Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Premiér Petr Fiala dnes v tiskové zprávě uvedl, že pokud Evropa chce mír, nesmí ustupovat agresorům. „Proto jsme vedli velmi konkrétní debatu o sankcích, vojenských dodávkách, a hlavně o tom, jak přimět Rusko, aby souhlasilo s příměřím a usedlo k jednacímu stolu,“ řekl Fiala. Podle českého premiéra šlo o dosud největší jednání v rámci koalice ochotných, kdy se sešlo přes 30 zemí a poprvé se zúčastnily i Spojené státy.
Maďarsko si dnes předvolalo ukrajinského velvyslance, aby protestovalo proti smrti člena maďarské menšiny, který byl podle Budapešti ubit při nucené mobilizaci do ukrajinské armády, což Kyjev popírá. Uvedla to dnes agentura AFP.
„Je nehorázné a nepřijatelné umlátit někoho k smrti, a to ještě Maďara, jen proto, že nechtěl jít do války a nechtěl se účastnit nesmyslného zabíjení,“ napsal na facebooku náměstek maďarského ministra zahraničí Levente Magyar. „Na Ukrajině byl zabit Maďar jen proto, že nechtěl do války,“ dodal.
Devět lidí utrpělo zranění při ruském ostřelování Chersonské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, informovala prokuratura.
Ukrajinský dron zaútočil ve vsi Novaja Tavolžanka na západě Ruska na osobní vůz, při útoku zahynul jeden muž, oznámil gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov, podle kterého šlo už o třetí oběť ukrajinských útoků během dneška v tomto regionu u hranic s Ukrajinou. Dříve informoval o dvou zabitých při ostřelování města Šebekino.
Po konstruktivním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem obdržela Ukrajina všechny nezbytné politické signály ohledně obnovy dodávek vojenské pomoci, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům v Římě.
Zelenskyj podle agentury Reuters uvedl, že Ukrajina má k dispozici harmonogram a podrobnosti o nadcházejících dodávkách zbraní. Ocenil také účast představitelů Spojených států na schůzce zemí podporujících Ukrajinu.
„Teď pracujeme na tom, aby na Ukrajinu vše dorazilo včas. Na tom všem jsme se domluvili,“ prohlásil prezident podle serveru RBK-Ukrajina. Ukrajina od února 2022 čelí ozbrojené agresi sousedního Ruska a dodávky západních zbraní, především z USA, jsou pro napadenou zemi zásadně důležité.
Podívejte se na nové snímky Volodymyra Zelenského z konference v Římě.
Koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) přimět Rusko k jednání o míru na Ukrajině. Dnešní jednání, kterému předsedali britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, bylo dosud největší a poprvé se zúčastnily i Spojené státy, informoval Fiala na síti X. Jednání se týkalo vojenské podpory Ukrajiny a ekonomického tlaku na Rusko, informoval úřad vlády.
Fiala se stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, německý kancléř Friedrich Merz či zmocněnec USA pro Ukrajinu Keith Kellogg se připojil přes video. „Chceme Rusko přimět k jednání o míru! Dnes proběhlo dosud největší jednání v rámci koalice ochotných. Sešlo se přes třicet zemí a jednání se dokonce poprvé zúčastnily i Spojené státy,“ uvedl Fiala.
Paříž bude novým stálým ústředím takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, která se již přes tři roky brání ruské agresi. Dnes to podle agentury Reuters uvedl Londýn. Po prvním roce by se pak ústředí mělo přesunout do Británie. V plánu je podle spojenců i budoucí koordinační buňka v Kyjevě.
V Litvě se dnes zřítil dron, který přiletěl z Běloruska. Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová podle agentur uvedla, že šlo o dron Gerbera, který nepředstavoval pro obyvatele ohrožení, protože nenesl žádné výbušniny. Gerbera je podle dostupných informací ruský typ sloužící během náletů na ukrajinská města jako návnada ke zmatení protivzdušné obrany.
Neznámý pachatel dnes v Kyjevě zastřelil plukovníka tajné služby SBU pěti výstřely z pistole s tlumičem. Střelce se nepodařilo dopadnout, informují ukrajinská média. SBU uvedla, že společně s policií podniká kroky k objasnění zločinu a dopadení viníků. Jméno zastřeleného důstojníka zprvu nezmiňovala, ale anonymní zdroje médiím potvrdily, že obětí se stal plukovník Ivan Voronyč.
Ten vytvořil v SBU oddělení, které nyní vytváří Rusům mnoho problémů, uvedl podle médií bývalý zpravodajec Ivan Červinskyj bez dalších podrobností.
Evropská komise propustila tlumočnici z ukrajinštiny najatou na tlumočení setkání nejvyšších představitelů EU. Během jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským loni v prosinci si podle všeho psala poznámky, což je na podobných jednáních zakázáno, a existovaly tak obavy z narušení bezpečnosti. O incidentu jako první informoval francouzský deník Le Monde. Podle serveru Meduza na zvláštní chování tlumočnice upozornili její čeští kolegové.
Německo je připraveno koupit od Spojených států systémy protivzdušné obrany Patriot a poskytnout je Ukrajině, prohlásil dnes na konferenci o obnově Ukrajiny v Římě německý kancléř Friedrich Merz. Informují o tom agentury.
Především od představitelů největších evropských zemí na mezinárodní konferenci pro obnovu Ukrajiny v Římě dnes několikrát jasně zaznělo, že Ruskem napadenou zemi nenechají ani padnout, ani agresorovi napospas. Novinářům to dnes řekl český prezident Petr Pavel.
Podle hlavy státu vrcholní představitelé řady států ujišťovali, že budou pokračovat ve vojenské, finanční, materiální podpoře tak, aby Ukrajina uhájila maximum ze svého území. „Že budeme vyvíjet větší tlak na Rusko, aby se konečně rozhodlo zúčastnit se mírových jednání. V okamžiku, kdy bude dosaženo mírové dohody, že začne bez jakéhokoliv zdržení poválečná obnova Ukrajiny,“ podotkl Pavel. Už to považuje za dostatečný argument pro byznysovou sféru, ale i pro garanční agentury, aby se investic do rekonstrukce země nebáli. „Protože to bude proces, který bude mít velkou politickou podporu,“ dodal.
Na Rusko je třeba pomocí sankcí vyvíjet větší tlak, prohlásila dnes italská premiérka Giorgia Meloniová novinářům po zahájení mezinárodní konference o obnově Ukrajiny. Premiérka také podle agentury ANSA přivítala rozhodnutí Spojených států zúčastnit se vůbec poprvé jednání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi.
„Cesta je pro nás jasná: pokračovat v podpoře Ukrajiny a zároveň nadále vyvíjet či spíše zvyšovat tlak na Rusko, především pomocí sankcí,“ řekla podle Reuters Meloniová, po jejímž boku stál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise dnes oznámila finanční podporu Ukrajině ve výši 2,3 miliardy eur (57 miliardy Kč) na obnovu země po škodách způsobených ruskou invazí. Balík pomoci se skládá z 1,8 miliardy eur ve formě úvěrových záruk a 580 milionů eur ve formě grantů od mezinárodních a bilaterálních veřejných finančních institucí, uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová na mezinárodní konferenci v Římě o rekonstrukci Ukrajiny.
Americký prezident Donald Trump je zklamaný, že Rusko není pružnější ohledně ukončení války na Ukrajině, uvedl dnes podle Reuters šéf americké diplomacie Marco Rubio po setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Podle Rubia je potřeba stanovit plán, jak konflikt ukončit. Trumpova administrativa jedná s americkým Senátem o tom, jak by měly vypadat nové sankce proti Rusku, řekl americký ministr. Vrcholní diplomaté Ruska a USA se sešli na okraj jednání ministrů zahraničí zemí ze Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Kuala Lumpuru.
Rubio uvedl, že na 50minutovém jednání zdůraznil Trumpovo zklamání z nedostatečného pokroku k uzavření míru mezi Kyjevem a Moskvou. Americký ministr rozhovor s Lavrovem označil za upřímný a důležitý. Rubio po skončení schůzky na Lavrova zamrkal, zatímco oba ignorovali novináře, kteří na ně pokřikovali otázky, píše agentura AP.
Základem plánu pro obnovu Ukrajiny musí být globální politická koalice, která spojí členské státy Evropské unie s demokratickými partnery, jako jsou Spojené státy, Británie, Kanada či Japonsko. O prioritách rekonstrukce, zajištění zdrojů a dodávek je nutné rozhodovat centralizovaně, obnova také musí být vedena soukromými investory. V projevu na dnešní mezinárodní konferenci v Římě to řekl český prezident Petr Pavel.
Rusko se nedomnívá, že mírová jednání o válce na Ukrajině ustrnula na mrtvém bodě, a svých cílů chce stále dosáhnout politickými a diplomatickými prostředky. Prohlásil to dnes podle tiskových agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva ani Kyjev zatím neoznámily datum možného třetího kola přímých rozhovorů, které se uskutečnily v předchozích dvou měsících v Istanbulu.
„Ne, to si nemyslím. V tuto chvíli to nelze říci,“ řekl Peskov na pravidelném denním brífinku na dotaz novináře, zda je mírový proces na mrtvém bodě kvůli komentářům amerického prezidenta Donalda Trumpa a obnovení dodávek amerických zbraní na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin chce, aby Ukrajinci trpěli, aby uprchli z Ukrajiny a aby domovy či školy byly zničeny všude, nejen poblíž frontové linie. Na dnešní mezinárodní konferenci o obnově Ukrajiny to řekl její prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Před rokem si mnoho lidí myslelo, že Rusko chce skutečný mír, skutečné rozhovory, příměří, Moskva vysílala tyto signály. Byla to jen součást její propagandy, snažit se tvrdit, že Ukrajina mír nechce,“ poznamenal. „Tehdy jsme říkali, že musí být na Rusko vytvořen tlak, protože se nepřipravuje na mír. Teď každý vidí, že Putin odmítl všechny mírové návrhy a stupňuje násilí,“ dodal.
Některé české firmy se snaží hledat cesty, jak do Ruska dodat zboží, na které dopadají mezinárodní sankce. Dodávky se k ruským klientům snaží dopravit nejčastěji reexportem přes členské země Eurasijské hospodářské unie, případně přes Čínu, napsala ve své výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS). Sankce podle kontrarozvědky nemohou zabránit všem dodávkám, ale mají význam už proto, že Rusku způsobují náklady kvůli potřebě hledat, jak si zboží opatřit skrytě a delšími cestami.
Stovky výhrůžných hlášení, kterým čelily na začátku loňského září české školy, mají podle Bezpečnostní informační služby (BIS) vazbu na ruskojazyčné prostředí. Hlášení bombových útoků navíc provázely dezinformační kampaně v ruských médiích, uvedla kontrarozvědka ve své výroční zprávě za rok 2024. V kyberprostoru zaznamenala BIS loni aktivitu aktérů napojených na ruské zpravodajské služby GRU, SVR i FSB.
„Ze strany Ruska se jedná o jasnou eskalaci teroru,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X a vyjádřil soustrast rodinám obětí nočních ruských útoků na Ukrajinu. Zraněno bylo podle něj celkem 16 lidí. „Sankce musí být uvaleny rychleji a tlak na Rusko musí být natolik silný, aby skutečně pocítilo důsledky svého teroru,“ uvedl.
Last night, Russia launched a massive combined strike that lasted nearly 10 hours. 18 missiles, including ballistic ones, and around 400 attack drones were used — nearly 200 of them were "shaheds."
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 10, 2025
The main target of the attack was Kyiv and the region. Chernihiv, Sumy, Poltava,… pic.twitter.com/jtBo0YYQ8d
Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, jak metropole vypadá po ruském nočním útoku.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obnovila dodávky některých zbraní na Ukrajinu, píše dnes agentura AP s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Minulý týden ministerstvo obrany dodávky přerušilo s vysvětlením, že musí vyhodnotit americké zásoby.
V Římě dnes začne čtvrtá mezinárodní konference o obnově Ukrajiny, kterou pořádá italská premiérka Giorgia Meloniová společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.