Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se za týden ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Joem Bidenem a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Napsala to dnes agentura AP, podle níž s nimi chce jednat mimo jiné o možnosti používat americké zbraně k útokům do hloubi ruského území. Bidenova administrativa to zatím nepovolila. Podle AFP má v plánu i setkání s Donaldem Trumpem.
„Těším se, že příští týden v Bílém domě uvítám svého přítele, ukrajinského prezidenta Zelenského,“ napsal dnes Biden na X. „Během jeho návštěvy potvrdím americký závazek podporovat Ukrajinu při obraně její svobody a nezávislosti.“
Ukrajinská ofenzíva do ruské Kurské oblasti přiměla Moskvu přesunout do tohoto regionu kolem 40 000 vojáků, uvedl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. K situaci na východě Ukrajiny řekl, že se armádě povedlo snížit útočný potenciál ruských invazních jednotek v ukrajinské Doněcké oblasti, ale situace tam zůstává extrémně složitá.
„Každý den se odehrávají těžké boje ve směru na Kurachove a Pokrovsk. Ale děláme maximum pro odolnost našich bojových brigád,“ uvedl ve svém pravidelném večerním projevu Zelenskyj. „A odděleně: operace v Kurské oblasti. Tímto směrem už bylo odkloněno asi 40 000 ruských vojáků. Naše aktivní akce pokračují,“ doplnil.
Česko a Jižní Korea vnímají jako největší nebezpečí pro světovou bezpečnost Rusko a jeho rostoucí spolupráci se Severní Koreou, Čínou nebo Íránem. Po dnešním jednání s jihokorejským protějškem Jun Sok-jolem v Praze to řekl český prezident Petr Pavel. Spolupráce mezi zeměmi se podle něj promítá do mezilidských vztahů, turistiky, ekonomiky, vědy, techniky i bezpečnosti.
Ruské síly dnes zasáhly domov důchodců ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Zabit byl jeden člověk a dalších nejméně 12 lidí utrpělo zranění, informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. Čtyřiasedmdesátiletá žena zemřela a dvě další, obě ve věku 67 let, byly předtím zraněny v důsledku čtyř nočních ruských útoků naváděnými bombami KAB na místa v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Na sociálních sítích to uvedl šéf tamní oblastní správy Ivan Fedorov.
Podívejte se na nové snímky ze Sumské oblasti, kde se lidé museli evakuovat kvůli intenzivním ruským útokům.
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes oznámil další zbrojní pomoc Ukrajině, tentokrát za 1,4 miliardy eur (35 miliard Kč). Informuje o tom agentura DPA, podle níž by země, která už více než dva a půl roku čelí ruské agresi, měla pomoc obdržet ještě letos.
Ukrajinský parlament dnes schválil přejmenování více než 300 obcí, jejichž názvy mají spojitost s Ruskem nebo někdejším Sovětským svazem. Informuje o tom ukrajinský server The Kyiv Independent.
Západ by měl povolit Ukrajině vyslat střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu (EP) v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů.
Českých europoslanců se hlasování zúčastnilo 15 z 20 (Česko má sice 21 europoslanců, ale Martin Hlaváček z hnutí ANO se mandátu vzdal a nový europoslanec zatím na jeho místo nenastoupil, protože procedury EP trvají delší dobu). Rezoluci podpořilo osm z nich - Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (ODS) z konzervativní frakce ECR, Jan Farský (STAN), Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09) a Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP) a pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Čtyři čeští europoslanci byli proti - Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN), Ondřej Dostál a Kateřina Konečná z koalice Stačilo!, kteří jsou nezařazenými poslanci, a Filip Turek z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu). Jeho kolegyně Nikola Bartůšek rovněž z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu) a také Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO (frakce Patrioti pro Evropu) se hlasování zdržely. Hlasování se neúčastnil Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL (frakce EPP) a z ANO (Patrioti pro Evropu) Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Klára Dostálová.
Ruská armáda loni obdržela zhruba 140 000 dronů ruské výroby a letos Rusko plánuje jejich výrobu téměř zdesetinásobit; armádě jich tak dodá bezmála 1,4 milionu. Oznámil to dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin.
„Dohromady bylo v roce 2023 ozbrojeným silám dodáno asi 140 000 bezpilotních prostředků různých typů. V tomto roce je plánováno výrazné zvýšení produkce dronů, abych byl přesný téměř desetinásobné,“ uvedl Putin na zasedání vojensko-průmyslové komise.
Šéf ruské Státní dumy, což je dolní parlamentní komora, dnes v reakci na krok EP varoval, že ukrajinské útoky západními zbraněmi na Rusko by vedly ke „globální válce za použití jaderných zbraní“. Šéf Dumy Volodin je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Západ by měl povolit Ukrajině mířit střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby jí umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů. Evropští zákonodárci rovněž chtějí, aby se země Evropské unie i spojenci zavázali k pravidelné dlouhodobé vojenské podpoře Kyjeva.
Evropští poslanci usnesením podpořili požadavek ukrajinského vedení, které v posledních měsících naléhá na západní partnery v čele se Spojenými státy, aby zrušili omezení spojené s přeshraničními útoky. Rezoluce konstatuje, že dokud nebude moci Ukrajina zasahovat místa, z nichž na ni útočí Rusko, nemůže dostatečně bránit životy svých obyvatel či kritickou infrastrukturu.
Systematické ruské vzdušné údery na ukrajinskou energetickou síť jsou pravděpodobně porušením mezinárodního humanitárního práva, uvedl dnes monitorovací orgán OSN. Ukrajina mezitím v noci čelila dalšímu ruskému útoku proti energetické infrastruktuře na severovýchodě země. Informovala o tom agentura Reuters. Země, která se přes dva a půl roku brání ozbrojené ruské agresi, se připravuje na zřejmě nejtvrdší zimu od jejího zahájení. EU chce svými dodávkami v zimě pokrýt nejméně čtvrtinu energetických potřeb Ukrajiny, uvedla dnes Evropská komise.
EU plánuje navýšit energetickou pomoc Ukrajině a pokrýt více než 25 procent potřeb země, uvedla šéfka EK. Oznámila, že v pátek pojede na Ukrajinu.
Energetická společnost Moravské naftové doly (MND) dokončila na západě Ukrajiny větrnou elektrárnu Oriv ve Lvovské oblasti. Společnost projekt s výkonem až 59 megawattů MND a ukrajinské firmy Eco-optima vyšel na 61,5 milionu eur (přes 1,54 miliardy Kč). V tiskové zprávě o tom informovala skupina MND, podle níž jde o největší českou investici na Ukrajině od začátku války.
Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že přes noc zlikvidovalo všech 42 dronů Šáhed, které Rusové nad bránící se zem vyslali. Zničena byla také jedna raketa Ch-59. Na Charkov Rusové podle ukrajinských vzdušných sil v noci vypustili také tři řízené střely S-300/S-400 ze sousední Belgorodské oblasti. Podobné informace stran konfliktu není možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Ruské síly oznámily, že se jim v ruské Kurské oblasti, jejíž část v srpnu v překvapivé operaci obsadily ukrajinské jednotky, podařilo "získat kontrolu" nad dvěma obcemi. Napsala to ráno agentura Reuters s odvoláním na ruský TASS, podle kterého ruský velitel, generálmajor Apty Alaudinov, zmínil vsi Nikolajevo-Darjino a Darjino, ležící u ukrajinských hranic na západní straně oblasti, kterou drží ukrajinské síly.
Ukrajinská obrana v noci zasahovala také v okolí Kyjeva, uvedla nad ránem na Telegramu tamní vojenská správa. V příspěvku obyvatele ukrajinské metropole vojáci vyzvali, aby nefotografovali a nefilmovali práci obránců města. "Nezapomínejte na pravidla bezpečnosti, zůstaňte v krytech až do konce vzdušného poplachu," uvedli.
Čtyřiasedmdesátiletá žena zemřela a dvě další, obě ve věku 67 let, byly v noci na dnešek zraněny v důsledku čtyř ruských útoků naváděnými bombami KAB na místa v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Na sociálních sítích to uvedl šéf tamní oblastní správy Ivan Fedorov. Stejný typ zbraně použily ruské síly také k několika útokům na Charkov. Tam sice bylo poškozeno několik domů, ale nikdo neutrpěl zranění, uvedl starosta města Ihor Terechov podle webu listu Ukrajinska pravda.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Návštěvu České republiky dnes zahájí jihokorejský prezident Jun Sok-jol. Večer ho čeká jednání s českým protějškem Petrem Pavlem na Pražském hradě, hovořit budou o geopolitických i hospodářských otázkách. Závěry okomentují na tiskové konferenci před 20:00.
Pavel se bude se svým protějškem kromě ekonomické spolupráce bavit také o společné podpoře Ukrajiny a o rekonstrukci Ruskem napadené země, o Číně nebo Severní Koreji a o dopadech její spolupráce s Ruskem na Ukrajinu i na bezpečnost v regionu. Oba prezidenti se za poslední rok setkají potřetí, loni spolu hovořili na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku a letos při summitu Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.