Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, děkujeme, opět se přihlásíme v neděli ráno, dobrou noc.
Americký prezident Donald Trump chce po pondělním hovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a „různými členy NATO“. „Doufejme, že to bude produktivní den, nastane příměří a tato velmi násilná válka, která se nikdy neměla stát, skončí,“ dodal šéf Bílého domu.
„Rozhovor se připravuje,“ potvrdil sdělení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že se chystá telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS.
„Ministr (Rubio) zdůraznil během telefonického hovoru se Sergejem Lavrovem výzvu prezidenta Trumpa k okamžitému příměří,“ uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová podle agentury AFP.
Rubio podle agentury AP prohlásil, že místem pro mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou by mohl být Vatikán. Vyjádřil se tak v Římě před setkáním s kardinálem Matteem Zuppim, jenž je vatikánským zmocněncem pro Ukrajinu.
Americký prezident Donald Trump dnes na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války. Šéf Bílého domu dále sdělil, že pak bude mluvit s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským a s představiteli různých zemí Severoatlantické aliance (NATO).
„V pondělí v 10:00 budu telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ napsal Trump, zřejmě s odkazem na čas ve Washingtonu, který odpovídá 16:00 SELČ. „Předmětem hovoru bude zastavení 'krveprolití', které zabíjí v průměru více než 5000 ruských a ukrajinských vojáků týdně. A obchod,“ napsal americký prezident.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si telefonoval se svým americkým protějškem Markem Rubiem a projednali páteční přímá jednání mezi zástupci Ukrajiny a Ruska v Istanbulu. Na svém webu to dnes oznámila ruská diplomacie. Šéf amerického resortu zahraničí podle vyjádření Moskvy mimo jiné přivítal dohodu o výměně válečných zajatců a zdůraznil připravenost Washingtonu i nadále pomáhat hledat řešení konfliktu. USA se zatím k telefonátu nevyjádřily.
Aktuální snímky z okupované Doněcké oblasti
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že po útoku na minibus v Sumské oblasti je v nemocnici sedm zraněných s popáleninami, zlomeninami a zraněními způsobenými výbuchem. Mezi zabitými jsou podle něj pouze civilisté a také rodina - otec, matka a dcera. Vyjádřil všem rodinám a blízkým upřímnou soustrast.
Ruská delegace při pátečních mírových jednáních v Istanbulu uvedla, že příměří může nastat pouze v případě, když Ukrajina stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si činí nárok Moskva. Předložila také další návrhy, které přesahují podmínky návrhu mírové dohody přeložené minulý měsíc Spojenými státy po konzultacích s Ruskem. Informují o tom agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovory.
Moskva požaduje od Kyjeva také neutrální status Ukrajiny, kdy na jejím území by neměla být žádná cizí vojska ani zbraně hromadného ničení. Ukrajina se má vzdát požadavku na válečné reparace od Ruska. Anektovaný Krym a regiony částečně okupované Moskvou by měly být na mezinárodní úrovni uznány jako ruské a Ukrajina má stáhnout své vojáky z těchto území.
Podívejte se na odhad ruských ztrát k dnešnímu dni od serveru The Kyiv Independent. Čísla nelze nezávisle ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of May 17, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/COG521Ihc4
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) May 17, 2025
Ukrajinská policie se vyjádřila k útoku na autobus v Sumské oblasti. „Ruská armáda opět zasáhla civilní objekt, aniž by respektovala všechny normy mezinárodního práva a lidskosti,“ dodala. Policie zveřejnila i fotografie téměř zničené tmavě modré osobní dodávky, běžně nazývané maršrutka, s utrženou střechou a vysklenými okny.
Ke konci března žilo v České republice 1,073 303 cizinců. Více než polovinu tvořili Ukrajinci, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ve zprávě o migraci za první čtvrtletí letošního roku to uvedlo ministerstvo vnitra. V meziročním srovnání podle úřadu počet cizinců klesl o 20.787 lidí, tedy o necelá dvě procenta. Nejvíce cizinců, skoro třetina, žije podle ministerstva v Praze.
Ruské síly zasáhly v Sumské oblasti ukrajinskou vojenskou techniku, uvedlo podle TASS ruské ministerstvo obrany po zprávě o útoku na civilní minibus.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy Ihor Tkačenko. Záchranná akce na místě podle něho pokračuje.
Útok se stal u města Bilopillja ležícího nedaleko ruské hranice. Přišel jen několik hodin poté, co se v Istanbulu poprvé po více než třech letech sešla ruská a ukrajinská delegace k přímému jednání. Vyjednávači se dohodli na výměně tisíce válečných zajatců z každé strany, na příměří ve válce trvající od února 2022 nikoliv.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.