Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
V neděli se uskuteční videokonference lídrů tzv. koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu čelící ruské invazi. Konference se bude konat před pondělní návštěvou ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského ve Washingtonu, oznámil dnes úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala, sdělil ČTK vedoucí oddělení komunikace předsedy vlády Jakub Tomek.
„Pan premiér se videokonference zítra (v neděli) zúčastní,“ potvrdil Tomek. Co bude Fiala na schůzce prosazovat, nekomentoval. Schůzce bude podle agentury Reuters předsedat Macron společně s německým kancléřem Friedrichem Merzem a britským premiérem Keirem Starmerem. Videokonference začne podle agentury AFP v 15:00 SELČ a cílem schůzky je připravit další kroky v úsilí o ukončení války na Ukrajině.
Obrazem: Cvičení ruské armády na okupovaných územích Ukrajiny
Dva lidé přišli o život při útoku ukrajinského bezpilotního letounu v Kurské oblasti na západě Ruska, oznámil dnes gubernátor tohoto regionu Alexandr Chinštejn. Dron podle něj zaútočil na automobil, ve kterém zahynul 52letý muž a jeho 13letý syn. Gubernátor současně varoval obyvatele oblasti před návratem do pohraničí, „protože to může skončit tragédií“.
Před rokem do Kurské oblasti překvapivě vpadly ukrajinské jednotky, které jednu chvíli ovládaly stovky kilometrů čtverečních ruského území s desítkami obcí, včetně okresního města Sudža. Šlo o největší vpád cizích vojsk na ruské území od druhé světové války. Moskva po devíti měsících ohlásila, že za pomoci severokorejských vojáků vyhnala ukrajinské síly ze svého území, Kyjev to popřel.
Plnou podporu Ukrajiny v nadcházejících jednáních se Spojenými státy vyjádřil v telefonickém hovoru se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou ministr zahraničí Jan Lipavský. „Bavili jsme se o bezpečnostních zárukách i o tom, že na bojišti zatím není vidět žádná příprava na klid zbraní. Putinova slova proto musíme brát s velkou obezřetností a nesmíme podléhat jeho propagandě,“ uvedl Lipavský po dalším telefonátu.
Počet obětí pátečního výbuchu v ruském podniku vyrábějícím střelný prach se zvýšil na 11. Dalších 130 osob je zraněných, uvedly místní úřady.
Ruská vojska okupovala další dvě vesnice v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, Popiv Jar a Ivano-Darjivku, uvedl dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na uskupení ukrajinských sil, které má obranu tohoto úseku fronty na starosti. Ruské síly mohou v příštích dnech vystupňovat své útoky, aby vytvořily příznivější podmínky pro jednání, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Nepřítel naše jednotky vytlačil a obsadil Popiv Jar. Snaží se rozšířit ovládanou oblast obce Nove Šachove a zesílit útok směrem na Ivanivku. Probíhají opatření k likvidaci nepřátelských sil,“ uvedlo ukrajinské uskupení na sociální síti. Informovalo rovněž o pokračujících ruských útocích u Pokrovska.
Návrhem zřeknout se příměří ve prospěch rychlejšího uzavření mírové dohody americký prezident převzal pozici šéfa Kremlu, řekl agentuře Reuters ukrajinský poslanec Oleksandr Merežko. „Trump bohužel zaujal Putinův postoj, (mírová dohoda bez příměří) byl Putinův požadavek. Mírová dohoda podle Putina znamená několik nebezpečných věcí – že Ukrajina nevstoupí do NATO a také jeho absurdní požadavky na denacifikaci a demilitarizaci, ruský jazyk a ruskou církev (na Ukrajině),“ řekl zákonodárce, který je předsedou zahraničního výboru ukrajinského parlamentu.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes hovořil se svým nizozemským protějškem Casparem Veldkampem o společném evropském postupu po setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce. Hovory s dalšími státníky budou podle Lipavského následovat. Oznámil to odpoledne na síti X. Schůzka Trumpa s Putinem patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla, dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla.
„Mluvil jsem s nizozemským ministrem zahraničí Casparem Veldkampem. Po jednání na Aljašce koordinujeme evropský postup. Česko je součástí koalice ochotných a na této platformě jsme v komunikaci i s USA. Další hovory budou následovat,“ napsal Lipavský. Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Součástí koalice vedené Francií a Británií je také Česko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír, a ne další přestávku mezi ruskými invazemi, píše Reuters. Hlava Ukrajiny se takto vyjádřila po pátečním setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce.
„Bezpečnost musí být zaručena spolehlivě a dlouhodobě se zapojením jak Evropy, tak Spojených států,“ uvedl Zelenskyj na X po telefonátu s evropskými lídry.
Pokračování tlaku na Rusko a posílení Ukrajiny je nezbytné pro dosažení míru, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj musí čelit důsledkům za to, že válku protahuje.
Trump se v noci na dnešek SELČ sešel s Putinem na Aljašce, summit však patrně nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Dohoda o příměří na Ukrajině, které podporuje Kyjev, ale Moskva ho odmítá bez splnění svých podmínek, oznámena nebyla.
Skupina evropských lídrů dnes ve společném prohlášení vyjádřila pokračující podporu Ukrajině a odhodlání nadále vyvíjet tlak na Rusko. Informuje o tom agentura Reuters. Prohlášení evropských politiků bylo zveřejněno po pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Americký prezident Donald Trump po schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce a telefonátech s lídry Ukrajiny a Evropy uvedl, že nejlepší cestou ke konci války je mírová dohoda, nikoliv pouze příměří na Ukrajině. Šéf Bílého domu to dnes oznámil na své sociální síti.
Evropští lídři před summitem v Anchorage uvedli, že nezbytným předpokladem pro jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině je příměří. Na bezpodmínečný klid zbraní naléhá taky Ukrajina. Naopak Moskva příměří odmítá bez splnění svých podmínek a tlačí na širší dohodu ohledně Ukrajiny, kterou před více než třemi lety v plném rozsahu vojensky napadla.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že se v pondělí setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednat budou o výsledcích Trumpovy schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a o příměří na Ukrajině. Zelenskyj rovněž podpořil Trumpův návrh na trojstrannou schůzku s Putinem. Je podle něj důležité, aby se do jednání zapojila také Evropa.
Zelenskyj svou cestu do USA oznámil v příspěvku na sociálních sítích v návaznosti na dnešní „obsahově bohatý“ telefonický rozhovor s Trumpem, který trval více než hodinu a půl. Americký prezident jej informoval o hlavních bodech jednání s Putinem, které se uskutečnilo v noci na dnešek SELČ v Anchorage.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Rusko v noci na dnešek vypustilo na Ukrajinu 85 dronů a jednu balistickou střelu, uvedlo ukrajinské letectvo. Ruská protivzdušná obrana podle Moskvy zničila 29 ukrajinských dronů.
Vzdušné útoky se odehrály v době summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Konkrétní výsledky schůzka podle dostupných informací nepřinesla, dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.