Diktátor Kim poslal bojovat nezkušené vojáky za Rusko. Teď je oplakává: „Bolí mě srdce.“
Severokorejský vůdce Kim Čong-un vzdal emotivní hold vojákům, kteří zahynuli při boji za Rusko ve válce proti Ukrajině, a v ojedinělém přiznání vojenských ztrát uvedl, že „mu to láme srdce“. Informuje o tom CNN.
Kim se tak vyjádřil na ceremonii v Pchjongjangu, kde se setkal s veliteli jednotky, která bojovala za Rusko v západní oblasti Kursk, podle severokorejských státních médií KCNA. Ocenil je jako „hrdinskou armádu“ a státní média zveřejnila fotografie, na nichž Kim připíná vyznamenání na uniformy vojáků.
Fotografie zveřejněné KCNA také ukazují Kima, jak připevňuje odznaky na rámečky fotografií zesnulých vojáků, které visí na zdi, se jménem každého vojáka napsaným zlatým písmem pod jeho podobiznou.
„Bolí mě srdce a je mi hořko, když čelím realitě, že se s ušlechtilými osobnostmi, které obětovaly své drahocenné životy pro velké vítězství a slávu, mohu setkat pouze prostřednictvím fotografií na pamětní zdi,“ řekl ve svém projevu podle KCNA.
„Když stojím před pozůstalými rodinami padlých vojáků, nevím, jak vyjádřit svou lítost a omluvu za to, že jsem nedokázal ochránit naše drahé syny.“
Podle snímků zveřejněných Severní Koreou byla ceremonie také plná slz, když se Kim setkal s pozůstalými, kteří plakali a vzdávali hold fotografiím vojáků na zdi. Na několika snímcích je Kim vidět, jak objímá plačící děti a vojáky.
Ceremonie jako přiznání ztrát
Severní Korea začala loni vysílat velké množství vojáků a vybavení na podporu ruské války proti Ukrajině po významných setkáních mezi Kimem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, čímž se tato uzavřená a autokratická asijská mocnost dostala do centra evropské války.
Rusko i Severní Korea zpočátku odmítaly potvrdit jakékoli nasazení vojsk, ale od té doby veřejně přiznaly zapojení sil z Pchjongjangu.
Kim a jeho režim mlčí o zprávách, že severokorejští vojáci vyslaní do boje v Kursku utrpěli těžké ztráty, což činí z ceremonie tohoto týdne vzácné přiznání toho, jak ničivý byl dopad.
Ukrajinské a americké zpravodajské služby naznačují, že v Rusku je přibližně 12 000 severokorejských vojáků, z nichž první byli vysláni na podzim roku 2024.
Z tohoto počátečního nasazení bylo podle západních úředníků zabito nebo zraněno asi 4 000 vojáků. Severní Korea je jednou z nejvíce militarizovaných společností na světě, ale od korejské války, která skončila v roce 1953, aktivně bojovala jen velmi málo.
Sebevražedné taktiky nezkušených vojáků
Vojáci z Pchjongjangu nemají zkušenosti z reálných bojů a v moderním válečném prostředí se potýkají s neznámým terénem. Někteří analytici však varují před podceňováním severokorejských vojáků bojujících za Rusko, protože pravděpodobně pocházejí z elitních a silně indoktrinovaných jednotek.
V rozhovorech pro CNN popsaly ukrajinské speciální jednotky brutální a téměř sebevražedné taktiky, které viděly u Severokorejců na bojišti. Patří mezi ně voják, který raději odpálil granát vedle své hlavy, než aby se nechal zajmout, a další, kteří si sundali helmy a těžké ochranné brnění, aby se mohli rychleji pohybovat při útoku na ukrajinské pozice.
Navzdory těžkým ztrátám pokračuje spolupráce Severní Koreje s Ruskem. Od začátku války Pchjongjang poslal do Ruska tisíce kontejnerů s municí nebo materiálem souvisejícím s municí a moskevské síly podle amerických úředníků vystřelily na Ukrajinu rakety vyrobené v Severní Koreji, uvádí CNN.
Nové zpravodajské informace od ukrajinských úředníků z července naznačují, že Severní Korea se chystá ztrojnásobit počet svých vojáků v Rusku – v příštích měsících pošle dalších 25 000 až 30 000 vojáků na pomoc Moskvě.
Západní zpravodajský úředník podle CNN tento odhad potvrdil a uvedl, že viděl informace nezávislé na ukrajinském hodnocení, které naznačovaly stejná čísla.
To také vyvolalo obavy mezinárodních pozorovatelů ohledně toho, co Moskva může Pchjongjangu poskytovat na oplátku – například pokročilou vesmírnou nebo satelitní technologii a technologii, která by mohla posílit jaderný zbrojní program této země.
