné situace.
U Izjumu rovněž v Charkovské oblasti se podle šéfa vojenské správy Oleha Syněhubova rozhořel rozsáhlý lesní požár. Vybuchuje munice, která v zemi zůstala ještě z doby ruské okupace v roce 2022, a úřady chystají evakuaci obyvatel, protože se oheň přiblížil k zastavěné oblasti.
Řízenými leteckými bombami KAB ruská armáda zaútočila na Novopavlivku na východě Dněpropetrovské oblasti. V této obci, která leží poblíž míst bojů, přišel o život jeden muž, uvedl na telegramu šéf oblastní vojenské správy Serhij Lysak.
„Kontrolní a taktická cvičení nejsou jen výcvik – jsou to opravdové zkoušky,“ uvádí ukrajinská obrana na sociální síti X a připojila video 72. mechanizované brigády.
Na Pražském hradě přivítal se všemi poctami český prezidentský pár své ukrajinské protějšky. Podívejte se na video ze slavnostního aktu, ke kterému došlo ve tři odpoledne.
Ukrajina údajně zaútočila na ruský elektromechanický závod Strela v Brjanské oblasti. Útok vyvolal požár o rozloze 250 metrů čtverečních, který poškodil kritickou infrastrukturu závodu.
Pavel přijme Zelenského a jeho choť v 15:00 na prvním hradním nádvoří. Následovat bude soukromé setkání prezidentských párů a od 16:00 jednání národních delegací. Tisková konference prezidentů je v plánu v 16:45, oznámil po 13:00 na webu odbor komunikace Kanceláře prezidenta republiky. Areál Pražského hradu bude podle webu uzavřen do 19:00.
Ukrajinská hlava státu vyzdvihla vděčnost Česku za zásadní podporu a posilování spolupráce. „Česká muniční iniciativa fungovala efektivně, budeme v ní pokračovat. Samostatným směrem spolupráce je rozvoj našeho vojenského letectva, rozšíření výcvikových programů pro piloty a zajištění našich sil letouny F-16,“ uvedl Zelenskyj. Hovořit chce v Praze i o diplomatickém úsilí a společném tlaku na Rusko s cílem dosáhnout trvalého příměří a ukončení války.
Snímky z přivítání Volodomyra Zelenského v Praze.
Zelenskyj, jehož země se více než tři roky brání ruské vojenské agresi, byl v Praze v červenci 2023. Ukrajinský prezident tehdy mimo jiné po jednání s Pavlem poděkoval za českou pomoc Ukrajině či varoval před následky ruské propagandy. Česká hlava státu tehdy ocenila ukrajinskou protiofenzivu. Zelenskyj se tehdy sešel i s premiérem Petrem Fialou (ODS) a šéfy obou komor Parlamentu.
S předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) se má Zelenskyj sejít v pondělí dopoledne ve Sněmovně. Odpoledne se sejde s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a dalšími představiteli horní parlamentní komory.
Od napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022 navštívila zemi a vyjádřila jí podporu řada evropských i světových politiků. Jako první z evropských vrcholných politiků přicestovali do Kyjeva, kde ještě zuřily boje, v březnu 2022 český premiér Petr Fiala spolu s premiéry Polska a Slovinska Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. Politici jednali se Zelenským a předsedou vlády a vyjádřili Ukrajině evropskou podporu.
O nečekané cestě psala přední evropská i americká média. Označily ji za symbolickou, chvályhodnou, odvážnou i velmi riskantní. Fiala Kyjev poté navštívil například v říjnu 2022, kdy se zúčastnil společného zasedání české a ukrajinské vlády.
V dubnu 2023 navštívil Ukrajinu s tehdejší slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou prezident Petr Pavel, který jednal se Zelenským. Pavel se také jako první zahraniční prezident vydal na východ Ukrajiny po ruské invazi, když navštívil východoukrajinské Dnipro.
Prezident Petr Pavel dnes odpoledne přijme na Pražském hradě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho ženu Olenu. Na webu to dnes oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Ukrajinský vládní speciál přistál na ruzyňském Letišti Václava Havla dnes před polednem.
Za vyhrožování označil dnes slovenský premiér Robert Fico vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Ukrajina nemůže zajistit bezpečnost politiků, kteří se 9. května v Moskvě zúčastní oslav 80. výročí porážky nacistického Německa a konce druhé světové války.
Fico na tiskové konferenci také potvrdil, že na moskevské oslavy pojede. Dohoda Ukrajiny a USA o nerostných surovinách podle něj znamená, že válka na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, bude pokračovat ještě dlouho. „Je to velká neúcta, když někdo zemi, která měla největší podíl na vítězství nad fašismem a měla největší oběti, vzkazuje: Oslavujte si, my vám tam možná hodíme nějaký dron. Toto do moderní politiky nepatří,“ prohlásil Fico.
Následky ruského ostřelování Kyjeva
Čínský prezident Si Ťin-pching bude od 7. do 10. května na oficiální návštěvě Ruska, kde bude jednat se svým protějškem Vladimirem Putinem o strategickém partnerství obou zemí, informoval dnes na síti Telegram Kreml. Během návštěvy bude podle něj podepsáno několik dokumentů o spolupráci.
Oficiální návštěvu a Si Ťin-pchingovu účast na vojenské přehlídce 9. května na Rudém náměstí u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války Putin oznámil na začátku dubna při jednání s čínským ministrem zahraničí Wangem I v Moskvě. Putin čínského prezidenta označil za „hlavního hosta“, bez něhož přehlídka nezačne.
Při ruském dronovém útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev v noci na dnešek vypukly požáry v několika obytných budovách a v různých částech města vzplála auta. Zranění utrpělo 11 lidí, včetně dvou dětí, informovala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády a kyjevských úřadů. Ukrajinská protivzdušná obrana podle armády v noci sestřelila 69 ze 180 útočících dronů, dalších 80 buď změnilo směr, nebo se jednalo o atrapy, které nenesly hlavice.
Padající trosky zničených dronů způsobily požáry obytných domů v Obolonské a Svjatošynské čtvrti, oznámil na sociálních sítích náčelník kyjevské vojenské správy Timur Tkačenko. V Obolonské čtvrti bylo poškozeno nákupní centrum, hořelo nejméně sedm aut a nejvyšší patra výškové budovy.
Vztahy ruského prezidenta Vladimira Putina, který se před 25 lety, 7. května 2000, ujal poprvé funkce ruského prezidenta, k České republice nyní určuje postoj Česka k válce na Ukrajině. Česká republika se jednoznačně hned od počátku války postavila na stranu napadené Ukrajiny, které pomáhá dodávkami zbraní a další pomoci a v přepočtu na obyvatele přijala nejvíce ukrajinských uprchlíků. Do vzájemných vztahů Ruska a ČR vstoupila řada dalších věcí, Putin se ale na adresu ČR téměř nevyjadřuje. Ostrými a někdy i vulgárními výrazy napadají Česko z nejvyšších ruských činitelů ministr zahraničí Sergej Lavrov nebo místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv. Ve funkci prezidenta Putin navštívil Českou republiku v roce 2006.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.