Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Evropská unie je šokovaná a konsternovaná po dnešním teroristickém útoku na okraji Moskvy, píše AFP s odkazem na mluvčího Evropské komise. Francouzská diplomacie po teroristickém útoku na okraji Moskvy vyzvala k jeho plnému objasnění. Záběry z Moskvy jsou hrozné, uvedla na síti X.
Všechny zábavní a hromadné akce po celém Rusku byly zrušeny, oznámilo ruské ministerstvo kultury po střelbě v Krasnogorsku nedaleko Moskvy.
Očití svědci útoku v Krasnogorsku vypověděli, že útočníci vypadali jako „asiaté a běloši“ a komunikovali „cizím jazykem, nikoliv rusky“. Ruská média tvrdí, že hledaní muži jsou rodáci z Ingušska, a zveřejňují fotografie údajných teroristů.
Střelba v Krasnogorsku začala asi deset minut před koncertem, sál byl plný ze 70 procent, vylíčil očitý svědek. Útočníci stříleli do davu, lidé propadli panice.
Ruská národní garda pátrá po pachatelích útoku v koncertní síni v Krasnogorsku na okraji Moskvy, informovala agentura AFP. Ruské úřady incident vyšetřují jako teroristický čin, při střelbě následované explozí a požárem podle předběžných údajů zahynulo nejméně 40 lidí. Šíření plamenů se hasičům podařilo zastavit, uvedla agentura Interfax.
Ruský prezident Vladimir Putin je o vývoji situace po útoku v Krasnogorsku průběžně informován a vydal potřebné instrukce, uvedl mluvčí Kremlu Peskov.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dnes ostře kritizovala kancelář generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese za - podle ní nedostatečnou - reakci na útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Útok, který ruské úřady označily za teroristický, si podle ruské tajné služby vyžádal čtyři desítky obětí a více než stovku zraněných.
„Úřad generálního tajemníka OSN prohlásil, že je zarmoucen zprávami o střelbě. Zarmoucen? To si myslí, že je to střelba na střelnici?“ uvedla mluvčí. „V přímém přenosu lidé z posledních sil předávají záběry z příšerného krvavého teroristického útoku, který nebudí 'zármutek', ale hrůzu, šok, bezpodmínečné odsouzení, spravedlivý hněv a soucit s oběťmi,“ dodala diplomatka podle agentury TASS.
V koncertní síni na okraji Moskvy stříleli podle ruských agentur nejméně čtyři útočníci v maskáčovém oblečení, patrně z automatických zbraní. K útoku došlo před vystoupením rockové kapely Piknik.
Svědci z místa agentuře TASS řekli, že ozbrojenci začali zblízka pálit do lidí téměř okamžitě po vstupu do budovy, nedaleko bezpečnostních rámů u vchodů. V prostorách také zřejmě použili výbušniny, které vyvolaly mohutný požár. Další exploze se z místa ozvala o něco později.
Velká Británie oznámila další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 60 milionů liber (75,5 milionu dolarů), která poskytne nové průzkumné drony a systémy protivzdušné obrany.
Místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že pokud se zjistí, že za útokem v koncertní síni na okraji Moskvy stojí Ukrajina, „všichni útočníci a organizátoři by měli být nalezeni a nemilosrdně zlikvidováni jako teroristé. Včetně státních úředníků.“
Španělskému důchodci, který byl obžalován z rozesílání výbušných dopisů různým institucím v předloňském roce, hrozí až 22 let vězení. Informovaly o tom dnes agentury Europa Press a AFP. Pětasedmdesátiletý Pompeyo González čelí obžalobě z terorismu a přechovávání výbušnin. Jeden z výbušných dopisů dostalo i ukrajinské velvyslanectví v Madridu, kde se při otevírání zásilky zranil člen ostrahy.
Moskevský vojenský soud odsoudil básníka Alexandra Byvševa k sedmi letům vězení za verše zpochybňující morální správnost války proti Ukrajině, uvedla dnes agentura Reuters.
Sám soud ke čtvrtečnímu rozsudku poznamenal, že Byvšev byl odsouzen za veřejné výzvy k terorismu a šíření lživých informací o ozbrojených silách. Tato ustanovení zákona se v Rusku v posledních dvou letech široce uplatňují proti odpůrcům války.
Požár se rozšířil na další části koncertní síně v Krasnogorsku.
Ukrajina nemá nic společného s dnešní střelbou na okraji Moskvy, uvedla podle agentury AFP ukrajinská prezidentská kancelář. Zapojení do útoku v Krasnogorsku podle agentury odmítli i ruští dobrovolníci, bojující po boku ukrajinských obránců proti armádě ruského prezidenta Vladimira Putina. Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky označil útok ozbrojenců v koncertní síni v Krasnogorsku za úmyslnou provokaci ruských zvláštních služeb. Ruská média nyní hovoří o nejméně 40 mrtvých a stovce zraněných.
„Je to úmyslná provokace zvláštních služeb (ruského prezidenta Vladimira) Putina, před kterou mezinárodní společenství varovalo. Kremelský tyran tím začínal svou kariéru a stejnými zločiny proti vlastním občanům ji chce i ukončit,“ řekl mluvčí rozvědky Andrij Jusov listu Ukrajinska pravda
Nejméně 40 lidí zahynulo při dnešním útoku v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji Moskvy. Uvedla to agentura TASS s odkazem na předběžné údaje ruské tajné služby FSB, podle kterých je dalších více než 100 osob zraněno.
Ruské úřady začaly jeden z nejhorších útoků v zemi za poslední roky vyšetřovat jako teroristický čin. Budova, která mohla pojmout přes 6000 návštěvníků, je v plamenech.
Mluvčí ukrajinské rozvědky označil útok v Krasnogorsku za úmyslnou provokaci speciálních služeb Putinova režimu, před kterou byl svět varován.
Z hořící koncertní síně v Krasnogorsku u Moskvy, na kterou zaútočili neznámí ozbrojenci, se ozvala další exploze, informovala ruská média.
V Moskvě byly zrušeny všechny velké akce plánované na víkend. Zesilují se bezpečnostní opatření na letištích a železnici, informují média.
Záběry dnešní střelby v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy jsou strašné a těžko se na ně dívá, uvedl podle agentury Reuters Bílý dům. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že do dnešní střelby na předměstí Moskvy byla zapojena Ukrajina, doplnil.
Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová označila střelbu v Krasnogorsku na okraji Moskvy za teroristický čin, napsala agentura RIA Novosti.
Po ruském útoku v Záporoží jsou 3 mrtví a 27 zraněných, záchranné operace končí. Mezi mrtvými je muž a jeho osmiletá dcera. Pátrací operace skončily kolem 19:15 místního času, informovala Státní služba pro mimořádné události.
Při útoku v koncertní síni v ruském Krasnogorsku zahynulo nejméně deset lidí a dalších nejméně pět desítek je jich zraněných, uvádí ruská média. Hoří asi třetina budovy, včetně střechy, informovala agentura TASS, podle které plameny uvěznily v budově blíže neupřesněný počet lidí.
V koncertním sále na předměstí Moskvy je údajně uvězněno více než 100 lidí. Záchranáři nemohou začít s hašením, stále čekají na speciální jednotky, které zatím nejsou na místě. Od začátku útoku uplynula téměř hodina.
Ruská média dnes informovala o střelbě a explozi v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji Moskvy. Na místě jsou podle nich mrtví i ranění, zasahuje tam policie a záchranáři. Podle očitých svědků neznámý útočník či útočníci stříleli z automatické zbraně, píše server Meduza.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.