Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Drazí čtenáři, pro dnešek se loučíme, online zpravodajství kolem dění na Ukrajině pokračuje zase od rána.
Budoucí americký prezident Donald Trump s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem ještě od voleb nemluvil, rozhovor ale předpokládá.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes pogratuloval Donaldu Trumpovi k vítězství v amerických prezidentských volbách a řekl, že je připraven s ním hovořit. Podle agentur tak dnes učinil v Soči na konferenci diskusního klubu Valdaj, kde rovněž prohlásil, že se nebrání obnovení kontaktu ani s dalšími světovými lídry.
Trump před volbami opakovaně tvrdil, že pokud se dostane znovu k moci, rychle ukončí válku na Ukrajině. K možnému rozhovoru s Trumpem Putin řekl, že jakýkoli návrh, který by mohl pomoci ukončit konflikt na Ukrajině, si zasluhuje pozornost. Západní představitelé i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůrazňují, že válku může Putin kdykoli ukončit zastavením bojů a stažením ruských vojáků z Ukrajiny.
Severokorejští vojáci bojující na straně Ruska proti Ukrajině, už zaznamenali ztráty, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příští dvacetiletí může být složitější než poslední dvě desítky let, řekl ruský prezident Putin na diskusním fóru Valdaj. NATO nazval anachronismem.
Vojáci 57. samostatné motorizované pěší brigády pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny hájí Charkovskou oblast. Pod kmeny a maskovací sítí schovávají samohybnou houfnici 2S1 Gvozdika.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na síti X napsala, že měla skvělý telefonát se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hovořili prý spolu o obraně a dění na Ukrajině, obchodu a energetice. Pogratulovala mu také k vítězství.
„Těším se na posílení vazeb mezi EU a USA a na společnou práci při řešení geopolitických výzev. Jednali jsme o obraně a Ukrajině, obchodu a energetice. Společně můžeme podpořit prosperitu a stabilitu na obou stranách Atlantiku,“ uvedla von der Leyenová.
Sněmovní bezpečnostní výbor před závěrečným schvalováním vládní novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí doporučil v normě řadu úprav. Podporu nezískal pozměňovací návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o posuzování nároku zdravotně postižených uprchlíků na příspěvek na péči. Novou konstrukci zohlednění zdravotního postižení v pěti stupních podle německého modelu, zatímco pro české občany platí čtyři stupně, označila Jana Pastuchová (ANO) za paskvil a diskriminaci českých žadatelů o příspěvek.
Renata Zajíčková (ODS) ve výboru uspěla s návrhem umožnit ředitelům a zřizovatelům škol vypsat pro děti cizinců dva termíny pro zápis do prvních tříd základních škol. Pomůže to podle ní hlavně v Praze a dalších lokalitách s vyšším počtem uprchlíků rozložit ukrajinské žáky do více škol. Nyní v některých třídách tvoří až třetinu dětí.
Po úpravách doporučil výbor návrh novely jako celek schválit.
Počet obětí ruského útoku na Záporoží vzrostl na čtyři, uvedl ukrajinský činitel. V Doněcké oblasti jsou hlášeny dvě oběti ruského ostřelování.
Obrazem: Následky ruského útoku na Záporoží
Rozpočet EU musí být podle polského kandidáta na eurokomisaře použit na podporu Ukrajiny a posílení obrany EU, musí být rovněž flexibilnější.
Nejméně jednu oběť a 17 zraněných si vyžádal ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, oznámily dnes ukrajinské úřady. Mezi zraněnými jsou i tři děti, čtyřměsíční holčička a chlapci ve věku jednoho roku a deseti let, napsal na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Ivan Fedorov.
Posílení spolupráce ve zbrojním průmyslu nebo společnou výrobu munice dnes projednali ve Varšavě česká ministryně obrany Jana Černochová a její polský protějšek Wladyslaw Kosiniak-Kamys. Napsala to agentura PAP. České ministerstvo obrany v tiskové zprávě uvedlo, že politici jednali o zkušenostech s pořízením letounů F-35 či rozvoji spolupráce v rámci Severoatlantické aliance (NATO).
Černochová na tiskové konferenci připomněla českou muniční iniciativu, která získává dělostřeleckou munici pro Ukrajinu bránící se už třetím rokem ruské vojenské agresi. Upozornila, že země NATO i Evropské unie se potýkají s nedostatkem munice, píše PAP. „Až skončí válka na Ukrajině, budeme muset vytvořit zásoby munice, a tedy zřídit závody na její výrobu v našich zemích,“ uvedla podle polské tiskové agentury česká ministryně.
Ukrajina, jejíž armáda již měsíce ustupuje před mnohem početnějšími a lépe vyzbrojenými ruskými silami, „potřebuje další zbraně, a ne podporu v rozhovorech“ s Moskvou, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury AFP.
„Neměli bychom si představovat, že tím, že ukážeme slabost nebo obětujeme určité evropské pozice či pozice jedné evropské země, si můžeme koupit mír,“ řekl prezident země bojující třetím rokem proti ruské agresi a varoval Evropany před jakýmkoli snížením tlaku na Moskvu. „Objímání se s Putinem nepomůže. Někteří z vás ho objímají už 20 let a věci se jen zhoršují. Myslí jen na války a nezmění se. Pouze tlak mu může stanovit hranice,“ naléhal. „Doufáme, že Amerika bude silnější. Takovou Ameriku potřebuje Evropa. A silná Evropa je to, co Amerika potřebuje. Je to pouto mezi spojenci, kterého si musíme vážit a které se nesmí ztratit,“ nabádal dnes ukrajinský prezident.
Jedno ze dvou ukrajinských letišť, Lvov nebo Boryspil u Kyjeva, obnoví provoz do konce ledna 2025, uvedl na Kyjevském mezinárodním ekonomickém fóru vedoucí partner společnosti Marsh McLennan Crispin Ellison.
Ruská armáda dnes celkem pětkrát zasáhla Záporoží pomocí řízených leteckých bomb. Útok zasáhl několik obytných budov a nemocnici. Jeho plné následky se stále vyhodnocují, uvedl guvernér Ivan Fedorov.
Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu Evropského politického společenství varoval, že čím bližší je některá evropská země vůči Rusku, tím slabší se jeví koncept její neutrality. O ukončení války by měla rozhodnout Ukrajina a účet za válku by mělo zaplatit Rusko, prohlásil prezident bránící se země.
Se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem si ve středu večer telefonovala pravicová italská premiérka Giorgia Meloniová, uvedla dnes agentura APA. Kromě gratulace k vítězství byl rozhovor příležitostí „potvrdit pevné spojenectví, strategické partnerství a hluboké a historické přátelství, které odjakživa spojují Řím a Washington“, vyplývá z tiskového prohlášení italské vlády. „Během telefonátu vyjádřili Meloniová a zvolený prezident Donald Trump připravenost v těsné součinnosti pracovat na všech důležitých mezinárodních tématech, počínaje válkou na Ukrajině a krizí na Blízkém východě, se společným cílem podporovat stabilitu a bezpečnost, i v rámci vztahů s Evropskou unií,“ stojí v prohlášení.
Rozsáhlé materiální škody hlásí jihoukrajinské město Záporoží v důsledku pěti úderů klouzavými bombami a raketami. Mělo dojít k zásahu civilních budov. Zatím nejsou zprávy o obětech ani zraněných.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenský také v Budapešti upozornil, že je to Rusko, které eskaluje situaci nasazením severokorejských vojáků do války proti Ukrajině. „Míru je třeba dosáhnout prostřednictvím síly,“ poznamenal Zelenskyj v narážce na heslo Donalda Trumpa, který tento týden zvítězil v amerických prezidentských volbách.
„Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Reuters evropským vůdcům na jednání Evropského politického společenství v maďarské Budapešti.
„Evropa by neměla navěky delegovat svou bezpečnost na Američany,“ řekl na zahájení summitu Evropského politického společenství francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj ve společném zájmu, aby Rusko nevyhrálo válku na Ukrajině.
Spojené státy a Čína budou podle Macrona především hájit své zájmy. Francouzský prezident ve středu mluvil se zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem - je podle něj legitimní, že jako Američan bude především hájit zájmy Spojených států. „Evropa musí být připravena hájit zájmy Evropanů,“ řekl Macron.
Podle listu The Wall Street Journal může být cílem zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa přestat podporovat Ukrajinu. „Trump slíbil ukončit válku na Ukrajině do své inaugurace. To ho dostalo pod tlak, kdy musí rychle vybrat postup. Odkloní se od postupu Joea Bidena podporovat Ukrajinu, dokud to bude potřeba,“ napsal list. Podle něj se pokusí konflikt zmrazit a nechat na příměří dohlížet Evropany.
„Můžeme provádět výcvik a poskytovat další podporu, ale hlaveň zbraně bude evropská,“ řekl prý jeden z Trumpových poradců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte chce s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem hovořit o hrozbě, kterou představuje posilování vazeb mezi Ruskem a Severní Koreou. Řekl to dnes podle agentury AFP při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPS) v Budapešti. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v maďarské metropoli řekla, že se těší na opětovnou spolupráci s Trumpem a že je třeba analyzovat společné zájmy.
„Těším se, až si sedneme s prezidentem Trumpem a uvidíme, jak kolektivně zajistíme, že budeme této hrozbě čelit,“ řekl Rutte po svém příjezdu na summit Evropského politického společenství, kterého se v Budapešti účastní na 40 lídrů včetně českého premiéra Petra Fialy.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.