Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že je potřeba přehodnotit způsob koordinace mezinárodní vojenské pomoci pro Ukrajinu.
Proruský ukrajinský politik a podnikatel Arťom Marčevskij, kterého česká vláda minulý měsíc zařadila na národní sankční seznam, dostal na Slovensku dočasnou ochranu, napsal dnes Deník N. Praha přitom počítala s tím, že Marčevskému v dohledné době dočasnou ochranu, kterou v Česku získal po ruské agresi na Ukrajinu, odebere. Tím by přišel o povolení k pobytu na celém území EU. Nyní ale bude záležet na postoji slovenských úřadů.
Prezident Petr Pavel přijal dnes odpoledne na Hradě předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, která je v Praze v souvislosti s předvolební kampaní Evropské lidové strany. Předsedkyně EK se předtím sešla s českými politiky ze stran koalice Spolu a debatovala s nimi hlavně o předvolebních tématech. Dopoledne se setkala se zástupci firem z obranného průmyslu, poté ji čekalo jednání s politiky. Sešla se s nimi na neformálním obědě.
Von der Leyenová přicestovala do Prahy v době, kdy si Česko a také další země připomínají 20 let od vstupu do Evropské unie. Pavel a předsedkyně EK v úvodu setkání podle tiskové zprávy Hradu vzpomínali, jak osobně vnímali tento den před 20 lety. „Hlavními tématy rozhovoru byly priority ČR v Evropské unii a nadcházející volby do Evropského parlamentu. Debatovali také otázky mezinárodní politiky, především ruské agrese na Ukrajinu,“ sdělil Hrad.
Při ukrajinském ostřelování vesnice Kozino v ruské Kurské oblasti zahynula jedna žena, další tři lidé byli kvůli zraněním hospitalizováni, uvedl dnes gubernátor Roman Starovojt na sociální síti Telegram. Ruské úřady podle serveru Meduza také tvrdí, že ruská vojska během dnešního dne sestřelila pět ukrajinských dronů, dva nad Kurskou a tři nad Belgorodskou oblastí. Od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině bývají podobné incidenty časté, Ukrajina se k nim nevyjadřuje.
Norsko letos zvýší svou vojenskou a civilní pomoc Ukrajině čelící ruské invazi o sedm miliard norských korun (14,8 miliardy Kč). Podle agentury AFP to dnes oznámil norský premiér Jonas Gahr Störe.
„Pro obyvatele Ukrajiny je to otázka života a smrti,“ řekl na tiskové konferenci Störe a popsal nejistou situaci na místě. „Je to také otázka bezpečnosti a stability v Evropě, a tedy i pro Norsko,“ uvedl po setkání s opozičními lídry s cílem zajistit širokou shodu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že Ukrajina bude přijata do Severoatlantické aliance až poté, co vyhraje válku, kterou proti ní před více než dvěma lety rozpoutalo Rusko. Zelenskyj to uvedl při setkání s důstojníky, kteří podstupují výcvik podle aliančních standardů. Setkání se zúčastnil také generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Napsal to dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na video ze schůzky, které prezident zveřejnil na sociální síti.
Moskevský soud vzal do vazby čtyři mladíky a dívku, obviněné ze zapálení vrtulníku Ka-32 na moskevském letišti Ostafjevo v noci na 26. dubna. O zničení vrtulníku v Moskvě minulý pátek informovala na telegramu ukrajinská vojenská rozvědka, která také zveřejnila záběry ze zapálení stroje, aniž se k zodpovědnosti za akci přímo přihlásila.
Stanislav Chamidulin, Daniil Jamskov, Nikita Bulgakov, Roman Jakovec a Anastasija Molčalinová čelí podle sdělení soudu obvinění ze spáchání teroristického činu v organizované skupině. Za to jim v případě odsouzení hrozí až 20 let vězení.
Podle informací ze sociálních sítí je nejmladší devatenáctiletá Molčalinová, nejstarší jsou dvaadvacetiletí Jamskov a Bulgakov. Pocházejí z různých ruských regionů. Chamidulina podle vyšetřovatelů zverbovaly ukrajinské tajné služby a pak za peněžní odměnu zlákal na internetu další ruské občany pro svůj plán; pětice pak zničila vrtulník. O občanství samého Chamidulina se komuniké nezmínilo, poznamenal server BBC News.
V Moskvě na náměstí vystavili vojenskou techniku západní provenience, kterou Ruská armáda ukořistila na Ukrajině. K vidění je třeba bojové vozidlo pěchoty Bradley z USA nebo tank Leopard 2A6 z Německa.
Ruské systémy protivzdušné obrany sestřelily šest raket ATACMS americké výroby, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Na ruské území je podle něj za uplynulý den odpálila Ukrajina. Před nevybuchlou municí na Ruskem anektovaném Krymském poloostrově předtím varoval Sergej Aksjonov, který je šéfem tamní okupační správy.
Ruské ministerstvo obrany neuveřejnilo, nad jakým územím obrana rakety sestřelila. Jeho tvrzení nelze nezávisle ověřit, ukrajinské úřady věc nekomentovaly.
Spojené státy v minulých týdnech tajně dodaly rakety dlouhého doletu ATACMS Ukrajině, která je zatím prokazatelně použila dvakrát. V polovině dubna to bylo pro útok na vojenské letiště Džankoj na Krymském poloostrově a minulý týden při úderu na Berďansk v Rusy obsazené části ukrajinské Záporožské oblasti.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Rusky, kterou cizinecká policie loni v říjnu na ruzyňském letišti nepustila do Česka. Pětaosmdesátiletá žena mířila do Mariánských Lázní, kde se chtěla na doporučení lékaře věnovat rekonvalescenci. Vstup do země jí znemožnila opatření přijatá po ruské invazi na Ukrajinu, podle kterých jsou cesty Rusů do Česka za turistikou, kulturou nebo sportem potenciální hrozbou. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.
Žena přiletěla do Prahy z Londýna, kde žije 25 let. Ve stížnosti uvedla, že jako „stará nemocná žena“ sotva může představovat jakékoliv ohrožení. Situaci zároveň označila za tragikomickou, protože na Letišti Václava Havla sice ruští občané „narazí“, avšak přes pozemní hranici se z jiného státu EU dostanou do ČR bez obtíží. Ruska doplnila, že s invazí na Ukrajinu nesouhlasí, a sama je tak obětí války. Je prý postihována za to, že se kdysi narodila na území, kde už dlouho nežije.
ÚS připomněl, že neexistuje základní právo cizince vstupovat na území Česka. Odkázal také na vládní nařízení, které podmínky vstupu na území ČR upravuje, přičemž nestanovuje žádnou výjimku pro lázeňský pobyt či turistiku.
V ČR v dubnu 2024 fungovalo 14.776 společností s alespoň částečným ruským vlastnictvím, o sedm procent méně než před dvěma lety. Rusové jsou stále jedni z nejčastějších zahraničních vlastníků firem v Česku, ačkoli jim podnikání v EU znesnadňují sankce kvůli ruské agresi na Ukrajině. Podobně je tomu i u firem s běloruskými vlastníky, kterých je v ČR 1332. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.
„Navzdory hospodářským sankcím, které znesnadňují podnikání Rusů v EU, se počet těchto firem v posledních dvou letech snižuje jen velmi pomalu. V některých případech jsou vlastnické vazby tak komplikované, že konečného vlastníka není možné indentifikovat, takže skutečný počet může být ještě vyšší. Z toho, co dohledat lze, víme, že čistě ruské vlastnictví má v ČR 10.757 společností,“ uvedl Jan Cikler, analytik aplikace Cribis, pomocí které CRIF poskytuje datové přehledy o finančním zdraví firem.
Většina Rusy vlastněných firem je ve třech odvětvích. V odvětví obchodu jich podniká 4897, v odvětví nakládání s nemovitostmi 4457 a v profesních, vědeckých a technických činnostech 1703.
V Tambovské oblasti ve středním Rusku lidé přivezli do výkupu železa průzkumný dron Orlan-10, informoval telegramový kanál Baza. Drony se po zimě našly také v Moskevské oblasti. Zaměstnanci sběrných surovin v Pervomajském okrese kvůli příjmu neobvyklého zboží zavolali policii a pyrotechniky. Úřady se snaží zjistit, jak se dron k těmto lidem dostal. Po vyšetřování ho pošlou do Moskvy.
Server The Moscow Times k tomuto případu napsal, že Orlan-10 patří k nejnovějším ruským bezpilotním letounům. Vyrábí ho petrohradské Speciální technologické centrum (STC) a je určen hlavně k průzkumu a sledování. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu ministerstvo obrany v Moskvě informovalo, že armáda ho používá i v útočné variantě.
Kolem deseti dronů se našlo v lesích v Moskevské oblasti, když tam odtál sníh, informoval v neděli server The Moscow Times. Ministerstvo obrany kvůli tomu vyzvalo občany, aby byli bdělí. „Na milovníky přírody mohou čekat nepříjemná překvapení: místo prvních květů můžete narazit na rozmrzlý dron,“ vzkázal lidem resort obrany. Tyto „ptáčky“ podle nich zneškodnily prostředky elektronického boje.
Prezidentská kancelář Ukrajiny zveřejnila fotografie ze včerejší návštěvy Kyjeva vévodkyně z Edinburghu Sophie. Přijal ji prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho manželka Olena Zelenská.
„Ukazuje se, že v každém možném ozbrojeném konfliktu budou vzdušné síly a protivzdušná obrana hrát klíčovou roli,“ uvedl po jednání s velitelem Vzdušných sil NATO Jamesem Heckerem v Praze náčelník generálního štábu Karel Řehka. Probírali, jaké jsou trendy a jak promítnout zkušenosti z Ukrajiny či Izraele do protivzdušné obrany budoucnosti.
Hecker doplnil, že situace na Ukrajině ukazuje klíčovou roli vzdušné nadvlády. „Je nutná k tomu, aby nenastala situace, kterou vidíme teď, kdy létají po tisícovkách dělostřelecké střely a zákopové boje téměř připomínají druhou světovou válku. Je spousta raněných a mrtvých a ničena jsou celá města,“ vysvětlil.
Na začátku ruské invaze před více než dvěma roky byla podle Heckera Ukrajina schopná zastavit ruský postup díky dobré integrované protivzdušné obraně. „Ukrajinci sestřelili přes 100 ruských letounů, čímž zamezili Rusku získat vzdušnou nadvládu.“
„Počet mrtvých včerejšího ruského raketového útoku vzrostl na pět. Muž, ročník 1960, zemřel v nemocnici,“ uvedl šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Více než 20 zraněných v Oděse podle něj zůstává v péči lékařů, čtyři z nich ve velmi vážném stavu, včetně čtyřleté dívky, osm z nich je ve vážném stavu.
Kiper dříve uvedl, že kromě přímých úmrtí při ruském úderu zemřel rovněž muž, který během raketového útoku utrpěl mrtvici.
S nepravdivými informacemi na internetu se v letošním prvním čtvrtletí setkalo 45 procent Čechů a 58 procent Slováků. Nejčastěji šlo o témata spojená s válkou na Ukrajině a s domácí i světovou politikou. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO).
Důvěra v dezinformace se podle průzkumu pohybuje mezi 11 a 58 procenty u Čechů, u Slováků je tomu podobně mezi 10 a 55 procenty. V českém prostředí podle průzkumu rezonují témata spojená s ukrajinskými migranty. Polovina respondentů je mimo jiné ochotna věřit tomu, že kvůli Ukrajincům stoupá zadlužení Česka.
Přibližně 30 ukrajinských mužů zemřelo od února 2022 při pokusu o nelegální překročení ukrajinských hranic ve snaze vyhnout se bojům ve válce s Ruskem, sdělil mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko tiskové agentuře Ukrinform. Píše o tom dnes agentura Reuters.
„Někteří přišli o život, když se pokoušeli překonat horskou řeku nebo přejít hory,“ uvedl Demčenko. „K pokusům o nelegální překročení hranic dochází denně. Většina z nich se odehrává mimo hraniční přechody na hranicích s Moldavskem a Rumunskem. Největší počet pokusů s padělanými doklady jsme pak zaznamenali na hranicích s Polskem," dodal. Demčenko v dubnu v ukrajinské státní televizi řekl, že každý den je při pokusu o nelegální opuštění Ukrajiny zadrženo v průměru asi deset mužů.
Ostré slovní výměny o podpoře bránící se Ukrajiny či ruském vlivu na nadcházející volby do Evropského parlamentu provázely pondělní debatu mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a dalšími kandidáty evropských politických stran na budoucího šéfa unijní exekutivy. Německá politička spolu se zástupci zelených či liberálů v debatě uspořádané bruselským webem Politico kritizovala evropskou krajní pravici za to, že podle nich hájí ruské zájmy.
Dobré ráno, manželka britského prince Edwarda, vévody z Edinburghu, Sophie navštívila Ukrajinu, kde se setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským i s jeho manželkou Olenou. S odkazem na Buckinghamský palác o tom dnes informovala agentura Reuters, podle které se jedná o první návštěvu britské královské rodiny od začátku ruské invaze.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.