Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Kanadský premiér Mark Carney, který navštívil Kyjev v den Dne nezávislosti Ukrajiny, na společné tiskové konferenci s Volodymyrem Zelenským uvedl, že nevylučuje přítomnost kanadských vojsk na Ukrajině v rámci budoucích bezpečnostních záruk.
Dodal, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které spojenci Ukrajiny v současné době vytvářejí společně s Kyjevem, „nejsou ruskou volbou“.
„NATO právem považuje investice členských států na Ukrajině za obranné investice, klíčové investice do naší kolektivní obrany jako členů NATO. Protože pokud ruská agrese zůstane bez odpovědi, tím se nezastaví,“ cituje kanadského premiéra BBC.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na otázku ohledně USA, která jim odvolala povolení k útoku hluboko v Rusku západními zbraněmi, uvedl, že Ukrajina v poslední době používá k útoku na Rusko vlastní zbraně a s Washingtonem se v této věci neradila, uvedl server BBC.
Den předtím americký deník Wall Street Journal s odvoláním na anonymní zdroje informoval, že za nové administrativy zavedlo americké ministerstvo obrany postup na vysoké úrovni pro schvalování použití zbraní dlouhého doletu dodávaných Ukrajině proti cílům hluboko na ruském území.
Moskva a Kyjev provedly výměnu „146 za 146“. Zpráva ruského vojenského ministerstva podle ruskojazyčného serveru BBC uvedla, že „do Ruska bylo vráceno 146 ruských vojáků – výměnou bylo převezeno 146 vojáků ukrajinských ozbrojených sil“. Ministerstvo obrany dále upřesnilo, že se do Ruska vrátilo 8 obyvatel Kurské oblasti.
Ukrajina se k této zprávě zatím nevyjádřila.
Ukrajinské letectvo na Telegramu uvedlo, že Rusko zaútočilo desítkami dronů na Ukrajinu. Ruské útoky na ukrajinská města si podle zdrojů vyžádaly minimálně tři mrtvé.
Zvláštní vyslanec prezidenta USA Kit Kellogg se zúčastnil oslav Dne nezávislosti Ukrajiny v neděli v Kyjevě, informuje AFP.
Ukrajinská média uvádějí, že Volodymyr Zelenskyj udělil Kitovi Kelloggovi řád „Za zásluhy“ I. stupně.
Úřadující guvernér regionu podle Reuters uvedl, že požár v ruské rafinérii Novošachtinsk po útoku ukrajinského dronu hoří již čtvrtý den vkuse.
Požár byl v Novošachtinsku hlášen ve čtvrtek. Rafinérie prodává palivo hlavně na export a má roční kapacitu 5 milionů tun ropy, což odpovídá přibližně 100 000 barelů denně.
OBRAZEM: Kanadský premiér Mark Carney se v Kyjevě účastní slavnostního položení věnců k pamětní zdi ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho manželky Oleny Zelenské.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v dopise Volodymyru Zelenskému podporuje Ukrajinu během Dne nezávislosti. Zelenskyj mu vyjadřuje vděk v příspěvku na síti X.
„Hluboce si vážím vašeho pevného vedení a neochvějné solidarity francouzského lidu,“ píše.
"Budujeme Ukrajinu dost silnou a mocnou na to, aby mohla žít v bezpečí a míru," prezident Volodymyr Zelenskyj se na síti X vyjadřuje k ukrajinskému Dnu nezávislosti.
V dalších příspěvcích děkuje za vyjádření podpory ze strany dalších evropských lídrů, jako je britský premiér Keir Starmer, švédský premiér Ulf Kristersson nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Ukrajinský dron způsobil obrovský požár v terminálu Usť-Luga společnosti Novatek, uvádí agentura Reuters.
Ukrajina v neděli zahájila útok dronem na Rusko, což vyvolalo prudký pokles výkonu reaktoru v jedné z největších ruských jaderných elektráren a rozpoutalo obrovský požár v hlavním exportním terminálu paliva v Usť-Luze, uvedli ruští představitelé.
Ruské ministerstvo obrany také uvedlo, že 24. srpna, v den, kdy Ukrajina oslavuje vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991, bylo zachyceno nejméně 95 ukrajinských dronů ve více než tuctu ruských regionů.
Ukrajinské útoky na jadernou elektrárnu Kursk představují hrozbu pro jadernou bezpečnost, prohlásil v úřadující guvernér regionu Alexandr Chinštejn.
„Jsou hrozbou pro jadernou bezpečnost a porušením všech mezinárodních úmluv,“ napsal Chinštejn v aplikaci Telegram.
Útok dronu na jadernou elektrárnu Kursk poškodil pomocný transformátor a vedl k 50% snížení provozní kapacity třetího bloku elektrárny, uvedla její tisková služba.
Norská vláda v neděli oznámila, že Ukrajině dodá systémy protivzdušné obrany v hodnotě přibližně 7 miliard norských korun (okolo 15 miliard Kč), uvádí agentura Reuters.
„Společně s Německem nyní zajišťujeme, aby Ukrajina dostala výkonné systémy protivzdušné obrany,“ uvedl v prohlášení norský premiér Jonas Gahr Støre. „Německo a Norsko velmi úzce spolupracují na podpoře Ukrajiny v jejím boji za obranu země a ochranu civilního obyvatelstva před ruskými leteckými útoky.“
Kanadský premiér Mark Carney dorazil do Kyjeva.
„V ukrajinský Den nezávislosti, a v tomto kritickém ukamžiku její národní historie, Kanada stupňuje svou podporu a úsilí o spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu,“ napsal na X.
Pentagon už měsíce blokuje použití amerických střel dlouhého doletu Ukrajinci na území Ruska. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Předchozí americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS proti cílům na ruském území v loňském roce.
Od letošního jara však ukrajinská armáda podle WSJ tyto střely na ruské území odpalovat nemohla.
TASS večer uvedl, že letecká společnost Aeroflot byla nucena provést změny v letovém řádu kvůli dočasným omezením v odletech a příletech na letištích v Moskvě, Petrohradu a v centrální části Ruska. K podobnému kroku přistoupily společnosti Rossija a Poběda.
V areálu jaderné elektrárny Kursk ve středním Rusku vypukl dnes po útoku ukrajinského dronu požár, který se rychle podařilo uhasit. Oheň podle tiskové služby elektrárny, kterou cituje agentura Reuters, poškodil pomocný transformátor a vedl ke snížení provozní kapacity jednoho z bloků.
"Bojový bezpilotní letoun patřící ozbrojeným silám Ukrajiny byl sestřelen protivzdušnou obranou v blízkosti jaderné elektrárny Kursk," uvedla tisková služba v prohlášení na komunikační aplikaci Telegram. "Při nárazu dron explodoval, což vedlo k poškození pomocného transformátoru."
Tisková služba sdělila, že nedošlo k žádným zraněním, ale v důsledku exploze byla kapacita bloku tři elektrárny snížena na 50 procent.
Několik letišť v Rusku v sobotu z bezpečnostních důvodů omezilo provoz, napsala večer agentura Reuters s odvoláním na ruský letecký úřad Rosaviacija. Agentura v této souvislosti upozornila na hlášení ruského ministerstva obrany o sestřelení desítek ukrajinských dronů nad řadou regionů v zemi. Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a součástí bojů jsou vzdušné útoky obou stran.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.