Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Severokorejští vojáci se začali zapojovat do bojových operací po boku ruských sil v ruské Kurské oblasti, uvedl dnes mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Zároveň podle agentury Reuters vyjádřil obavy z toho, že se Rusko rozhodlo využit severokorejské vojáky pro své válečné cíle na Ukrajině.
„Více než 10 000 severokorejských vojáků bylo posláno na východ Ruska, většina z nich se přesunula daleko na západ do Kurské oblasti, kde se začali zapojovat do bojových operací s ruskými silami,“ uvedl mluvčí americké diplomacie Vedant Patel. O střetech s vojáky z KLDR hovoří ukrajinští představitelé už několik dní.
Moldavské ministerstvo zahraničí 12. listopadu oznámilo, že předalo nově jmenovanému ruskému velvyslanci Olegu Ozerovovi protestní nótu kvůli ruskému vměšování do nedávných prezidentských voleb a sestřelení dvou ruských dronů nad moldavským územím.
Moldavské úřady, nezávislí pozorovatelé a představitelé EU a USA, poukázaly na zhoubnou vlivovou kampaň, do níž byly zapojeny zločinecké sítě a politické skupiny napojené na Rusko. Moldavští zákonodárci tvrdili, že Moskva vynaložila miliony dolarů na financování kampaně proruského kandidáta Alexandra Stoianogla, který ve druhém kole voleb 3. listopadu prohrál s prezidentkou Maiou Sanduovou.
Ruská armáda nasazuje vycvičené útočné skupiny na frontové pozice v Záporožské oblasti, uvedl mluvčí jižního velení ukrajinské armády Vladyslav Vološin pro zpravodajský portál Suspilne. Den předtím Vološin informoval, že další ruská ofenziva v Záporožské oblasti může začít „každým dnem“.
Do dneška do náborového střediska polské legie přišlo podle resortu obrany skoro 700 žádostí o vstup do legie z různých zemí Evropy. „Jde o ukrajinské občany žijící v zahraničí, například v Polsku, České republice, Irsku nebo Spojených státech,“ řekl dnes agentuře Ukrinform Petro Horkuša z náborového centra při ukrajinském generálním konzulátu v Lublině. Mezi dobrovolníky jsou lidé z různých profesí, například hudebníci, stavaři nebo řidiči. Podle Horkuši potrvá několik měsíců, než budou nasazeni na frontě.
Ukrajinský rozpočet na rok 2025 počítá s 55 miliardami hřiven (1,3 miliardy dolarů) na výrobu zbraní, uvedl ministr strategického průmyslu Herman Smetanin. Podle Smetanina bude přibližně 54,55 miliardy hřiven (1,3 miliardy USD) přímo vyčleněno na vývoj a zavádění nových technologií a na rozšíření kapacit obranné výroby.
První ukrajinští občané podepsali smlouvy s ukrajinskými ozbrojenými silami v rámci ukrajinské legie v Polsku, informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Legie byla představena v červenci jako dobrovolnická vojenská jednotka složená z ukrajinských mužů žijících v Polsku a vycvičených polskými ozbrojenými silami.
Íránské bankovní karty je možné nově používat v Rusku. Informoval o tom list The Moscow Times s odvoláním na zprávu íránské státní televize. Uznání bankovních karet představuje novou snahu Teheránu a Moskvy čelit západním sankcím prostřednictvím posílené finanční spolupráce.
Íránské banky jsou od roku 2018, kdy Spojené státy odstoupily od jaderné dohody z roku 2015 a znovu zavedly sankce, odříznuté od mezinárodního platebního systému SWIFT. Podobně některé ruské banky jsou vyloučené ze SWIFT od invaze Moskvy na Ukrajinu v roce 2022. SWIFT je globální mezibankovní platební systém a slouží pro hladké zprostředkování mezinárodních plateb.
O Ukrajině, která se třetím rokem brání ruské agresi, o situaci na Blízkém východě a o česko-amerických vztazích hovořil český premiér Petr Fiala po telefonu se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Fiala o pondělním telefonátu informoval již dříve na síti X, ale novinářům v Baku, kde se účastní klimatické konference OSN COP 29, dnes nabídl některé podrobnosti, jakkoli se zdržel vyjádření ohledně Trumpova pohledu na řešení války Ruska proti Ukrajině. Podle Fialy je nicméně zřejmé, že řešení nebude jednoduché.
Na otázku, zda Trump, který dříve sliboval válku Ruska proti Ukrajině ukončit ještě před svou inaugurací, uvedl nějaké podrobnosti o svém plánu, Fiala odpověděl, že obsahy rozhovorů nezveřejňuje, protože se to nemá, a určitě si prý ale každý veřejně řekne to, co chce říct. „Určitě řešení ruské agrese na Ukrajinu, řešení té situace nebude jednoduché, to, myslím, víme všichni,“ řekl.
Ukrajinský dron zasáhl ropný sklad v ruské Belgorodské oblasti a zapálil jedno silo, informoval na síti Telegram gubernátor Vjačeslav Gladkov. „Na místě pracovalo deset hasičských posádek, které požár rychle uhasily,“ uvedl Gladkov. Dodal, že zatím nejsou žádné zprávy o případných obětech.
Ruský soud poslal na 5,5 roku do vězení pediatričku Naděždu Bujanovovou, kterou shledal vinnou ze šíření lživých zpráv o ruské armádě. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS. Osmašedesátiletá lékařka obvinění odmítla. Za lživé ruské úřady pokládají veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce proti Ukrajině.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny. Dneska padlo rekordních 1 950 ruských vojáků.
Poslanci Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, dnes schválili zákon, který zakazuje propagaci bezdětného životního stylu. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se tak stalo na pozadí snah Kremlu o podporu takzvaných tradičních hodnot, jakož i demografické krize umocněné válkou proti Ukrajině.
Za podporu Ukrajiny v jejím boji za svobodu proti ruské agresi dnes předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) převzal ocenění od spolku Team4-Ukraine. Spolek se zaměřuje mimo jiné na humanitární podporu ukrajinským civilistům zasaženým válkou, která vypukla v únoru 2022. Pamětní mincí ocenil také Vystrčilovu snahu o posilování česko-ukrajinské spolupráce a také kontinuální odpor proti ruskému či čínskému vlivu v Česku.
Na Ukrajině je nadále výrazná většina lidí proti územním ústupkům Rusku výměnou za ukončení války a zachování nezávislosti. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který dnes zveřejnil Kyjevský mezinárodní sociologický institut (KIIS).
Podle sociologů bylo veřejné mínění v období od května 2022 do května 2023 relativně stabilní. Tehdy jen asi osm až deset procent respondentů bylo svolných k územním ústupkům a absolutní většina (82 až 87 procent) se stavěla proti. Od května 2023 do května 2024 však podíl těch, kteří jsou ochotni k ústupkům, postupně narostl až na 32 procent. V posledním půlroce se situace v tomto ohledu nezměnila: v říjnu na 32 procent dotazovaných vyjádřilo připravenost k ústupkům, zatímco 58 procent bylo proti.
Vítězství Ukrajiny je naší prioritou, řekla dnes během slyšení před výborem v Evropském parlamentu kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová. Evropská unie podle ní musí rovněž investovat více do obrany a jasně se postavit hrozbám. V reakci na výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech bývalá estonská premiérka uvedla, že EU a USA jsou silnější a bezpečnější, když drží spolu. Příští americkou administrativu chce oslovit ještě předtím, než se Donald Trump v lednu ujme úřadu.
„Situace na bojišti je složitá. Evropa musí podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba,“ řekla Kallasová před europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET). Sedmačtyřicetiletá politička by měla v nové Evropské komisi zastávat pozici vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zároveň bude i výkonnou místopředsedkyní EK. Ve funkci nahradí Josepa Borrella.
Liz Trussová se v závěru svého krátkého působení v roli britské premiérky v říjnu 2022 připravovala na možné odpálení jaderních zbraní Ruskem a radiaci nad Británií. Britští novináři to uvedli v nové verzi biografie Trussové, o které dnes informoval deník The Daily Telegraph.
V říjnu 2022, půl roku po napadení Ukrajiny Ruskem, se v Británii konaly krizové schůzky. Vláda se obávala, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl na Ukrajině použít jaderné zbraně a vítr by nebezpečné látky mohl donést až nad Británii.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 13 ukrajinských dronů. Na síti Telegram to oznámilo ruské ministerstvo obrany. Rusko naopak podniklo vzdušné údery v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, rozsah škod místní úřady vyhodnocují, napsal deník Ukrajinska pravda.
Šéf záporožské oblastní vojenské správy Ivan Fedorov na Telegramu informoval, že noční ruské útoky mířily na obytné objekty a že nejméně dva lidé jsou uvězněni v jedné z poničených výškových budov. Na místě jsou záchranáři.
Muzea půjčila staré sovětské tanky pro výcvik ukrajinských vojáků, kteří se účastní výcvikové mise EU v Německu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření velitele mise Andrease Marlowa. Ukrajinci se také podrobně seznamují se zákopovými systémy, které používá Rusko ve válce na Ukrajině.
Instruktoři ze 17 zemí trénují nedaleko Berlína přibližně 18.000 ukrajinských vojáků. Cvičí je pomocí nejmodernějších tanků a systémů protivzdušné obrany a zároveň se jim snaží předat dovednosti odstřelovačů, inženýrů a zdravotníků.
Nicméně ve válce, která čím dál více připomíná zákopovou válku z první světové války, usiluje Ukrajina o takový výcvik, který by víc odpovídal podmínkám z reálného bojiště. To zahrnuje i výcvik se starším vojenským vybavením.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Severní Korea dokončila ratifikaci smlouvy o vzájemné obraně s Ruskem. Podle agentury AFP o tom informovala severokorejská státní média. Moskva o víkendu oznámila, že smlouvu podepsal i ruský prezident Vladimir Putin poté, co dokument schválily obě komory ruského parlamentu. Podle Západu KLDR vyslala své vojáky na pomoc Rusku při bojích na Ukrajině.
Smlouvu ruský prezident Putin podepsal v červnu se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem při návštěvě Pchjongjangu a obsahuje ustanovení o vzájemné vojenské pomoci. Severokorejská státní agentura KCNA uvedla, že smlouva byla ratifikována KLDR během včerejšího dne.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.