Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme ve středu ráno, dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes také podle agentury AFP řekl, že Kyjev nejedná s Washingtonem o další americké pomoci jeho zemi. „Zatím jsme neměli příležitost dohodnout se s USA na nové pomoci nebo projednat podrobnosti,“ řekl Zelenskyj novinářům.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že se v nejbližší době setká s několika světovými státníky včetně českého prezidenta Petra Pavla. Vyjádřil se tak podle agentury Ukrinform na tiskové konferenci v Kyjevě, žádné podrobnosti o setkání s českou hlavou státu ale nenabídl.
Rusko během dnešního dne vyslalo na Ukrajinu 77 dronů, oznámilo ukrajinské letectvo na telegramu. Protivzdušná obrana podle něj 38 bezpilotních letounů sestřelila, dalších 31 strojů, které vzdušné síly označily za imitace úderných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobilo škody. Rusko také vypustilo na Ukrajinu přes 130 řízených leteckých bomb, z nichž jedna zasáhla výškovou budovu v Záporoží, dodalo letectvo.
Londýnského jednání o Ukrajině se ve středu místo amerického ministra zahraničí Marca Rubia zúčastní Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Podle agentury Reuters to dnes oznámila mluvčí americké diplomacie Tammy Bruceová.
Ukrajinská delegace, která se ve středu setká v Londýně s představiteli západních zemí, bude mít mandát k jednání o úplném nebo částečném příměří. Novinářům to dnes podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na tiskové konferenci kromě toho uvedl, že Kyjev bude připraven jednat s Moskvou v jakémkoliv formátu, jakmile bude platit klid zbraní. Nebude však podle něj možné rychle dohodnout všechny podmínky případné mírové dohody.
Ve vojenském útvaru v ruské Vladimirské oblasti explodovala kvůli požáru munice, napsala dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle jeho předběžných informací bylo příčinou požáru porušení bezpečnostních norem a na místě nejsou zranění. Vladimirská oblast se nachází nedaleko Moskvy. Podle serveru Meduza úřady vyhlásily nouzový stav v Kiržačském okrese a nařídily evakuaci několika vesnic ležících v blízkosti vojenského zařízení.
Agentura AFP dnes upozornila, že mluvčí Kremlu varoval před uspěcháním mírových hovorů, a připomněla výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který před několika dny vyjádřil naději, že Rusko a Ukrajina „tento týden“ uzavřou „dohodu“. Šéf Bílého domu tak učinil navzdory tomu, že neexistují známky toho, že by obě strany byly blízko alespoň k dohodě o příměří, natož o nějakém širším dlouhodobém urovnání, podotkla AFP.
„Toto téma je tak složité, spojené s urovnáním, že samozřejmě pravděpodobně nemá cenu stanovovat nějaké pevné časové rámce a snažit se dosáhnout urovnání, životaschopného urovnání, v krátkém časovém horizontu,“ řekl dnes ruské televizi Peskov.
Steve Witkoff, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ, navštíví tento týden Rusko. Pro agenturu Interfax to řekl poradce Putina Jurij Ušakov.
Celkově byl Witkoff v Rusku třikrát a setkal se s Putinem v rámci snah USA o vyřešení ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu.
Jeho další oficiální návštěva Ruska se uskuteční tak ještě před setkáním v Londýně 23. dubna, na kterém budou USA, Ukrajina a její evropští spojenci jednat o krocích k dosažení příměří v rusko-ukrajinské válce.
Nizozemsko stále častěji čelí hybridním útokům z Ruska, jejichž cílem je narušit a oslabit tamní společnost. Upozorňuje na to nizozemská Vojenská zpravodajská a bezpečnostní služba (MIVD) ve výroční zprávě.
„Zaznamenáváme rostoucí brutalitu Ruska,“ upozorňují holandští zpravodajci na svém webu. MIVD zjistila několik ruských akcí v Nizozemsku. Například v roce 2024 provedla ruská hackerská skupina kybernetický sabotážní útok, při kterém zasáhla tamní digitální operační systém veřejného zařízení. Pokud je známo, jednalo se o první sabotážní útok v Nizozemsku, který však neměl za následek žádné škody.
Ruské letectvo zasáhlo v úterý odpoledne areál nemocnice ve městě Cherson, píšou ukrajinská média. Podle Oleksandra Prokudina, náčelníka vojenské správy Chersonské oblasti, Rusko útočilo drony a zranilo šest lidí.
Chersonská městská vojenská správa oznámila, že zranění jsou čtyři zaměstnanci pohřební služby a dvě osoby ze zdravotnického personálu chersonské nemocnice. Všichni zranění utrpěli především zranění způsobená výbuchem a střepinami.
Ruské jednotky zaútočily 22. dubna odpoledne na město Záporoží, kde zabily jednu osobu a zranily další, včetně dětí. Poškodily taky výškovou budovu a zapálily auta, informují ukrajinská média.
„V důsledku ruského útoku na Záporožskou oblast vypukl v jedné ze čtvrtí města Záporoží požár. Těžce zraněna byla 69letá žena. Lékaři se ji snažili resuscitovat, ale život se ji nepodařilo zachránit,“ napsal na telegramu Náčelník vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Podle něj Rusko zaútočilo dvěma opticky naváděnými střelami KAB.
Později Fedorov informoval, že při ruském útoku byly zraněny dvě děti. Čtrnáctiletý chlapec je v kritickém stavu a čtyřletý chlapec je ve středně těžkém stavu.
Odpoledne Fedorov na Telegramu počet zraněných aktualizoval. Uvedl, že počet zraněných se zvýšil na 22 a přibudlo jedno dítě. Všechny jsou podle něj hospitalizovány ve středně těžkém stavu.
Evropské mocnosti daly minulý týden Spojeným státům najevo, které aspekty případné mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem jsou pro ně nepřijatelné, uvedl dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle agentury Reuters to řekl v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FranceInfo, aniž evropské požadavky upřesnil.
Zástupci USA, Francie, Británie, Německa a Ukrajiny spolu jednali minulý týden v Paříži, ve středu se mimo jiné za účasti amerického ministra zahraničí Marka Rubia sejdou znovu, tentokrát v Londýně.
„Jediným cílem, který nás zajímá, je obrana francouzských zájmů a evropské bezpečnosti. To je důvod proč - když se USA rozhodly postavit do role prostředníka - jim jasně dáváme najevo, jaké jsou naše nepřekročitelné linie,“ uvedl Barrot v narážce na oblasti, v nichž evropští lídři nehodlají ustupovat.
Na otázku, jestli považuje tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti oznámení mírové dohody v tomto týdnu za důvěryhodné, Barrot poznamenal, že to záleží na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. K proklamovanému ruskému velikonočnímu příměří uvedl, že to podle něj byla marketingová operace, jejímž cílem bylo zabránit tomu, aby se Trump stal netrpělivým. (ČTK)
Konkrétní jednání Ruska s Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se zatím neplánují, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, Dmitrij Peskov. Upozornil taky, že pokud by si Ukrajina přála jednat s Ruskem, musela by nejprve odstranit právní překážky, které takovým jednání brání.
Kyjev zakázal vést jednání s Ruskem za Putinova vedení už na jaře 2022, kdy po ústupu ruských vojsk od Kyjeva vyšly najevo válečné zločiny, kterých se podle ukrajinských a západních zdrojů dopustili ruští vojáci během okupace měst a obcí v okolí ukrajinské metropole. Symbolem těchto zvěrstev se stalo město Buča u Kyjeva, kde jsou ruští vojáci podezřelí ze zavraždění stovek civilistů.
„Konkrétní plány nejsou, je pouze připravenost posoudit tuto otázku, jak potvrdil prezident Putin, a to s přihlédnutím k analýze zkušeností s velikonočním příměřím. Ale nic konkrétního v tomto směru není,“ řekl Peskov podle agentury TASS.
„Pokud by si ukrajinská strana přála (vést jednání), pak určitě by musely být podniknuty kroky, aby se právně vyřešily překážky bránící kontaktům. Tedy pokud je k tomu ochota,“ upozornil mluvčí podle agentury Interfax. Ta dodala, že Putin nedávno nevyloučil možnost bilaterálních jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, ale upozornil, že tato otázka vyžaduje nejprve posouzení. (ČTK)
Rusko minulou zimu zaútočilo na 34 zařízení tamního největšího ukrajinského producenta plynu ze skupiny Naftogaz, což vedlo ke ztrátě téměř 50 % produkce plynu, informuje portál Kyiv Independent.
Nejkritičtější byla energetická situace ve městech Kryvyj Rih, Mykolajiv a Cherson. Neustálé ruské útoky a současný stav plynové sítě mohly způsobit, že více než 1 milion lidí zůstal bez tepla a elektřiny, uvádí se v prohlášení společnosti z 21. dubna.
Papež František zanechal na Ukrajině rozporuplné pocity. Tamní katolíci během vzpomínání na papeže vyjadřovali smutek nad smrtí, ale také bolest nad tím, že se římskokatolický pontifik nepostavil na stranu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Pontifik v rozhovoru pro švýcarskou televizní stanici v roce 2024 řekl, že Ukrajina by měla mít „odvahu bílé vlajky“ a žalovat za mír, aby ukončila konflikt s Ruskem.
„Doufám, že příští papež bude moudřejší, osvícenější a lepší," uvedl pro agenturu Andrij Ben, bývalý bojovník ukrajinské armády, před kostelem ve Lvově.
Většina Ukrajinců vyznává pravoslavnou víru, ale asi 10 % obyvatel jsou katolíci, z nichž mnozí žijí na západě Ukrajiny, kde se nachází Lvov.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá do Vatikánu na pohřeb papeže Františka. Uvedl to ukrajinský server Evropská Pravda s odvoláním na zdroj obeznámený s prezidentovými plány.
„Kancelář prezidenta čeká na potvrzení termínu papežova pohřbu a připravuje prezidentovu návštěvu Říma a Vatikánu, aby se pontifikovi poklonil,“ uvedl zdroj a upřesnil, že návštěva se bude týkat konkrétně pohřebního obřadu.
Vatikán mezitím oznámil, že pohřeb bude v sobotu v 10:00.
Ve vesnici Ivašky v Charkovské oblasti zabil dron muže na skútru, uvedla podle agentury Reuters oblastní prokuratura. Cílem ruského ostřelování bylo také město Kupjansk.
V důsledku ruského ostřelování a dronových útoků zemřel jeden civilista i v sousední Sumské oblasti, uvedla místní vojenská správa. O jednom zraněném při ruském ostřelování Myrnohradu v Doněcké oblasti na východě země informoval šéf oblastní správy Vadym Filaškin.
Ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila deset ukrajinských dronů, z toho pět nad anektovaným Krymem, tři nad Belgorodskou a dva nad Orelskou oblastí, napsalo na telegramu ruské ministerstvo obrany. Další podrobnosti neuvedlo.
„Nepřítel masivně zaútočil na Oděsu pomocí útočných dronů. Byla poškozena civilní infrastruktura města, obytné budovy, vzdělávací instituce, vozidla a vypukly požáry,“ napsal šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu. Podle předběžných informací jsou v péči lékařů tři lidé.
Starosta Hennadij Truchanov uvedl, že zásah utrpěla obytná budova v hustě zalidněné části jihoukrajinského města. „Na místě hoří (...), mnoho bytů je poškozeno,“ dodal.
Rusko v noci na dnešek provedlo rozsáhlý dronový útok na ukrajinské přístavní město Oděsa, uvedly místní úřady. Podle nich útok zranil tři lidi a způsobil materiální škody. Celkem dva lidé zemřeli po ruských útocích na příhraničí obce v Sumské a Charkovské oblasti.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.