Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství o Ukrajině pokračuje zase od rána.
Si Ťin-pching naléhá na čínskou armádu, aby zintenzívnila válečné přípravy. Během návštěvy brigády řekl, že armáda by měla „komplexně posílit válečné přípravy a zajistit, aby jednotky měly spolehlivé bojové schopnosti“.
„V Kurské oblasti Rusové stále častěji ostřelují vlastní obce. Dělostřelecké a letecké údery bez jakéhokoli slitování s civilisty,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Typická ruská taktika spálené země, kterou nyní používají na své vlastní vesnice a města. Rusko nebere ohled na lidské životy - doma i v zahraničí.“
Ruský resort obrany oznámil dobytí východoukrajinské obce Zorjane, čímž se podle agentury AFP invazní síly přiblížily ke Kurachove, které leží několik kilometrů západněji. Rusové se podle této agentury tlačí na Kurachove, pokračují v ofenzivních operacích směrem na Pokrovsk a zesílili útoky v Záporožské oblasti.
Ruské útoky na různých místech Ukrajiny si v posledních 24 hodinách podle médií vyžádaly nejméně čtyři mrtvé. V pátek večer ruské bombardování Kupjansku v Charkovské oblasti zabilo 65letou ženu. Při ostřelování Bilozerky v Chersonské oblasti potom dnes po poledni podle serveru Ukrajinska pravda zemřel 33letý muž. Ukrajinska pravda také s odvoláním na místní úřady píše, že ruské noční útoky si vyžádaly životy jednoho člověka v severoukrajinské Sumské oblasti a druhého v centrální Čerkaské oblasti.
Ministři obrany G7 ve společném prohlášení vyjádřili neochvějnou podporu Ukrajině na její cestě k euroatlantické integraci včetně členství v NATO.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 16 ukrajinských dronů nad Brjanskou, Rostovskou a Belgorodskou oblastí. Moskva obvykle neuvádí, kolik dronů ukrajinská armáda podle jejích informací celkem na zemi vyslala. V Brjanské oblasti bezpilotní letouny zaútočily na závod, jehož produkty používá vojenský průmysl, napsal web Meduza.
USA jsou podle listu FT připravené půjčit Ukrajině 20 miliard dolarů (464 mld. Kč) v rámci plánu skupiny G7 na půjčky Kyjevu kryté výnosy ze zmrazeného ruského majetku.
Rumunsko dnes vyslalo do vzduchu už podruhé tento týden bojové letouny, protože jeho vzdušný prostor narušil neidentifikovaný objekt. Malý stroj byl detekován kolem půl třetí v noci nad Černým mořem a pohyboval se směrem k Rumunsku, uvedlo ministerstvo obrany země, která je členem Evropské unie i NATO. K objektu se vydaly čtyři letouny, ale nic nenašly a objekt zmizel z radarů, dodala AP. Podobný incident se stal také ve čtvrtek. Rumunsko sousedí s Ukrajinu a o narušení svého vzdušného prostoru v době ruských útoků na Ukrajinu informovalo i dříve. Na rumunském území se také našly úlomky dronů.
Ukrajinské letectvo dnes oznámilo sestřelení 42 ruských dronů a čtyř řízených střel z 98 bezpilotních letounů a šesti střel typu Ch-59/69, které podle něj Rusové na zemi vyslali v noci na dnešek. Dalších 46 dronů podle Ukrajinců zmizelo z radarů a několik nepřátelských strojů zůstává v ukrajinském vzdušném prostoru.
Podle serveru Ukrajinska pravda protivzdušná obrana likvidovala ruské vzdušné zbraně i během dopoledne. Informace o tom, proč 46 dronů zmizelo z radarů, zatím nejsou k dispozici. Je možné, že byly sestřeleny, nebo se zřítily, podotkl server.
Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady píše, že ruské noční útoky si vyžádaly životy jednoho člověka v severoukrajinské Sumské a druhého v centrální Čerkaské oblasti.
Paříž je otevřena myšlence okamžitého pozvání Ukrajiny do Severoatlantické aliance, ale pokračují jednání na toto téma mezi spojenci. V Kyjevě to dnes podle agentury Reuters řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, jenž jednal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Okamžité pozvání Ukrajiny do NATO je prvním bodem takzvaného plánu vítězství, který tento týden představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Někteří klíčoví spojenci Kyjeva přitom nechtějí Ukrajinu do NATO pozvat dříve, než skončí válka proti ruským invazním silám. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte uvedl, že nemůže říct, že podporuje celý pětibodový plán Ukrajiny na její vítězství. Které otázky považuje za obtížné nespecifikoval. Proces vstupu Ukrajiny do NATO je podle něj nezvratný.
Barrot na tiskové konferenci dále uvedl, že pokud se potvrdí, že Severní Korea posílá vojáky, aby podpořili v bojích na Ukrajině Rusko, bude to znamenat velkou eskalaci konfliktu. Zároveň to podle francouzského ministra bude známka toho, že má Moskva ve svém vojenském tažení obtíže. Sybiha se vyjádřil podobně, možné zapojení severokorejských vojáků do ruské invaze označil za „obrovské“ riziko eskalace.
Úřad ukrajinského prezidenta zveřejnil fotky Ukrajinců osvobozených z Ruska. Moskva a Kyjev si vyměnily po 95 válečných zajatcích.
„Rusko tvrdí, že na Petrohrad zaútočily drony. Média informovala o výpadcích elektřiny v části města,“ hlásí kanál Nechta (Nexta). „Byly rovněž zveřejněny záběry výbuchů v jedné vesnici v Leningradské oblasti.“
„Ukrajinská rozvědka hlásí likvidaci ruského důstojníka v Luhansku,“ informuje kanál Nechta (Nexta). „V autě, které explodovalo v okupovaném Luhansku, se nacházel Dmitrij Pervucha, náčelník štábu pro obsluhu vojsk a zabezpečení vojenské služby jedné z jednotek ruských ozbrojených sil. Zlikvidovaný Rus byl zpravodajským důstojníkem s hodností majora, uvedla obranná rozvědka.“
Moskva vítá slova německého kancléře Olafa Scholze o tom, že je připraven jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o řešení situace na Ukrajině, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého je ruský vůdce otevřen dialogu. Scholz před několika dny ve Spolkovém sněmu vyjádřil ochotu mluvit s Putinem o spravedlivé podobě míru na Ukrajině. Zároveň zdůraznil, že nebude rozhodovat o Ukrajincích za jejich zády. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské agresi.
„Slyšíme slova, která zaznívají z Berlína – Scholzova slova o připravenosti vést dialog. Jsou to důležitá slova, protože donedávna Německo patřilo mezi ostatní země kolektivního Západu, které zcela vylučovaly jakékoliv kontakty s Putinem. Říkali jsme, že to je neperspektivní pozice,“ uvedl Peskov. Scholzovu připravenost k jednání s Putinem označil za něco, co „lze přivítat“. Zároveň dodal, že Moskva nedostala konkrétní návrhy na jednání ze západních zemí.
Ruský prezident je podle svého mluvčího dialogu otevřen. „Putin nejednou řekl a potvrdil, že byl a zůstává otevřen komunikaci, hovoru,“ uvedl mluvčí Kremlu. Dialog o Ukrajině podle něj nebude jednoduchý. „Ale každá válka končí u jednacího stolu, končí mírem,“ poznamenal.
Ruský raketový útok v pátek večer zasáhl obytnou budovu v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa a způsobil požár. Město to oznámilo na svém oficiálním telegramovém kanálu. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti. Na východě Ukrajiny, kde se ruské síly pokouší proniknout ke strategicky významnému městu Pokrovsk, mezitím místní vojenský správce vyzval obyvatele k evakuaci.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.